přechod na části stránky

Upozornění:
Používáte prohlížeč IE verze 6. Od 1. června 2012 nebude možné se s tímto prohlížečem do prostředí eAGRI přihlásit. Proveďte upgrade na IE verze min. 7 nebo použijte jiný prohlížeč (např. Mozilla Firefox nebo Google Chrome). Další informace zde.

Rozhovor - Zemědělské obchodní družstvo “Blata” – „k přírodě s láskou“

22.4.2021

Zemědělské obchodní družstvo “Blata” hospodaří v malebné části Jižních Čech nazývané Zbudovská Blata.

Jsou to ta Blata, kde roku 1581 rychtář Jakub Kubata dal hlavu za Blata, jak se zpívá v jedné známé jihočeské písni.

Rostlinná produkce Zemědělského obchodního družstva “Blata” je zaměřená na produkci tržních plodin a na zajištění vlastní krmivové základny pro živočišnou výrobu, tj. 850 ks dojnic a 150 ks krav bez tržní produkce mléka. Na všech 3 590 ha hospodaří přírodě šetrným způsobem a na 2 600 ha orné půdy na vlastní náklady postupně obnovuje meliorace. V současné době Zemědělské obchodní družstvo „Blata“ zaměstnává 110 lidí převážně z blízkého okolí. V neposlední řadě se Zemědělské obchodní družstvo “Blata” zabývá i službami v zemědělství a rozvážením obědů ze své kuchyně.

10 otázek pro pana Milana Peška, předsedu představenstva Zemědělského obchodního družstva “Blata”.

Vzpomínáte si na začátky Vašeho působení v Zemědělském obchodním družstvu “Blata”?

Já pracuji v zemědělství od svého vyučení, tj. od roku 1971. Za tu dlouhou dobu jsem si prošel prakticky všemi pozicemi. Od opraváře zemědělských strojů, traktoristy přes živočišnou výrobu až do „nejvyšších pater“.

Moje začátky v zemědělství v 70. letech minulého století byly úplně jiné. Zemědělství vypadalo jinak, byly jiné, méně výkonné stroje, v zemědělství pracovalo mnohonásobně víc lidí než dnes. Ale co zůstalo stejné a zásadní je, že práce v zemědělství člověka musí bavit a naplňovat. A to se nezměnilo, práce mě bavila tehdy a baví mě a naplňuje stále.

V čem je specifické hospodaření na Zbudovských Blatech?

Na Blatech jsou mokré, těžké a kyselé půdy. Jako nejvhodnější způsob hospodaření na těchto půdách je půdu zatravnit a využívat ji jako trvalé travní porosty, louky, pastviny. Trávu sušit a využívat ji jako krmení pro živočišnou výrobu. Ale ani to není ideální, protože louky jsou kyselé a nelze na nich pěstovat kulturní traviny. Výnosy jsou malé a v suchých letech posledních let, kdy Blata prakticky vyschla, byla úroda nulová. V mokrých letech, jako například v roce 2020, zase trávu nelze sklidit mechanizací, protože to tam neujede. V posledních letech využíváme poměrně velkou část Zbudovských Blat, stejně jako naši předci, k pastvě skotu, ale ani to není ideální. Důvodem je, že trávy tam moc nenaroste a skot se musí nejpozději od srpna přikrmovat. Určitě bychom mohli Blata rozorat, hnojit, vápnit a osít kulturními travinami, ale to nikdy neuděláme, protože bychom je poškodili a dost možná i zničili. Blata jsou součástí našeho života a chceme je šetrně obhospodařovat a uchovat pro další regenerace.     

Meliorace, to je velké téma k diskusi. Vy meliorace na své náklady opravujete. V čem si myslíte, že je největší přínos meliorací?

Ano, to s Vámi souhlasím, na téma meliorací se vedou vášnivé diskuse již několik let.  Přesto my máme většinu katastrů, na kterých hospodaříme, zmeliorované. Já si myslím, že meliorace je dobrá věc. Problém meliorací je, že se dělají plošně. Dělají se tak, protože byly před rokem 1989 takto naplánovány. Já osobně si myslím, že by stačilo meliorace udělat jen v místě, kde byly močály. Meliorace jen v místě močálů dělali i dříve sedláci, kteří to kopali ručně a vodu odvedli jen z mokrého místa. Málokdo si uvědomuje, že vodu odvedenou z pozemků je potřeba někde zachytit. My jsme krajina rybníků, tak vodu svádíme do rybníků. Rybníky vodu v krajině zadrží, což je dobře, že nám voda neodteče řekou z krajiny pryč. Je pravda, že meliorace opravujeme a udržujeme ve funkčním stavu, protože bez nich by se naše pole proměnila postupem času zpátky na močály. Musím říci, že máme velké štěstí, protože se nám dochovaly projekty původně vybudovaných meliorací, a to nám výrazně usnadňuje jejich opravu a údržbu.       

V roce 2017 jste obnovili tradici dožínek. Co Vás k tomu vedlo?

Dožínky se u nás v Zemědělském obchodním družstvu „Blata“ pořádaly od nepaměti, ale jen pro zaměstnance, jako poděkování za jejich práci v daném roce. Postupem času, jsme se více a více začínali zabývat myšlenkou uspořádat dožínky pro všechny, kteří žijí na venkově, a zemědělská výroba ovlivňuje jejich život. To ale platí i obráceně, lidé žijící na venkově ovlivňují zemědělskou výrobu. Druhým důležitým důvodem byla chuť a touha o obnovení tradice dožínek, jako velké slavnosti, která by byla oslavou hojnosti, dokončené práce a poděkováním za štědrou úrodu a úspěšnou sklizeň. Dožínky byly tradičně po období práce a žní časem oslav, tance, hudby a zpěvu. Musím přiznat, že jsme měli upřímnou radost z toho, jak se nám tato tradice povedla obnovit.

Vaše závodní kuchyně je v okolí, kam dodáváte obědy, vyhlášená svou tradičností a poctivostí. Vaříte z vlastních surovin např. brambor nebo mléka?

Z vlastních surovin nevaříme. Z mléka nevaříme hlavně z hygienických důvodů, brambory v současné době nepěstujeme, ale nakupujeme je od sousedního sedláka. Takže jsou vlastně místní. Maso nakupujeme z jihočeských jatek. Naše paní kuchařky vaří tradiční české poctivé jídlo "jako od maminky". Jídlo zavážíme po vsích, každému, kdo si ho od nás objedná. Je pravda, že jsou to většinou starší lidé a velice často bývalí zaměstnanci. Denně rozvezeme kolem 200 jídel do 12 okolních vesnic.

Máte 850 ks dojnic, jak se Vám daří zajišťovat dobré životní podmínky zvířat?

Máme 2 stáje, jedna je velkokapacitní kravín pro 720 kusů dobytka, kde jsou krávy volně ustájené a vysokobřezí krávy a jalovice mají k dispozici výběhy. Máme průměrnou dojivost 9 l na krávu. Což je na červenostrakatý skot hodně dobré. Pak ale máme jeden vazný kravín pro 200 krav. Tím se opravdu nemůžeme chlubit a nejsme z této situace nadšeni. Máme v plánu, v blízké budoucnosti, postavit novou moderní stáj pro 320 kusů dobytka. Nová stáj bude lepší pro dobytek, protože kráva ve volném ustájení má lepší životní podmínky a tím i užitkovost. A samozřejmě to bude příjemnější pro zaměstnance, usnadní jim práci. Se zaměstnanci v živočišné výrobě je opravdu problém. V živočišné výrobě nechce prakticky nikdo pracovat.      

Jste žadatelem dotací z Programu rozvoje venkova, jen v programovém období 2014–2020 jste si podali 6 žádostí o dotaci. Myslíte si, že se vyplatí věnovat projektům čas a energii?

To je pravda, ale uspěli jsme jen se 2 žádostmi. Ostatní 4 žádosti nebyly vybrány k podpoře z Programu rozvoje venkova (PRV). My jsme se zatím nepouštěli do žádných větších projektů. Vždy jsme se snažili žádat na projekty do živočišné výroby do 5 milionů korun. Ale máme v plánu to změnit a požádat o větší dotaci z PRV na výstavbu už zmíněné nové stáje pro dojnice, ale to s největší pravděpodobností až novém programovém období. Zajímat se o možnosti podpory z PRV a zpracovávání projektů nepovažuji za plýtvání času a energie, protože ušetřené peníze je možné vložit do dalšího rozvoje podniku. Hlavním důvodem našich neúspěchů při vybírání projektů k podpoře jsou preferenční kritéria, za která nezískáváme body a nejsme schopni to ovlivnit, např. hospodaření v ANC oblastech. V těchto oblastech nehospodaříme a nelze to změnit.    

Co by podle Vás nejvíce usnadnilo čerpání dotací v období 2020+ ?

Vzhledem k tomu, že žádosti o dotaci i následnou administraci projektu děláme při své práci s naší ekonomkou, nejvíce by nám usnadnila práci neměnnost podmínek daného opatření v rámci celého programového období. Pro nás byla velice nepříjemná situace např. ohledně stavebního povolení, která se měnila kolo od kola. 

Jaké máte plány do budoucna?

Největším plánem do budoucnosti je vybudovat nový moderní kravín. A přesunout tam 200 krav z vazného ustájení a současně navýšit jejich počet ještě o 120 kusů. V současné době máme místo, kde bude nový kravín stát, a začínáme zpracovávat projekt kravína a vybíráme technologie.

Poslední otázka. Co byste popřál našim českým zemědělcům?

Já bych popřál českému zemědělství a českým zemědělcům, aby měli dostatek kvalitních pracujících lidí se vztahem k zemědělství, přírodě a venkovu.

Zdroj: regionální pracoviště CSV - RO SZIF České Budějovice 

  • Tisk stránky
  • Poslat e-mailem