Slovo ministra - pozemkové úpravy

Jednou z priorit nejen mých, ale celého Ministerstva zemědělství, jsou opatření směřující ke změně české krajiny tak, aby zadržela více vody. Proto vznikají stovky nových rybníků, tůní, mokřadů, stromořadí a mezí na úkor velkých lánů. Více peněz dáváme i na pozemkové úpravy, které pomáhají krajinu více rozčlenit. A protože letos je to již 30 let, co funguje Státní pozemkový úřad (SPÚ) jako pokračovatel Pozemkového fondu ČR, dovolte mi věnovat se dnes jeho činnosti. V prvních letech existence se týkala zejména navracení zemědělského a lesního majetku v restitucích, vlastní pozemkové úpravy začaly těmi jednoduchými, komplexní přišly na řadu později. A o tom, jak důležitou roli při ochraně a tvorbě krajiny mají, svědčí to, že na ně od roku 1991 šlo více než 29 miliard korun, letos jsou pro ně vyčleněny tři miliardy korun.
V posledních desetiletích se pozemkové úpravy orientovaly zejména na ochranu půdy proti erozi a na protipovodňovou ochranu území. Je ale zřejmé, že nastala doba, kdy je nutné se mnohem více soustředit i na problematiku sucha. Znamená to tedy navrhovat v rámci pozemkových úprav řešení, která budou dostatečně účinná v klimatických podmínkách předpovídaných pro druhou polovinu 21. století. Také proto jsem po svém nástupu do funkce ministra zemědělství kromě jiného oslovil rektora České zemědělské univerzity Petra Skleničku, aby se svým týmem odborníků připravil návrh nových principů pozemkových úprav. Cílem bylo upravit postupy v pozemkových úpravách tak, aby se krajina lépe adaptovala právě na zmíněné klimatické podmínky po roce 2050. A na základě strategie Ministerstva zemědělství v oblasti pozemkových úprav vydal SPÚ Koncepci pozemkových úprav na období let 2021 až 2025. Ta směřuje k aktivitám, které napomáhají snižovat v krajině dopady povodní i sucha s dlouhodobým účinkem. A do třetice musím zmínit ještě jeden zásadní dokument s novými přístupy při řešení pozemkových úprav. Jde o Plán opatření pro řešení sucha prostřednictvím pozemkových úprav a adaptací hydromeliorací v horizontu 2030. V kontextu tohoto materiálu by do budoucna měly být v pozemkových úpravách podrobněji vyhodnocovány i stavby sloužící k odvodnění a tam, kde to půjde, přebudovány v takzvané regulační systémy, které v období sucha vodu naopak zadrží a zpřístupní ji tak tamní flóře a fauně.
Opatření, která připravuje SPÚ i ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství, tak přispívají k rozvoji venkova, udržitelnému hospodaření s přírodními zdroji, zmírnění dopadů klimatických změn a obnově a zachování biologické rozmanitosti krajiny.