U tuzemských plodin chci mít co největší soběstačnost

Přišel z potravinářského byznysu jako současný premiér v demisi Andrej Babiš a v jeho vládě chce – jestli bude zájem – jako ministr zemědělství i nadále pokračovat. Kritizuje staré země EU, že dotují své potravináře až příliš a ti pak dovážejí do Česka zboží za podnákladové ceny. „Takže jestli chceme zachovat výrobu, musíme zvyšovat národní dotace,“ říká ministr zemědělství v demisi Jiří Milek.

 

* Pět měsíců jste ministrem zemědělství. Cítíte se už jako politik?

Ne. Celý život jsem pracoval jako agronom v zemědělství, jako ředitel firmy - až do nástupu do této funkce. Na to si člověk za tak krátkou dobu nemůže zvyknout, i kdyby chtěl.

 

* Takže neuvažujete, že byste vstoupil do hnutí ANO nebo do jiné strany a kandidoval třeba do sněmovny?

Nic bych nevylučoval, ale myslím, že ne. Pokud bych skončil tady, vrátím se zpátky do firmy.

 

* Den po příchodu na ministerstvo jste provedl personální změny a zrušil jste dvě sekce -a IT. Nebylo na to příliš brzy?

Nevím, jestli na to bylo brzy nebo pozdě. Nebyl jsem u toho, když se přijímal služební zákon. Jednoznačně ale mohu říct, že služební zákon paralyzuje chod tohoto státu, protože byl připraven velmi nedůsledně a nepromyšleně. Vůbec nejsem příznivcem toho, aby se propouštěli všichni náměstci a podobně. Musíte ale uznat, že pokud přijde jakýkoli nový ministr, bude si chtít vzít nejbližší spolupracovníky s sebou.

 

* Co se týká IT sekce, její vedení bylo hodnoceno jako úspěšné. Proč jste s ním nebyl spokojen?

Do sekce bylo přijato padesát nebo šedesát lidí, kteří se měli zabývat IT, a služby, které se předtím outsourcovaly, měly být zrušeny. Ty služby se ale kupovaly dál. Takže se neušetřilo.

 

* Takže šlo jen o úsporu?

            Ano.

 

* Měnil jste také dozorčí radu Budvaru. Proč?

Když Jiří Jirsa a Zdeněk Adamec odešli z ministerstva, museli přirozeně skončit i v dozorčí radě. Tam může být jen někdo z ministerstva.

 

* Jste pro úplnou, nebo alespoň částečnou privatizaci Budvaru a Lesů České republiky?

V žádném případě. Dokud budu na ministerstvu, nebude probíhat ani částečná příprava na privatizaci. Obě jsou to ziskové společnosti. Proč by se jich měl stát zbavovat, když potřebujeme peníze na financování zemědělství a podporu různých citlivých komodit? Takové chyby se děly v privatizaci po revoluci.

 

* Odvolaný ředitel Lesů ČR Daniel Szórád považuje problémy s kůrovcem za velmi obecný důvod svého konce ve funkci. Stojí za jeho odvoláním ještě něco jiného nebo někdo jiný?

To je stanovisko pana Szóráda. Mým důvodem pro odvolání bylo nezvládnutí kůrovcové kalamity. Neudělal včas dostatečně razantní opatření.

 

* Co říkáte na kritiku, že vaše ministerstvo v problému s kůrovcem zaspalo?

Kritika od premiéra směřovala na předchozí vedení ministerstva zemědělství.

 

* Kromě státních podniků jste zdědil i každoroční problémy se suchem. Letošní duben byl ale rekordní. Chystáte nějaká opatření?

Abychom jako ochladili duben? Samozřejmě proti suchu se bojovat nedá, dají se dělat pouze opatření na zmírnění dopadu sucha a ta jsou potřeba. Vláda před několika týdny schválila, že z letošního rozpočtu vyplatí dvě miliardy korun zemědělcům na kompenzace za škody způsobené suchem v loňském roce. Jsou na to vyčleněné peníze z rezervy a 16. června si budou zemědělci žádat o výplatu těchto škod.

 

* Je reálné, aby Česko usilovalo o soběstačnost v produkci některých potravin?

Když vezmeme brambory, jsme na osmdesáti procentech a klidně bychom mohli dosáhnout sta. Máme na to půdu. Svědčí to spíš o špatsprávní né politice, protože se sem dostává zboží ze zahraničí za nižší než nákladovou cenu. Zemědělci pak od takové plodiny odcházejí.

U čerstvého ovoce je soběstačnost jen 34 procent, u jablek 76. Jablka tu pěstovat jdou, ale je tu ještě jiný fenomén - problém s lidskou prací. Kombajn na jablka ještě nikdo nevymyslel. U čerstvé zeleniny je soběstačnost taktéž kolem 36 procent.

Rozhodně se u těchto komodit budeme snažit, abychom soběstačnost měli.

 

* Jak toho chcete docílit?

Podporou přes národní dotace. Chtěli bychom je zvyšovat. Kdyby „staré“ země Evropské unie snížily národní dotace, nemuseli bychom je my zvyšovat. Ale k tomu je nedonutíme, protože oni by snížili životní úroveň svých farmářů a to určitě žádná z těchto zemí neudělá. Takže jestli chceme zachovat výrobu, musíme zvyšovat národní dotace. Jinou cestou je pohlídat si dovoz pod cenou. Třeba vykostěná vepřová kýta se sem vozí za 66 korun za kilo. Za takovou cenu to u nás těžko někdo vyrobí.

 

* Dá se s tím něco dělat?

Určitě dá, ale není to jednoduchá cesta. Budeme se o tom bavit na radě ministrů států EU. Teď se řešila dvojí kvalita potravin a nekalé obchodní praktiky řetězců. Dovážení potravin pod cenou nebo snižování cen pod náklady jsou také nekalé praktiky.

 

* Jak chcete přimět řetězce, aby se k dodavatelům chovaly lépe?

Dneska řetězce tlačí výrobce, aby dávali slevy, a často i pod hranici výrobní ceny. To je problém. Pro spotřebitele je super, že jsou rohlíky za padesát haléřů, jako v akci jednoho obchodního řetězce. Ale ten, kdo postaví pekárnu, musí mít alespoň nějaký příjem. Podobný problém řeší i ve Francii. Dokonce přijali zákon, podle kterého mají řetězce prodávat za nákupní cenu plus minimálně deset procent.

 

* Není to vhodná inspirace pro českou legislativu?

Jsou tam jisté prvky, kterými bychom se chtěli inspirovat. Ale chce to stabilní vládu, jinak v parlamentu nic neprosadíte. A tohle by byl kontroverzní zákon. Ani ve Francii to nebylo jednoduché, trvalo jim to dva roky. Nevěřím, že by to tady bylo jednodušší.

 

* Až bude stabilní vláda, navrhnete takový zákon?

Máme zákon o významné tržní síle, kde se podařily některé dobré věci, ale nepodařilo se prosadit všechno. Teď připravujeme novelu a některé věci bychom mohli dát do ní.

 

* S tím souvisí i slevové akce v řetězcích.

Pokud slevové akce nepůjdou pod výrobní cenu a nebudou ohrožovat stabilitu, není to problém.

 

* Zmínil jste různou kvalitu potravin v zemích Evropské unie. Státní zemědělská a potravinářská inspekce si stěžuje, že nemůže koupit výrobek v zahraničí a porovnat ho s tím prodávaným u nás. Jak tedy kontrolovat?

Koupit si ho může, ale nemůže oficiálně odebrat vzorky, protože má právo působit pouze na území České republiky. Nicméně srovnávací testy se v Česku dělaly minimálně dvakrát. Výsledky ukázaly, že dvojí kvalita potravin existuje. Někteří zástupci řetězců deklarovali, že do pololetí s tím skončí sami. Deklarovali ale také, že nejsou schopni ovlivnit nadnárodní výrobce potravin. Teď se proto pracuje na jednotné metodice na posuzování dvojí kvality potravin. Podle toho budou dozorové orgány v každé zemi postupovat.

 

* Bez sankce to ale nemusí fungovat.

Sankce budou stanoveny, budou vycházet z obratu firmy. Samozřejmě že pokud by nenásledovaly, nebylo by to tak účinné. Na druhou stranu, když nějaká firma šidí, my na ni nemůžeme a zveřejníme to, jako spotřebitel máte dvě možnosti - buď budete její výrobky kupovat dál, anebo je nekoupíte. Myslím, že se dnes řetězce a velcí výrobci bojí mediálního tlaku a tlaku spotřebitelů.

 

* Kdo bude sankce ukládat, Evropská unie, nebo členské státy?

Bude je ukládat stát, ve kterém se problém zjistí.

 

* Někteří argumentují, že to zvedne ceny potravin.

Ne.

 

* Proč?

Podívejte se, dvojí kvalita je to, že například coca-cola má v Česku stejný obal, název, barvu a vzadu je malým písmem napsáno, že je v ní izoglukóza (izoglukóza nahrazuje cukr – pozn. aut.). To není správné. Jestliže si kupujete v Německu, Maďarsku, Česku, Polsku coca-colu, máte mít právo koupit si jeden totožný výrobek. Jestli chtějí dělat nápoj s izoglukózou, může být třeba modrý. Vy to budete vědět, koupíte si to a bude to levnější.

 

* Evropská unie navrhla rozpočet, podle kterého se mají výdaje na zemědělství snížit o pět procent. Co to bude znamenat pro české zemědělce?

Rozpočet na zemědělskou politiku má být 365 milionů eur. Znamená to nějaký pokles, ale není velký. Samozřejmě když to spočítáme ve stálých cenách, je to dvanáct procent. Ale to jsou první výpočty. Rozhodně nesouhlasíme se zastropováním přímých plateb. V Česku je 1850 firem nad pět set hektarů a obhospodařují sedmdesát procent plochy. Znamená to, že bychom těmto firmám řekli, že jejich majetek znehodnotíme. Vedle toho chce unie dotovat zemědělské farmy, aby se spojovaly v odbytu. Ty naše velké zemědělské podniky mají svoje zpracovny. To je něco, co v Německu, Rakousku a dalších zemích chtějí dotovat. My to máme a měli bychom to bourat?

 

* Co se týče velkých zemědělských firem, které hospodaří na většině zemědělské půdy, je však Česko v Evropské unii kvůli kolektivizaci v padesátých letech výjimkou.

Podívejte se, jak je to ve světě. Všude se nyní farmy zvětšují, i v Evropské unii. Každá země měla historicky jiné podmínky. V Polsku nebo v Rumunsku je vlastnická struktura půdy velmi roztříštěná. Mají malé farmičky a velké problémy se zemědělstvím. Nefunguje jim to. Spousta lidí od toho odešla.

 

* Váš předchůdce Marian Jurečka chtěl zákon, který by omezil cizince v nakupování zemědělské půdy. Budete v těchto záměrech pokračovat?

Zatím jsem to neřešil, ale rádi bychom s tím pohnuli. Snažíme se inspirovat v jiných zemích - ve Francii mají poměrně striktní zákon, mají ho i Maďaři či Rakušané. Zemědělskou půdu by měli kupovat primárně zemědělci, kteří na ní hospodaří, nebo sousedi. Rozhodně by se neměla stávat předmětem spekulací, jako se to v Česku stávalo posledních několik let.

 

* Byl byste pro předkupní právo?

Úplně by stačila ohlašovací povinnost. Samozřejmě by předkupní právo bylo dobré, ale myslím, že bude dost těžké prosadit i oznamovací povinnost.

 

* Jak by to fungovalo?

Kdyby se vlastník půdy rozhodl prodat a někdo by mu nabídl 250 tisíc korun za hektar, měl by to oznámit zemědělci, který na té půdě hospodaří. Ten by měl třeba měsíc, aby se rozhodl, jestli cenu akceptuje a půdu koupí.

Proti suchu se samozřejmě bojovat nedá, dají se dělat pouze opatření na zmírnění dopadu sucha a ta jsou potřeba. V EU se pracuje na jednotné metodice na posuzování dvojí kvality potravin. Podle toho budou dozorové orgány v každé zemi postupovat.

 

***

Jiří Milek (54)

Vystudoval Agronomickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně. Do loňského prosince byl předsedou představenstva zemědělského a potravinářského koncernu Úsovsko, který je známý tyčinkami Fit nebo křupkami Bersi. Milek se stal ministrem zemědělství ve vládě Andreje Babiše, kde je jako nestraník za hnutí ANO. Milek je také členem představenstva Agrární komory České republiky. Věnuje se myslivosti.