Rozhovor – Farma Hájek, Jeníkov u Čechtic
Jeníkov tvoří jednu z částí obce Čechtice a leží přesně na půl cesty mezi vodní nádrží Švihov (kterou ale většina lidí zná spíše pod jménem Želivka) a Chráněnou krajinnou oblastí Blaník. V Jeníkově již 30 let hospodaří i Milan Hájek, který zde postupem času vybudoval, nyní i spolu se synem, nejstarším z 5 dětí, prosperující farmu. V malebné krajině Vlašimské pahorkatiny, kde se lány potkávají s poměrně hustými lesy, jsme se ptali otce i syna na jejich začátky, současnost, ale i plány do budoucna.
Vzpomínáte si na začátky Vašeho podnikání?
O navrácení zemědělské půdy jsme požádali ještě na konci roku 1989, ihned po převratu. V roce 1990 jsme začínali z ničeho, se 17 ha orné půdy, z rodinných úspor jsme pořídili první traktor. Vzhledem k tomu, že jsme se nechtěli výrazně zadlužit, tak začátky byly opravdu skromné. Ke klasickým plodinám jsme postupně přidali i pěstování brambor a chov mléčného a masného skotu. V současnosti ze živočišné výroby máme 60 kusů skotu, většinou kříženců plemen Charolais a Gasconne, mléčnou produkci jsme opustili. V rostlinné výrobě jsou, kromě obilnin a olejnin, zastoupeny i brambory (cca 10 % výměry). Brambory vůbec jsou mojí srdeční záležitostí, jedná se sice o náročnou plodinu, ale do této naší krajiny Vlašimska prostě patří, a je škoda, že za posledních 30 let výměry dost klesly.
Jakým způsobem jste se dozvěděl o Programu rozvoje venkova 2014–2020
O podpoře z Programu rozvoje venkova (PRV) víme již dlouho, ale až v tomto programovém období jsme se rozhodli realizovat projekty i přes tento dotační program. Spolu s některými farmáři z okolních obcí jsme v neustálém kontaktu a konzultujeme vzájemně naše projekty a plány do budoucna. Zároveň využíváme i služeb našeho dotačního poradce, se kterým právě spolupracují i okolní menší zemědělci. Ten nás přesvědčil o výhodě PRV při realizaci některých projektů.
Co pro Vás bylo při přípravě Vaší žádosti nejnáročnější?
Jak rád říkal Jan Werich, že „každá práce se má nechat profesionálům“, tak i my jsme přípravu projektu svěřili našemu dotačnímu poradci, který se v problematice orientuje velmi dobře. I přes to všechno musím říci, že administrativa při přípravě je poměrně náročná, jedná se především o problematiku veřejných zakázek.
Můžete shrnout podstatu některého Vašeho projektu?
Vzhledem k výraznému zastoupení pěstování brambor v naší činnosti se to týká právě této komodity. Dlouhodobě jsme se potýkali s nedostatečným prostorovým vybavením pro skladování brambor. Museli jsme brambory skladovat v ne úplně vyhovujících místnostech, docházelo i k častým manipulačním činnostem a tím 
logicky i ke ztrátě kvality. Z PRV jsme tedy hned v prvním kole v roce 2015 podali žádost o výstavbu skladovací haly, a žádost byla schválena. V lednu 2017 byla hala zrealizována a mohli jsme tak halu začít využívat, v květnu následně byla dotace i proplacena. Realizací jsme nejen zvýšili kvalitu vypěstovaných brambor, ale prodloužila se i doba skladování a tím můžeme poskytnout celoroční dodávky. Navýšením skladovací kapacity budeme moci také zvýšit výměru brambor, o které je mezi odběrateli zájem.
Když už mluvíte o odběratelích, máte zájemce i z blízkého okolí?
Tak na prodej po kilových sáčcích opravdu nemáme lidskou kapacitu, ale dodáváme do restaurací v okolí, závodních jídelen a samozřejmě, že záleží na domluvě. Nechci se vůbec vychloubat, ale na kvalitu si naši zákazníci ještě nestěžovali, naopak máme problém s uspokojením poptávky. Rád bych se ale zmínil i o projektu bourárny masa. To je projekt, který jsme v PRV podali v 5. kole a tento projekt opravdu změnil ziskovost našeho podnikání. Bourárnu jsme zrealizovali rekonstrukcí bývalého chléva, tedy snažili jsme se zabrat co nejméně volného prostoru a využít stávající místo. Naší filozofií je co možná nejvíce kusů skotu zpracovat na naší farmě a nabízet ho koncovým zákazníkům. Tím jsme velmi zvýšili přidanou hodnotu produktu a jeho kvalitu si můžeme hlídat sami.
Vnímáte vaši farmu jako rodinnou?
Tak jinak to ani vnímat nemohu. Je pravda, že hlavní činnosti odvádíme my s nejstarším synem, ale když je třeba pomoci, vždy se na rodinu můžeme spolehnout. Syn je rok tatínkem, ale nepochybuji o tom, že bude chtít předat jak svoje zkušenosti, tak farmu i svým dětem.
Při prohlídce farmy jsem si všiml, že co se týká zvířat, nemáte jen skot, ale i zástupce z jiného kontinentu?
Vy myslíte našeho lamáka. Tak to je takový náš maskot, a aby mu nebylo smutno, tak jsme mu i pořídili oslího kamaráda. Mohu vás zcela ubezpečit, že tihle dva mohou na bourárnu zapomenout.
No a ještě nám tu pobíhají i 4 štěňata od naší fenky, pes u nás ke statku prostě vždy patřil.
Máte nějaké životní heslo, kterým se řídíte?
Celý život, a nepatří to jen do profese, se snažím jednat myšlenkou: Dej a bude ti dáno, přej a bude ti přáno. Toto jsem se vždy snažil i vštěpovat svým dětem.