přechod na části stránky

Upozornění:
Používáte prohlížeč IE verze 6. Od 1. června 2012 nebude možné se s tímto prohlížečem do prostředí eAGRI přihlásit. Proveďte upgrade na IE verze min. 7 nebo použijte jiný prohlížeč (např. Mozilla Firefox nebo Google Chrome). Další informace zde.

Proč musíme jíst blafy?

3.3.2017

Blesk, 3. března 2017

Zeptali jsme se ministra zemědělství Jurečky:

PRAHA - Jmenuje se to stejně, zabalené je to stejně, ale zatímco v Německu je to kvalitní potravina, v Česku jde o nebezpečný blaf. Na tento potravinový rasismus nadnárodních společností upozorňuje Blesk politiky léta. Bez úspěchu! Rozhýbali se až teď před volbami, a to je ještě musel postrčit slovenský premiér Fico!

Proč má mražená pizza slovutné značky na západě Evropy o polovinu více salámu než tatáž na východě? A cena se liší jen o sedm korun? Takové diskriminace byly tématem varšavské schůzky Polska, Maďarska, Slovenska a Česka. Impulzem pro její svolání byly testy objednané slovenským ministerstvem zemědělství. Z 22 porovnávaných vzorků potravin stejné značky koupených na Slovensku a v Rakousku mělo jen 9 stejné složení. U ostatních byli Slováci biti. Podobných případů diskriminace shromáždil Blesk desítky, ovšem bez zájmu politiků. Zeptali jsme se proto ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL), co pro nápravu v této oblasti podnikl.

Bude to trvat ještě roky...

Co jste za tři roky, co jste ve funkci, proti téhle diskriminaci udělal?

Lidé si to mohou přečíst na mém Facebooku. V roce 2015 jsem oslovil své rezortní kolegy v rámci Evropské unie, toto téma jsme na začátku roku 2016 projednali ve Visegrádské čtyřce.

Proč s tím ale přišel nyní slovenský premiér Fico?

Jednak si na Slovensku dokončili svůj interní průzkum, který my už jsme dělali v roce 2015. Ten srovnával kvalitu potravin, které vypadají stejně, mají stejného výrobce, ale různé složení. Téma dvojí kvality, kdy se bavíme o klamání spotřebitele, jsme tedy otevřeli v roce 2015. Když jsme ale měli jednání v Bruselu, tak nám bylo sděleno, že pro Evropskou komisi to je málo reprezentativní vzorek. Doslova nám řekli, že je to náš lokální problém, ne problém celé Evropské unie. Po téhle diskuzi jsme se rozhodli, že uděláme velký průzkum.

Proč se máme smířit s dvojí kvalitou potravin a jíst hůř než třeba Němci?

Velké obchodní řetězce hřeší na to, že některé značky mají dobré jméno a zákazník si produkt pamatuje nakoupený v Rakousku, v Česku už ale může být jeho složení jiné. Jedna věc je, že legislativa to umožňuje, druhá, že se zákazník neozve. Musíme na prodejně říct, že takový výrobek nechceme. Že například nechceme výrobek, kde se používají náhradní sladidla místo cukru.

Znamenaly by kvalitnější potraviny i vyšší cenu?

Ne nutně. Průzkum, který jsme dělali v roce 2015 na 23 výrobcích, u 35 procent z nich zjistil následující: ty, u nichž byla nižší kvalita než v Německu, byla ale i vyšší cena než v Německu.

Dokdy budou Češi jíst blafy, dokdy se musíme smířit s rozdílnou kvalitou?

Pokud jde o odstranění dvojí kvality, tak si myslím, že do roka by se mohla dokončit evropská legislativa, do dvou tří let by to mohlo být promítnuto na národní úroveň.

  • Tisk stránky
  • Poslat e-mailem