Rozhovor s Miroslavem Tomanem a Veronikou Vrecionovou

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka

Pěkné nedělní dopoledne u Partie televize Prima. Mými dnešními hosty jsou ministr zemědělství Miroslav Toman, nestraník za ČSSD ve vládě, dobrý den.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Dobrý den.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka

A paní Veronika Vrecionová, poslankyně za ODS, dobrý den.

Veronika VRECIONOVÁ, poslankyně

Dobré dopoledne.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka

A pojďme rovnou na první téma, a to jsou peníze pro zemědělce. Už rok by v celé Evropské unii měla platit nová pravidla pro rozdělování dotací do zemědělství, jedná se o obrovskou částku. Na společnou zemědělskou politiku mířilo až 40 % celého rozpočtu unie. Nová pravidla by měla být spravedlivější k malým zemědělcům a farmářům. Českému Ministerstvu zemědělství se to ale nelíbí, prý na to Česká republika doplatí. Pane ministře, proč se Česká republika v otázce zastropování těch dotací staví na stranu silnějších oproti těm slabším?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Tak já bych neřekl, že Česká republika se staví na stranu silnějších nebo slabších. My se stavíme na dobrovolné zastropování, ne jako proti zastropování jako celku, ale chceme, aby to bylo dobrovolné zastropování, aby to odpovídalo vlastně realitě složení a struktuře českého zemědělství a vlastně aby ta společná zemědělská politika odrážela i realitu v té dané členské zemi. Takže my říkáme máme problém s tím, když bude povinné zastropování, když bude dán povinný strop, ale říkáme, nechme to na každém členském státu, ať si to upraví.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka

Jak to vysvětlujete těm malým zemědělcům, menším podnikům a malým zemědělcům. Mají i oni s tím problém?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Tak samozřejmě někteří s tím problém mají, ale musíme si říct jednu věc, že já říkám, že do dalšího programovacího období my budeme preferovat malé zemědělské podniky na takzvané první hektary a ty první hektary můžeme se bavit, kolik toho bude. Jestli to bude 100 hektarů nebo 150 hektarů, primárně by to nemělo být méně, než je průměrná rozloha české farmy. To znamená, dostanou několikanásobně více na ty první hektary, než na ty další. A to je to zvýhodnění těch malých zemědělců, plus se budem bavit o dalších projektech, které tam budou z hlediska investic, z hlediska dalších věcí a tady to samozřejmě, že komunikuju i s Asociací soukromého zemědělství a s dalšími zemědělci.

Terezie, TOMÁNKOVÁ

Paní poslankyně, je postup českého státu v pořádku, je to odrážení té reality, nebo jakési speciality českého zemědělství, kterou tady máme, je to v pořádku?

Veronika VRECIONOVÁ, poslankyně

No já tady naprosto nesouhlasím samozřejmě s tím, co říká pan ministr, není to v pořádku, už i proto, že vlastně naši vyjednavači doposavaď jezdí do Bruselu pouze s tím, že trvají vlastně jenom na tom, aby nedošlo k zastropování. Já to považuju za chybný krok, ukazuje se, že ten dosavadní způsob podpor, který jde právě v tomto končícím programovacím období do našeho zemědělství se velice negativně podepisuje na celé, na celém tom problému venkova a poškozuje právě ty malé zemědělce, kdy si, jsme přesvědčeni o tom, že právě na tom modelu hospodaření takzvaných rodinných farem vlastně stojí zemědělství více méně v celé Evropě a nejenom v Evropě, na celém světě a je to to správný způsob, už i proto, že já nechci úplně mluvit o malých a velkých zemědělcích, ale myslím si, že je potřeba podpořit zemědělce, kteří žijí v místě, kde tam žijí jejich rodiny, oni tam hospodaří, jim i záleží na tom, aby právě půda, kvalita a zůstávali v dobré kvalitě i pro budoucí generace. Těch důvodů je mnoho a tady jsem přesvědčená o tom, že k zastropování by mělo dojít.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka

Pane ministře, pojďte reagovat.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Já mohu říct, že s tím já nesouhlasím, protože já řeknu příklad živočišné výroby. Více než 80 % živočišné výroby zajišťuje 11 % podniků, to znamená, to jsou ty větší podniky. My se bavíme o nutnosti živočišné výroby z důvodu produkce organických hnojiv pardon, s tím, že to se vlastně týká hnoje, slámy a dalších věcí. To znamená, jestli tady nebudeme mít ty velké podniky, střední a větší podniky, tak to znamená, my přijdem o živočišnou výrobu a má to velmi úzkou souvislost s péčí o krajinu, s péčí o půdu. Já znova zdůrazňuji, že 80, přes 80 %, 83 % živočišné výroby dělá 11 - 15 % zemědělských podniků, těch větších. Malé zemědělské podniky, to znamená těch 80 % zemědělských podniků těch ostatních dělá jenom 11 % živočišné produkce. Takže my když to zrušíme, tak znevýhodníme tyto velké podniky a bude to velmi velký dopad mít i na krajinu, i na péči o půdu a další. Protože ta půda potřebuje organická hnojiva. To znamená, my musíme brát ty věci v souvislostech a nejenom o dotacích a když se tady mluví o tom, že byly znevýhodněny ty zemědělské podniky, tak já bych jenom vám mohl ukázat tady čísla, já se rád bavím o číslech. Já to ukážu, já nevím, jestli to chce vidět i paní Vrecionová. V podstatě mezi lety 2007 - 2013, což byli ministři ODS, tak to asi bylo, jak říkala paní Vrecionová, do jednoho milionu projektu bylo 232 projektů, do jednoho milionu od roku 14 do roku 20 bylo 1 671, do pětimilionových to zase bylo víc jakoby těch malých, vidíte to, jak to jde nahoru a nad pět milionů vidíte tu podporu. Jednoznačně z toho vyplývá, že žádná diskriminace malých podniků tady není a když se podíváte i na tu strukturu těch dotací vlastně, těch podpořených projektů, tak vlastně jenom 9 %, 9% dotací šlo do těch velkejch podniků, 58 % dotací šlo do na projekty do jednoho milionu, což je pro ty malé, a 32 % šlo do pěti milionů. To jsou jednoznačná čísla ze dvou období. A já když si porovnám ty dvě období 2007 - 2013 a 2014 -21, tak jestli docházelo k poškozování malých farmářů, tak to bylo za vlády ODS, já se omlouvám, ale prostě ty čísla to jednoznačně ukazují. Takže říkat o tom, že teď dochází k poškozování malých zemědělců je naprostý jako možná neinformovanost a já vám ještě ukážu, co se stalo.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka

Počkejte, vteřinku. Necháme reagovat paní poslankyni, ať se v tom tady neztratíme. Paní poslankyně. To, co říká pan ministr, že naopak teď jsou na tom malí farmáři lépe a ten druhý argument, že by Česká republika de facto přišla o živočišnou výrobu.

Veronika VRECIONOVÁ, poslankyně

Živočišnou výrobu. To byly teda dvě věci tam, právě já si myslím, že pan ministr mi nahrál, protože právě proto, že dochází k té velké podpoře pro ty velké, tak proto oni se v současné době věnují více živočišné výrobě. Ale pokud dojde k zastropování a přesune se část těch financí k těm malým, tak oni tu živočišnou výrobu budou dělat také. Takže to si myslím, že rozhodně není žádný argument a já jsem, já se nestále pohybuji právě po venkově, protože jsem nejenom poslankyně za Občanskou demokratickou stranu, jsem také předsedkyně spolku pro obnovu venkova. Mluvím s právě s malými zemědělci a ty čísla, které Vy ukazujete, kdy vlastně jakoby že došlo k větší podpoře těch malých, prostě to vůbec není pravda, protože už bohužel i za pana ministra Jurečky se velice zkomplikoval ten systém přístupu k dotacím, je to velice složitý, složitý mechanismus, jak k tomu dojít a právě oni a i tato vláda neustále říká, že narovnává podnikatelské prostředí ale proboha nemůžete přeci nastavit stejné podmínky pro malého zemědělce, který vlastně pracuje sám se svou rodinou, večer sleze z traktoru a má jít zpracovávat úplně stejné projekty jako ten velký, který na to má tým lidí. Takže řada těch malých zemědělců prostě říká, že vlastně vůbec nežádá o ty dotace, protože na to vůbec nemá aparát a nejsou schopni na to dosáhnout.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka

Pane ministře, celou dobu kroutíte hlavou nesouhlasně.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Já si myslím, že já se s paní poslankyní si připraven na to sednout, ale já si nepůjdu mezi zemědělcema, já jsem tam pracoval, já se s nima bavím, já s nima komunikuji, jsem z toho prostředí. Tady jsou jednoznačná čísla, já nevím, co mám říct víc, než čísla. To je za prvé. Ty čísla já nebudu opakovat, snad to někdo zachytil. Druhá věc je zelená nafta. My jsme přece teďka udělali to zjednodušení zelené nafty, to znamená, že jsou normativy, žádné vykazování, to znamená zemědělec má nějakou spotřebu, ví kolik, řekne si X krát Y a řekne a tady to si vyžádá. Zjednodušení, to paní poslankyně ví.

Veronika VRECIONOVÁ, poslankyně

To vím.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Druhá věc je, druhá věc je, že se udělaly projekty do jednoho milionu, do pěti milionů, nad pět milionů právě proto, aby ti malí nemuseli dokládat tolik papírů. Kdybysme rozebírali jeden projekt za druhým, tak je to daleko zjednodušený, já netvrdím, že to je jednoduché. A také v první řadě jsem řekl, že bych v dalším programovacím období chtěl zvýhodnit ty první hektary, což dneska není.

Veronika VRECIONOVÁ, poslankyně

Ano.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

To znamená, jestli my se budeme pohybovat, že zvýhodníme farmy 130, 150 hektarů. Teďka neřešme, jestli to je 130 nebo 150, jednoznačně několikanásobně budou dostávat více, zvýhodníme mladé zemědělce, tak já si myslím, že to je jednoznačně ta podpora těch malých a když s zeptáte i lidí z Asociace soukromého zemědělství co by říkali na podporu prvních hektarů, tak všichni vám řeknou ano. Takže já nevidím důvod, abysme byli napadáni z čehokoliv. Já říkám dobrovolné zastropování a to, že by malí dělali živočišnou výrobu, tak jsem to ekonomicky nebude ani vyplácen, ta výkupní cena je stejná jak pro malé, tak pro velké a hlavně my se bavíme o platbě na plochu, jednoznačně, a pak jsou ty projektový věci. Rozdělujme peníze na nárokové platby a to jsou ty, které by dostávali ti malí zemědělci v daleko větším rozsahu na ty první hektary a pak jsou investiční projekty a já jsem připraven při stanovování podmínek pokud u toho budu, tak s paní poslankyní ty věci komunikovat, jsem připraven se všemi skupinami zemědělců toto udělat, aby to bylo jednodušší. Protože já nepopírám, že jedna z těch priorit společné zemědělské politiky je snižování administrativy. A snižování administrativy se řekne, tak většinou se to zkomplikuje, to víme oba dva.

Veronika VRECIONOVÁ, poslankyně

Určitě.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

A já bych bych velmi rád, abychom to zjednodušili, aby ti malí zemědělci, střední zemědělci na to došáhli daleko jednodušším způsobem a proto já přicházím, platba na první hektary, proto díky i poslancům, to musím poděkovat zemědělskému výrobu se prosadila zelená nafta, ten zjednodušený systém. Proto děláme spoustu dalších opatření, takže já si myslím, že pojďme dopředu a pojďme se bavit o tom, co je a já tady mám ty čísla tak, že já si nemyslím, že by docházelo k diskriminaci malých zemědělců a nemyslím si, že ta živočišná výroba se tam přesune, protože ta efektivita se dělá jakoby v nějakém větším množství a není to možné a já ty malý zemědělce když budu dělat speciální věci a tak dále, tak my je budem podporovat, zjednodušovat podmínky, ale nemůžu říct plošně, že ti velcí jsou špatně, protože o tu krajinu se musí starat jak velcí, tak ti malí a dělá se tam spousta opatření, co se týká krajiny, teďka paní poslankyně ví, že jsme omezili, omezili výměru jedné plodiny do 30 hektarů, to přede mnou nikdo neudělal.

Veronika VRECIONOVÁ, poslankyně

Ano, ano.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

To udělala tato vláda. Bavíme se o dalších věcech, to znamená, udělali jsme takzvané Dzezi 5, to znamená dělící pásy, zatravňování aby nedocházelo ke smyvům. To jsou všechno věci, které děláme a myslím, že tady v tom komunikujeme i s ASZ, i s Agrární komorou, i se Zemědělským svazem a tam je nějaká shoda.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka

Paní poslankyně?

Veronika VRECIONOVÁ, poslankyně

Já určitě. Tady je řada věcí, ale pan ministr mluvil o spoustě věcí, se kterýma já souhlasím. Já jenom vlastně ten první dotaz a to klíčové v tomto tématu je to ono zastropování. Já i velice vítám to, že by měly být zvýšené ty platby na ty první hektary, to je ta takzvaná redistribuční platba, to určitě. Nicméně k tomu zastropování si myslím, že to je velice klíčové proto, aby prostě i došlo dále k rozčlenění velkých lánů. Určitě vítám i to, co Vy říkáte, pane ministře, že by mělo dojít k tomu, že vlastně by se měly, že by došlo ke zmenšení těch lánům tím způsobem, o kterém Vy mluvíte, ale určitě by zastropování, tomu bych se nebránila už proto, že jsem pevně přesvědčená, že k tomu vlastně stejně dojde. Že my jsme totiž v tom, před těmi sedmi lety, kdy se nastavovalo to minulé období, tak jsme měli v té, v té věci, kdy jsme nechtěli zastropování spojence, protože to prosazovalo tenkrát Německo, protože mělo podobný strukturální problém s NDR, prosazovalo to Slovensko, prosazovala to Británie. Británie je již mimo, Německo si ten problém vyřešilo a v podstatě v současné době jediný, kdo na tom trvá, jsme my a myslím právě to Slovensko.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka

Slovensko.

Veronika VRECIONOVÁ, poslankyně

A myslím si, že prostě ten, způsob hospodaření, který vlastně stojí na těch rodinných farmách je i daleko úspěšnější už z toho důvodu, že například saldo našeho agrárního zahraničního obchodu se neustále prohlubuje, zhoršuje, to znamená ty naše velké firmy, ty post JZD firmy, ty vlastně prohrávají v té soutěži s těmi malými rodinnými farmami.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka

Pane ministře, to, co říká paní poslankyně, že si myslí, že k tomu stejně dojde k zastropování. Mluvila tady o velikém silném lobbingu, který probíhá. Má ministerstvo, respektive česká vláda nějaký plán B pokud dojde k zastropování velkých dotací pro ty, pro ty největší hráče na českém trhu? Protože zastropování odmítá pouze Česká republika a Slovensko, které má stejné historické pozadí, jako my, po kolektivizaci.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Tak v prvé řadě začnu od konce, to znamená s kým vyjednáváme. Já jsem minulý týden jednal se saským ministrem zemědělství, mluvil jsem i s paní ministryní německou jako federální. Saský ministr zemědělství souhlasí s tím dobrovolným zastropováním. Samozřejmě bude probíhat ještě ta debata. Já si nemyslím, že v tom jsme úplně sami, protože ty země jsou také rozděleny, ať to je Německo, ať to je část Francie, ať to je část Itálie, to znamená jsou tam určité skupiny, kterým se to také nelíbí a shodujeme se na tom, že nejlepší cesta by bylo dobrovolné zastropování. Jak to dopadne, nebudu předjímat. Co se týká plánu B, protože máme to ještě před sebou, čekají nás volby do Evropského parlamentu, čeká nás spousta náročných jednání. Ano, máme plán B, chystáme plán B, ale já teďka o něm nechci mluvit, protože pořád ještě budujeme plán A. Jsme připraveni.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka

Paní poslankyně, krátká reakce.

Veronika VRECIONOVÁ, poslankyně

Ještě krátké, já se právě obávám a už delší dobu na zemědělském výboru se zeptám zástupců Ministerstva zemědělství, jaký má ten plán B, protože je potřeba to, aby ty peníze v případě zastropování ty, které budou nám uříznuty, tak abychom my je tady pro nás pro naše zemědělství zachovali, abysme je dostali do zemědělství a na venkov jiným způsobem. Já bych chtěla říct ještě jeden silný argument právě proti těm velkejm firmám, nebo proč vlastně si myslím, že ten způsob toho hospodaření není správný. Protože pan ministr samozřejmě také mluvil o tom, že těch je daleko méně a také zpravidla oni nemají sídlo na venkově, většina těch firem ho má, má to sídlo mimo venkov a přes ně vlastně tyhle finanční prostředky, které jsou určeny i pro rozvoj venkova, odtékají z venkova pryč a neslouží mu a jenom potom, když už jsme u těch čísel, tak bych chtěla říct, že průměrná rozloha firmy u nás v České republice je 130 hektarů. Průměrná rozloha v celém zbytku Evropské unie je 16,6 hektarů. Já samozřejmě vím, že i tam jsou velké firmy a naopak například struktura zemědělství v Rumunsku, kde úplně o malé, o malé políčka vlastně, tak možná to částečně může zkreslovat, ale ten rozdíl je prostě obrovský.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

To je pravda, ty čísla musím říct, jsou souhlasím, ale musím říct to ale, v Německu a ostatních zemích zemědělci dostávají peníze na to, aby se sdružovali, aby zvedli svoji výměru, aby byli konkurenceschopní. To je potřeba říct, doplnit. Čísla ano, ale.

Veronika VRECIONOVÁ, poslankyně

Ale tak jestli bych ještě mohla doplnit.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

A teď já nevím, abysme šli dozadu zpátky, tím si nejsem jistý, že oni dávají peníze na slučování a my to budem dělat všechno, abysme si to rozbili a abychom to pak zase do budoucna dávali dohromady. Mě to přijde tak, že bychom měli velmi efektivně na té půdě hospodařit. Že podle mého názoru bychom se měli přestat bavit o velikosti podniků, měli bysme se bavit o systému hospodaření, o péči o půdu, o krajinu a tam ty věci si nastavit, protože zemědělec, jestli je malý nebo velký, tak přece je důležité, jak se o tu půdu stará, jak se stará o krajinu a v jakém stavu to předá těm budoucím generacím, na tom se shodneme zcela jistě.

Veronika VRECIONOVÁ, poslankyně

Na tom se určitě shodneme, ale.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

A náš jediný rozdíl je, že, jak říkám, dobrovolné zastropování podle jednotlivých států a paní poslankyně říká povinné zastropování.

Veronika VRECIONOVÁ, poslankyně

Ano.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

A pak dojde k tomu, že se budem bavit 60 tisíc euro a 100 tisíc euro a 150 tisíc euro a tak dále a to pak je další ještě debata, co komu to přinese a tady ty věci. Ta debata je strašně složitá, komplikovaná.

Veronika VRECIONOVÁ, poslankyně

Já bych jenom jedno doplnění k tomu, že ano, vím, například z Bavorska, kde dochází k podpoře k tomu, aby se slučovali, jenomže tam mluvíme o tom, že třeba o slučování jednoho sedláka, který má 8 hektarů a druhého, který má 11 hektarů, takže to je motivační, samozřejmě, nemluvíme tady máme prostě ty firmy, které prostě obhospodařují několik tisíc hektarů a to si myslím, že opravdu ten způsob hospodaření prostě, celý ten náš venkov, kvalitu půdy, zhoršuje zadržování vody v krajině, ten prostě způsob hospodaření je velmi nevhodný.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Ale tam přeci není rozdíl, jestli hospodaří malá nebo velká firma. Tam se bavíme o způsobu hospodaření, já znám malé zemědělce, kteří to dělají špatně, znám velké zemědělce, kteří to dělají špatně, ale znám většinu malých, znám většinu velkých, kteří se o to snaží.

Veronika VRECIONOVÁ, poslankyně

Jasně.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Tam je to opravdu o tom, jakým způsobem se o to stará.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka

A není právě zastropování těch dotací, pane ministře, možnou cestou k tomu, aby se i velkým agrohráčům vyplatilo se chovat k vodě a půdě slušněji?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

No, to je ten problém. V té nové společné zemědělské politice Ministerstvo zemědělství má teďka strategii, že podporujeme to agroenviromentální opatření směrem k půdě, směrem ke krajině a k dalším věcem. Jestliže my zastropujeme peníze na tyto, protože agroenviromentální opatření by mohly patřit do toho zastropování, takže my vlastně jim budem dávat míň peněz a naložíme jim daleko víc povinností a tam já si kladu velkej otazník. Takže vlastně my chceme i naložit další povinnosti od péče o krajinu, protože je tady celospolečenská objednávka, to není jenom o produkci, kvalitní potraviny, kvalitní, my spoustu věcí my zpřísňujeme a zároveň říkáme milí zemědělci, my vám dáváme daleko více povinností, ale my vám to zastropujeme, takže vy velcí se o to budete starat to výše 100 tisíc euro nebo 60 a na zbytek my nebudeme mít vliv. A já říkám ne, ne, ne. Jestliže budou nastaveny podmínky, tak my na ně musíme mít metr a musíme jim to umožnit. Což je další argument pro to, aby to bylo dobrovolné zastropování. Protože pokud chceme tlačit ty agroenviromentállní opatření do budoucna, snižovat erozi půdy a další a další věci, tak my to budem podporovat stejně, jako ostatní země na západ od nás, to je ta společná zemědělská politika a nechci, aby to bylo zastropováno, protože bychom nedosáhli toho kýženého přání, výsledku, to, co tady říkala paní poslankyně.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka

Já vám děkuju k tomuto tématu a já s dovolením navážu na ochranu životního prostředí. Protože obrovský skandál otřásá Evropou. Silně kontroverzní příprava Round up možná získal zelenou od evropských poslanců na základě zfalšované zprávy o jeho vlivu na lidské zdraví. O tom, že Round up způsobuje rakovinu, se mluví už dlouho. Některé obchodní řetězce už ho neprodávají. Používání přípravku chtěla od letošního ledna zakázat i Česká republika, Ministerstvo zemědělství ale nakonec od záměru upustilo.

redaktorka

Herbicid glyfosát, hlavní složka produktu americké firmy Monsanto, který se prodává pod názvem Round up má podle vědců rakovinotvorné účinky. Jeho stopy se byť v nepatrném množství našly například i ve zmrzlině. Podle německého deníku Süddeutsche Zeitung se vyskytuje téměř ve všech potravinách a dokonce i v dešťové vodě.

Süddeutsche Zeitung

Rostlinný jed glyfosát je přítomný ve všem. V chlebu, pivu, čočce, dokonce i ve zmrzlině. To vyvolává otázku, jak se bude kumulovat v těle, pokud začnete snídani s chlebem, v poledne sníte zmrzlinu a večer vypijete pivo.

redaktorka

I přes značnou kontroverzi Evropská unie před dvěma lety prodloužila Američanům licenci na prodej Round upu pro dalších 5 let. Jenže nyní se ukázalo, že se odborná komise Europarlamentu tehdy nejspíš rozhodla na základě nepravdivé zprávy.

Jakub Hruška, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

Vychází z údajů výrobce a proto samozřejmě je tam velké nebezpečí, že je nějakým způsobem tedy ovlivněná tak, aby to vyšlo výrobci.

redaktorka

Ministerstvo zemědělství loni v létě ohlásilo plošný zákaz užívání Roud upu, platit měl od prvního ledna letošního roku. Na podzim ale svůj názor zmírnilo na zákaz užívání glyfosátu pouze před sklizní obilovin a řepky. Dál se tedy může používat na hubení plevele v kolejích, lesních školkách, nebo zahradách, odkud jedovatý Round up putuje od půdy a podzemní vody. Zemědělci, kteří ho používají k urychlení dozrávání a vysušování kukuřice, řepky a slunečnic, si ho ale pochvalují. Výrazně jim totiž snižuje náklady na pěstování.

Vojtěch Bílý, mluvčí Ministerstva zemědělství

My jsme zohledňovali například i to, aby zemědělci nebyli znevýhodněni v porovnání s produkcí z ostatních zemí, to znamená, abysme udrželi konkurenceschopnost českých zemědělců.

Jakub Hruška, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

Zemědělci si tím strašně zjednodušují život, je to pro ně nesmírně jednoduché, prostě to pole postříkat.

redaktorka

Do plošného zákazu glyfosátů na území celé Evropy zbývají tři roky. I přes to, že se o tomto prodloužení rozhodlo na základě nepravdivých informací, nemá prý cenu přicházet s žádným novým usnesením na zákaz ze dne na den. Evropští zemědělci by se totiž tak rychle nedokázali s okamžitým zákazem vyrovnat.

Pavel POC, europoslanec

Zemědělství na tuhle tu látku má velmi jednoduše návyk a není prostě možné, nikdo nechce poškodit konkurenceschopnost evropského zemědělství.

Radek HOLOMČÍK, poslanec

Tak určitě jsou to nové skutečnosti a budu se snažit, abychom to probrali alespoň na půdě zemědělského výboru, ale ta diskuze by se měla vést o všech tady těch používaných chemických látkách v zemědělství.

redaktorka

Světová zdravotnická organizace zařadila Round up mezi pravděpodobné karcinogeny v roce 2015. Společnost Monsanto od té doby prohrála už několik soudních sporů. V Česku stáhli Round up ze své nabídky už tři velké obchodní řetězce.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka

Pane ministře, nehodláte jako ministr zemědělství po tomto novém zjištění přehodnotit to rozhodnutí ministerstva a Round up prostě zakázat?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Tak, co se týká zákaz používání Round upu, nebo respektive glyfosátů jako té účinné látky, my jsme přistoupili k tomu kroku po dlouhých debatách, že jsme vlastně omezili, to, co bylo v té reportáži, používání, používání glyfosátů na, na dosušení nebo před sklizní plodin určených na potravinářské účely. To jsme udělali a to si myslím, že jsme jedna z těch prvních zemí v Evropě, která to udělala, protože vlastně bylo řečeno, že došlo k prodloužení používání Round upu a respektive glyfosátů do konce roku 2022 a vlastně od 1. 1. 2023 je otázka, jak to bude dál. Jestli se zakáže, nebo jestli se prodlouží výjimka a tak dále. Já myslím, že tady to téma se stane jedním z témat na jednání rady ministrů, nevím jestli zítra v pondělí a nebo to další, ale určitě se o tom bude diskutovat ale zájem Ministerstva zemědělství je to omezit. To znamená udělali jsme ten krok, že jsme omezili používání glyfosátů na plodiny určené k potravinářskému užití před sklizní. Je potřeba říci, že my nemůžeme ten glyfosát jako takový zakázat teď hned plošně, my bychom se na to měli připravit, to znamená, abysme věděli, existují nějaké přípravky, existují nějaké postupy, které zemědělci budou moct používat, aby se nám nestalo, že my to zakážeme a v okolních zemích to budou používat a naši zemědělci bez rozdílu se stanou méně konkurenceschopný na trhu s komoditami, ať to je řepka, ať to je obilí, ať to je cokoliv dalšího, nicméně budeme se na to chystat a říkám, my jsme udělali ten první krok a určitě to je závažné zjištění a budeme, budeme se o tom bavit, prodloužená, prodloužení používání glyfosátů je tady do roku 2022, schválilo se to v roce 2017. Je potřeba říci, že ta debata probíhala už od roku 2012 na toto téma, byla to velmi těžká debata, i to hlasování vlastně, myslím, že proti bylo 9 zemí, Česká republika a Německo podpořili to prodloužení na základě informací tedy evropských orgánů, teda to používání. Toto je nová skutečnost, budeme se o tom bavit a určitě ale musíme daleko pečlivěji sledovat používané chemické přípravky, ale já jenom si dovolím říct jednu věc a ukázat, že v České republice kleslo používání chemických nebo spotřeba pesticidů o 8 % a když se na to podíváte, tak tady někde je Belgie, tady je Španělsko a Rakousko je před náma, jenom, aby si to všichni uvědomili a Česká republika je na úrovni 1,9 %. To znamená, Česká republika je tady, za náma těsně je Dánsko, před náma je ještě Rakousko ve vyšší spotřebě, Německo, Francie, Španělsko, Belgie, takže my na tom zdaleka, co se týká používání pesticidů v zemědělství nejseme úplně tak špatně, ale to neznamená, že s tím do budoucna nebudeme dál pracovat. Zdůrazňuji, že kleslo o 7,8, budu říkat o necelých 8 % spotřeba pesticidů, což je ta dobrá cesta, za posledních několik let a musíme komunikovat se zemědělci, abychom některé přípravky zakázali nebo omezili a tady je potřeba říct také ještě jednu věc, že používání Round upu není jenom otázka zemědělství, to je ale i otázka dopravní, to znamená, že si to nepoužívá na stříkání krajů, cest, používají to některá města v intravelánech a myslím si, že daleko snazší je zákaz používání nebo omezení těchto pesticidů v intravelánech obcí, v intravelánech měst a jako některá města to udělali a podle mých informací myslím Louny a další, další to udělali.

Veronika VRECIONOVÁ, poslankyně

Ano, ano.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

A to samé je na železnici, to samé je na kraje cest. Takže není to pouze a výhradně otázka zemědělství, kde my ty kroky děláme, ale je to i otázka používání ve městech.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka

Jinými slovy, abych to shrnula, úplný plošný zákaz teď, podle Vás, z ekonomických důvodů nejde, ale do budoucna se té debatě nebráníte?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

My se rozhodně té debatě nebráníme a ani to nevylučujeme, ale musíme najít prostě náhrady za tento přípravek, které nebudou tak škodlivé a které neznevýhodní naše zemědělce a zpracovatele proti konkurenci z ostatních zemí.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka

Paní poslankyně, jaký je Váš názor, mělo by ministerstvo zasáhnout do té koncepce používání glyfosátů?

Veronika VRECIONOVÁ, poslankyně

Já, tady v podstatě budu v tuto chvíli s panem ministrem ve shodě, já vítám ten krok, který oni udělali už, ten zákaz, který platí druhý vlastně od prvního ledna, který vlastně jde i nad rámec toho, co rozhodla Evropská unie a častokrát vyčítáme jako opozice vládě, že někdy se rozhoduje a jde jakoby nad rámec těch různých nařízení Evropské unie, tady s tím naprosto souhlasím, nicméně skutečně je to problém toho, že musíme hledat balanc, musíme nejdřív najít nějaké náhrady, prostě třeba protože v případě, že bychom přistoupili okamžitě k plošnému zákazu, tak by skutečně to znamenalo, že by se neúměrně zvedla cena potravin, že by to mělo neúměrně vysoké náklady na všechny zemědělce a samozřejmě opravdu si myslím, že pro to děláme maximum, protože jak pan ministr řekl, za posledního, je to přesně za posledních 6 let pokleslo používání pesticidů asi o těch 7 % u nás a touto cestou je třeba jít dál, je ale opravdu potřeba nejdříve najít možnost, jak toto nahradit.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka

Otázka na vás oba, na jednu stranu je tady ekonomický zájem, ekonomické věci. Lidské zdraví, není na druhou stranu povinností státu dbát na to, aby jeho občané nebyly vystavováni zdravotním rizikům, které nemohou ovlivnit?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Určitě ano a právě to je to, co my chceme a zavádíme i v rámci Ministerstva zemědělství, že chceme podporovat právě ty precizní technologie, které budou omezovat to množství používání pesticidů, aby toho bylo potřeba v daleko menším množství, aby se používaly jiné technologie na péči o půdu, o krajinu a o další věci, teď jsem mluvil před tím. Určitě ano, souhlas a my musíme pracovat s tím, abychom hledali nové cesty k omezení používání pesticidů, ale zároveň, abychom zachovali tu zemědělskou výrobu, budeme, je to velmi těžký balanc, ale samozřejmě zdraví občanů je především.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka

Na druhou stranu, omlouvám se za laický dotaz, jak vysvětlíte člověku, že existují farmy, které mají na absenci těchto přípravků postaveny svoje živnost a svoje dobré jméno a prosperují a jejich výrobky se prodávají?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Tak to se bavíme se o ekologickém zemědělství, to se bavíme o dalších věcech. Samozřejmě je jedna otázka je, to jsou ty specializované výrobky, my je podporujeme a chceme jít právě tou cestou a to je to, co jsem řekl, že i v rámci té nové společné zemědělské politiky chceme podporovat ty agroenviromentální opatření právě ke zlepšení půdy, a to nejenom jakoby kvality pod pojmem jakoby kvalita ale i to, aby tam se nemuselo se nepoužívalo tolik chemických látek, aby se víc používalo přírodních věcí a to jsou všechny věci, které chceme podporovat. Určitě ano a proč prosperují, protože si našly svoje místo na trhu ale je otázka, jestli všichni okolo by si ho tam našli, ale Ministerstvo zemědělství nepodporuje jenom ekologické zemědělství, ale máme i tu meziprodukci, to je, to je.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka

Rádi bychom Vám pomohly.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

No jasně, jasně.

Veronika VRECIONOVÁ, poslankyně

Já teď nevím, co myslíte.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Peče o jeslí, týká se to péče o sadů, o vinice, o zeleninu, to znamená, že tam je omezené používání pesticidů a dalších umělých látek a, a, a, a no a pak je ta standardní produkce. To znamená Ministerstvo zemědělství jako takové používá všechny možné způsoby na zlepšení podpory zemědělců, kteří pečují řádně o krajinu.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka

Paní poslankyně?

Veronika VRECIONOVÁ, poslankyně

Já opravdu si myslím, že nejde tuto věc udělat v tuto chvíli naprosto kategorickým zákazem této látky okamžitě, já teda musím říci, že existují i jiné studie, které říkají, že v úplně nepatrném množství glyfosát není až tak strašně nebezpečný. Samozřejmě my musíme tomu předcházet, musíme spíše slyšet na ty horší varianty a na tom opravdu, věřím, že ministerstvo zemědělství tak, jak i o tom diskutujeme a bavíme se, tak na tom pracuje a je to potřeba udělat postupnými kroky.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka

V tuto chvíli vám děkuji. Pojďme na další téma a to jsou rituální porážky zvířat. V mnoha zemích jsou dlouhodobě předmětem bouřlivých diskuzí a ostrých sporů mezi ochránci zvířat a židovskými či muslimskými komunitami. Obě náboženství zakazují, aby zvíře bylo před porážkou omráčeno. To nařizují zákony Evropské unie, náboženské skupiny mají ale výjimku. V Evropě sílí odpor proti takovým porážkám, naposledy je zakázala Belgie. Otázka na vás oba. Pane ministře, paní poslankyně, kde je podle vás rovnováha mezi ochranou zvířat proti týrání a dodržování náboženských svobod, které zaručuje Ústava České republiky? Paní poslankyně, můžete začít.

Veronika VRECIONOVÁ, poslankyně

Dobře. Tak v České republice existuje svoboda náboženství a já si, já jsem rozhodně ten, který mám doma v současné době asi 7 koček a 4 psy, které prošli různým týráním, takže mě nemůže nikdo jakoby nařknout, že je mi teda tato věc lhostejná a jsem absolutně příznivcem toho, samozřejmě když zvířata usmrcujeme a usmrcujeme i ve velkém, tak je potřeba zajistit to, aby u toho co nejméně, pokud možno vůbec netrpěla. Já vlastně jsem i nedávno k tomu četla nějaké studie, které vlastně říkají, že ty halal nebo košer porážky, protože to je vlastně stejné, tak že vlastně ty zvířata možná dokonce trpí trošinku míň, když nejsou vystavena tomu obrovskému stresu v těch, na těch velkých jatkách, nevím, nevím opravdu, tohle já nedokážu posoudit. Ale je to skutečně náboženská záležitost a já jsem velkým odpůrcem zase nějakých zákazů. Protože co se stane v případě, že toto zakážete? Stane se to, že to budou stejně praktikovat někde v šedé zóně a nebo to, co se stalo, kdy já jsem také nebyla přívržencem a vlastně na první pohled se to zdálo být velice rozumné zákaz chovu kožešinových zvířat u nás a stalo se prostě pouze to, že se tento byznys přesunul do Polska a nebo dokonce na Ukrajinu a kam my už vůbec nedohlédneme, jestli se s těma zvířatama alespoň zachází slušně, takže já si myslím, že bysme s tím stejně nic nevyřešili a že by to bylo jenom strkání hlavy do písku.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka

Čili cesta zachovat jak to je, výjimku pro náboženské skupiny, ano?

Veronika VRECIONOVÁ, poslankyně

Ano.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka

Pane ministře, Vaše reakce?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Tak já souhlasím tady s paní poslankyní, protože jakékoliv zákazy, které jsou dělány překotně v dobrém smyslu se mohou obrátit úplně obráceně, takže určitě zachovat. Samozřejmě, musí to být vždycky provedeno pod odborným dozorem, zásadně na jatkách, probíhá pod veterinárním dozorem, to znamená, co se týká ochrany zvířat před tím zbytečným utrpením, hygiena a tak dále. To znamená, musí to probíhat pod tím dozorem. Kdybysme to zrušili, tak se stane to, co tady říkala paní poslankyně, přesune se nám to do šedé zóny, bude se to dělat načerno, budeme s tím mít velké problémy a prostě ta debata bude probíhat i nadále. Já jenom chci říct, aby všichni věděli, že se to týkalo 0,1 % zvířat zabitých v České republice. A kdybysme to porovnali s domácíma jakoby porážkama, ať to jsou slepice a další, tak si myslím, že v domácnosti se to zabije daleko, daleko, daleko více a ti, co žijí na venkově, ti, co, takže ví, že to probíhá, že se kuře slepice nějakým způsobem zabije. A chci zdůraznit jednu věc. V loňském roce, ani předloňském, se zabily pouze slepice, zabily se kozy dvě a řádově 600 ovcí a chci říct, že tam nebyl žádný hovězí dobytek, nic takového a probíhalo to všechno na jatkách pod kontrolou a myslím si, že je dobré to nechat v té situaci, v jaké to je. Co se týká Belgie, tak Belgie to zakázala, ano, s tím souhlasím, ale s výjimkou Bruselu, s výjimkou Bruselu, kde žije velká komunita. Nizozemí má stejný systém, jako máme my, v Německu se o tom diskutuje. Takže já si myslím, že ten náš systém je v tuto chvíli velmi vyvážený, dbal bych na to, aby se to dělalo na těch určených místech, aby to bylo pod dozorem a abychom zachovávali všechna pravidla a varoval bych před tím brutálním zákazem, protože by se nám mohlo stát to, co se nám stalo. V dobré vůli kožešinová zvířata, určitě skvělý, přesunulo se to do jiných zemí a z těch zemí se to bude dovážet sem nebo kamkoliv na zpracování a to myslím, že nikdo nechce.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka

Týrání zvířat. Ve čtvrtek, Vy jste byl, pane ministře, interpelován kvůli zákazu drezúry v cirkusech, zákazu zvířat. Vy jste, tuším někdy v říjnu, oznámili svůj záměr, že by mohla být zakázaná drezúra v cirkusech, pak jste od toho upustili, ve čtvrtek jste byl při té interpelaci od poslankyně TOP 09 nařčený z toho, že jste podlehl lobby cirkusu. Tak podlehl jste lobby cirkusu a pokud ne, tak proč jste ten svůj záměr přehodnotili?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Tak co se týká že jsem podlehl nebo nepodlehl lobby. Já jsem se s nikým z cirkusu vlastně jakoby přímo nepotkal, je to nesmysl, ten, kdo mě zná, tak ví, že já velmi obtížně podléhám jakémukoliv lobby, já neumím si představit čím mě budou přesvědčovat, abych to povolil, že mi daj lístek do cirkusu nebo že, neumím si to představit, není tam jediný,

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka

Tak cirkusy, promiňte, měli jakousi kampaň, otevřeli cirkusy, velmi se spojili v tom a mluvili, že by cirkusy jako takové zanikly. Tak asi nejde o lístek do cirkusu.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Ne, určitě, ale já jenom říkám, mě se dotýká to, že někdo řekne, že mě někdo zlobboval, protože pod tím si každý představuje něco jinýho. Proč jdeme tou cestou, zpomalili jsme to, protože vznikla komise, kde ústřední komise na ochranu zvířat, veterinární služba, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí, další organizace a ty přichází s nějakým návrhem, momentálně to směruje k tomu, že by se vydávaly licence na výcvik nebo na předvádění zvířat. Musíme s tím velmi opatrně zacházet, jsou tam už zakázány zvířata jako jsou velryby, lachtani a tady ty další věci. Teď delfínovití, to znamená, aby tady nebylo možnost, aby tady vzniklo delfinárium, což ty pokusy jsou a tak dále, jdeme na ty kočkovité šelmy, medvědovité a další věci. Plošný zákaz, já si nejsem jistý, že v tom cirkuse nemůžou vystupovat pejsci nebo něco takového, ale zároveň se nechci dotknout sokolníků, což je velmi tradiční záležitost a jsou to zvířata, která jsou vlastně vyšlechtěná k tomuto účelu, jsou vychována k tomu, takže my jdeme velmi opatrně a já si myslím, že my najdeme tu rovnováhu a co se týká lobbismu, tam opravdu jako to nehrozí. Já jdu cestou rozumu, já nejdu nic jiného, hledáme velmi těžce kompromis.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka

Já, já to chápu, mě jenom zajímá, co se stalo mezi podzimem a tím Vaším stanoviskem teď? Co Vás přimělo k tomu přehodnotit?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Tam bylo to stanovisko Ministerstva zemědělství jako takového, to byla vnitřní záležitost, tam to byla špatná komunikace u nás na ministerstvu, to je potřeba říct a přiznat, my jsme si na to svolali nebo jsme založili pracovní skupinu a právě stalo se to, že pracovní skupina si to krok za krokem vyhodnocuje, komunikaci s jednotlivými zainteresovanými osobami a dochází k nějakému závěru a ten závěr se blíží k tomu, že by se vydávaly licence na předvádění zvířat, že by nebyli mazlíčci v ZOO, že by nebylo možné vodit venku ty pumy, že by muselo být zabezpečení na ten chov. Prostě je tam spousta technických věcí, no a postupně k tomu dospíváme a vlastně Státní veterinární správa by ty licence vydávala, kontrolovala velmi pečlivě a v případě, že by došlo k porušení, by se odebraly licence s okamžitou platností.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka

A Váš osobní názor, mají cirkusy v této podobě ve 21. století místo medvěd jezdí na kole, lev, slon dělá to, co mu ošetřovatel nařídí a tak dále? Je to zábava?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Tak tady nejde ani o můj osobní názor, tady jde o to, co na to budou říkat odborníci. Ale já musím říct, že se shoduju s tou cestou, co navrhuje ta komise, nějakým způsobem uvidíme, já myslím, že během 14 dnů to zveřejníme ten materiál, ukončíme meziresortní připomínkové řízení, pošleme to, pošleme to na, na vládu a do parlamentu a uvidíme. Ale opravdu ta cesta bude velmi rozumná, takže já se shoduju s licencováním předvádění těch zvířat, protože okamžitý zákaz nám nic neřeší.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka

Jak přísné, promiňte, budou ty podmínky k získání licence?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Ty podmínky, podle mého názoru, budou poměrně přísné. Já teďka nechci úplně jít do detailu, protože kolegové to ještě dolaďují, ale musím říct, že se zcela jistě nějaká vlna zvedne na to, že jsou velmi přísné ty podmínky. My vlastně jdeme tou cestou jak jsem se díval, jak to maj v ostatních zemích. Tak v Německu se o tom diskutuje, tam vůbec žádné omezení není, tam to mají omezené pouze prostřednictvím měst, jestli město nebo ten ta oblast nebo kraj povolí nebo nepovolí. V Rakousku to mají omezeno od roku 2005, těch způsobů je strašně moc a my jdeme nějakou cestou tou licencí, jestli jsem se na to dobře díval, jako je třeba Švýcarsko a některé další země. Ale já nechci říct, že jdeme podle těch zemí, ale opravdu to bude omezené velmi citelně.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka

Říkáte, že budou přísné omezené, splní cirkusy tak, jak v současné době fungují, ty podmínky, nebo se budou muset výrazně přizpůsobit?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Tak já si myslím, že ty cirkusy se budou přizpůsobovat, ale je třeba říci, že já nejsem podporovatel ježdění medvědů na motorce a předvádění medvěda v sukýnce, vůbec ne. Na druhou stranu je předvedení zvířete jako takového musí bejt přesně určeno a myslím, že některé cirkusy to splňovat budou a některé holt budou muset skončit. Ale myslím si, že ty dobré cirkusy se s tím vyrovnají.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka

Paní poslankyně, Váš názor? Jakou cestou by měl jít stát v rámci regulace drezúry zvířat v cirkusech?

Veronika VRECIONOVÁ, poslankyně

Já bych k tomu vlastně chtěla říct, že já sama nechodím do cirkusu, ani s malýma dětma jsem nechodila, to jsem manžel, protože se nerada dívám na ty zvířata.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka

Je Vám to nepříjemné, proč ne?

Veronika VRECIONOVÁ, poslankyně

Nebaví mě to a zdá se mi to zvláštní způsob zábavy. V každém případě ale jsem proti zákazu těch chování zvířat nebo vůbec vystupování zvířat v cirkuse. Já jsem se i dívala velmi poctivě na čísla Státní veterinární správy, která tam chodí dělat kontroly. Tam v podstatě skutečně ve velmi v marginálních tam bylo pár případů, kdy přišli na něco, ale to vlastně nebylo ani týrání zvířat, že jednou někdo myl slona vapkou, já.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka

Byly tam administrativní nějaká pochybená.

Veronika VRECIONOVÁ, poslankyně

A pak nějaká úplně takové pochybení a nebo se někdo procházel se slonem někde po městě, kde neměl, ale to bezpochyby nebylo týrání toho zvířete. Takže já si myslím, že co se týká týrání zvířat, spíš máme úplně jiné starosty, týrání velkých hospodářských zvířat a tak dále. Tam si myslím, že je daleko více prostoru nebo prostě vemte si psa, který je celý život uvázaný u řetězu u boudy a nikdo ho nikdy nepustí. Jenom chci říct, že tam já vidím, zrovna u těch cirkusů jsem skutečně nenašla něco, co by nás mělo nějak zásadně trápit. To, o čem mluví pan ministr, já vítám, že je asi nějaká pracovní skupina, já zatím jsem neviděla z toho žádný výstupy, nevím, jakým směrem se půjde, nepůjde. Ale já jsem totiž asi před půl rokem seděla právě s ochránci zvířat, oni ani neměli promyšlené, co se stane s těmi zvířaty, když to teď okamžitě zakážete, co s těmi zvířaty, který jsou v těch cirkusech, který mimochodem jsou zvyklí i na ty, na ty své majitele a zpravidla mívají dobrý vztah a i když to zakážete, tak oni nebudou schopni ty cirkusy provozovat, dáme ty zvířata někam někdo do zoologické zahrady, nepotřebují tolik medvědů, kde budou, budou někde zavřené nebo je utratíme? To prostě si myslím, že vůbec není cesta, neměli to vůbec promyšlené a já teda teď promiňte mi, že to trošku zpolitizuju, já si dokonce myslím, že to tenkrát vzniklo tak, že jenom těch ochránců zvířat je hodně, pan Babiš si zase spočítal, že to bude zajímavé politicky téma když jim na to kývne, ale pak se ukázalo a ministerstvo naštěstí mělo zdravý rozum. Ale to je jen moje spekulace.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka

Byl to ten důvod, pane ministře, že to se stalo jakési politické téma a u Vás se to objevilo a pak jste to už jako neměli moc prostor komunikovat, nebo jak to vlastně vzniklo? Se znovu vracím k té otázce, proč od podzimu do zimy se změnil takto názor?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Ne, ne, ne. Ten názor se nezměnil, ten názor se vyvíjí abych řekl, řekl bych, že v žádném případě to nebylo na žádný pokyn nějaké politické strany, absolutně ne, už vůbec ne žádného politika a pana premiéra Babiše už vůbec ne. To prostě opravdu to ne. Tam to vzniklo špatnou komunikací, kdy v dobré vůli se řeklo zakážeme plošně a někdo nedomyslel a já nechci jít teďka do mých kolegů, protože to jsou kolegové, kteří to udělali v dobré vůli, než to měli promyšleno ty věci. Takže jsem řekl, že se to musí promyslel, musí se dát na stůl všechny parametry, na základě té komise z toho něco vypadne. Takže rozhodně to nebyl nějaký kalkul nebo cokoliv. Já jsem to vrátil a chci to vrátit do té fáze rozumu, to znamená, abychom našli nějaký kompromis. Všechny argumenty, co říkala paní poslankyně tady já beru, souhlasím, podporuji a říkám na základě těch stran obou dvou si to musíme, musíme urovnat a myslím, že najdem nějakou cestu od toho, že ty zvířata by nebyly kam dát, zároveň se můžeme bavit, jestli ta zvířata ta drezúra má být nebo ne. Já si myslím, že ne, jakoby drezúra jako takové, předvádění zvířat je něco jiného, takže najdeme tu rozumnou cestu, ale rozhodně žádný kalkul tam nebyl, tady jde prostě o tu péči o zvířata a další věci a musíme se bavit o ochraně zvířat, my podporujeme well fair, u těch velkých zvířat, máme na to i program well fair na skot, máme well fair na prasnice, musíme se starat. To, co říkala, my bysme, my máme co, abychom ukočírovali ty množírny, co tady říkala paní poslankyně.

Veronika VRECIONOVÁ, poslankyně

Ano, ano.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Uvázaný pes u boudy. To jsou daleko, daleko, daleko, daleko ještě silnější témata.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka

Já vám děkuji za vaše odpovědi a ještě jedno téma, co bude dál s českými lesy? Současná kůrovcová kalamita je nejhorší v historii českých zemí a podle náměstka ministra zemědělství Patrika Mlynáře bude příští rok ještě hůř. Na listopadovém jednání sněmovního výboru pro životní prostředí uvedl, že podle hrubých odhadů vzroste těžba dřeva nejspíš až na dvojnásobek. Pane ministře, znamená to, že během dvou let uschne ještě dvakrát více stromů, než, než doposud?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Tak já bych to, pardon, já se omlouvám, já bych to oddělil na dvě části. Je potřeba říct zase čísla. V loňském roce řádově se vytěžilo 14 milionů kůrovcového dřeva. V letošním roce počítáme, že to může být dvojnásobek, ale zase, záleží na tom, jak se bude vyvíjet počasí, jakým způsobem se bude, kolik bude generací brouka, když to řeknu zjednodušeně a tak dále. A takže já nevím, jestli to bude 20 milionů kubíků, nebo jestli to bude 30 milionů kubíků, může to bejt, obě varianty mohou bejt správně. My teď děláme všechna opatření pro to, abychom omezili tu kůrovcovou kalamitu. Já tady, ono to zní divně, ale já tady opravdu musím poděkovat zemědělskému výboru napříč, protože my jsme teďka dali velmi rychlou novelu zákona o lesích, protože všichni o tom mluvili a já si myslím, že paní poslankyně Vrecionová mě potvrdí, že jsme velmi rychle udělali novelu zákona, díky poslancům jsme jí předložili, bude projednávána teďka během velmi krátké doby, aby platila od 31.3. A co v té novele je, je tam rajonizace, je tam možnost přesunout techniky, přesun lidí, aby Lesy České republiky a všichni ostatní byli operativnější, abychom tomu zabránili, protože ta kalamita je opravdu velká a my se nemůžem vymlouvat na to, že se něco neudělalo v historii, což může být pravda, tam já vůbec nezpochybňuju, to že by to bylo jenom suchem, samozřejmě bylo to to hlavní příčina, ty klimatické změny, máme důsledek kůrovce, ale já bych řekl, že tam byla i trošku zanedbaná ta lesnická práce, ale to je věc druhá, o tom se můžem bavit, kdo za to může. My teďka připravujem novelu lesnický zákon, rajonizace, operativnější přesunování techniky, zlepšení prodeje, je tam spousta opatření, aby i lidé si mohli došáhout, jedno z těch opatření zvažování je i snížení DPH na palivové dříví, což je taková marginála, ale chceme jí dát najevo, že opravdu to chceme dělat, lidi si můžou víc samotěžbou vytěžit větší objem dřeva pro svoje používání, chceme lépe používat techniku, chceme, aby Lesy České republiky si z větší části to dřevo obchodovali na přímo, chceme mít skladovací místa, chceme podporu asanaci lesa. Je potřeba říct, že ty peníze za tu asanaci dřeva a do lesního se prakticky zvedli o 315 milionů na miliardu 115, 150 milionů, pardon. Miliarda 150 milionů, v loňském roce to bylo, teď mě nechytejte, 680 milionů, necelejch 700 řádově.

Veronika VRECIONOVÁ, poslankyně

Ano.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

A s tím, že my budem pokračovat dál, chceme ty peníze, pomoct těm soukromejm vlastníků tak, aby tady to přežili. Musíme dbát na zalesňování, což je velmi důležité, protože když se provede to obmýtí nebo respektive vykácení, tak my to musíme velmi brzo osadit, protože například Vysočina je to rozvodí a je to ten zdroj vody. Týká se to všech dalších věcí, protože to není jenom kůrovec. My když tam ty lesy nebudeme mít, tak nemusíme mít ani vody, těch dopadů je strašná spousta a co se týká.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka

Promiňte. Máme poslední dvě minuty, necháme paní poslankyni.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Ještě poslední větu. My chceme souše, aby ty souše se nemusely kácet, to je to důležité.

Veronika VRECIONOVÁ, poslankyně

Ano, ano.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka

To, co říká pan ministr, že pojďme se bavit o tom, kdo za to může. Kdo je podle Vás za to zodpovědný? Kůrovec je tady od roku 2011, výrazně se to tragicky zhoršilo za poslední dva roky.

Veronika VRECIONOVÁ, poslankyně

Takhle, kůrovcové kalamity tady byly i v minulém století a tomu samozřejmě se úplně nedá vyhnout, já si trošičku myslím, že ten problém lesnictví je malinko podobný tomu problému zemědělství, kde máme ty velké lány, chybí nám prostě řada malý, drobný, vodní plochy, je potřeba je vrátit, to pan ministr má taky například ve své strategii a já bych hrozně chtěla ty minuty využít, než tady říkat, kdo za to může. Já jsem spolupodepsala teď tu novelku, drobnou.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Ano, ano, děkujem.

Veronika VRECIONOVÁ, poslankyně

Lesního zákona, ale já bych velmi ráda do ní přidala, protože tak, jak mám možnost mluvit i s malýma vlastníkama lesů, tak oni i kdyby chtěli třeba postavit malou vodní plochu, mluvím třeba o tůni, tak dnes mají strašněj problém, protože oni musí zaplatit velkou částku za to zjednodušeně řečeno vynětí z lesního půdního fondu a já mám připravenou úplně strašně jednoduchý pozměňovací návrh, který vlastně by toto umožňoval a chtěla jsem využít v přímém přenosu, jestli by pan ministr nebyl ochotný o tom přemýšlet a případně tady ten můj pozměňovací návrh podpořit?

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka

Pane ministře?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Určitě ano, ale máme tam novelu, kterou jste taky připodepsala, zjednodušení výstavby malých rybníků do dvou hektarů.

Veronika VRECIONOVÁ, poslankyně

To je tam taky.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

A terénních úprav, takže určitě to je téma, o kterém jsem připraven se bavit.

Veronika VRECIONOVÁ, poslankyně

Určitě.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka

A ještě jedna věc, bude se stát nějak podílet finančně na sanaci lesů, které zdevastoval kůrovec? Volají po tom některé kraje, například Vysočina chce na to uvolnit ze strategických rezerv 100 milionů ale chce, aby se i nějakým způsobem zapojil i stát.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Na sanaci dřeva a na ty opatření, které máme celkově jsme dali, nebo dáváme v letošním roce máme plánováno 1 150 000 000 a teď si to vyhodnocujeme na základě toho zákona, až uděláme věci kolik bude potřeba a jsme připraveni jednat s Ministerstvem financí o dalších penězích pro soukromé vlastníky lesa.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka

Já vám oběma děkuji za to, že jste byly hosty v nedělní Partii. Miroslav Toman, ministr zemědělství, nestraník za ČSSD, děkuji Vám.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Pěknou neděli.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka

A paní Veronika Vrecionová, poslankyně za ODS, díky.

Veronika VRECIONOVÁ, poslankyně

Děkuji za pozvání a hezkou neděli.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka

K tomu se ráda připojím, hezkou neděli vám přejeme, na shledanou.