Slovo ministra - šetrné hospodaření

Na Žofínském fóru jsem hovořil kromě jiného o tom, že v šetrném zemědělském hospodaření má Česká republika náskok, že jsme mezi trojicí zemí Evropské unie, kde spotřeba prostředků proti škůdcům klesá nejvíce. Bylo to v souvislosti s vyjednáváním nové Společné zemědělské politiky, konkrétně s takzvanou Novou zelenou dohodou. Unie chce do roku 2030 plošně snížit používání pesticidů o 50 procent, únik živin alespoň o 50 procent při současném zajištění, aby se nezhoršovala úrodnost půdy, používání hnojiv hodlá snížit o nejméně 20 procent a používaní antimikrobiálních látek o 50 procent, plochy ekologického zemědělství pak chce zvednout na nejméně 25 procent. S tímto návrhem nesouhlasím, protože každý stát je na tom úplně jinak. Pokud by každá země měla používání pesticidů omezit o 50 procent, nastane zásadní rozdíl mezi námi, kteří už pokles máme, a těmi, u kterých použití chemie v posledních letech narostlo. Jen připomenu, že my už jsme dnes v jejich využívání pod průměrem Evropské unie, a to samé platí v případě využívání hnojiv. Za poslední roky u nás spotřeba pesticidů klesla o 27 procent, ve Francii vzrostla ve stejném období téměř o 40 procent a třeba v Rakousku dokonce o 53 procent. Spolu s Portugalskem a Irskem patříme mezi trojici unijních zemí, kde objem prodaných prostředků proti škůdcům klesá nejvíce. Tedy jak už jsem uvedl, v šetrném zemědělském hospodaření jsme výrazně napřed. A dosvědčuje to i právě zveřejněná Výroční zpráva o plnění Národního akčního plánu pro bezpečné používání pesticidů v České republice za rok 2019. Vyplývá z ní, že zemědělci více používají alternativní přípravky, a potvrzuje další pokles celkového množství chemických přípravků na ochranu rostlin, které čeští zemědělci loni oproti roku 2018 použili. Uvádí pokles spotřeby herbicidů a desikantů díky zákazu předsklizňového používání přípravků s účinnou látkou glyfosát u potravinářské produkce. Jejich spotřeba se tak meziročně snížila o 13 procent. Podle statistiky je patrný i významný pokles spotřeby insekticidních mořidel, což je důsledek zákazu používání insekticidních mořidel na bázi neonikotinoidů do obilnin z roku 2018. Ochrana půdy, vody a ovzduší patří k našim prioritám a zmíněný Národní akční plán, který předloni přijala vláda, v pětiletém horizontu používání přípravků v zemědělství i v lesnictví snižuje. Také proto v souvislosti s Novou zelenou dohodou požaduji, aby se spravedlivě zapojily všechny členské státy a aby se vycházelo ze situace v každé konkrétní zemi se zohledněním výchozího stavu. Nehodlám zde připustit další ohrožení konkurenceschopnosti českých zemědělců na evropském i světovém trhu.