Rekordman v přebalování nejsem, přiznává ministr Jurečka

Přerov - Mít v dnešní době více než dvě děti je spíše přežitek, který si nemůže anebo nechce dovolit každý. Nejmladší ministr nové vlády Marian Jurečka (KDU-ČSL), který žije se svou rodinou v Rokytnici u Přerova, se může pyšnit titulem čtyřnásobný otec. Jak tuto roli zvládá?

*Máte tři syny, teprve nedávno se Vám narodil čtvrtý. Je těžké skloubit obě role – ministra zemědělství a táty? Pomáháte doma i s typicky „nechlapskými" pracemi, jako je přebalování plen?

Domů za manželkou a dětmi se většinou dostávám jen na víkendy. Odjíždím vždy v pondělí velmi brzy ráno a vracím se většinou až v pátek pozdě večer. Občas se poštěstí, že mám pracovní povinnosti na Moravě – tehdy jsem rád alespoň za noc, kterou mohu být doma. Když byli tři starší kluci malí, tak jsem v rámci možností manželce pomáhal, ale rekordman v rychlosti přebalování by ze mě asi opravdu nebyl.

*Přáli jste si s manželkou holčičku nebo chlapce?

Pro nás nebylo důležité, zda to bude holčička či chlapec. Těšili jsme se na miminko a asi jako všichni rodiče jsme chtěli, aby bylo vše v průběhu těhotenství a porodu v pořádku. Vzhledem k tomu, že máme tři kluky, tak maminka by si holčičku zasloužila, ale to opravdu nebylo to zásadní. Na čtvrté dítě jsem se moc těšil. V době, kdy jsme plánovali miminko, jsem opravdu netušil, že budu za pár měsíců ve vrcholné politice. Doma bohužel příliš mnoho času netrávím, ale o to více se domů těším a snažím se alespoň o víkendech nemít pracovní povinnosti. Z rodiny mám velkou radost, protože mít dnes vícečetnou rodinu a trpělivou manželku je obrovské štěstí, a velice si toho vážím.

*Jak probíhal samotný porod?

Miminko se nám narodilo o několik týdnů dříve, než bylo plánováno. Vyskytly se určité komplikace, které jej ohrožovaly na životě, a tak padlo rychlé rozhodnutí lékařů v Přerově o přesunu do Olomouce, kde se nakonec narodilo císařských řezem. Nějaký ten týden ještě zůstane v inkubátoru, ale přes všechny počáteční problémy se vše začíná vyvíjet pozitivně. Musím poděkovat všem pracovníkům ve zdravotnictví – nejen těm, se kterými jsme se my setkali, za jejich trpělivou a dobrou práci.

*Fandí Vám synové ve funkci ministra a jsou na Vás pyšní?

Nevím, zda jsou na mě starší synové pyšní. Více než to, že jsem ministr, vnímají, že nejsem doma. Ale často se ptají, o čem je politika, a co já jako politik dělám. Vysvětluji jim, že i politik může dělat dobré věci a pomoci v mém případě například zemědělství a venkovu se rozvíjet. Dávám jim praktické příklady toho, co pozitivního naše ministerstvo realizuje – konkrétní stavby, opatření proti povodním nebo podpora mléka, co dostávají ve škole.

*Nedávno se na Facebooku objevil záznam vaší „relaxační projížďky" na traktoru. Pomáháte i jako ministr při práci na poli?

Nejlepším relaxem je „vypnutí" od politiky a jakákoliv jiná činnost. Když si můžu hrát s dětmi, nebo dělat manuální práci doma či na poli. Jeden z jarních víkendů jsem vzal traktor a secí stroj a s dětmi jsme byli několik hodin na poli. Vysvětlujete jim, co a jak se ovládá, prostě se tím učí a sbírají zkušenosti, tak jako kdysi já. Získávají tím i vztah k práci a jasné povědomí, že než něco získám či utržím, musím také něco odpracovat.

*Jaká bude podle Vašeho názoru letos úroda na Hané, když byla tak mírná zima?

Jak vždycky říkám – úrodu a hospodářský rok můžeme hodnotit, až je sklizeno, respektive až je prodáno a zaplaceno. Pravdou je, že zima byla mírná, srážek minimum, ale v tento okamžik jsou zatím porosty na polích dobré, ty ozimé velice dobré. Pokud bude v příštích týdnech alespoň občas pršet, nemusel by být tento rok špatný. Ale v přírodě přicházejí změny velice rychle, klidně můžeme mít za čtrnáct dní abnormální srážky – a bude vše jinak.

Petra Poláková-Uvírová