přechod na části stránky

Upozornění:
Používáte prohlížeč IE verze 6. Od 1. června 2012 nebude možné se s tímto prohlížečem do prostředí eAGRI přihlásit. Proveďte upgrade na IE verze min. 7 nebo použijte jiný prohlížeč (např. Mozilla Firefox nebo Google Chrome). Další informace zde.

Slovo ministra - Společná zemědělská politika

5.3.2020

Zemědělec, 2. března 2020

Na nadcházející březnové jednání Visegrádské skupiny, které nyní předsedáme, jsem zařadil kromě jiného intenzivně diskutovanou otázku budoucí Společné zemědělské politiky. Předpokládám, že k tomuto tématu s kolegy ministry přijmeme společnou deklaraci. V tomto duchu jsem také v polovině února jednal v Bruselu s novým eurokomisařem pro zemědělství Januszem Wojciechowskim, před týdnem s mým polským protějškem Janem Krzysztofem Ardanowskim a chystám se na další obhajobu našeho postoje, například s europoslanci ve Štrasburku. Vysoké cíle nové Společné zemědělské politiky, vytyčené Evropskou komisí, totiž budou na zemědělce klást tolik nároků, že je nezbytné zajistit pro jejich splnění dostatečně silný rozpočet. Samozřejmě si plně uvědomuji potřebu zajistit ochranu životního prostředí a s tím související využívání postupů šetrných k přírodním zdrojům, jako je voda a půda. Ostatně kroky našeho ministerstva to dokládají. Ale třeba pokud jde o takzvanou Zelenou dohodu, kterou představila Evropská komise a která je velmi ambiciózní, myslím si, že je třeba stanovit si cíle realisticky. Tedy tak, aby nebyla omezena konkurenceschopnost našich zemědělců. Proto je třeba pro tyto nové cíle zajistit i dostatečné financování. Nemůžeme po farmářích chtít stále více, klást na ně stále nové požadavky a chtít, aby je svědomitě plnili, a poskytovat jim přitom méně peněz. Musíme jim tuto službu zaplatit a motivovat je k ní. A to není bez silného rozpočtu možné.

V této souvislosti je nutné zmínit i přechodné období Společné zemědělské politiky, tedy další intenzivně diskutované téma. V současnosti je navrženo jako jednoleté, což považuji za důležitý posun.  Pro zemědělce i členské státy však jde o nereálně krátkou lhůtu, a proto my a další země jednáme o možnosti jeho prodloužení na dva roky. Navrhované změny, které s sebou reformovaná Společná zemědělská politika přinese, si totiž vyžádají nejen zásadní změny národní legislativy, ale bude také potřebné změnit přístup k administraci plateb a s tím souvisí zvýšené nároky na rozvoj informačních systémů, k jejichž zajištění a zprovoznění bude potřeba dostatečný časový rámec. Potvrzuje to i analýza, kterou jsme vypracovali ve spolupráci se Státním zemědělským intervenčním fondem, z níž vyplývá, že dva roky jsou pro přechod minimum. Jedině tak se jednotlivé platební agentury stihnou řádně připravit a nebude ohrožena výplata podpor pro zemědělce. Každopádně bez znalosti výsledné podoby Společné zemědělské politiky můžeme směry jednotlivých opatření i tak zatím jen odhadovat.

  • Tisk stránky
  • Poslat e-mailem