Zachovat současnou úroveň podpor

Poslední červnový týden byl do funkce ministra zemědělství uveden Miroslav Toman, který na tomto postu vystřídal Jiřího Milka. Toman se tak do čela resortu vrátil po pěti letech, kdy tuto funkci zastával v úřednické vládě Jiřího Rusnoka. Postoje staronového ministra jsou sice zemědělské veřejnosti známy jak z jeho působení na ministerstvu, tak i z období, kdy vedl agrární a potravinářskou komoru, přesto současná doba přináší řadu nových problémů, které je třeba řešit. Nejen na to, jak se s nimi jako ministr zemědělství hodlá vypořádat, odpovídá Miroslav Toman v následujícím rozhovoru, který našemu týdeníku poskytl krátce po nástupu do úřadu.

 

Můžete představit svoje priority ve funkci ministru zemědělství?

Chci se zaměřit na společnou zemědělskou politiku (SZP). Navržený finanční rámec představený Evropskou komisí je pro české zemědělství nepřijatelný. Není možné, aby byl konkrétně České republice nejvíce krácen rozpočet pro zemědělský a potravinářský sektor, a to až o 20 procent. Budu usilovat o zachování stávající úrovně podpory z EU tak, aby se v sektoru mohly rozvíjet malé, střední i velké podniky. Dalším důležitým tématem je sucho a obecně zadržení vody v krajině. To znamená v praxi změnu obhospodařování některých zemědělských pozemků, aby se zabránilo erozi a voda se více vsakovala, dále pozemkové úpravy, budování mokřadů, revitalizaci toků, ale i budování vodních děl. Prioritou je zabezpečení pitné vody pro obyvatele, vody pro energetiku, ale i pro závlahy a zemědělský sektor. Máme kůrovcovou kalamitu. Bohužel se teď sešlo několik zásadních problémů najednou -počínaje porosty, které byly ve dvacátých letech poškozeny bekyní mniškou, jež nyní dorostly do mýtního věku a jsou atraktivní pro dalšího škůdce, tedy kůrovce - lýkožrouta smrkového. K tomu se přidalo i dlouhotrvající sucho, které oslabilo smrkové porosty, a nedostatečné těžební a asanační zásahy způsobily přemnožení kůrovce. Od loňského léta přibyly větrné polomy, které problémy ještě zhoršily. Dále trvám na tom, aby čeští spotřebitelé mohli nakupovat kvalitní a bezpečné potraviny, bez rozdílné kvality mezi starými a novými členskými zeměmi a bez dovozu nekvalitních, falšovaných a mnohdy i zdravotně závadných potravin ze zahraničí. Budu trvat na ochraně českého trhu a důsledné kontrole dovážených potravin s eventuálním zákazem dovozu od výrobců, kteří se opakovaně proti našim spotřebitelům prohřešili.

V čem hodláte zesílit vyjednávání o podmínkách společné zemědělské politiky EU?

Při jednáních o SZP budeme prosazovat naše požadavky. Pro lepší vyjednávači pozici jsem určil Jiřího Šíra, který má rozsáhlé zkušenosti z práce v zemědělském úseku Stálého zastoupení ČR v Bruselu. Jeho úkolem je tedy pokrytí všech jednání ohledně budoucí společné zemědělské politiky. Spolu s ostatními zeměmi vyžadujeme zachování alespoň stejné výše rozpočtu na SZP, jako je tomu v současném programovém období. Rozhodně budeme chtít udržet rozpočet na přímé platby i na Program rozvoje venkova. Není možné snižovat alokaci na SZP v době, kdy chceme po zemědělcích plnit stále více úkolů - tím by se stalo evropské zemědělství nekonkurenceschopné a nikdo by v něm nechtěl pracovat. Je třeba při porovnání pracovat s dvouprocentní inflací za celé období a, pokud to takto přepočítáme, například propad v přímých platbách by byl 15 procent. V rámci zastropování chceme prosadit, aby se do stropu nepočítala dobrovolná ekologická platba v prvním pilíři. Je nelogické zastropovat dobrovolný větší přínos pro životní prostředí. Dále je třeba dát mimo strop platby na citlivé komodity a živočišnou výrobu (VCS). Nedává logiku stropovat platby, které by měly pomoci citlivým odvětvím, kde EU i členská země má zájem o jejich udržení. Pokud budou tyto složky do stropu zahrnuty, zapříčiní to výrazné snížení plnění těchto důležitých priorit EU. Navíc se dosud nikdy platby nezahrnovaly do dobrovolného zastropování ani do degresivity. Chceme, aby se u zaměstnanců započítaly skutečné celkové osobní náklady podniku z účetnictví - to by bylo administrativně nejjednodušší a spravedlivé. Pokud by se počítaly průměrné osobní náklady na pracovníka, podniky by nechtěly zvyšovat mzdy a nedošlo by k naplnění priority EU přiblížit platy zemědělců ostatním resortům. Byl by zájem o méně kvalifikované zaměstnance, a to by zhoršilo kvalitu potravin pro evropské občany. Navíc by výpočty zvýšily administrativní náročnost, zatímco skutečné osobní náklady jsou velmi jasně evidované a v podniku kontrolované. Požadujeme navýšení VCS minimálně na 25 procent. V ČR došlo k prudkému poklesu citlivých komodit a živočišné výroby. VCS jsou důležitým nástrojem, jak udržet již tyto snížené stavy.

Máte připravena konkrétní opatření na ochranu zemědělské půdy v ČR a na řešení kůrovcové kalamity v lesích?

Ministerstvo nyní spolupracuje s Ministerstvem životního prostředí na přípravě protierozní vyhlášky. Pomocí dotací se snažíme zemědělce motivovat, aby na polích správně hospodařili. Musí dodržovat standardy DZES. Od roku 2019 se chystá rozšíření ploch silně a mírně erozně ohrožených půd, na nichž bude zakázáno nebo omezeno pěstování erozně nebezpečných plodin. MZe také monitoruje stav eroze a vyhodnocuje jednotlivé erozní události. V případě jejich opakování může dojít ke zpřísnění ochrany konkrétního půdního bloku. Letos bylo do přísnější třídy ochrany zatím přeřazeno 362 hektarů zemědělské půdy. Dalším prostředkem k ochraně půdy jsou pozemkové úpravy, jejichž průběh bych chtěl urychlit. Patříme mezi státy s relativně velkými půdními bloky. Jako reakce na tento stav byl loni spuštěn nový modul Protierozní kalkulačky, který pomáhá optimalizovat půdní bloky. Dalším řešením je možnost vytvářet tzv. zemědělské parcely v rámci dílu půdního bloku, což prakticky znamená pěstování více druhů plodin na jednom dílu půdního bloku. Pokud jde o kůrovcovou kalamitu, klíčové problémy zůstávají stejné: zajištění skladových prostor pro asanaci a dočasné uložení dříví, pro něž není momentálně odbyt, řešení logistických problémů, vhodná úprava dotační politiky MZe a především komunikace a koordinace napříč resorty, vlastníky, zpracovateli a dalšími zainteresovanými subjekty. Dva dny po mém nástupu jsem jednal se zástupci Hnutí DUHA a dohodli jsme se na platformě všech zainteresovaných odborníků od vlastníků přes akademickou obec až po nevládní organizace, kteří budou problém společně řešit. Mají také vzniknout kalamitní štáby ve všech postižených krajích. Chci rovněž podpořit malé> a střední pily, jejichž práce je ideální pro zpracování dříví z probírek lesa a prevenci kůrovce. A zaměřím se i na svozová místa, která bude třeba vyjmout ze zemědělského půdního fondu, přičemž MZe zaplatí zemědělcům z národních zdrojů stejné peníze, jako by dostali normálně. Z těchto svozových míst budou Lesy ČR dřevo prodávat právě malým a středním pilám, které mají nedostatek surovin, a upřednostňovat hlavně firmy z regionu. Je nutné včas zajistit asanaci dřevní hmoty a stanovištně odpovídající sadební materiál. Nutná je také stabilizace státního podniku Lesy ČR, a to pokud jde o posílení jeho schopnosti přímo reagovat na krizové situace a plnění dalších strategických a sociálních úloh v oblasti lesního hospodářství. V plánu je také úprava lesního zákona.

Jaká konkrétní opatření přijme MZe k posílení soběstačnosti, Či potravinové nezávislosti naši země v produkci základních potravin?

Bohužel situace s dovozem potravin je rok od roku horší. Jen pro ilustraci: zatímco v roce 2003 jsme konzumovali z dovozu 13,5 procenta mléka a mléčných výrobků, v roce 2007 to bylo již 37,3 procenta a v roce 2017 už více než 45 procent. To je nezdravý poměr. V jiných komoditách je situace obdobná. U vepřového masa se zvyšují dovozy, soběstačnost čtvrtým rokem klesá hlouběji pod 50 procent a loni dosáhla 46 procent. Stejně je na tom drůbeží maso, kde v loňském roce klesla na rozdíl od vepřového masa i domácí produkce, a to o téměř sedm tisíc tun, zatímco dovoz se zvýšil o čtyři tisíce tun. Mnohokrát jsem upozorňoval, že je potřeba se proti takovým dovozům vymezit. Dovozové výrobky jsou mnohdy prodávány za nižší ceny kvůli nižší obchodní přirážce, kterou na ně aplikují obchodní řetězce, ale často jsou tyto levné dovozy také v odpovídající, tedy nízké kvalitě. Je nám vyčítáno, že soustavně brojíme proti dovozům z Polska, ale jedno z posledních šetření SZPI již poněkolikáté ukázalo, že u jablek z Polska byl opakovaně zjištěn v EU zakázaný pesticid propargit nebo ve dvou případech vysoce překročené množství pesticidu chlorpyrifos. V souvislosti s bezpečností potravin nemůžeme ovlivnit zacházení ani kontrolu produkce potravin ve třetích zemích, ale, jak se v poslední době ukazuje, ani v zemích EU. Proto je i z bezpečnostních důvodů lepší a prozíravější orientovat se na produkty české, které jsou pod přísnou kontrolou obou našich dozorových orgánů - SZPI i SVS. A rozhodně jsem připraven na toto téma hovořit se svým polským resortním kolegou, je zcela zjevné, že polské dozorové orgány prostě nefunguji. Jsem plně přesvědčen, že při opakovaném poškození českého spotřebitele máme plné právo na to, omezit dovozy od konkrétního výrobce, nebo i z celého státu

Hodláte navrhnout nějaká nová legislativní opatření, či změny stávajících právních norem týkajících se resortu?

Rada těchto aktivit je již v běhu, jako například návrh zákona č. 226/2013 Sb., o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh, který by měl řešit problém nezákonné těžby dřeva a souvisejícího obchodu, které představují značnou a přetrvávající hrozbu pro světové lesy, nebo zákony, upřesňující činnost jednotlivých dozorových orgánů, tedy zákon zejména v oblasti nových potravin, ať už jde o potraviny ošetřené ionizujícím zářením nebo o chov hmyzu a potraviny z něj vyrobené. Důležitý je rovněž návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, jenž mimo jiné dává možnost poskytnout obcím náhradu nákladů, které vynaložily v souvislosti s péčí o týraná zvířata v předběžné náhradní péči a v náhradní péči. Neméně významný je i návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, jenž je zaměřen na zvládání sucha a nedostatku vody. Jsem přesvědčen, že je před námi letos ještě poměrně rozsáhlý komplex právních předpisů, které musíme dopracovat a prosadit, takže vytvářet ještě další nové legislativní úpravy budeme jen v krajním případě.

Jak konkrétně bude MZe podporovat konkurenceschopnost našeho zemědělství, zejména rozvoj tuzemské živočišné výroby a odbyt českých potravin; podpoříte vznik marketingového fondu?

Ministerstvo má zájem zvyšovat konkurenceschopnost českého potravinářského průmyslu. Proti masové produkci by měla Česká republika nabídnout vyšší kvalitu a různé speciality. Především vysoká kvalita produktů může zajistit českému potravinářství a zemědělské prvovýrobě potřebnou konkurenceschopnost K nosným bodům pro její zvyšování ve zpracovatelském odvětví by mělo patřit zejména zvýšení podílu potravinářského průmyslu na HDP, zastavení poklesu tržeb a postupný růst produkce potravinářského sektoru včetně posílení konkurenceschopnosti. Naši potravináři mají možnost také čerpat z Programu rozvoje venkova, případně využívat značky jakosti Klasa a Regionální potravina, či značky EU - Chráněné označení původu, Chráněné zeměpisné označení a Zaručená tradiční specialita. Významnou aktivitou resortu zemědělství bylo nastavení jednotného režimu pro označování potravin s odkazem na jejich český původ - Česká potravina, vyrobeno v České republice atd. Důležitá je také podpora modernizací a inovací v sektoru. Samozřejmě, že základním požadavkem potravinářských i zemědělských podniků je možnost propagovat a podporovat české produkty, resp. odkazovat na produkty od českých zemědělců a potravinářů, případně na konkrétní české značky a firmy, k čemuž měl sloužit právě marketingový fond. Nicméně vzhledem k pravidlům Evropské komise o možnostech podpory českých potravin je nutné hledat spíše jiné varianty řešení propagace vybraných komodit. Může to být například využití konkrétních projektů prostřednictvím nevládních neziskových organizací nebo využití kampaně na podporu kvalitních potravin, realizované v současné době SZIF, která zahrnuje kromě Klasy, Regionální potraviny, značky Bio, evropských značení kvality také dobrovolný národní systém kvality Česká cechovní norma. Pro rozvoj tuzemské živočišné výroby považuji za důležité pokračovat v systémových podporách šlechtění a plemenitby, pohody a zdraví zvířat a pokud možno posílit jejich provázání na kvalitu potravin. Většina důležitých ukazatelů produktivity českých chovů hospodářských zvířat je na světové úrovni. Již méně úspěšná byla dosud snaha přesvědčit o těchto kvalitách zákazníky, aby pokud možno, vyhledávali domácí značky. To vše si opět říká o systémovou práci s českými spotřebiteli s důrazem na kvalitu domácí produkce, kterou chceme, jak už jsem zmínil, realizovat zejména přes kampaň na podporu kvalitních potravin, kterou zastřešuje SZIE Nepřímo přispívají k podpoře živočišné výroby plošná opatření Programu rozvoje venkova, na dojený skot a prasata je cíleno opatření Dobré životní podmínky. Významnou součástí PRV jsou neinvestiční dotace, tzv. plošné platby, které nepřímo podporují živočišnou výrobu, nicméně záleží na intenzitě chovu hospodářských zvířat.

Před časem jste v tisku zmínil snahu stanovit pravidla pro slevové akce maloobchodních řetězců, jak konkrétně by měla tato pravidla vypadat a jaká další opatření chystáte v souvislosti s působením maloobchodních řetězců u nás?

Předně je třeba říci, že čeští spotřebitelé mají právo na kvalitní a bezpečné potraviny, není možné, aby se sem opakovaně dovážely nejen falšované, ale i zdravotně závadné potraviny. Navíc pilotní analýza provedená pro ÚZEI společností Nielsen prokázala, že dovozové výrobky prodávají obchodní řetězce v průměru za nižší ceny než tuzemské, čímž bylo vyvráceno tvrzení, že ceny jsou stejné. Nyní jde o to, to prokázat, a to je téma pro Ministerstvo financí. Je-li to proto, že se výrobky dovážejí za nižší ceny, pak by mělo následovat šetření, zda tyto ceny odpovídají obvyklým dodavatelským cenám v dané členské zemi a nejde tudíž o skrytý dumping (predátorské ceny), nebo nejsou uplatňovány skryté exportní dotace anebo zda neaplikují obchodní řetězce na tyto výrobky nižší obchodní přirážku, a tak je nezvýhodňují proti tuzemské produkci. Rozhodně nehodlám zakazovat slevové akce, jak bylo mylně interpretováno, nicméně chci nastavit pravidla pro takové akce, a to zejména z hlediska toho, že opakovaně byly právě v akci zjištěny falšované výrobky, které zřetelně klamaly zákazníka v tomto případě mnohem nižším obsahem masa, než bylo deklarováno. Není přece možné, aby si obchodní řetězce právě na akce „objednávaly" zboží s extrémně nízkou kvalitou nebo dokonce zboží přímo „šizené". V této souvislosti je rozhodně důležitá novela zákona o cenách, respektive novela zákona o ochraně spotřebitele tak, aby došlo k další kultivaci maloobchodního prostředí a zvýšení kvality prodávaných potravin.

Co považujete za prioritu v oblasti vodního hospodářství?

Především se musíme zaměřit na posílení retence vody v půdě a v krajině, tedy omezit nástup a důsledky zemědělského sucha, a zároveň zahájit aktivity pro zabezpečení dostatečných vodních zdrojů v regionech, kde zdroje již nyní nestačí při nástupu hydrologického sucha. Je nezbytné zvýšit objem vody v půdě posílením obsahu organické hmoty a větším uplatňováním půdoochranných a protierozních opatření. Důležité je i pokračování dotačních programů MZe na obnovu a výstavbu rybníků a malých vodních nádrží, na úpravy a zlepšení stavu koryt drobných vodních toků s efekty na zpomalování rychlosti odtoku vody i za přívalových srážek. Musí se urychlit pozemkové úpravy a v nich zpracování tzv. společných zařízení, která dovolují jak omezovat povrchový odtok vody ze zemědělských ploch, tak vytvářet retenční lokality. Efektivním opatřením k omezení následků zemědělského sucha je obnova, modernizace a rozvoj závlahových zařízení a soustav. Program rozvoje venkova má také titul na využití srážkových vod k zemědělským účelům. Prioritou je příprava a realizace nových akumulací vody v přehradních nádržích v regionech, kde se nedostatek vody projevuje. Lidé by si měli uvědomit, že díky existenci 49 vodárenských nádrží se problém se zásobováním pitnou vodou výrazně neprojevil a pokud, pak v lokalitách, které byly a jsou zásobovány z nedostatečně kapacitních podzemních vodních zdrojů. Nyní se připravují přehradní nádrže Vlachovice na Zlínsku, pokračuje příprava vodního díla Skalická, které bude víceúčelové, omezí povodňová nebezpečí a přispěje k zajištění vody za sucha. Na Rakovnicku se připravují nádrže Senomaty a Šaňov. Jako velmi efektivní a rychle realizovatelné se nabízí navýšení hladiny Střední a Dolní Novomlýnské nádrže, což by při zvýšení o 35 cm vytvořilo nový objem zadržené vody zhruba devět milionů metrů krychlových. To by pokrylo potřebu závlahové vody třeba pro plánovaný rozvoj ovocných sadů na Hustopečsku. Samozřejmě se zvýšením hladiny musí jít ruku v ruce kompenzační a podpůrná opatření pro zachování biodiverzity.