Vláda má mít na stole českou pozici ke společné zemědělské politice po roce 2020

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

Vláda má mít zítra na stole českou pozici ke společné zemědělské politice po roce 2020. Do Česka by měl do té doby přitéct kolem 160 miliard korun. Za to stávající finanční období. Zatím se farmy dotují bez ohledu na počet hektarů. Většina členských států se ale přiklání k omezení dotací pro velké zemědělské podniky. Česko nikoliv. Průměrná rozloha farem je tu desetkrát větší než v Unii. Českou pozici do evropských vyjednávání teď proberu s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou z KDU-ČSL. Dobrý den.

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Dobré odpoledne.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

Pane ministře, místo 20 miliard korun by čeští farmáři dostali o 3 miliardy méně. Zkoušíte vyjednat přesměrování peněz, třeba aby šly jinam, na boj se suchem, rozvoj venkovských obcí?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Ono spekulovat dneska o částkách je strašně předčasné. Protože ty víceleté finanční rámce se budou projednávat teprve v příštím roce, to bude agenda, kterou budou řešit především ministři financí a potom premiéři všech evropských vlád. Ale my v tento okamžik především řešíme to nastavení principiální. To, jak dopadne evropský rozpočet a rozpočet na společnou zemědělskou politiku, to budeme vědět víceméně prakticky za 2 roky. To teďka ...

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

Rozumím, rozumím. Ale uvažujete o tom, že byste se pokusili přesměrovat ty peníze, o které by případně Česká republika přišla?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

My především se snažíme vyargumentovat našim kolegům, jaký byl historický vývoj po roce 48 a po roce 90 z hlediska struktury našeho zemědělství. A pokud bychom přistoupili na představu některých států, které by například chtěly zastropovat platby pro zemědělské podniky na úrovni třeba farmy o velikosti jednotek, desítek hektarů, tak pro české zemědělství by to bylo fatální. Protože u nás i rodinné farmy se vyvinuly za posledních 20 let do velikosti několik set hektarů, nebo i přes tisíc hektarů mají rodinné farmy. Ale my, kdybychom to zastropovali, tak bychom také mohli o ty peníze, které z toho zastropování se nevyplatí českým zemědělcům, přijít, a zůstaly by v tom evropském zemědělském rozpočtu k dalšímu přerozdělování. Takže proto já našim partnerům vysvětluju, že nechci povinné zastropování. Samozřejmě v naší pozici je podpora malých farmářů v rámci plateb na první hektary. A určitá degresivita toho velkého farmáře, která už je dnes. To znamená, že podle velikosti podniku se dneska v České republice krátí zemědělcům výplata dotací. Ti velcí dostávají o něco méně než ti malí.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

No, ale přece jenom stále je to určitý nepoměr. Pokud ti, kdo hospodaří na několika tisících hektarech, mají ještě poměrně vysoké příjmy ve srovnání s tím malým soukromým zemědělcem. Ono se přece skupovala kvůli tomu půda, ceny uměle rostly. Není přece jenom i v zájmu České republiky tenhle trend omezit?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Tady je potřeba se podívat také ještě na ta čísla, která se týkají zaměstnanosti a živočišné výroby. Dneska zhruba 760 podniků, které jsou dneska kráceny a mají velikost nad 1150 hektarů, tak zaměstnává skoro 50 procent všech pracujících lidí v zemědělství. A tyto podniky mají 70 procent všech kusů stavů skotu a 90 a více procent stavu prasat a drůbeže. A kdybych já přistoupil paušálně na tu jednoduchou rétoriku, že zastropujeme tyto velké podniky, respektive už nic nevyplácejme nad ty, nad tu dnešní částku, tak v ten okamžik to bude znamenat opravdu obrovskou devastaci českého zemědělství, ztrátu pracovních míst a ztrátu soběstačnosti domácí. Takže ...

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

Myslíte, myslíte, pane ministře, že ty menší farmy by nedokázaly uživit, zaměstnat ty tisíce lidí, že, že, že prostě ten trend by byl horší?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Musíme se na to podívat tak, že dneska, pokud by ty velké podniky skončily s živočišnou výrobou, což oni by udělaly, to je neoddiskutovatelné. V okamžiku, že to bude v červených číslech, ten podnik to ukončí. Ale je potřeba se podívat, že ten malý farmář, já jsem z malé rodinné farmy, já opravdu moc dobře vím, o čem mluvím, tak ten malý farmář, aby udělal investici, že když bude kravín za 100, za 150 milionů, což jsou ceny, kravín pro 100 kusů krav s dojírnou, to je investice v řádu 70, 80 milionů korun. To ten malý farmář nebude schopen udělat. A já mu ani ze společné zemědělské politiky nebudu schopen nabídnout takové peníze, aby takovou investici udělal, takže my jdeme cestou, podporujeme malé farmáře, dostávají, řekněme, velké investiční prostředky na to, aby se mohli rozvíjet, ale nemůžeme z roku na rok říci, teď stopneme podporu středních a větších farem, to by opravdu pro české zemědělství mělo velice negativní důsledky. Včetně i dopadů na krajinu. Protože ta živočišná výroba, organická hmota do půdy je vázána právě na tu živočišnou výrobu.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

Čili z toho všeho, co říkáte, se mi to jeví tak, že vaši vyjednavači, nebo i vy osobně, zatím tedy nezkoušíte vyjednávat to, že by se ty původní prostředky pro velké farmy přesunuly jakoby do jiné části toho rozpočtu, třeba na zmíněný boj se suchem.

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

My vyjednáváme o tom, že, ano, nové priority tady jsou. Boj se suchem, lepší péče o půdu, o vodu, to všechno ano, to je jednou z našich priorit, o které my hovoříme, máme ji i v té pozici popsanou. Proto já právě se snažím nesoustředit tolik na velikost té farmy. Ale především přístup toho farmáře ke krajině, k půdě, k vodě, k tomu, co produkuje. Pro mě je důležité nikoliv na prvním místě velikost farmáře a to, zdali ten farmář hospodaří s péčí řádného hospodáře, jestli to je dobrý zemědělec, jestli vytváří ta pracovní místa. To je pro mě to, co chci sledovat. Já znám farmáře, kteří před 10 lety začali farmařit. Je to rodinná farma. A dneska má třeba 3,5 tisíce hektarů. A toho farmáře, já dneska mu mám říct, že za 3 roky mu jeho podnikání vlastně de facto ukončíme, nebo, nebo ho přinutíme k tomu, že to rozseká na několik IČ v rámci rodiny, ale potom vlastně v praxi nic nezměníme, jenom se budeme tvářit, že zase změnili průměrnou velikost farem.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

Pokud by Česká republika byla přehlasovaná v tom evropském rozhodování, jak by se podle vás to zrušení přímých plateb za hektar mohlo promítnout do cen?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Já bych nechtěl spekulovat, jestli se to promítne přímo do cen. Protože ten zemědělský trh se s komoditami a s potravinami opravdu globalizován. A ta cena se nestanovuje podle nabídky a poptávky v České republice. Ale podle světa. Ale chci říct, že tu naši pozici úplně stejně vidí celé východní Německo, podporuje nás v tom stát jako je Polsko, Slovensko. Mnoho dalších států rozumí tomu, že prostě u nás máme nějakou specifickou strukturu zemědělství. A snažíme se jim vysvětlit, že by to nebylo dobré pro ten budoucí vývoj.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

No, ono by bylo potřeba, aby 4 státy vlastně zablokovaly to snížení podpory pro velké farmy, ty 4 státy zatím asi nejsou. Čili ta, ta pravděpodobnost toho, že Česká republika to neprohlasuje, je dost velká, ne?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

To uvidíme, to je předčasné. Já jsem i eurokomisaři /nesrozumitelné/ vysvětloval, že si dokážu představit nějaký princip toho, že každý členský stát bude muset mít určité procento částky z přímých plateb, kdy uplatnit takzvanou degresivitu, to znamená těm velkým podnikům bude vyplácet méně, to v té pozici taky máme napsáno, že o tom jsme připraveni jednat. Ale pro nás je prioritou to, aby ty peníze, které v rámci té degresivity na přímé platby nevyplatíme, aby zůstaly v té kapitole členského státu, abychom tyto prostředky převedli například do programu rozvoje venkova, kde budou potom dále distribuovány všem zemědělcům.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

Marian Jurečka, ministr zemědělství, první místopředseda KDU-ČSL. Děkuju za rozhovor, na shledanou.

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Také děkuji. Pěkný den, na shledanou.