přechod na části stránky

Upozornění:
Používáte prohlížeč IE verze 6. Od 1. června 2012 nebude možné se s tímto prohlížečem do prostředí eAGRI přihlásit. Proveďte upgrade na IE verze min. 7 nebo použijte jiný prohlížeč (např. Mozilla Firefox nebo Google Chrome). Další informace zde.

Rozhovor s ministrem zemědělství o kalamitě v lesích

28.2.2019

Právo, 28. února 2019

Holiny po těžbě dříví kvůli kůrovci by se mohly zalesňovat až pět let

Na trhu dochází kvůli kůrovcovým těžbám a váznoucímu odbytu k obrovskému přetlaku dříví. V této souvislosti se mluvilo i o snížení sazby daně z přidané hodnoty (DPH) u palivového dříví. Jak jsou jednání daleko?

Kůrovcová kalamita zasáhla loni řadu krajů. O rozsahu svědčí i množství vytěženého dříví. V roce 2017 bylo vytěženo 5,8 milionu metrů krychlových kůrovcového dříví, zatímco loni až 14 milionů metrů krychlových. Problém se ale netýká pouze České republiky, situace se v různé míře zhoršila v celé střední Evropě. Přebytek kalamitního dříví způsobil odbytovou krizi a propad cen, což zpomaluje práce v lesích a tím i samotný boj s kůrovcem. Proto chystáme novelu lesního zákona a nové podmínky pro využití kalamitního dřeva coby paliva. Ministerstvo zemědělství už připravilo novelu zákona o dani z přidané hodnoty. Předmětem novely je právě úprava sazby daně z přidané hodnoty na palivové dřevo. Nyní se na palivové dřevo uplatňuje první snížená sazba DPH ve výši 15 procent. My navrhujeme přesunout palivové dříví do druhé snížené sazby ve výši 10 procent. Sledujeme tím zvýšení poptávky zejména po jehličnatém palivovém dříví, jehož je momentálně na trhu výrazný přebytek. Novelu diskutujeme s ministerstvem financí a následně bude předložena do legislativního procesu.

Zhruba padesátikoruna, o kterou by po snížení sazby DPH mohla cena palivového dříví klesnout, pokud se vůbec do konečné ceny promítne, ale trh s dřívím asi moc nerozhýbá. Vlastníkům lesů pomáhají spíše dotace. Co mohou letos od resortu čekat?

Pro tento rok jsme v boji s kůrovcem připravili balíček mimořádných opatření. Dvojnásobně navyšujeme dotace na obnovu lesů z 727 milionů na 1,15 miliardy korun. To představuje nárůst z 630 Kč na 1000 korun na hektar. Vlastníci lesa mohou tyto prostředky využít například na zalesnění nebo ochranu a výchovu porostů.

Na obnovu lesů chcete ale uvolnit z rozpočtu další peníze, asi tři miliardy korun. Kdy by o ně mohli vlastníci lesů žádat?

Připravujeme konkrétní pravidla nové podpory pro zajištění péče o lesní porosty do 40 let, přičemž pro její úspěšné spuštění je zapotřebí tuto podporu notifi kovat u Evropské komise (EK) a novelizovat lesní zákon. Souběžně budeme jednat s ministerstvem financí a vládou o uvolnění požadované částky. Předpokládám, že vlastníci lesů by mohli žádat o tyto podpory koncem letošního roku.

Myslíte si, že navýšení peněz na dotace bude stačit? Ukazuje se, že řada vlastníků po kůrovcových těžbách a levném prodeji dříví na zalesnění holin nemá.

Ministerstvo zemědělství již v současné době poskytuje nestátním vlastníkům podpory podle nařízení vlády, které jsou určeny na zalesnění kalamitních holin. V minulosti jsme vyplatili všechny žádosti ve stoprocentní výši finančních požadavků. Letos se navíc výrazně navýšila sazba u podpory zalesnění listnatými dřevinami. Připravovanou novou podporu pro obsluhu lesního majetku chceme nastavit tak, aby mohly být porosty dřevin zajištěny do takové fáze, kdy začínají plnit pro společnost potřebné mimoprodukční funkce. V tuto chvíli je ale klíčové, jak rychle se podpora k vlastníkům lesů dostane.

O jakou plochu holin vytěžených kvůli kůrovci se vlastně jedná?

V důsledku současné kalamity lze odhadovat, že aktuální celková plocha holin dosahuje asi 30 tisíc hektarů. I přes postupující kalamitu ale zatím nedochází k dramatickému nárůstu výměry holin. I proto, že zároveň došlo k výraznému omezení, a u státních lesů k zastavení, úmyslných těžeb. Je však třeba říci, že v nejpostiženějších krajích vznikají holiny velkých výměr. Jen pro představu, v důsledku úmyslné těžby vznikala podle průměrů za posledních deset let každoročně holina k zalesnění o celkové ploše asi 24 tisíc hektarů.

Podle lesního zákona mají vlastníci na zalesnění holin dva roky. Dá se to vůbec stihnout?

Za normálních podmínek je dvouletá lhůta zvládnutelná. V současné kalamitní situaci samozřejmě závisí na řadě faktorů, jako je velikost zalesňované plochy konkrétního vlastníka, průběh klimatických podmínek v době zalesňování, případně i dostupnost sadebního materiálu vhodného pro danou oblast.

Pokud vlastníci pozemků holiny nezalesní, hrozí jim citelné pokuty. Vlastníky menších ploch to může i zlikvidovat. Má stát připravené řešení pro tyto případy?

Již podle současné legislativy může orgán státní správy lesů na žádost vlastníka lesa lhůtu pro zalesnění prodloužit. V aktuálně projednávané novele lesního zákona je ukotvena i možnost ministerstva zemědělství v případě mimořádných situací rozhodnout mimo jiné i o plošném prodloužení lhůty pro zalesnění a zajištění lesních porostů.

Někteří vlastníci se již dnes snaží vytěžené plochy prodat. Objevují se inzeráty s nabídkami prodeje metru čtverečního lesních pozemků za jednu korunu.

Dosud nemáme informace, že by se jednalo o silný trend. Řada vlastníků lesů, kteří se hospodařením na svém lesním majetku nezabývají a les pouze vlastní, je pravděpodobně v důsledku kalamity tvrdě konfrontována s povinnostmi vyplývajícími z lesního zákona a s potřebnými činnostmi, které jsou pro ně z různých důvodů velmi obtížně proveditelné. Lesního majetku se pak raději zbavují. Nepředpokládáme, že se majetku takto zbavují vlastníci, kteří se o svůj majetek dlouhodobě starají nebo v něm hospodaří. Situaci nicméně nepodceňujeme, jsme si vědomi, že vlastníci lesů v důsledku poklesu cen dříví nemají zdroje finančních prostředků na zabezpečení potřebných prací v lesích. Právě proto vytváříme nový finanční nástroj, který půjde na podporu zajištění péče o lesní porosty do 40 let.

Bude na zalesňování dostatek sadby v odpovídající druhové skladbě? Co když právě nedostatek sadby bude limitovat dodržení lhůty pro zalesnění? Chystáte nějaké změny?

Ministerstvo zemědělství uvažuje o opatření, které by umožnilo jednak prodloužení lhůty doby zalesnění a zajištění v kalamitních oblastech, a to až o tři roky. Jeho realizace je však závislá na přijetí poslaneckého návrhu novely lesního zákona, který v současné době projednává Poslanecká sněmovna. Přijetí této novely by současně umožnilo vydat opatření, kterým by byla povolena výjimka přenosu sadebního materiálu v rámci České republiky mezi oblastmi, kde dosud nebyl přenos podle stávající legislativy možný. Je možné, že potřeby sadebního materiálu pro jarní zalesnění nebudou kvůli neúrodě semen v roce 2017 pokryty na 100 procent. Ovšem díky bohatému semennému roku 2018 byl v maximálním množství rozpěstován sadební materiál převážně listnatých dřevin. Ten by měl pokrýt i případný schodek z jarního zalesnění při následném zalesňování na podzim.

Prioritou je i sucho. Jak to vypadá s podporami?

Boj proti suchu a zadržování vody v krajině osobně považuji za prioritní úkol resortu, který bereme velmi vážně. Za čtyři roky jsme do programů na omezení následků sucha poskytli přibližně 29 miliard korun. Zaměřili jsme se na zadržování vody v krajině, kdy mimo jiné podporujeme zjednodušení stavebního řízení při výstavbě rybníků do 2 hektarů i jednotlivých terénních úprav. Rozdělujeme příspěvky na obnovu, odbahnění a výstavbu rybníků, rekonstrukce jezů nebo na čištění koryt malých toků. Významná je podpora rozšíření infrastruktury vodovodů a kanalizací včetně zkvalitňování technologií pro čištění odpadních vod i vodárenskou úpravu k zajištění kvalitní pitné vody. Od roku 2016 bylo v této oblasti investováno 1,2 miliardy Kč, připraveny jsou další projekty za 1,3 miliardy. Nejvíce ministerstvo přispívá na zásobování malých obcí do 1000 obyvatel pitnou vodou.

A co nová vodní díla?

V plánu ministerstva zůstává příprava nádrže Skalička v povodí Bečvy. Na Rakovnicku, opakovaně postihovaném suchem, se připravují nádrže Senomaty, Šanov a Kryry v povodí Ohře. Chystají se podklady k výstavbě Vlachovic na Zlínsku. Cílem je i obnovit a modernizovat zemědělské závlahy. Zadržování vody v krajině ale není jen o budování rybníků, nádrží nebo závlah. Z pohledu zemědělců je velmi důležitá péče o krajinu jako celek včetně udržení dobré úrodnosti půdy i rozšíření její mnohotvárnosti. I proto jsme přistoupili na erozí ohrožených půdách ke snižování výměry jedné plodiny na maximálních 30 hektarů, podporujeme budování mokřadů a vznik dalších krajinných prvků, jako jsou remízky nebo meze. Jsem přesvědčen, že jedním ze základních úkolů zemědělců, kromě produkce potravin i surovin pro jejich výrobu, je právě údržba krajiny a její zachování pro budoucí generace. Je potřeba si uvědomit, že půda je základním výrobním prostředkem, a tedy bohatstvím každého zemědělce. Byl by sám proti sobě, kdo by ho poškozoval, či dokonce ničil.

Navrhujeme přesunout palivové dříví do druhé snížené sazby DPH ve výši 10 procent

Předpokládám, že vlastníci lesů by o nové podpory mohli žádat koncem letošního roku

  • Tisk stránky
  • Poslat e-mailem