Rozhovor s Marianem Jurečkou, ministrem zemědělství

Minulý týden jste se zúčastnil neformální rady ministrů zemědělství Evropské unie v Lucemburku. K jakému dospěla závěru?

Byl nám představen balíček 500 milionů eur na pomoc v oblasti problematických sektorů, zejména mléka. Z něho bude 420 milionů eur vyčleněno na přímou pomoc, kterou budeme jako členské státy moci distribuovat během letošního podzimu zemědělcům. České republice se nakonec podařil vyjednat velice slušný balíček, který je 11,16 milionu eur. Jsme na tom výrazně lépe než Slováci nebo Rakušané. Máme skoro polovinu toho, co Poláci. Domnívám se proto, že tento balíček je dobrý. Beru to ale pouze jako první krok. Pokud neuděláme další opatření vůči trhu, to znamená nějakým způsobem stimulovat trh, aby se cena dále nepropadala, ale mohla se lehce navyšovat, tak si takový balíček můžeme zopakovat za půl roku. Znovu jsme apelovali na zvýšenou podporu exportu a na zvýšení intervenčních cen. Důležité je připomenout, že tento balíček, který kryje ztráty zemědělců, není pro Českou republiku špatný. Je to zhruba 310 až 311 milionů korun.

Jsou známé podrobnosti, jak by se měl balíček rozdělit v tuzemsku?

Podle informací, které máme, bychom ještě během listopadu mohli tyto peníze směřovat k zemědělcům. Pozitivní je, že nejsou ze zemědělského rozpočtu, jsou to prostředky navíc. V okamžiku, kdy bychom to brali z našeho zemědělského rozpočtu, šly by přes instrument finanční disciplíny, což znamená, že Česká republika by byla krácená víc, než by nakonec získala. V tomto ohledu je to opravdu pozitivní krok od Evropské komise. My ještě budeme chtít od zemědělců podklady, pokud jde o dopady sucha, a budeme připravovat kompenzace v oblasti sucha.

Máte nějaký časový harmonogram?

V následujících dnech budeme oslovovat zemědělce. Bude to zveřejněno na webových stránkách Státního zemědělského intervenčního fondu a i v rámci e-mailové komunikace. Vyzveme zemědělce, aby nahlásili své ztráty za konkrétní plodiny, které budeme chtít ve výčtu sledovat. Tyto informace budeme analyzovat a dělat šetření, které bude řešit definitivní výplatu náhrad za postižení suchem. Chceme zjistit, o jaké výměry a u kterých plodin se jedná, a následně budeme hovořit o tom, kolik na to můžeme uvolnit finančních prostředků.

Jak se povedlo dojednat rozpočet na příští rok?

V tomto okamžiku jsme v situaci, kdy letošní rozpočet je 18,5 miliardy korun. Na příští rok nám ho snížili na 17,2 miliardy korun s tím, že tam promítneme zvýšení kofinancování Programu rozvoje venkova (PRV) o 1,5 miliardy korun. Dostáváme se na 18,7 miliardy korun, což ve srovnání s letošním rokem není žádná velká hitparáda, protože PRV si musíme do značné míry pokrýt z vlastních zdrojů. Nicméně máme příslib, že program, který bude zaměřený na podporu mléčného sektoru, to znamená národní dotační tituly na podporu kvality, u nichž teď probíhá notifikace v Bruselu, by měly být nachystány od 1. ledna příštího roku a ještě letos bychom na ně měli získat z rozpočtu jednu miliardu korun právě pro příští rok. Pokud tato gentlemanská dohoda, kterou máme, bude platit, tak je pozitivní zpráva, jak pro náš rozpočet, tak pro samotné zemědělce.

A jaká je situace týkající se zelené nafty pro živočišnou výrobu?

Zelená nafta pro živočišnou výrobu je na koaliční radě dohodnutá. Počítáme s tím, že v příštím roce ji legislativně schválíme. I když datum schválení může být v dubnu nebo v květnu, zelená nafta bude zpětně uplatitelná od začátku roku 2016, tak jak jsme to dělali u zelené nafty v minulém roce. To vnímáme jako podporu živočišné výroby, do tohoto odvětví by tak mělo směřovat 300 až 500 milionů korun.

Koncem září bude zahájeno první kolo příjmu žádostí v rámci nového Programu rozvoje venkova. Na co by se zemědělci měli soustředit?

Zemědělci by opravdu měli daleko více přemýšlet nad tím, jestli by neměli diverzifikovat svoji činnost a ti, co se zabývají čistě rostlinnou výrobou, netočit tři čtyři plodiny. Měli by se podívat i na jiné oblasti, protože tu je nevyužitý potenciál trhu. Do republiky dováží zhruba za osm miliard korun zeleniny a za sedm miliard ovoce a já znám opravdu úspěšné podnikatele, kteří se věnují sektoru zeleniny, pěstování zeleniny ve sklenících nebo sektoru ovoce, mají sady a jsou v tom velice úspěšní, exportují své produkty. Myslím, že by bylo dobré, aby se nad tím zemědělci zamysleli a podívali se na to, jak je koncipována a prioritně zaměřena první výzva Programu rozvoje venkova, a využili možnosti tohoto programu. My jsme rovněž otevřeli veškeré maximální podpory ze strany Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu a já si myslím, že je dnes vhodná příležitost investovat do těchto, pro někoho nových oborů, ale z hlediska budoucnosti do oborů velmi perspektivních. Já chápu, že je to náročnější na organizaci lidských zdrojů, ale řeší to i zaměstnanost na venkově a podobně, a o to nám jde.