Rozhovor s ministrem zemědělství o suchu, řepce nebo vodě v přírodě

Žluté Česko - proč pěstujeme tolik řepky
 

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

A právě ministra zemědělství Miroslava Tomana vítám ve studiu. Dobrý večer.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Dobrý večer.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Pane ministře, jak jsem slíbila, náš pořad bude převážně o zemědělství, nicméně pojďme začít aktuálním politickým děním. Poprosím vás tedy o krátkou reakci na odstoupení vašeho vládního kolegy, ministra kultury Antonína Staňka?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Tak co k tomu říct, já ho po politické stránce plně chápu, protože mediální tlak byl velký, je mi to líto, ale respektuji to a přeju mu hodně štěstí v další kariéře.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Čekal jste to?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Přiznám se, měl jsem určité pochybnosti, ale že by to šlo takhle rychle, ne.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Dobře, pojďme se tedy vrátit k tomu aktuálnímu tématu. My jsme slyšeli vaše slova na obhajobu toho, proč se vlastně v České republice pěstuje řepka. Stojíte si za tím, že tedy řepka je pro ta tuzemská pole to pravé a možná dovysvětlete přesně proč?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Tak jednoznačně si za tím stojí, protože vlastně to, co tady bylo řečeno, jedna třetina řepky nebo semene řepky se používá na takzvané meřo, na přimíchávání, dvě třetiny jsou do potravin, ať to je majonéza, ať to jsou další věci. Je potřeba říci, že řepkový olej se vyrovná olivovému oleji, v některých parametrech ho předčí, je stabilnější, obsahuje omega 3 kyseliny a tak dále, takže to znamená, z hlediska výživného jednoznačně výborný, z hlediska zemědělství je to zlepšující plodina, zůstává organická hmota, je to druhá nejhlouběji kořenící rostlina po vojtěšce, to znamená, váže na sebe dusík. Následující plodiny po řepce jsou jednoznačné, mají lepší výnosy, je to prokázáno, má to ekonomický přínos pro zemědělce a myslím si, že jediná chyba tý řepky je jedna, ona kvete žlutě a všichni ji vidí, to je ten zásadní problém a stává se z toho politikum, což je úplný nesmysl.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

My se určitě k těm argumentům pro a proti dostaneme ještě v následujících částech. Nicméně slyšeli jsme i premiéra Andreje Babiše. Mezi vámi teda panuje shoda, znamená to, že na českých polích se nic měnit nebude?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Ne, takhle bych to neřekl, já si myslím, že spousta věcí se mění postupně. Mění se to, že na těch erozně ohrožených půdách, mírně i více ohrožených půdách jsme řekli, že maximální výměra jedné plodiny bude 30 hektarů. Bavíme se o tom, že Česká republika má plán na snižování, na snižování pesticidů, máme plán na zlepšování krajinných prvků, to znamená, ta krajina se mění. Nicméně pro české zemědělce jsou tady ideální podmínky pro pěstování řepky a proč toho nevyužít.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Obešli bysme se bez takového množství, která tady teď máme.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Tak to je úhel pohledu, protože samozřejmě někteří řeknou: "Obejdeme se, protože ..." a teď si budou vymýšlet spoustu argumentů, ale já říkám, jestli Evropská komise rozhodla o tom, že se bude, že bude nějaké obnovitelné zdroje, což není záležitost ministerstva zemědělství. Ministerstvo zemědělství vlastně podporuje zemědělce v jejich činnosti a zemědělci dělají to, co je pro ně ekonomicky zajímavé, ale ta ochrana ovzduší nespadá do kompetence ministerstva zemědělství a já si myslím, že to není otázka, obešli bysme se, neobešli. Je to prostě ekonomicky výhodné a dotek krajiny to prostě patří.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Podívejme se tedy na českou řepku podrobněji a v číslech. Téměř 412 tisíc hektarů, taková byla v tuzemsku loni celková plocha řepkových polí. Pro představu podobnou rozlohu má celý Zlínský kraj. Na této ploše zemědělci sklidili přes 1,4 milionů tun. A poslední dvě čísla, ty pak představují řepku jako předmět zahraničního obchodu. Konkrétně pokrutiny, semena, a také oleje řepky a jak vyplývá z grafiky, víc tyto suroviny nejen vyvážíme, ale také dovážíme. Pane ministře, řepka jako vývozní artikl. Je to nutné?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Zase je to otázka ekonomiky. To zemědělství je podnikání jako každé druhé, samozřejmě s nějakými dalšími přínosy pro krajinu a tak dále. Ale když se na to podíváte tady, tak vlastně řepka zaujímá čtvrtinu necelou, to znamená, pak máme tady pšenici, ječmen, mák, slunečnici, chmel a tak dále, to znamená, je to standardní plodina a myslím si, že do naší krajiny patří. Samozřejmě můžeme se bavit o tom, jestli musí být takové rozlohy nebo ne, ale jednoznačně je o ni zájem, kdyby o ni ten zájem nebyl, zemědělci to pěstovat nebudou.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Dobře, ale tady bych se možná teda vrátila i ke rčení předsedy zemědělského svazu, který říkal, co mají zemědělci pěstovat? Ta pěstují plodinu, po které je poptávka a tou řepka momentálně je, já doplním ale také, že z ní, za ní dostávají dobře zaplaceno a tam samozřejmě musí hrát určitou roli i podpora biopaliv, tudíž není opravdu ale primárně to, že je to výnosná plodina, otázkou na stát, který podporuje právě biopaliva a tak dále.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Tak já znovu opakuji. Když se na to podíváte, tak vlastně jedna třetina řepky jde do biopaliv, dvě třetiny jdou do potravinářství, to znamená, to není o biopalivech a v případě, že bysme to my nepěstovali, tak to musíme dovážet. Já už jsem to říkal, největší dovoz momentálně na přimíchávání do paliv se vozí palmový olej. Ti samí lidé, kteří nám říkají nepěstujte řepku, tak jim nevadím, že sem vozí palmový olej, že ničíme palmy, že ničíme zvířata a tak dále. To znamená, já říkám, chovejme se k té krajině přiměřeně, pěstujme to, je to pro zemědělce ekonomicky přínosné to, co říká pan předseda Pícha, to můžu úplně podepsat, ale na druhou stranu je potřeba říct, že se to týká hlavně potravin. Tady všichni se baví o biopalivech, ale když se na to podíváte, tak dvě třetiny jdou do potravinářského průmyslu a pak ještě do kosmetiky. A já znovu zdůrazňuju, že řepkový olej má lepší vlastnosti než olivový olej. Olej má jednu lepší vlastnost, že marketingově je na tom líp, ale co se týká řepky, obsahuje 3 omega mastné kyseliny, jak jsem řekl, je lepší na vaření, je více stabilní a tak dále, a tak dále. To znamená, to není jenom o těch biopalivech, to prostě tady neustále někdo rozšiřuje. Je to o potravinách.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Ale my tu řepku dovážíme už teď, to už jsme viděli, je to nutné?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Vyvážíme, nebo dovážíme?

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Vyvážíme i dovážíme.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

No, samozřejmě, samozřejmě je to otázka obchodní, je to normální ekonomika, standardně to probíhá tak, že já v tom nevidím opravdu žádný problém. Jestliže my zastavíme přimíchávání do biopaliv, tak v Německu a ve všech zemích, protože to umíme, naši zemědělci jsou v tomto opravdu skvělí, v Rakousku to pěstovat nemohou, protože mají malé, malá pole, tam se jim to nevyplatí, nakonec to včera nebo předevčírem probíhalo v nějaké reportáži České televize. Rakouský zemědělec se přiznal, že to neumí dělat, že by to pro něj nebylo efektivní, ne, že by to nechtěl, prostě to neumí.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

A není čas jenom začít i tady české zemědělce motivovat k něčemu, k pěstování něčeho jiného také a jakým způsobem možná?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Tak co se týká motivování, víte, to je také o živočišné výrobě, to znamená, my podporujeme živočišnou výrobu. V okamžiku, kdy bude živočišná výroba, tak můžeme, můžeme pěstovat jeteloviny, trávy a tak dále, to znamená, pak nemusí být tak velká výměra řepky, ale to je otázka ekonomická pro zemědělce, to není otázka jenom to, co by chtěli nebo nechtěli. A já zdůrazňuju, že na řepku se nebere žádná speciální dotace.

 

Čím nahradit pole s řepkou?
 

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Miroslav Toman, ministr zemědělství stále hostem Byznysu ČT24. Otázka je tedy jednoduchá, proč zahraniční zemědělci, až tedy na výjimku Číny, řepku tolik nepotřebují?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Tak já bych řekl, že ... Teda pardon, neřekl, že ji nepotřebují, ale já opakuji, Česká republika má naprosto ideální podmínky pro pěstování řepky. Pro zemědělce je to stabilizující plodina, má pro ně ekonomický efekt, Krym, náklady, není důvod, aby to nebylo na druhé straně já jsem ukazoval ten graf, máme pšenici, ječmen a tak dále. My se snažíme podporovat i citlivé komodity, ať to jsou brambory, ať to je chmel, a tak dále. Nicméně ta řepka je stabilizující faktor a já si myslím, že se to bude odvíjet od tržní situace.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Existuje vůbec varianta, že by se někdy v budoucnu Česká republika mohla dostat třeba na ten evropský průměr, těch 6 procent orné půdy?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Tak tohle to já nechci vůbec předjímat , protože já si myslím, že dávat si úkoly, že si budeme snižovat něco, co je pro nás přínosné, by byl holý nesmysl. Podle nás je důležité prostě, abysme neměli tak velké lány, tam, kde to je erozně ohrožený, to znamená, my jsme udělali na těch 30 hektarů ty opatření, možná o tom pak budeme mluvit ještě později. Vlastně jsem první ministr, kterej toto udělal, všichni o tom mluvili, já jsem jenom přišel udělali jsme to, to znamená, od příštího roku už tak velké lány na těch erozně ohrožených půdách nebudou , ale říkat zemědělcům, když to nemají dělat, když to je plodina, která jim přináší efekt, která jim zlepšuje kvalitu půdy, která váže dusík, má všechny další přínos a znova říkám, není to o biopalivách, je to o tom, že dvě třetiny řepky se zpracují v potravinářském průmyslu a to znamená, musely bysme dovážet slunečnicový olej odněkud jinud, a tak dále.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Možná ale z druhé strany potravinová soběstačnost, je to téma velké? Bavíme se o tom, že bychom asi měli pěstovat i jiné plodiny než jenom tu řepku, protože jenom řepka nás určitě neuživí.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

No, určitě ano, a já si myslím, že když jste viděli ten graf pšenice - ječmen, tak toho vyrobíme také daleko více, než spotřebujeme. Samozřejmě by se nám líbilo, kdyby se pěstovalo více brambor, více cukrovky a tak dále, ale je to všechno otázka také, také ceny a zemědělci musí podnikat jako každý druhý, to znamená, musejí se dívat na náklady, na příjmy a tak dále. To znamená, není to o tom, že něco rozhodnout pěstovat brambory, ale teď ale co dál, že jo.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Dobře, ale sám říkáte, líbilo by se nám, kdyby tady se pěstovalo více brambor.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Musí to mít ekonomický rozum a tak dále.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Co pro to může udělat tedy potom ministr zemědělství?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

No, my jak ministerstvo zemědělství samozřejmě se snažíme podporovat pěstování brambor, pěstování cukrovky, pěstování chmele, vína a tak dále, a tak dále, to znamená, chystáme se nebo chystáme, děláme i sady, to znamená, podporujeme takzvané citlivé komodity, umožňuje jim v rámci programu rozvoje venkova čerpat peníze na zpracování brambor, to znamená, snažíme se to podporovat. Další věc je, že musíme podat daleko více živočišnou výrobu, protože pak bude ta diverzifikace daleko větší.

Jsou biopaliva skutečně ekologická?

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

A Miroslav Toman, ministr zemědělství, stále hostem speciálního Byznysu ČT 24. Pane ministře, proč se tedy nezaměřit a nejít tou skandinávskou cestou na biopaliva druhé generace?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Já si opět neodpustím, my se pořád bojíme... Řepka jako biopalivo, já si to neodpustím, znova říkám, je to jedna třetina, já to musím říct ...

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Ale pořád je to jedna třetina.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Jenom jedna třetina. Dvě třetiny potravinářský průmysl, kosmetický a tak dále. To je potřeba neustále zdůrazňovat.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

A mohla by to být třeba jedna pětina?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Samozřejmě, že pokud půjdeme cestou, že budeme vyvíjet biopaliva druhé generace, tak určitě ano, já proti tomu vůbec nic nemám, ale musíme to začít podporovat, musíme se o tom začít bavit, ale to není kompetence ministerstva zemědělství. My proti tomu vůbec nic nemáme, ať se to vyvíjí, ale já jenom říkám, že ta doba zaspala, momentálně nemáme biopaliva druhé generace, takže to nahrazujeme tady těma biopalivama první generace, používá se na to metylester řepkového oleje, který je usnesení, v podstatě si pojďte říct, že to udělali ty zelení, zelení, který to tlačili, to znamená, omezení fosilních paliv, a tak dále, a tak dále. To si nevymyslela Česká republika, to si nevymysleli čeští zemědělci. To, že tady bylo řečeno, někdo z mejch předřečníků říkal, že řepka byla dotována, to je holej nesmysl, holý nesmysl, pardon. To znamená, má stejnou podporu jako každá jiná plodina a já říkám, pojďme podporovat výzkum biopaliv druhé generace a až je budeme mít, tak to pojďme nahradit, já proti tomu vůbec nic nemám, ale to není záležitost resortu ministerstva zemědělství.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Nicméně můžeme se na to možná podívat i z toho pohledu, že téma řepka jako byznys. Protože vy neustále opakujete, zemědělci pěstují něco, na čem vydělávají. Není tedy úloha státu je motivovat k tomu, aby pěstovali i jiné plodiny?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

No, tak, já jsem to říkal, my je motivujeme vlastně tím, zaprvé, aby budovaly remízky na polích a další věci, to znamená, aby zavlažovali tu krajinu, druhá věc, my podporujeme takzvané citlivé komodity. Znova to zopakuji, to znamená, že to jsou brambory, ať to je cukrová řepa, ať to jsou další okopaniny, sady a tak dále. Další věc, podporujeme živočišnou výrobu, ať to je drůbeží, vepřové nebo hovězí maso, předepisujeme, jaké musí být minimální zatížení velké dobytčí jednotky na hektar, všechny ty věci s tím děláme, ale prostě zemědělci musí počítat a musí pěstovat to, na co mají odbyt. Oni mohou pěstovat cokoliv dalšího, ale musí na to mít odbyt, znova opakuju.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Možná ještě se na to podívejme jinak, a to je, kdo na tom vydělá v podstatě nejvíc. Všichni, nebo jsou to zemědělci nebo výrobci paliv nebo je to zkrátka jenom vzájemný obchod, který je win win pro všechny?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Tak ono se to velmi těžce, těžce jakoby definuje, protože to je stejný, jako když si vezmu, že zemědělec vypěstuje pšenici, pak je mlynář, pak je pekař, pak je obchodník, tam já nepočítám, kdo na tom obilí vydělal víc nebo míň. Pro každýho to musí být nějakým způsobem rentabilní. To samé je to u té řepky, je to zemědělec, který to pěstuje, ten za to dostane nějaké peníze. Ta cena byla poměrně stabilní, byla poměrně vysoká, proto, bylo o to zájem o tu řepku, tak proto se to začalo rozšiřovat. Jsem přesvědčený, v okamžiku, kdy ta cena půjde dolů, nebude o to tak velký zájem v souvislosti s biopalivy druhé generace, zemědělci to budou opouštět, nicméně neustále nám tady zůstane minimálně dvě třetiny řepky, na to potravinářské využití. Takže jako ... Nahradí se to postupně něčím, co bude pro ty zemědělce zase větší ekonomický přínos.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Co by to mohlo být podle vás?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Tak podle mě, já bych byl, takhle, já bych byl velmi rád, kdyby to byla zelenina, byl bych velmi rád, kdyby to byly okopaniny, byl bych velmi rád, kdyby se nám rozšířily plochy chmelnic, vinic a tak dále, to znamená, tam je celá škála těch prostředků a já řeknu jenom jeden příklad. Já jsem se teďka minulý týden nebo předminulý týden domluvil s pěstiteli řepy, že omezí používání chemických prostředků, protože budou plečkovat a tak dále, byly u toho cukrovary, takže my se snažíme zachovat tu výměru řepy, máme na to tam těch 200 milionů. To samý u chmelnic, snažíme se podporovat rozšiřování chmelnic, a tak dále.

Z půdy mizí život
 

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

A jako vždy nemůže chybět ani trojboj, dnes trochu netradičně. Tři špičky v oboru, jejich názor na současné zemědělství a na to, co ho nejvíce ovlivňuje a pak také jejich otázka na ministra. Jako prvního jsme vyzpovídali přírodovědce Jakuba Hrušku.

redaktorka

Zatímco pole kvete, živočichům v zemi se příliš nedaří.

Jakub HRUŠKA, přírodovědec, Česká geologická služba

Půda je do jisté míry mrtvá. Tady jsme kousek od Prahy na poměrně úrodných půdách, ale když se podíváte, tak tady na povrchu té půdy nevidíte jedinou díru od žížaly.

redaktorka

Podmínky na polích nesvědčí ani jinému hmyzu nebo ptákům.

Jakub HRUŠKA, přírodovědec, Česká geologická služba

V České republice od devadesátých let ubyla polovina polních ptáků a některé druhy jsou přímo ohroženy vyhynutím.

redaktorka

Z hlíny mizí i organické látky. Úrodnost českých polí se proto dlouhodobě snižuje.

Jakub HRUŠKA, přírodovědec, Česká geologická služba

Nížiny ztratily tu bývalou úrodnost právě kvůli erozi, nedostatku organické hmoty v půdě a nadužívání agrochemikálií.

redaktorka

Hnojiva a postřiky přitom někdy jen ulehčují práci. Někteří zemědělci je používají třeba místo orby.

Jakub HRUŠKA, přírodovědec, Česká geologická služba

Já bych se rád zeptal, kdy Česká republika omezí používání pesticidů a zakáže operace, jako je třeba předsklizňová a posklizňová desikace, které jsou zbytečné a ničí půdy a vody a biodiverzitu v České republice a také bych se rád zeptal, kdy Česká republika změní dotační systém tak, aby podporoval daleko přátelštější hospodaření v krajině a ne její ničení, které pozorujeme posledních nejméně 10 let.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Tak otázka padla a je jasná. Pane ministře, můžete zareagovat?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Určitě ano. Já jsem se u toho trošku usmíval, protože já bych se rád potkal s panem profesorem, protože bych mu rád některé věci vysvětlil a doložil. My jsme zakázali a byl jsem jako první, který zakázal omezení glyfosátů na předsklizňové použít na poli vlastně, takže to omezujeme pro potravinářské účely. Jsme jedna z prvních zemí v Evropě, nikde v Evropě to není omezeno, některé země omezují používání glyfosátu nebo Roundupu populárního, abych to řekl zjednodušeně, například ve městech, jako je Portugalsko a další země. To znamená, my už ty kroky děláme. Další věc je, že už za posledních 6, 7 let pokleslo používání pesticidů o více než 7 procent, máme plán na 5 let, kdy chceme omezit používání pesticidů o další procenta. Samozřejmě, že to chceme dělat. Co se týká zlepšování kvality půdy. Já už jsem tady o tom před chvilkou mluvil. Chceme dostávat organickou hmotu do půdy. Chceme používat v budoucí zemědělské politice takzvaná ekoschémata, chceme, aby se víc použí ..., míň používala chemie a používalo se například to plečkování, obdělávání řepy, samozřejmě to musíme motivovat na to ty zemědělce. Chceme, aby se používaly v krajině, aby byly více ty krajinné prvky, v tom případě, co děláme krajinné prvky, nechceme, aby to bylo zdaněno jako ostatní plocha, protože to je zdaněno sedmkrát víc než orná půda a tak dále, těch věcí je strašná spousta, ale říkat, že země je mrtvá a tak dále. To si myslím, že to jsou laciné argumenty a ono to ptactvo, ano, my budeme omezovat velikost těch polí, velikost výměry jedné plodiny, chceme tam dávat krajinné prvky, chceme ty zemědělce motivovat, no, ale říkat, že ptactvo chybí jenom kvůli zemědělcům, určitě to je jedna z částí, já to nezpochybňuji, na druhou stranu, podívejte se, kolik existuje dravců v přírodě, kolik je toulavých koček, kolik je všech těchto predátorů, a to jsou všechno věci, které to ovlivňují.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Dobře, a k tomu se možná ale váže ta druhá otázka. Nepomohlo by tedy, aby se změnil nějakým způsobem dotační systém tak, aby nebyl odvozen třeba jenom od dotace na plochu a tím pádem by se více dotovali ti zemědělci, kteří skutečně se o to chtějí starat tak, jak v podstatě vy říkáte, že chce i ministerstvo zemědělství.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

No, tak, samozřejmě. Já jsem na ministerstvu 10 měsíců nebo 11 nebo jak dlouho, ale my jsme právě udělali to, co jsme řekli. My motivujeme zemědělce, že v případě, že nebudou dodržovat 30hektarovou maximální výměru jedné plodiny na erozně ohrožených půdách, přijdou o dotace. Krok jedna. Krok dva, chceme, aby tam byly dělící pásy v šířce 22 metrů, to zajistí určitou rozmanitost, chceme, aby tam byly přírodní prvky, to znamená, první krok je odstranit to vyšší zdanění, které je sedminásobně vyšší než na normální orné půdě a potom budeme ty věci podporovat z hlediska motivačního, aby se to vysazovalo. Chceme připravovat takzvané agro foresty nebo agrolesnictví, abych to řekl česky, to znamená, je to používání zeleně nebo respektive ovocných stromů, lesních stromů v polích, to znamená, aby to mohlo bejt na pastvině a tak dále. Máme ty věci připravené. 30 hektarů bude platit příští rok, omezení glyfosátů také od příštího roku, co se týká agro foresty, připravujeme to, já mám pocit, mělo by to fungovat při té nové společné zemědělské politice, DZES, to je ta dobrá, Dobrý zemědělský a environmentální systém, de facto od příštího roku by měl platit. Takže ty kroky se teďka dělají a ono to začne působit, ale já to neumím z hlediska legislativy udělat za půl roku všechno.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Kdy to začne potom tedy působit. Já chápu, že nemůžete udělat všechno hned, ale řešíme tady 6 let sucha a tak dále, takže kdy uvidíme první dopady těchto kroků?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Tak 10 let, jak říkal pan profesor, to tady někdo zkazil nebo já nevím, jak to mám nazvat, což já bych to nebral tak vážně. Je to o tom, že my ty zemědělce musíme motivovat, žijeme v nějaké době, de facto zlepšovat by se to mohlo od toho okamžiku, jakmile to začne fungovat. Na druhou stranu si myslím, že ty dělící pásy pro hmyz a tak dále, se mohou projevit prakticky okamžitě. Remízky, ptactvo, to bude trvat delší dobu samozřejmě.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Je nebo jsou tyto kroky motivací pro ty menší, větší, pro které z nich v podstatě.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Já bych řekl, že to je motivací v principu pro všechny, protože já tam ty zemědělce nerozděluju, malí, velký. Já rozděluju, buď je dobrý, nebo je špatný zemědělec. My chceme ty malé zemědělce podporovat vyšší výměrovou platbou na první hektary do budoucí zemědělské politiky, a tak dále, ale já si myslím, že to je motivace pro všechny, protože vlastně ty sankce, třeba například za těch 30 hektarů se budou týkat úplně všech, tam nebude rozdíl.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Tak už dnes ale slyšíme dost často takové ty hlasy, které říkají, že dnes jsou zkrátka ti velcí trochu ve výhodě, naopak si pronajímají půdu od těch malých.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

A tak víte co, to, ty hlasy budou vždycky, ale já když se na to podívám, tak si myslím, že ti malí mají určité výhody a já jsem si vědom toho, že nejsou úplně dostatečné. Na druhou stranu taky je otázka jejich konkurenceschopnosti, takže my na nové programovací období chystáme.L průměrná velikost farem je v České republice jedna z největších 133 hektarů. My říkáme, že na ty první hektary nebo na farmu chceme platit vlastně daleko více pro ty malé, než pro ty velké, to znamená do výměry 150 hektarů by byl zvýhodněný platbou. Měli by to daleko jednodušší administrativně, a tak dále, a tak dále.

Černý trh se zemědělskými hnojivy

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

K tomu se určitě spolu ještě dostaneme. Nicméně další velké téma zemědělská chemie. Pokud by se vůbec nepoužívala, výnosy z polí by okamžitě spadly o třetinu a následně by zdražily potraviny. Na druhou stranu Česko se stále drží třeba používání totálního herbicidu, jako je třeba glyfosát. Kde všude je třeba být obezřetný a jak je možné, že existuje černý trh se zemědělskými hnojivy, vysvětluje Miluše Dvoržáková z Asociace ochrany rostlin.

redaktorka

Chemické postřiky musejí projít testováním. Některé se ale kontrole vyhnou. Podle České asociace ochrany rostlin se až 18 procent pesticidů v Česku prodává nelegálně.

Miluše DVORŽÁKOVÁ, konzultantka, Česká asociace ochrany rostlin

Často může docházet i k přelívání do neoriginálních přípravků a to potom dochází k velkým problémům zdravotním.

redaktorka

Nepovolené postřiky si pořizují zemědělci i drobní zahrádkáři, přestože při tom riskují.

Miluše DVORŽÁKOVÁ, konzultantka, Česká asociace ochrany rostlin

Čím vlastně je striktnější ten regulatorní systém, tím se více vyplatí ty přípravky falšovat.

redaktorka

Podle asociace by pomohl větší dohled nad prodejem.

Miluše DVORŽÁKOVÁ, konzultantka, Česká asociace ochrany rostlin

Česká asociace ochrany rostlin se dlouhodobě zabývá přípravou projektu na dohledatelnost přípravků na ochranu rostlin v celém řetězci, kde je používán. Ráda bych se vás zeptala na váš názor a na to, jak bude dále ministerstvo postupovat. Děkuji.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Pane Tomane, jaký je váš názor na projekt dohledatelnost přípravků na ochranu rostlin?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Tak já za tuto otázku děkuji, protože na ministerstvu teďka běží projekt na elektronické sledování používání chemie nebo chemických přípravků, věřím, že to dotáhneme do konce teďka v nejbližší době a do budoucna to chceme prohlubovat, abysme měli daleko větší kontrolu nad používáním nebo nadužíváním těch chemických přípravků, protože tady je potřeba ..., já nevím, jestli to zaznělo tady nebo někde jsem to zaslechl a pozor, bavil jsem se o tom s kolegama, to nadužívání nebo respektive špatné používání nemusí být vina toho přípravku, to může být vina toho, kdo to používá, to znamená, toho, kdo s tím zachází a když se podíváte na černý trh, tak myslím, že v Německu je zakázán prodej malospotřebitelům určitých chemických přípravků, no, a kam oni jezdí, oni jezdí do příhraničí, kde se to dělá nakoupí si v České republice, kde jich je plno, takže je i otázka, jestli za to můžou jednou zemědělci nebo jestli to budou používat zahrádkáři nebo jestli to budou, omezí se na městech, takže já si myslím, že my ty elektronické sledování, to, jak jsem dostal tu otázku, dotáhneme do konce v nejkratší době, vytváříme teďka takzvaný akční plán na snižování těch používání chemických prostředků na další období, to znamená od roku 18 do roku 21 to chceme mít, takže ano, pracujeme s tím a chceme to tam mít, abysme právě snižovali ty chemické prostředky, protože vlastně, jak jsem řekl, už to pokleslo o více než 7 procent a chceme v tom pokračovat.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Jaký je ten cíl tedy?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Tak to omezit do maximální možné míry, ale já ...

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

A ta je?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Ne, ne, ne, já tady nechci říkat o kolik, ale prostě tak, aby se používalo to nezbytný množství, to znamená, jestliže teďka jsme se dohodli se zemědělci, že se nebude používat Roundup na tu desikaci před sklizní na potravinářské účely, dohodli jsme se, že se omezí chemie při pěstování řepy, že se bude víc plečkovat, že budeme zemědělce motivovat, a to je ta cesta, kterou chceme jít. Protože my, jakmile vyřadíme nebo cokoli zakážeme, tak nám tady vznikne černý trh, jak bylo správně řečeno, bude se to špatně používat, nebudeme to mít pod kontrolou, takže si myslím, že ten zájem máme společný.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

A je to tedy tak, je to pravda, že v Česku se skoro pětina pesticidů může prodávat nelegálně?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Já neumím říct, jestli to je pětina, ale obávám se, že se to může pohybovat okolo 15 procent, že se to sem může falšovat, vozit, a tak dále. My se tomu snažíme zabránit, právě proto chceme mít tu elektronickou evidenci používání na podnicích, ale tam je to nebezpečí, že to používají ty soukromé fyzické osoby. Tam je to nebezpečí, a teďka, kdybysme zakázali používání toho Roundupu nebo cokoli dalšího, tak si budou hledat jiné cesty.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Elektronický dohled, může to ovlivnit nějakým způsobem? Protože kdo chce zkrátka jít na černý trh, tak půjde na černý trh tak nebo tak.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Ne, samozřejmě, ale ÚZUS tady ty věci musí kontrolovat, to je ten Ústřední kontrolní ústav zemědělský, my chceme, aby měl naprosto přesný přehled, kdy se stříká, kolik se toho stříká, kolik se toho využívá a chceme si to kontrolovat i na základě obsahu, odebírání vzorků a pravidelných kontrol.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Vy jste sám zmiňoval Roundup, teď je aktuální v Americe, dostala vlastně firma 40 miliard, musí zaplatit lidem na odškodnění kvůli tomu, že se vlastně prokázalo to, že Roundup způsobil lidem rakovinu. V dopadu těchhle skutečností existuje varianta, že by se v blízké budoucnosti tato látka zakázala úplně a ne jenom tak, jak u nás zakázána teď?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Tak je potřeba říci, že v Evropě je tato látka povolená, obě dvě organizace jak EFSA, tak ta druhá, to vlastně povolují. Je to otázka v Americe, je to názor pohledu a jinak, jak jste mluvila o té pokutě, tak ona ještě není pravomocná. Je potřeba dodat.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Samozřejmě, ta firma se s největší pravděpodobností odvolá, nicméně není to první rozsudek takový.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Přesně tak, přesně tak, souhlas, souhlas.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Vy jste sám vlastně už kdysi říkal, že se napřed musí najít něco jiného. Hledá se to vůbec?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Tak já si myslím, že chemické firmy nebo respektive firmy, které to vyvíjejí, hledají náhrady, protože cítí ten tlak veřejnosti, cítí tlak, který tady je, že je zájem na lepším životním prostředí, aby nám nemizelo ptactvo, aby nám zůstávaly tady motýlci a tak dále, a tak dále, takže určitě se hledá a já očekávám, že s tím přijdou, ale do doby, než se s tím přijde, tak musíme velmi pečlivě zvažovat, používat těchto prostředků a zakázat ho opravdu není cesta.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Existuje teda varianta, že by se to zakázalo ještě v širším měřítku, než je to zakázáno teď? Teď se nebavím o tom úplně plošném zákazu této látky, ale o tom, že by se to například ještě více rozšířilo.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

No, my o tom diskutujeme na ministerstvu zemědělství, bavíme se o tom i se zemědělci a hledáme cestu vlastně, co by se muselo udělat, když bysme něco zakázali, protože ono to jednoznačně zakázat, udělat líbivé gesto, tak je to fajn, ale nikdo, musíme zase propočítat dopady a tak dále.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

A co by se tedy muselo udělat?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

No, ne, tak je to otázka dalšího obhospodařování, to tam, museli bysme vědět, že tam budou ty menší výnosy o 30 procent až, že tam budou další problémy, napadení daleko větších škůdců, takže je otázka, jestli bysme nakonec tu řepku nemuseli dovážet, že jo, když máme tady ty velké cíle nebo ještě ve větší míře a teď já nechci dovážet palmový olej, protože to by zase bylo z druhé strany něco jiného, hrozné věci, budeme ničit palmové plantáže, já vám to můžu ukázat, tady mám ty obrázky, jak to hrozně vypadá, opičky a tak, ale nicméně mám rád zvířátka, tak proto říkám, pojďme tady dělat v rozumné míře řepku a znova opakuju, řepka není jenom o biopalivech. Já to musím neustále opakovat, protože to je syndrom v Čechách, který říká, řepka rovná se biopaliva. Není to pravda, dvě třetiny potraviny.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Na druhou stranu ne všechny herbicidy jsou ale nepostradatelné. Velká diskuse se na celém světě vede právě okolo glyfosátu. Zatímco Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny je považuje za nejspíš karcinogenní, naopak třeba Evropský úřad pro bezpečnost potravin tvrdí, že glyfosát je neškodný. V Česku je v současnosti tedy zatím povolený. Glyfosáty spolehlivě likvidují plevele, ale zemědělci je někdy používají právě i těsně před samotnou sklizní. Kukuřice nebo řepka jim potom rychleji vyschne, což je ale v České republice teď zakázáno.

Jak udržet vodu v krajině
 

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Nedostatek vody v půdě, v řekách, ale i v podzemí. Podle hydrogeologů přitom není problém nedostatek tekutiny jako takový, ale špatné hospodaření, a to nejen v domácnostech, a také to je téma pro třetího odborníka dnešního trojboje.

redaktorka

Rok 2013, povodně, velkou vodou se zalilo 970 obcí v Česku. Rok 2019, extrémní sucho. Už v dubnu zasáhlo 99 procent republiky.

Zbyněk HRKAL, hydrogeolog

V současné době jsme svědky obou extrémů vodohospodářských. Střídají se povodně a období sucha. Podle celkové bilance, kterou máme spočítanou, tak vlastně chybí minimálně jeden rok srážek.

redaktorka

Přesto je šance přírodě pomoci, hydrogeologové tvrdí, že jednou z nich je i stavba přehrad a rybníků.

Zbyněk HRKAL, hydrogeolog

Jsme vyčerpali potenciál postavit nějaký nový Orlík a nebo, nebo Lipno. Bavíme se tady o přehradách, které jsou ve srovnání s těmito giganty nesrovnatelně menší, protože už v České republice morfologicky takovéto území prostě není.

redaktorka

Velkou šancí je ale i opětovné používání užitkové vody.

Zbyněk HRKAL, hydrogeolog

Stojíme jenom několik kroků od čistírny odpadních vod v Bubenči, kde nám do Vltavy odtékají obrovské kvanta vody, která je vyčištěná na v podstatě velice slušné standardy a my si podle současné legislativy tuto vodu musíme pouštět do vodního toku. Například v Izraeli takovouhle aktivitu nedělají a naopak 90 procent veškeré vyčištěné odpadní vody zasakují, recyklují a znovu ji využívají.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Pane ministře, slyšeli jsme tedy konkrétní typ hydrogeologa, zohledníte myšlenku zadržování vody v krajině, popřípadě potom tedy v městech, tak jak jsme teď viděli, také v národních koalici pro boj se suchem?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Určitě ano, můžu ..., já se omlouvám, já bych ještě tady chtěl vám pak nechat jeden graf, co se týká pesticidů, já jsem na to úplně zapomněl, jak jste mě tady zkoušela. Když se na to podíváte na ten graf, tak se podívejte, kde je Česká republika, co se týká používání pesticidů. Dokonce je před náma Rakousko, je před Německo, Francie, Španělsko, Belgie, za náma je o kousek jenom Dánsko, takže opravdu na tom nejsme tak špatně a já jenom chci uklidnit, uklidnit spotřebitele, že vlastně Francie vytváří nový program a i kdyby ho udělala, tak pořád ještě nad náma bude. Takže opravdu pesticidy se v České republice zdaleka nepoužívají tolik, jako v jiných zemích, tolik jenom na doplnění.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Ale sám jste říkal, že pracujete na tom, že by to mělo být ještě míň.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Samozřejmě, samozřejmě, to jenom potvrzuji a jak jsme se bavili o tom Rakousku, tak já jenom ukazuju, o kolik má Rakousko vyšší spotřebu pesticidů, než Česká republika. Tak jenom na doplnění té předchozí debaty. A co se týká této debaty. Já tady za ten příspěvek strašně děkuji, protože možná už konečně dochází k tomu, že není, co budeme preferovat, jestli budeme preferovat vodárenské nádrže nebo mokřady. Já chci říct, že my jako ministerstvo zemědělství a dokud tam budu, tak budeme preferovat oboje dvoje, to znamená, mokřady je určitý vztah ke krajině, zadržování vody v krajině a všechny ty věci, zlepšování klimatu. Na druhé straně, pokud chceme obyvatelstvu zaručit vodu k běžné spotřebě a aby tekla voda z kohoutků, tak musíme stavět vodárenské přehrady, bohužel se za posledních 30 let vlastně nepostavila ani jedna. Je potřeba říci, a otevřeně to přiznat. My v tuto chvíli máme rozjeto několik, zdědili jsme Nové Heřminovy, které chystali už naši předchůdci strašně dlouho, tam bohužel díky panu starostovi obce zatím to není, ale nicméně už se posuneme dál, máme vyčleněné peníze na stavbu nových, teď máme nový projekt na severních Čechách, to znamená Senomaty, Šanov, /nesrozumitelné/, to je poměrně velké. Myslíme si, že Senomaty a Šanov by měly být 2025, děláme, děláme ještě přehradu Vlachovice, ta by měla být v roce 2030, snažíme se zvednout i novomlýnské nádrže o těch 35 centimetr. Je toho spousta ...

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Co ale do té doby?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Do té doby my právě chceme a máme připraveno propojování vodárenských soustav, u těch propojování vodárenských soustav je připraveno 22 až 24 miliard korun na propojení vodárenských soustav. Je to řádově pro 3 miliony lidí zajištění, to znamená, v případě nedostatku v jedné části by se ta voda mohla používat tam, kde ten zdroj bude bohatší a pak máme připraveno 6 miliard na vodovody, to znamená, na prodlužování vodovodů do těch koncových sítí, a to se bude týkat řádově tři čtvrtě milionu lidí, takže jenom, co se týká tady těch věcí, máme 30 miliard, připravené investice. Co se týká těch přehrad, o kterých jsme mluvil a těch vodárenských nádrží, to se bavíme o nějakých 20 miliardách.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Co pro to pak můžou udělat samotní zemědělci? Je tady něco? Určitě ano. Já jsem říkal, že vlastně u zemědělců například dneska jsme byli s kolegama na vodní nádrži Švihov nebo Želivka, řečeno názvem známějším, a tam jsme udělali opatření, pardon, pilotní projekt za 60 milionů korun, to znamená, dáváme náhrady zemědělcům, aby vlastně nedocházelo ke smyvu půdy do vodárenské nádrže, aby omezili používání pesticidů a máme to jako pilotní projekt. Tam bychom chtěli do toho dalšího období společné zemědělské politiky od toho roku 21 to dát do takzvaných ekoschémat, a proto třeba i my bojujeme proti tomu zastropování, nechceme, aby ekoschémata byly zastropovaný. Chystáme, jak jsem řekl, to agro forest, agrolesnictví, zadržovací pásy, chceme podporovat i ty mokřady, ne chceme, už je podporujeme, budujeme rybníky. Já jsem se zavázal, že do konce volebního období, pokud tam zůstanu a nedopadnu jako pan ministr Staněk, tak že každý den v průměru v resortu zemědělství vznikne buď nový nebo rekonstruovaný rybník. To znamená, je to přes 1200 rybníků do konce mého volebního období. To jsem se zavázal. Znova to tady opakuji a myslím, že toho bude ještě víc, děláme to ve spolupráci s lesama, všechny ty věci, takže my tu vodu chceme opravdu zadržovat a myslíme to naprosto vážně.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Velmi často nicméně zaznívají některé hlasy o tom, že i zemědělci na tom mají svůj podíl, že zkrátka někteří třeba málo ořou a tak dále. Je to skutečně pravda a co s tím tedy můžete udělat?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Já nemám rád takový to, že někdo řekne, musíte všichni orat a nebo dřív se říkalo neorejte, protože je to nějak, že jo, já bohužel už si toho pamatuju poměrně dlouho a já ty lidi tady nebudu jmenovat, ale před 10 lety lidi, kteří říkali: Orba je přežitek, to je socialistický přežitek. Dneska ty samí lidi mně říkají: Mělo by se orat. Já si fakt bohužel toho hodně už pamatuju a já to nemám rád tyhle ty extrémy. Prostě je to velmi špatně. Orat se má v příhodných podmínkách, v příhodném období, tam, kde je ta půda, dneska přecházíme k preciznímu zemědělství a naopak jsou okamžiky, kdy ta orba může poškodit a zvyšuje odpar té vody.

Málo plodin na velké ploše

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

A rozdílné zacházení s půdou a její využívání můžeme vidět i z výšky. Třeba na česko-rakouské hranici na jižní Moravě. To je ostatně místo, kde lze obě krajiny přehledně porovnat. Státy tu totiž neoddělují hory, ani lesy. Při přiblížení můžeme pak vidět, že na české straně státní hranice se hospodaří na rozlehlých jednotlivých zemědělských plochách a že plodiny se střídají jen velmi málo, proto tomu potom na rakouské straně krajinu vyplňují stovky menších políček, předělených cestami případně právě remízky. Červená křivka nám tu pak zvýrazňuje onu hranici mezi dvěma státy. Ten rozdíl je ale patrný i bez toho. Pane ministře. Když vidíte tento pohled, není to v podstatě návod na to, jak by možná to mohlo v budoucnosti vypadat v Česku a není to i lék na některé naše problémy například právě na to sucho?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Tak je to super, já jsem rád, protože tady ten obrázek vlastně potvrzuje, že všechny kroky, které chceme dělat, jsou naprosto správné. Vidíme tady remízky, vidíme tady menší plochy jedné plodiny, chceme podporovat živočišnou výrobu, to je ta vojtěška, a tak dále, takže úplně přesně. Ale to není jenom o těch malých plochách, to je o tom, jak se k té půdě budeme chovat, kolik organické hmoty tam budeme dávat, kolik budeme mít zvířat, že budeme dělat precizní zemědělství, nebudeme nadužívat ty chemické prostředky, a tak dále. Ale znova opakuji. Máte tu krásnou krajinu, ale podívejte se, kolik oni používají pesticidů. 3,1 a my 1,9.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Dobře, ale ... Samozřejmě, ale tak pojďme od začátku. Proč to takhle vůbec je dneska v Česku?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Ale protože tady byla nějaká historie, nějaký vývoj historický, docházelo ke spojování těch lánů zbytečnému, já to připouštím, ano. Já nejsem obhájce, že tady budeme 300hektarové věci, ale podívejte se i v Americe a tak dále. Proto říkám, na těch erozně ohrožených půdách, to, co je nepříjemné, a to není jenom o půdách ohrožené erozí vodní, ale i větrnou, což je příklad speciálně tady Moravy, tak to jsou ty remízky, krajinné prvky, které tam chceme dávat a tak dále. Naprosto přesně. Podporuji.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Říkáte, že je to dáno historicky, dá se tedy říci, že se tohle mění, že to takhle velmi brzo nebude vypadat.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Já nevím, co to je brzo, ale určitě 5, 10 let.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

5, 10 let. A co pro to tedy konkrétně můžete vy udělat. Vy jste říkal samozřejmě, nějakou motivací a tak dále a možná se dostáváme zpátky oklikou k těm malým zemědělcům. Není totiž tohle důsledek toho, že jich tu zkrátka není tolik?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Já si myslím, že ne, to je důsledek, důsledek, to je chování, jak jsme se k tomu chovali v nějakých předchozích letech. Je potřeba říct jednu věc, že většina zemědělců se k té půdě chová velmi dobře. My musíme zabránit těm erozím větrným, speciálně na té Moravě, když se na to dívám, protože tam to sucho prostě není a když nezaprší v České republice, tak prostě ta voda nebude a my jestliže teďka děláme nové, nové nařízení nebo respektive nový metodický pokyn jsme udělali pozemkovým úpravám, takže pozemkové úpravy se budou dělat jenom tam, které budou bránit té větrné a vodní erozi, dává se tam ročně teďka pro vaši představu řádově 2 miliardy korun, evropské plus národní. Našli jsme zdroje na ministerstvu zemědělství, vnitřní, nikam jsme si pro ty peníze nešli, abysme mohli přidat 200 milionů a chceme to táhnout dál a pokud se to osvědčí, chceme ten zákon o těch pozemkových úpravách změnit, to je jedna věc. Druhá věc. Já tady nechci opakovat remízky a další a další věci, ale je to i o tom, že chceme podporovat výsadbu, výsadbu vinic speciálně na té Moravě, bavili jsme se, novomlýnské nádrže. Kdybysme zvedli novomlýnské nádrže o 35 centimetrů, kdyby nám kluci zelení nebláznili, tak nám to dovolí od 35 centimetrů zvednout, my jim budeme zavlažovat lužní lesy, budeme zavlažovat ..., jenom 35 centimetrů, to je 9 milionů kubíků, aby posluchači věděli a je to nulová, nulové náklady, je to 5 hektarů zavlažovaných ovocných sadů, vinic, to je další to rozdělení na ty menší plochy, zase zadržení větrné eroze. Těch věcí je strašná spousta, ale musíme se ptát i těch ochránců přírody, proč nám nechtějí povolit daleko rychleji navýšení novomlýnských nádrží o 35 centimetrů, kdyby to, když to bylo konstruovaný, že bysme to mohli zvednout prakticky o metr. Na to se ptám.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Dobře, to se, to se bavíme o relativně velkých dílech, ale toto jsou malé ...

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Ne, ne, ne, to není velké díle, to je existující vodní dílo, z kterého kdybysme vzali 9 milionů kubíků, tak nám mohou vznikat takhle malé plochy na ovocné sady, na vinice, na další věci prostřednictvím závlah. Pokud my ty závlahy mít nebudeme, my tam nemůžeme mít jakoby ovocný sad bez závlah a vinici a další věci, zeleninu bez závlahy mít nelze.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

A vy tedy tvrdíte, že když se tohle všechno stane, tak i ty velcí zemědělci, kteří teď tady mají tyhle velké plochy, budou skutečně motivováni pro to, aby je rozdělili?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Tak když propo..., samozřejmě, protože pokud je erozně ohroženo, tak budou mít maximální výměru 30 hektarů, tam, co se týká té tenze 7, když bude DZES 5, tak tam musí být 22 metrů široké pásy pícniny a dalších plodin, takže určitě se to zlepší, plus ty remízky, plus zavlažování, plus podpora organické hmoty, živočišné výroby, takže tam se musí, jedna věc to nezmění, to musí být celý systém věcí.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Tak a teď možná vlastně pojďme vůbec k té úvodní informaci. Šestým rokem je v České republice sucho. Nepřicházíme se vším tímto pět minut po dvanácté?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Já si myslím, že ne, protože ... Takhle ve dvanáct bych řekl, ve dvanáct, protože když se na to podíváte, tak jsou to výkyvy počasí. My dneska máme plně vyzásobeny, vyzásobeny vodárenské nádrže, například Želivka je natolik plná, že kdyby rok nepršelo, tak bude zabezpečovat vodu v kohoutcích a tak dále. Samozřejmě mohli jsme s tím přijít dřív, ale já jenom chci říct, že když jsem byl na ministerstvu v roce 2013, 2014, tak už tenkrát jsme založili tu pracovní skupinu a já musím říct, že jsem velmi rád, že můj nástupce Marian Jurečka i současný ministr životního prostředí to uchopili, udělali ty pracovní skupiny voda/sucho, sucho/voda. Ono to zní divně, ale ono to vlastně souvisí. Vytvořili jsme tu národní koalici a ta se vlastně zřídila kvůli tomu, aby ty programy se nepřekrývaly, aby se lépe využívaly finanční prostředky, takže teďka děláme, co můžeme.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Ale pořád se bavíme o tom, že se to založilo v roce 2013, dneska máme 2019 a šestý rok to řešíme.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Jasně, jasně, ale já taky nemůžu za to, co dělala Marie Terezie, takže já nerad se vracím zpátky. Já se radši dívám dopředu.

Vliv sucha na zemědělce
 

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Další problém, v Česku chybí i travní porosty. Pak je málo sena a je drahé, když je navíc sucho.

Petr MRÁZ, farmář z Prachova

Kvalita byla různá, jo, některý byly špatný, některý vypadaly takhle, jak vypadají, jo, a cena byla stejná. Těch 1250 korun, co jsem já nakupoval a neměl jsem šanci si vůbec vybírat.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Miroslav Toman je stále hostem Byznysu ČT 24 a, pane ministře, možná to, co jsme teď slyšeli, jestli nejsme tady už u těch sekundárních dopadů toho sucha. Málo sena, dražší seno, chovatelé mají vyšší náklady, musejí zdražovat, tím pádem už to má dopad v podstatě na konečného zákazníka, ne jen na zemědělce. Dá se to mu nějak zabránit touto roztočenému kolotoči, který neustále jede?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Tak já teďka nechci být moc protivný, ale já si myslím, že ... Já jsem o tom mluvil se zemědělci s kolegama z Agrární komory, ze zemědělského svazu i s kolegama, kteří se tou zemědělskou činností zabývají v praxi. Ono v podstatě většina těch zemědělců mělo mít nějaké zásoby na delší období. Já rozumím tomu, že v loňském roce bylo také sucho, že ty zásoby mohly poklesnout. Na druhou stranu když přijmu opatření, to znamená, když tam zaseju nějakou meziplodinu a tak dále, budu si vytvářet senáž a věci s tím spojené. Nám nedochází k úbytku, já jsem se teďka díval na ta čísla, těch travních ploch, nám došlo k úbytku vlivem sucha. My jsme udělali to, že jsme vlastně odškodnili a pomohli zemědělcům vyplatit necelou miliardu 950 milionů velmi rychle na krmné plodiny právě, abysme mohli nakoupit to seno. Děláme všechno pro to, aby zemědělci to měli, chceme jim připravit i úlevu, to znamená, snažíme se, že nemusí mít takové množství zvířat, pokud by, pokud by měli dostatek krmení, chceme jim taky umožnit prodloužení pastevního období, takže pro ně děláme maximum možného.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Ty dopady nicméně nejsou samozřejmě jenom pro ty chovatele, ale také pro samotné zemědělce. Bavili jsme se tady o bramborách, o tom, že v podstatě to je komodita, o které se velmi často mluví, že v podstatě ta na ně dopadla, dopadlo to sucho nejvíce. Děje se teď něco pro to, protože tedy čeká nás nejspíš ten další suchý rok, abychom, když dnes říkáme, platíme za brambory 30 korun, už je to opravdu hodně, neplatili příští rok 60.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Tak já musím říct, že jestli nás čeká sucho, já bych teďka ještě počkal, já jsem byl dneska venku celý den a musím říct, že tam bylo krásně, bylo mezi 2,5 až 3,5 stupně, krásně pršelo, mrholilo, takže bylo úplně nádherně, tak já věřím, že by to bylo krásný, kdyby to vydrželo ještě měsíc do půlky června, možná se to někomu líbit nebude, ale potřebujeme tu vláhu, takže uvidíme, jak to všechno dopadne. Studený máj, ve stodole ráj, jak se říká, takže uvidíme. Ale co se týká, jestli ty brambory budou. Já bych se přimlouval za to, aby ta poptávka po českých bramborách zůstala, aby ty zemědělci měli vlastně větší jistotu odbytu, aby od nich obchodníci nakupovali brambory za dobrou cenu, ne za 2 koruny, to pak pro ně není rentabilní, to znamená, všichni na to máme určitý vliv a pokud dlouhodobě český spotřebitel bude dávat přednost českým bramborám, i když dneska vím, že brambory nejsou, jsem si toho vědom, ale vlastně, pokud my si to celý zničíme za to období předcházející a teď nemluvím o posledních 6, 7 letech, mluvím o daleko dřívějším období, kdy jsme říkali, dovezeme si všechno ze zahraničí, tak jsme si začali vozit z Egypta, z Francie brambory a pak se to protahovalo čím dál tím víc, pak brambory zemědělci prodávali za korunu, za dvě, no, to nemůže nikdo dělat, zemědělec musí dělat rentabilitu. Takže budeme je podporovat, prosím české spotřebitele, aby je kupovali, když budou a věřím tomu, že čeští zemědělci se vrátí tam, kde byli.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Tak když nebude co kupovat, tak český spotřebitel ...

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Ne, vždycky bude co kupovat, já bych s tím nestrašil. Já prostě si myslím, že je velmi dobře, že ta cena brambor, cena brambor šla trošku nahoru, není dobře, že to je takto drahé a že není dobře, že nejsou české brambory, ale snad to bude motivovat české výrobce brambor, aby to bylo... A je potřeba si uvědomit, že ta výroba brambor je velmi náročná na ruční práce, na technologie a tak dále a je tam potřeba ta stabilita.

Dešťová voda mizí v kanalizaci a v řece

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Na boj se suchem cílí taky ministerské dotační programy. Resort zemědělství například poskytuje podporu na výstavbu nebo rekonstrukci obecních rybníků. Celkem plánoval rozdat 400 milionů, zájem byl ale tak velký, že musel příjem žádostí předčasně ukončit. V příštích 3 letech chce společně s Lesy České republiky obnovit nebo vybudovat přes 1200 rybníků. Ministerstvo životního prostředí zase vypsalo výzvu s dotací 1 miliardy korun na projekty takzvané velké dešťovky pro obce. Ty budou moct postavit třeba nádrže na srážkovou vodu, pod komunikacemi. Obdobný program funguje už 2 roky i pro domácnosti. Peníze můžou získat například na nádrž určenou na zalévání nebo na systém splachován dešťovou vodou. Při zadržování dešťové vody jde ale nejen o venkov, ale také o velká města. Už teď existují první projekty, které se i kvůli suchým rokům snaží závlahy vyřešit chytře.

Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka

Pražský Karlín, jedna z největších administrativních budov v okolí. Místo, kde by kolemjdoucí jen těžko čekal zahradu, která je zavlažována dešťovou vodou, je totiž přímo na střeše.

Milan KÁŇA, mluvčí, Kooperativa

V podzemí této budovy je velký rezervoár, do kterého zachycujeme dešťovou vodu, kterou sbíráme nejenom tady v devátém patře z terasy, ale i celou střechu z desátého patra.

Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka

A vedlejší produkt úspory, zeleň pomáhá také ochlazovat budovu ve velkých vedrech.

Milan KÁŇA, mluvčí, Kooperativa

Jako zaměstnanec mohu říci, že jsem prošel několika administrativními budovami a tato je nejpříjemnější.

Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka

O pár kilometrů dál stejný princip, jen ještě rozsáhlejší projekt. V tomto komplexu mají na střeše dokonce borovicový les.

Martin SLÍPKA, správce nemovitosti, Passerinvest Group

To eliminuje takové ty tepelné ostrovy, takže o absorbuje podstatně víc tepla, než betonové a asfaltové konstrukce.

Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka

Můžete popsat, jak to vlastně funguje?

Martin SLÍPKA, správce nemovitosti, Passerinvest Group

Tady vlastně ten designovej prvek, ta řeka, ta funguje jednak samozřejmě esteticky a jednak zadržuje vodu při návalovejch deštích, což samozřejmě pomáhá kanalizaci.

Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka

Okolí staveb je tu pak obloženo takzvanou pražskou mozaikou. I ta dokáže při dešti vstřebat alespoň nějakou vodu na rozdíl od obyčejného betonu. Michaela Poláková, Česká televize.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Možná je to mírný odklon od té typicky zemědělské tématiky, nicméně je to aktuální pro tu národní koalici pro boj se suchem, které vy jste samozřejmě také součástí, tudíž je to jasné. Jak moc velkým tématem je tedy ten odtok dešťovky, a to právě i ve městech, třeba tak jak jsme dnes slyšeli.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Tak já si teďka dovolím říct ty věci za pana kolegu Brabce, omlouvám se mu ...

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Předpokládám, že to máte prodiskutované.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Omlouvám se mu, ale nicméně já musím říct, že to je skvělý projekt, to, co oni dělají, dešťovka super. Myslím si, že je velmi dobře vlastně upřednostňovat ty srážkové vody, vsakování, řízení odvodem nebo zadržování vody. Myslím, že výborný a myslím si, že v podstatě, když se všichni budou řídit tím vodním zákonem, který děláme, tak vlastně všichni tu vodu budeme zadržovat. Je to obtížný u těch starších staveb, ve městech, a tak dále, ale u všech nových staveb, u všech uváděných do provozu a tam, kde to jde, bych se za to velmi přimlouval. Je to vlastně i projekt na ministerstvu zemědělství, který děláme vlastně, není to dešťovka, ale je to zadržování vody z těch průmyslových objektů, kde se snažíme pomocí dotací, aby se budovaly nádrže, aby ta voda se mohla znova používat jako ta šedivá voda a tak dále.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Je o to zájem?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Určitě je o to zájem. My máme jenom na obnovu rybníků 500 milionů, na závlahy 100 milionů, na další budování miliardu korun, na vodovody a tak dále a teďka jsme se dohodli s panem premiérem a na té koalici, že vlastně posílíme ty programy na ministerstvu zemědělství o dalších 400 až 500 milionů, takže zájem o tom je a já myslím, že bysme utratili daleko více peněz.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Obecně, když se budeme bavit o národní koalici a o tom, co všechno dělá, tak kdy vy reálně si myslíte, že uvidíme ty první dopady těch kroků?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

No, tak, já ..., řeknu konkrétní příklad, my jsme tady bavili před chvílí o vodním díle nebo o vodní nádrže Vlachovice na Zlínsku. Vláda před 14 dny uvolnila 700 korun na výkup pozemků, děláme /nesrozumitelné/ teďka už naprosto konkrétně, to znamená, ze suchého polderu to měníme na zadržování vody, takže my už teď děláme tyto věci a konkrétní příklad je, taky jste tady o tom mluvila, vybudování těch rybníků, přes 1200, to znamená, co den, to rybník, jak jsem řekl. Co den, to vybudujeme půl kilometru vodovodů, to znamená, řádově 10 tisíc kilometrů, pro 10 tisíc obyvatel vybudujeme tisíce kilometrů vodovodů a tak dále, takže už ty konkrétní výsledky jdou a vlastně ty výsledky jsou o jedný věci, že my se nepřekrýváme programy, to znamená, ty peníze se daleko lépe využívají a to znamená, opraví se to daleko dříve.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Bude to stačit podle vás?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Tak my nechceme skončit, musíme ještě přidat a musíme hledat další cesty. My spolupracujeme, děláme takzvanou chytrou krajinu ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou, spolu, která spolupracujeme s Izraelcema, s tím Volcano Institute a tak dále, takže my neustále se snažíme jít ty věci dopředu.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Vy určitě v rámci té koalice jednáte i s různými skupinami, které do toho mají co mluvit a možná jsou to ony nejvíce, které to ovlivňují. Vidíte tam vůli s tím něco dělat?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Já musím říct ,že u všech členů té národní koalice ta vůle je, ať to jsou výzkumné ústavy, ať to jsou Český hydrometeorologický ústav, ať to je životní prostředí, ministerstvo zemědělství, jednotlivá povodí dělají velké kroky, SOVAK Sdružení vodovodů a kanalizací. Musím říct, že všichni se snaží na té své úrovni přijít s něčím, co zlepší tu podstatu věci.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

A možná jsme zpátky u toho, když je tady taková shoda, ta asi nepanuje jen tak zničehonic, ta tu musela být i dřív, proč se tedy nic nedělo?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Já nevím, jestli panovala shoda, nebo ne, ale teďka co komunikujeme ty věci s panem ministrem Brabcem, tak ta shoda funguje a myslím, že to posunujeme postupně dopředu, jestli byla před tím, nebo nebyla, já myslím, že jo, ale asi nebyl tak velkej drajv.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Dá se odhadnout vůbec za vás to, jestli by to všechno mohlo stačit na to, aby opravdu jsme se vyrovnali s těmito 6 roky, které máme v podstatě za sebou, ten jeden možná před sebou, nevíme ani jeden z nás, jaké bude počasí.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Tak já si myslím, že tomu nepomůže žádná koalice, tomu by pomohlo, kdyby byla jedna pořádná zima nebo dvě pořádné zimy, napadl sníh i v těch nižších polohách, aby se doplnily zásoby spodní vody, protože vlastně to, co se odehrává dneska, že prší a ochladilo se, tak to té přírodě pomáhá, ale v žádném případě zásoby spodní vody to nedoplňuje, trošku to vylepší to zemědělské sucho, že to pomáhá těm plodinám, takže nám nejvíc pomůže příroda, ale my musíme také pomoct přírodě s tím zadržováním vody a jak jsem řekl, ministerstvo životního prostředí, jak jsme se o tom bavili, dešťovka, vsakování, ministerstvo zemědělství, mokřady, lepší hospodaření na půdě, vodárenské nádrže, všechno dohromady.

Zemědělství v ČR
 

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Tak a ještě sucho také v číslech. 30 miliard korun, částka, kterou chce podle premiéra Andreje Babiše vláda vynaložit na boj se suchem během příštích 10 let. Primárně by měly jít peníze právě na propojování vodních soustav a prohlubování vrtů a studní. Zhruba 6 miliardy by podle předsedy vlády pak mělo směřovat na obnovu vodovodů. Klíčové je pro vládu taky zajištění pitné vody pro obce a domácnosti. 2 miliardy připravila na kompenzace za sucho vláda loni, první etapu výplat ukončilo ministerstvo zemědělství už v dubnu, týkalo se hlavně chovatelů zvířat, jimž sucho poškodilo krmné plodiny. O odškodné jich požádalo skoro 10 tisíc. Druhá vlna kompenzací pak jde hlavně na plodiny, jako je obilí nebo třeba brambory. Pane ministře, máte nějaký odhad toho, jak by to pak mohlo vypadat letos a jaký dopad skutečně by letošní rok mohl mít na zemědělce?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Tak já v žádném případě nechci odhadovat, protože teprve je květen vlastně, takže je příliš brzy. Já jenom chci říct, že ta druhá část, co jsme se bavili o výplatě, je vlastně, do konce května bude vyplacena, takže to budeme mít všechno vyplaceno a jak to bude letos, nemám skleněnou kouli. Já doufám a věřím, že to snad bude lepší, než to bylo loni.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Ale jste zkrátka smířený s tím, že ...

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Já nejsem smířený vůbec s ničím, já čekám, co přijde.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Rozumím, ale tak v podstatě trochu z vás cítím, že nějaké kompenzace, že kdyby přišly, tak s tím i počítáte.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Já nechci vůbec nic slibovat ani naznačovat, protože my teďka se musíme vyrovnat s tou kůrovcovou kalamitou, teď jednáme s paní ministryní Schillerovou, která už nám vyšla v minulém roce vstříc s těma 2 miliardama, teď musíme 3 miliardy dávat pomoc jako pěstitelům v lesích, a tak dál, vlastníkům lesa, takže já doufám, že ta škoda nebude tak velká, aby nás to stálo další peníze.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Nicméně není tedy jednodušší se na to připravit dopředu, než to řešit, až když přijdou zemědělci a budou říkat, kolik procent úrody je to méně než loni a tak dále, nelze se na to tedy připravit?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Tak my se na to připravujeme samozřejmě, ale já ..., tady ze mě nevypadne žádný číslo, jestli, jestli s tím počítám. Samozřejmě chystám, máme systémy na to nastavený a všechno, ale já teďka nechci předjímat, jestli bude, nebo nebude škoda. Já vím, že teďka ovocnáři mají škodu s mrazama, čekáme, co přijde. Takže s tím počítáme, to se odehrálo s panem kolegou Ludvíkem z Ovocnářské unie, se chci sejít v co nejkratší době, abychom si řekli, co a jak, dneska se bavíme o obilí, to je ještě příliš brzo.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Není to takový nekonečný příběh?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Tak já si myslím, že to nekonečný příběh není, to zemědělství je vlastně věc podnikání v přírodě, neovlivní se to počasí a tak dále, takže my musíme těm zemědělcům pomáhat, aby byli konkurenceschopní, protože v okolních státech jim pomáhají v některých případech více, ale v současné době jsou čeští zemědělci někde uprostřed Evropské unie, takže se to vyrovnává.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

A můžeme jim tedy pomáhat více? Když říkáme, že v okolních zemích se to děje.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Pokud na to, pokud na to budou peníze, tak ano.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

A budou na to peníze? Nebo jinak, co můžete jako ministr zemědělství udělat pro to, aby na to tedy byly peníze?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Tak pokud se tomuto státu bude dařit a budeme investovat, nebudeme ty peníze projídat, tak ty peníze budou.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

A ještě možná jedna otázka mě napadá. My tady řešíme dopady sucha na zemědělce a na to, kolik by mohlo být odškodnění za to, že nebudou mít ak dobrou úrodu a tak dále a současně tady ale řešíme, že by mohli udělat něco pro to, aby nebylo takové sucho. Tak možná není to, nejde to proti sobě tohle to? Odškodníme vás a současně ...

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Ne, ne, ne, oni budou teď fungovat, jak jsem řekl, ty nové úpravy, ať to je těch 30 hektarů, oddělování pásů, já teďka nechci opakovat tu hodinu, tak vlastně budou dostávat sankce a nebudou mít nárok na ty dotace, pokud nebudou splňovat podmínky, které budou šetrné k přírodě, tak si na ty peníze prostě nesáhnou, takže není možné, že by ten, kdo špatně hospodaří nebo hospodaří špatně vůči přírodě, vůči zachovávání vodním zdrojům, že by ty dotace dostali.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

A ten, kdo špatně bude hospodařit a nedostane dotace ...

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Nedostane nic, ano.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

... za tohle, tak nedostane ani odškodnění za to, že má nízkou úrodu.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Ne, nedostane nic.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Chápu to tedy správně.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Ano, naprosto.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Kdybychom se měli podívat více do budoucnosti, máme tady 6 let sucha, je to možná malinko věštění z křišťálové koule, nicméně myslíte si, že nás a zemědělce především tedy čekají lepší roky?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Tak já vzhledem k tomu, že jsem trvalý životní optimista, tak já věřím, že ano, ale musíme pro to taky něco udělat za tyto zlepšení hospodaření, zadržování vody, všechny věci, které jsme tady říkali a myslím, že nás čeká jenom, jenom lepší doba.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Kde na to vzít tu motivaci? Protože to nemůžou být jenom slova a nemůžou to být také jenom dotace. Není to i otázka určité odpovědnosti vůči té krajině, kterou by možná především měl mít ten zemědělec, který na ní pracuje.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Já si myslím, že 99 procent těch zemědělců tu odpovědnost má. Vždycky se najde ve skupině lidí někdo, kdo tu odpovědnost nemá, musíme říct, že půda je základní výrobní prostředek pro zemědělce, většina těch zemědělců si je toho vědoma, všichni se o to chtějí starat, takže si myslím, že to půjde správným směrem, my se teďka budeme bavit do budoucna o tom, aby čeští zemědělci měli možnost si nakoupit půdu, protože ta držba je rozdělena a tak dále. To je strašně složitý problém, ale já se těch zemědělců musím zastat, převážná většina hospodaří správně.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Vy jste říkal, že do konce funkčního období každý den jeden rybník.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

V průměru.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

V průměru samozřejmě. Kdepak vidíte české zemědělství do té doby, posune se?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Tak já věřím tomu, že budou vyjednány nové společné zemědělské podmínky, kde budeme mít, kde budeme používat ekoschémata o těch věcech, o kterých jsme tady mluvili. Bude to šetrnější k přírodě, hlavně bude snížena administrativa, vyrovnají se podmínky v Evropě ještě více, budeme podporovat živočišnou výrobu. Věřím tomu, že i to zpracování potravin bude v České republice, že nebude vyvážet surovinu a tak dále, takže já věřím tomu, že se Česká republika posune.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Nebudeme vyvážet surovinu, znamená to tedy, že budeme motivovat i zemědělce, aby zkrátka nechávali své plodiny tady, české spotřebitele, aby kupovali ...

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Tady musíme motivovat české spotřebitele, protože například u mléka, my jsme soběstačný ze 117 procent, co se týká výroby syrového mléka, ale dovážíme pak hotové produkty, to znamená, myslím si, že by české mlékárny měly daleko lepší odbyt v řetězcích, a tak dále, spotřebitelé preferovali české výrobky, tak zcela jistě by se nám usnadnila i ta péče o krajinu.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Dnešním hostem byl Miroslav Toman, ministr zemědělství. Já vám děkuji, pane ministře.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Děkuji a pěkný večer.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

A to už je vše ze speciálního Byznysu ČT 24, dnes tedy o zemědělství, o hospodaření, o řepce a také o suchu. Děkuji a hezký večer.