přechod na části stránky

Upozornění:
Používáte prohlížeč IE verze 6. Od 1. června 2012 nebude možné se s tímto prohlížečem do prostředí eAGRI přihlásit. Proveďte upgrade na IE verze min. 7 nebo použijte jiný prohlížeč (např. Mozilla Firefox nebo Google Chrome). Další informace zde.

Otázky Václava Moravce - Kvalita potravin

28.8.2017

ČT1, 27. srpna 2017

Václav MORAVEC, moderátor

Samy belgické úřady se o podezření na kontaminovaná vejce dozvěděly začátkem letošního června. Poprvé o něm informovaly až 20. července. Německý ministr zemědělství Christian Schmidt začátkem srpna v rozhovoru pro veřejnoprávní ARD vyslovil přesvědčení, že, cituji, selhal evropský systém včasného varování. Pozvání k dnešní diskusi přijali eurokomisařka, krom jiného, která má na starosti ochranu spotřebitelů Věra Jourová. Vítejte. Hezký dobrý den.

 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví

Děkuji za pozvání. Dobrý den.

 

Václav MORAVEC, moderátor

Vítám i českého ministra zemědělství Mariana Jurečku z KDU-ČSL. Vítejte, pane ministře.

 

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Dobré poledne.

 

Václav MORAVEC, moderátor

A pozvání přijala i profesorka Jana Hajšlová, která je vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Hezký dobrý den, paní profesorko.

 

Jana HAJŠLOVÁ, vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT

Dobrý den. Děkuji za pozvání.

 

Václav MORAVEC, moderátor

Zmiňoval jsem, že začátkem srpna se v obchodech několika evropských zemí objevily miliony vajec, které obsahuje jedovatý insekticid. Pane ministře, kde se stala chyba?

 

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Ta chyba se stala v Belgii nebo v Nizozemsku u zemědělců, kteří tady tento insekticid použili do svých chovů a následně dozorové orgány, které, jak tady bylo zmíněno, začátkem června přišly na to, že rezidua této účinné látky byla nalezena ve vejcích a produktech z nich, tak včas, de facto okamžitě, neprodleně nedaly informaci do systému včasného varování RAS, to znamená systém, který je propojen mezi všemi osmadvaceti členskými státy tak, aby všechny ostatní dozorové orgány v jiných státech tu informaci okamžitě on-line měly a mohly zařídit stažení těch vajec, případně výrobků z trhu, aby ten zákazník dále nebyl ohrožován. Ta dvouměsíční prodleva, která tam nastala mezi tou informací, kde to ty dozorové orgány těch dvou států měly, a než tu informaci zveřejnily, je prostě něco, co je naprosto flagrantní porušení veškerých předpisů a veškerých správných postupů dozorových orgánů. A v tom vidím já zásadní problém.

 

Václav MORAVEC, moderátor

Stává se to často, paní eurokomisařko, nejen u zemědělských produktů ale obecně u produktů, které jdou i do toho druhého systému, který spadá do vaší kompetence?

 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví

Já musím říct, že tohle je skandální případ, který podle mého názoru nemá obdoby, aspoň já ho nepamatuju. Ten systém, do kterého mají státy hlásit, ale i spotřebitelé mohou do toho systému nějakým způsobem nahlásit nějaká podezření, funguje 24 hodin, 7 dní v týdnu. A pokud se tady jedná o takto zásadní riziko pro zdraví občanů, tak to nahlášení mělo být okamžité a mělo se okamžitě spustit. Spustit akce, která především spočívá v tom, že se ta zpráva rozdistribuuje do celé Evropy, že se to vadné zboží začne stahovat. Já jsem...

 

Václav MORAVEC, moderátor

Stává se to často?

 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví

Občas se stane, že tam je prodleva, pokud ten orgán to chce víc prověřit. Ale já třeba spravuju ten druhý systém, ne tento RAS, který se týká potravin a krmiva pro zvířata, a já spravuju produkty, které nemají tento charakter. A tam musím říct, že třeba loni v létě byla situace, že se začala prodávat panenka, která odposlouchávala lidi v domácnostech. A tam ta akce byla okamžitá, že jsme okamžitě stahovali tento výrobek z trhu. Mohla bych jmenovat další věci. Takže tady je to přece zejména o zodpovědnosti za celý trh, za zdraví občanů a řekla bych, že v takovémto rozsahu jsme to skutečně nezažili.

 

Václav MORAVEC, moderátor

Jaké poučení si z toho Evropa, potažmo jednotlivé členské státy vezmou, z této nezodpovědnosti, pane ministře?

 

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Já bych jenom ještě divákům, s dovolením, přiblížil, jak to opravdu funguje v praxi, že 24 hodin je vždycky pracovník toho dozorového orgánu vyčleněn pro příjem takových zpráv. Když ta zpráva přijde i v jednu v noci, tak v okamžiku, kdy je podezření, ale potřebujem třeba ještě nějaké lhůty pro ověření dalšího kontrolního vzorku, tak minimálně děláme to, že to alespoň pozastavíme, ať ten prodej neprobíhá, pak případně rozhodujeme, co bude dál staženo z prodeje, zlikvidováno a tak dál. A Česká republika, u nás se toto nemůže stát. Já řeknu příklad se salmonelou tento týden. Občas se stane pochybení lidské, to nemůžeme nikdy vyloučit v tom výrobním procesu.

 

Václav MORAVEC, moderátor

To jsou desítky těch vybitých slepic.

 

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Ale my jsme v pondělí zjistili, že tady tu salmonelu z tohoto chovu máme a dostává se nám do obchodního řetězce, okamžitě jsme ty výrobky zastavili, začali jsme je stahovat a během, a samozřejmě okamžitě to nahlásili do toho systému RAS, a během tří dnů ty chovy byly vybity a problém vyřešen. Já si nedokážu představit, že bych jako ministr, naše dozorové orgány jsme přispívali k tomu, že tady dva měsíce tutláme nějaký problém tak zásadního charakteru. To poučení z toho musí být v tom, že tady se musí vyvodit nějaká sankce vůči těmto státům, vůči jejich dozorovým orgánům a prostě ta sankce musí být tak tvrdí, aby v budoucnu už žádný stát neměl ambici toto opakovat.

 

Václav MORAVEC, moderátor

To bude vyvozovat komise, ty sankce, paní eurokomisařko?

 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví

Předpokládám, že o tom bude debata v září, kde bude kolega jednat s ministry. Ale zároveň se spouštějí trestní řízení v Nizozemí a myslím, že i v Belgii, protože tam jsou konkrétní osoby, které měly povinnost hlásit. Já musím říct, že tady se ještě stala jedna věc, že Evropská komise tu informaci dostala pozdě a my máme za úkol informovat neevropské obchodní partnery. A tady ten skandál se třeba týká Švýcarska a Hongkongu. A tam my jsme neměli sebemenší šanci o tom včas informovat, protože se prostě spoléháme na systém a spoléháme se na zodpovědnost těch, kteří tam mají zadávat tato hlášení.

 

Václav MORAVEC, moderátor

Jinými slovy, budou uplatněny konkrétní sankce vůči tam, kde ta aféra začala, ať je to Belgie nebo ať je to Nizozemsko?

 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví

Pokud se stalo takovéto pochybení, takového rozsahu a takového ohrožení, tak ta sankce prostě musí přijít.

 

Václav MORAVEC, moderátor

Já jsem zmiňoval, že ta kontaminovaná vejce se objevila v téměř dvou desítkách evropských zemích ale také v Hongkongu, skandál vypukl začátkem srpna. Jako první stáhly z trhu kontaminovaná vejce Belgie, Nizozemsko, Německo, pak se vejce s toxickým fipronilem objevila v Rakousku, na Slovensku, v Polsku, Maďarsku. Zasažená vejce se vyskytla i ve Velké Británii, Dánsku, Rumunsku. Česko mezi postiženými zeměmi, jak sami vidíte na mapě, není. A kvůli aféře jsou v Nizozemsku za mřížemi už dva podnikatelé. Fipronil, pardon, je látka, která bývá součástí přípravků proti blechám, vším a klíšťatům. Nesmí se podávat zvířatům, jejichž maso konzumují lidé. Světová zdravotnická organizace považuje tento insekticid za mírně toxický, jeho vysoké dávky vedou k pocitu nevolnosti a závratím. Paní profesorko, znamená to, že nás už se ta aféra definitivně nedotkne, že tento insekticid, když my ho nepoužíváme, tak jsme v bezpečí?

 

Jana HAJŠLOVÁ, vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT

Tak tady ta látka vlastně i ÚKZÚZem, což je Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, byla vyřazena z registrace, takže v České republice se nepoužívá. Zatím jeho používání výjimečně v některých zemích Evropské unie, ale určitě ne pro ten účel, který byl použit v té holandské farmě proti parazitům, protože takovéto látky se absorbují z trávicího traktu a zákonitě přecházejí do produktů, to znamená i do vajec. Já bych ještě měla asi říct, že ta jednorázová konzumace asi nevede k žádným konkrétním zdravotním efektům, ale to riziko je tady vždycky chronické, to znamená, kdyby to byla dlouhodobá spotřeba tohoto výrobku, tak pak pochopitelně můžeme uvažovat o nějakých efektech, které jsou nežádoucí minimálně.

 

Václav MORAVEC, moderátor

Vy na vašem pracovišti vyvíjíte aplikaci, abychom se my spotřebitel i přes ty dozorové orgány a systémy včasného varování mohli dozvědět, jaká je kvalita těch výrobků a jestli neobsahují nějaké nejen insekticidy ale jiné zakázané látky. To znamená, že budu mít ve svém mobilním telefonu aplikaci, která mi odhalí ty případné zakázané látky v potravinách?

 

Jana HAJŠLOVÁ, vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT

Tak ono ty pohledy jsou dvojí. Ten první oficiální, je to dozorový orgán, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která ručí za kontrolu reziduí pesticidů. Ale potom ten projekt, který teďkon realizujeme, je to projekt Evropské unie a koordinují ho právě Holanďané /nesrozumitelné/. A ten projekt chce oslovit vlastně mnohaletá přání konzumentů mít možnost si sami, aspoň tak nějak na té laické úrovni, zkontrolovat přítomnost škodlivin. A abych byla konkrétní. Když bude třeba nějaký insekticid, ten známý chlorpyrifos, neurotoxický, přítomen na nějakých jablíčkách, jahodách a tak dále, já budu mít obavu o své dítě a budu chtět zkontrolovat, tak koupím si jednoduchý kit, opláchnu, nanesu na papírek a telefonem, SmartPhonem, vyfotím, udělám si záznam, "image" toho papírku a software, který tam bude nainstalovaný, vlastně vyhodnotí, jestli jsem se přiblížila k tomu maximálnímu limitu reziduí. Je to pochopitelně orientační údaje. A ten oficiální výsledek pak musí jít do laboratoře. Ale je to...

 

Václav MORAVEC, moderátor

A kdy ta aplikace by mohla být spuštěna a mohla by začít fungovat?

 

Jana HAJŠLOVÁ, vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT

Tak, pracujeme na tom, je to tříletý projekt. My jsme dokonce asi ze 70 aplikantů vybrali extrémně talentovaného studenta z Řecka, protože to je mezinárodní projekt, a zahájili jsme práce, tak já doufám, že to bude trvat míň než ty 3 roky, ale moc se na to těším.

 

Václav MORAVEC, moderátor

I když se ta kontaminovaná vejce do České republiky nedostala, tak jiná potravinová aféra letošního léta se České republiky a nejen České republiky ale dalších východoevropských států týká. Jde o dvojí kvalitu potravin ale obecně dvojí kvalitu výrobků. Například pracích prášků. Slovenský premiér Robert Fico jako první premiér Visegrádu žádá Evropskou komisi, aby proti praktikám dvojí kvality potravin zasáhla. Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker před měsícem problém uznal, připomeňme si jeho slova.

 

Jean-Claude JUNCKER, předseda Evropské komise, 27.7.2017

Nepovažujeme to za zanedbatelný problém, protože víme, že na Slovensku a v dalších zemích to je vážné téma. Nelíbí se mi, že by v Evropě měli být nějací druhořadí občané.

 

Václav MORAVEC, moderátor

Prohlásil šéf Evropské komise. Je to tedy názor komise, že se vám ta věc nelíbí a že se do konce roku dočkáme, paní komisařko, nějakých konkrétních kroků?

 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví

Já jsem tomu moc ráda, protože já jsem sama vlastně se střetávala s určitým podceňováním tohoto problému a když jsem mluvila mezi čtyřma očima s Jeanem-Claudem Junckerem o této věci, tak on byl daleko tvrdší ještě v tom vyjádření a říkal, že to je diskriminace na společném evropském trhu, kterou prostě nemůžeme tolerovat.

 

Václav MORAVEC, moderátor

Ale jak to, že o té diskriminaci i v Otázkách mluvíme už nejméně 10 let, Marian Jurečka to zmiňoval po volbách, v programovém prohlášení vlády najdeme ty pasáže, Robert Fico také. S každými volbami se to vrací a Evropská komise jakoby neslyšela.

 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví

No, ona slyší, ale já si myslím, že na to, že jsme na to šli vždycky ze špatného úhlu, že se ta věc chtěla řešit z pozice kvality potravin nebo nějakého ohrožení zdraví a tudy prostě cesta nevede. Proto já jsem se toho chopila předtím, než pan Fico rozpoutal tuhle debatu a našla jsem ve spotřebitelské legislativě naprosto jasnou cestu, že prodávat dvojí kvalitu produktu pod stejnou značkou je neférová obchodní praktika na společném trhu. Tohleto bude pevný pilíř, o který se budeme opírat při stoupu proti prodejcům a proti výrobcům těhletěch výrobků, což, o což se, doufám, budou starat národní inspekce. Musím říct, že to vnímáme jako porušení pravidel společného trhu, jako to, co říkal můj komisní šéf, jako problém, který skutečně uráží lidi a vnáší dojem, že jsou tady nějaké, že je tady dvojí kvalita spotřebitelů a...

 

Václav MORAVEC, moderátor

Občani druhé kategorie, kteří jsou ve východní Evropě?

 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví

Koneckonců to, co jste měli v té reportáži. Já jsem taky ukřivděná Východoevropanka. A já, já bydlím kousek od rakouských hranic.

 

Václav MORAVEC, moderátor

A kdy myslíte, že nebude ukřivděná Východoevropanka a budete plnohodnotnou Evropankou?

 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví

Až se mi podaří to, co chci, aby se kvalita výrobků pod tou značkou zvýšila na tu, řekněme, když to zjednoduším, západoevropskou. Ono to není takhle jednoduché, ale jsou na to, jsou na to dva...

 

Václav MORAVEC, moderátor

A ty konkrétní kroky je možné učinit do konce letošního roku?

 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví

Já si myslím, že to podstatné je, že komise teď vydá právě těm obchodním inspekcím a potravinářským inspekcím, záleží, kdo se toho chopí na národní úrovni, protože to kompetenčně není úplně taky vyjasněné všude, tak že dáváme jasnou interpretaci toho, že to je neférová obchodní praktika. Zadruhé našla jsem v rozpočtu 2 miliony eur na testování, které by mělo proběhnout ještě letos, na základě nějaké srovnatelné metodiky, aby nám ti prodejci a výrobci nemohli říkat, že srovnáváme hrušky s jablkama, o tom bude jistě velmi zasvěceně hovořit paní profesorka, jak se to testování dělá. Já si myslím, že tohle je cesta, která může velmi rychle přinést výsledek, včetně soustředěného tlaku na ně, kdy já se vůbec netajím tím, že budu využívat všechny ty nejtvrdší zákonné možnosti, které máme.

 

Václav MORAVEC, moderátor

A když jsme tady ještě u těch zákonných možností, tak tady je zajímavý analýza problematiky dvojí kvality a složení výrobků prodávaných v rámci Evropské unie z pohledu práva na ochranu spotřebitele, kterou zpracovala Právnická fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. A tady v té analýze se píše, že jako nejefektivnější se jeví začlenění zákazu klamání spotřebitele dvojí kvalitou do směrnice o nekalých obchodních praktikách. To je tato směrnice pro změnu. Nejpřísnější varianta zákazu je přidání dalšího druhu klamavé praktiky do takzvaného, jak už sami vidíte na svých obrazovkách, black listu nekalých obchodních praktik. Další z možností je přidat další kritérium pro posuzování klamavé obchodní praktiky, třetí variantou je změna interpretace stávajících ustanovení klamavých obchodních praktik ve směrnici. Právě tato varianta se jeví jako jedna z nejrychleji prosaditelných. Půjdete i touto cestou, co naznačuje ta analýza olomoucké Právnické fakulty?

 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví

No přesně, přesně o tom jsem mluvila, že co tady chybělo, bylo jasné právní posouzení. Takže my budeme dávat jasnou interpretaci toho, že to je nekalá obchodní praktika, což je váš bod C.

 

Václav MORAVEC, moderátor

Ano. To znamená, změna interpretace stávajících ustanovení klamavých praktik, která je v této směrnici.

 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví

Ano. Ano. Nebo změna, zpřesněna. Ne změna. Já neměním legislativu.

 

Václav MORAVEC, moderátor

Vy měníte interpretaci.

 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví

Ano. Ne. Ne měním, doplňuji, upřesňuji, protože...

 

Václav MORAVEC, moderátor

Marian Jurečka se usmívá. Ano.

 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví

A ještě musím říct, že já velice oceňuju tuhletu práci. My z toho vycházíme.

 

Václav MORAVEC, moderátor

Ano.

 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví

A musím teda taky zpětně vyjádřit dík a poděkování a ocenění práce Olgy Sehnalové, české europoslankyně, která se tou věcí zabývá dlouho, která, předpokládám, byla i jednou z iniciátorek toho prvního testování plus takovéto studie a myslím si, že je přesně na co navazovat. Vůbec nevymýšlíme kolo. Držím se této právní analýzy a dalších právních analýz. Budeme zpřesňovat interpretaci a budeme...

 

Václav MORAVEC, moderátor

K tomu dojde kdy?

 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví

Teď na podzim. Já mám už teď lidi zakleknuté v blocích pro tu podzimní práci. Měla by být velká konference v říjnu na Slovensku, kde bych právě měla tu interpretaci představit a kde bych zároveň měla spustit to masivnější testování v zemích, které se přihlásily k tomu, že to vidí jako problém. V tuhle chvíli vidím nějakých 7, 8 zemí Evropské unie, které by se do toho asi pustily.

 

Václav MORAVEC, moderátor

Pane ministře, proč jste souhlasil i nesouhlasil s některými odpověďmi Věry Jourové?

 

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Vysvětlím. Já bych dal ještě takovou stručnou chronologii vlastně toho, proč se třeba až teď i třeba předseda Juncker k tomu tématu začal stavět čelem. Já jsem poprvé to téma přinesl na jednání Visegrádské čtyřky v roce 2015. Následně, protože jsme získali podporu osmi států, nejenom Visegrádské čtyřky, k tomuto tématu, tak v roce 2016 v dubnu jsem to téma poprvé přinesl na jednání Evropské rady, na jednání Rady ministrů zemědělství Evropské unie, následně potom i některé další státy, včetně Slovenska, začaly dělat takové testování a začaly ty testy zveřejňovat. Ale už na tom jednání tehdy v loňském roce v tom dubnu víceméně nám bylo řečeno, především ze strany většiny Evropské unie, především starých členských států, že si myslí, že to není problém celounijní ale problém, který trápí Českou republiku, možná Slovensko a ještě Maďarsko. Proto jsem se odhodlal k tomu, co mně už nepřijde úplně standardní, aby český ministr zadával průzkum v pěti státech. Já si myslím, že toto by spíš měla řešit, řekněme tu analýzu té situace v unii, řekněme opravdu ta Evropská komise. A donesli jsme ten test, který takto vyšel a který, řekněme, opravdu nastartoval tu obrovskou mediální diskusi v celé Evropské unii a dokonce opravdu i eurokomisař Juncker si uvědomil, předseda komise, že to téma nelze opomíjet. Já musím říct, že když jsem na jednání rady před ministry tu prezentaci celou procházel, tak jsem ukázal tento absurdní příklad, který krásně ilustruje několik témat dohromady. Jsou to rybí prsty, které v tom testu vyšly velice špatně. První věc, na kterou upozorňuju, je ten rozdílný obsah masa. Původně... Rybího masa. Původně tam byl rozdíl 58 %, mělo být pro ty státy bývalého východního bloku, 65 % pro německý trh. Ale analyticky jsme zjistili, že tam je nakonec jenom 50 %, takže ten rozdíl je tady prakticky 15 % pro toho spotřebitele. Druhým zavádějícím nebo zvláštním faktorem je to, že krabičky byly úplně stejné. Ale pro ty 3 státy bývalého východního bloku, když to takhle budu používat, jsme měli o 30 gramů méně výrobku ve stejném balení a nakonec pro českého spotřebitele tyto rybí prsty byly ještě dražší. Takže já tam nalézám 3 roviny, které jsou problematické. A proto chci, aby opravdu, a to jsem tady nesouhlasil trošku s paní eurokomisařkou Jourovou, protože já si myslím, že nám úplně nějaká zpřesňující vodítka nenastaví dostatečně efektivní systém, abychom tomu mohli čelit, protože...

 

Václav MORAVEC, moderátor

Jinými slovy to, co komise chystá, a to, co představí na podzim Věra Jourová, vnímáte jako nedostatečné.

 

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

My tam vnímáme problém především v tom, že my a náš dozorový orgán může nějakým způsobem to srovnání teoreticky udělat, i když je problém vůbec kompetencí, aby naše Státní zemědělská a potravinářská inspekce jela na území jednoho členského státu, tam odebrala ty vzorky, to je problém. Ano, můžeme požádat, ať to udělá ten místně příslušný úřad v tom daném státě. Ale nemáme tady vodítka nebo respektive nějakou jasnou legislativní cestu v tom, aby ten německý kontrolní úřad potom s tím výrobcem zahájil opravdu to řízení, které povede k tomu, že tam bude nějaká sankce na konci. V tom já mám obavu, že my všechno můžeme odkontrolovat, odanalyzovat, ale abychom zahájili správní řízení, u kterého uspějeme případně i u soudu, tak tady vidím určité otazníky. A proto bych byl nejraději, aby tady opravdu byla, byla přímá, přímo použitelný právní předpis, který jasně bude říkat pro celou Evropskou unii, jak se v tomto bude postupovat a je to jednoduchý odstavec, který když se vloží v duchu, pokud je to jeden výrobce, výrobek, který vypadá na první pohled opravdu identicky, marketingově stejně, ať má i stejné složení. Pokud se...

 

Václav MORAVEC, moderátor

Jinými slovy to znamená, že by bylo podle vás nutné přímo rozšířit tu směrnici Evropské komise.

 

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Ano. Ale aby byla brána jako přímo použitelný právní předpis. Protože pokud to bude jenom čistá směrnice, kde bude záležet ještě na implementaci národních legislativ těch členských států, tak tam, protože víme a máme zkušenost, že opravdu ty členské státy ne vždy to implementují naprosto tak, jak by měly, tak potom bychom mohli se také potkávat s nějakými problémy.

 

Václav MORAVEC, moderátor

Není to běh na dlouhou trať ale při změně? Ano.

 

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Když se podaří i to s tou směrnicí, jak říkala paní eurokomisařka Jourová...

 

Václav MORAVEC, moderátor

Změnu interpretace.

 

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Tak já to budu brát...

 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví

Zpřesnění.

 

Václav MORAVEC, moderátor

Zpřesnění.

 

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Já to budu brát také jako poměrně výrazný úspěch, protože opravdu dlouho se tady o tom mluvilo a teď jsme se konečně dostali do nějaké fáze, kdy se začínají ty ledy hýbat.

 

Václav MORAVEC, moderátor

Paní komisařko.

 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví

Teď je šance to řešit. Myslím si, že teď je ten moment a co jsem slyšela na Radě ministrů zemědělství, i německý ministr už trošku mění rétoriku, Belgičan hovořil o tom, že chápe, že ten problém je vážný. Teď je ta příležitost a já nebudu navrhovat novou legislativu, která by se schválila někdy v roce 2023, když dobře, pokud by setrval ten moment toho, že se, že se to chce.

 

Václav MORAVEC, moderátor

I jeden jediný odstavec v té směrnici.

 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví

No bohužel.

 

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

By nám velice pomohl.

 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví

Ano. Můžeme, můžeme zkusit cokoliv, ale já to chci řešit teď a já tomu věřím, že pokud dáme těm inspekcím do ruky tuhletu zpřesněnou legislativu a oni můžou dělat společné týmy s těmi Němci a Rakušany, tohleto je...

 

Václav MORAVEC, moderátor

Plus ta stejná metodika.

 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví

Ano. Všichni stejnou metodiku a všichni stejnou legislativu, tak prostě společně musí s tím problémem pohnout. Nakonec ten společný tým se teď staví i mezi Holandskem a Nizozemí v té kauze vajec. Takže tohleto jsou metody, které známe, je to přeshraniční spolupráce. Pokud Němci a Rakušané uznají, že ten problém existuje a že to je klamavá obchodní praktika, k čemuž já jim chci pomoct právě tou interpretací, tak si myslím, že se s tím dá velmi dobře pohnout a že se tam dají použít i sankce, pokud by ti výrobci a prodejci nepochopili, že je všechno vlastně dneska proti nim, včetně teda veřejného mínění a síly spotřebitelského chování, které si myslím, že bychom měli taky podporovat.

 

Václav MORAVEC, moderátor

My jsme s paní profesorkou Hajšlovou několikrát probírali způsob testování kvality potravin, protože i vy jste si na vašem ústavu dělali srovnávací analýzy kvality potravin prodávaných ve Spolkové republice Německo, v České republice či v Polsku. Pomůže ta jednotná metodika, když eurokomisařka Jourová chce uvolnit miliony eur právě na sjednocení té metodiky, protože se setkáváme s tím, že výrobci říkají, ale český spotřebitel má jiné požadavky na kvalitu potravin, chce to mít levnější a na té kvalitě mu tak nezáleží nebo dokonce interpretace různých chutí v Evropě.

 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví

Pardon, hlavně na to testování jsou ty peníze, abychom to přesně...

 

Václav MORAVEC, moderátor

Ano. Pomůže to?

 

Jana HAJŠLOVÁ, vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT

No, já nevím. Já jsem s paní komisařkou, ještě než jsme sem přišli, kraťounce diskutovala. Samozřejmě, že ta myšlenka je rozumná a já ji chápu, ale musím říct, že je to často myšlenka, kterou vznášejí ti postižení, když chtějí zpochybnit test. Tak to je první, co řeknou, že ty testy, kdoví, jak to bylo. Tak to je první věc. A tady totiž platí v Evropě, na rozdíl třeba od Spojených států nebo severní Ameriky, pravidlo, že kterákoliv metoda, která poskytuje zdravá data nebo správná data, tak je akceptovatelná pro výkon takovéto kontroly. Já bych zdůraznila, že tady se musí uplatnit v takovémto testování akreditované laboratoře, které skýtají mnohem větší záruku, že ty výsledky jsou správné. A to, že ta laboratoř má kompetenci, dokáže prostřednictvím mezilaboratorních testů, které jsou organizovány komunitní referenčními laboratořemi, takže když někdo chce zpochybnit výsledek a má, vznáší tento typ připomínky, měl by se teda prvně zeptat té laboratoře, jestli může tu svoji kompetenci dokázat. A pokud ano, tak ten výsledek je prostě garantovaný a neměl by se zpochybňovat. Ale na straně druhé chápu, že nějaké pravidla, a já bych řekla hlavně pro metodiku jako takovou, to znamená odběry, výběr těch vzorků, aby třeba ty výrobky byly i před stejnou expirační dobou. Protože to, co jste zmínil v té senzorické jakosti, jak výrobek chutná, my jsme viděli výrobky, a to bylo velice zajímavé, že třeba jeden byl s palmovým tukem a ten druhý, řekla bych v uvozovkách zdravější, měl slunečnicový olej. Ale ten druhý byl trošku v té chuti nažluklý, protože prostě slunečnicový olej, když se dlouhodobě skladuje, protože má ty zdravé mastné kyseliny nenasycené, tak má tendenci k žluknutí. No a potom spotřebitel by mohl v důsledku neznalosti tady toho, prostě on hodnotí výrobek jako takový, preferovat výrobek s palmovým tukem, což asi není zrovna ten dobrý přístup. Takže ta senzorika je doplňující posuzování, ale i ta pravidla na to vzorkování a odběr těch, jejich skladování je velice důležitá.

 

Václav MORAVEC, moderátor

Jinými slovy je dobře, že se nějak ta pravidla sjednotí.

 

Jana HAJŠLOVÁ, vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT

Samozřejmě. Samozřejmě.

 

Václav MORAVEC, moderátor

V rámci, v rámci evropské... Ano, pane ministře.

 

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Já bych s dovolením na paní profesorku navázal jednu věc. Mně ty argumenty těch postižených výrobců a obchodníků z těch výrobků z toho testu přijdou neuvěřitelně úsměvné, když se odkazují na ty preference těch chutí těch spotřebitelů. Já si myslím, že tam je za tím v drtivé většině případů opravdu čisté sledování ekonomického efektu. Mít co největší profit z toho výrobku. Myslíte si, že si, myslíte si u tohodle případu, že český spotřebitel preferuje balení, ve kterém má o 30 gramů méně výrobku za vyšší cenu? Tak to si myslím, že, to myslím, že to krásně ilustruje to, jak tady se nám ti výrobci snaží toto vsugerovat, že to jsou ty rozdílné chutě a já jim neberu, pokud by opravdu mezi třeba, já nevím, Anglií a Českou republikou byly výrobky, které potřebují jiné preference, pak je naprosto jednoduché, ať to u toho výrobku napíšou, uvedou, že to je prostě pro Velkou Británii nebo pro Českou republiku a nevedeme žádný spor.

 

Václav MORAVEC, moderátor

Paní profesorko, vy jste chtěla něco dodat?

 

Jana HAJŠLOVÁ, vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT

Ano. Chci k tomu, chci podpořit to, co řekl pan ministr, protože skutečně taková ta manipulace s tímhle názorem je nekalá. A uvedu příklad. Když jsem viděla třeba v dTestu, kde výrobek německý s vyšším obsahem masa a méně tuku byl v tom testu hodnocen vlastně jako ne preferovaný, ale jaký je důvod, protože ten český výrobek šťavnatý, byť tučný a z masa a ze separátu, spotřebiteli chutnal, ale ten důvod je ten, že ten spotřebitel bohužel si zvyknul léty na výrobky nižší kvality. Ale já si myslím i z pohledu zdravé výživy, tady ta praktika není fér.

 

Václav MORAVEC, moderátor

Ono když se, když tady jsem mluvil o té délce diskuse o dvojí kvalitě potravin respektive výrobků jako takových ve východoevropských zemích a v zemích západní Evropy, tak jsme objevili usnesení parlamentu, Evropské parlamentu z 11. června roku 2013, což máme bratru před nějakými čtyřmi lety, o novém programu evropské spotřebitelské politiky. Cituji z usnesení bodu 9 a 10. Zdůrazňuje, že ze závěrů různých průzkumů veřejného mínění vyplývá, že spotřebitelé jsou dlouhodobě znepokojeni možnými rozdíly v jakosti u výrobků stejné značky a stejného balení distribuovaných v rámci jednotného trhu. Usnesení Evropského parlamentu, a teď opět cituji, vyzývá Evropskou komisi, aby provedla důkladné prošetření této problematiky, které by umožnilo zhodnotit, zda je zapotřebí upravit stávající předpisy Evropské unie. Jak to, že 4 roky tady Evropský parlament přijme toto usnesení a vy v Evropské komisi narážíte, paní eurokomisařko?

 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví

No já jsem vám to říkala na začátku, že tahleta věc se tam diskutuje a hledají se řešení celou dobu, ale podle mě se na to prostě šlo špatně, že se opírala celá ta věc o definici, co to je kvalita výrobku. To je tak něco abstraktního. Proto já si myslím, že cesta...

 

Václav MORAVEC, moderátor

A vy jste jako komise provedli to důkladné prošetření této problematiky, jak vás v roce 2013 k tomu vyzvalo usnesení Evropského parlamentu?

 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví

Já jsem, já jsem viděla právních analýz celou řadu. Právních analýz, různých testování, nikam to nevedlo, proto jsem se do toho vlomila s tím, že se na to má použít ta obecná ochrana spotřebitele a v zásadě to postavit na naprosto jednoznačných zjištěních, kde to nikdo nemůže zpochybnit a to, co říkal pan ministr, prostě maso je maso a náhražka je náhražka. Cukr, ovocná složka, umělá sladidla, to jsou přece tak jasné věci, které ale my musíme vědět, v jakých produktech se vyskytují, abychom mohli zasáhnout ty konkrétní věci. Já si myslím, že ta akademická debata, co to je kvalita potravin, ta by mohla trvat donekonečna. Já jsem to chtěla zarazit a chci to skutečně postavit na těchto faktech, na datech a věřím tomu, že se s tím dá rychle pohnout. Ta, ten argument, že jsme nepoužili stejnou metodiku, to bylo to první, co mi vpálili.

 

Václav MORAVEC, moderátor

Co rozporují firmy.

 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví

Samozřejmě. Takže já bych potřebovala, abychom tenhleten argument měli z krku.

 

Václav MORAVEC, moderátor

Proto uděláte tu jednotnou metodiku na podzim.

 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví

Ano. A abychom měli naprosto nezpochybnitelné testování, kde potvrdíme to, co už tady ukazuje pan ministr v té studii nebo v tom testování, které udělal, že, že prostě tam jsou  nezpochybnitelné momenty, kdy jsou tady šizené výrobky posílané na konkrétní trhy, do konkrétních zemí a že tohleto je něco, co musí ustat. Já jsem dokonce, dokonce slyšela teď názor, že by cesta byla k tomu, aby oni na těch "labelech", na těch nálepkách, aby teda označovali, pro jaký trh je ta věc určená. Tohleto, kdyby udělali, no tak já bych byla první, která bych vyzývala spotřebitele, ať to nekupujou. Jenomže tohle, pro mě tohle není cesta.

 

Václav MORAVEC, moderátor

A to jste se s tím setkala, že vám firmy říkají, že budou dávat jiné nálepky, že to je určeno pro východoevropský trh, když máme jednotný trh Evropské unie?

 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví

Tohle neříkaly firmy, tohleto právě zaznívá v různých i politických debatách i z různých zemí, kde to necítí jako tak silný problém.

 

Václav MORAVEC, moderátor

Pane ministře.

 

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Já bych navázal na to, že vy zmiňujete, že to je usnesení parlamentu z roku 2013 a my máme rok 2017 a já za ty 2 roky cítím, že prostě velice obtížně se posouváme v té problematice na té evropské úrovni kupředu. Tam je podle mě jeden velice silný důvod, a to je obrovský tlak těch globálních společností, které tak lobbují proto, aby se v této věci pokud možno vůbec nic neměnilo. Pak byl důležitý druhý moment, přesvědčit především ministry starých členských států. Já jsem nad tím tématem seděl hodinu s německým spolkovým ministrem Schmidtem a asi až na tom jednání v červenci, když jsem donesl mu tyto výsledky, tak teprve i on uznal a říkal, opravdu vnímáme to jako problém, který trápí část Evropské unie a jsme otevřeni tomu to řešit. A ještě jenom uvedu, co také si myslím, že pomohlo teď tu diskusi posunout dál, že jsme do toho testu zařadili i nepotravinářské výrobky. Protože tady zase má mně někdo vysvětlit to, že snad český spotřebitel preferuje to, na základě nějakých svých chutí a návyků, že by chtěl mít prací prášek s nižším obsahem účinné látky, než má spotřebitel v Rakousku? Nebo v Německu? Tak to mně přijde, to mně přijde neuvěřitelné.

 

Václav MORAVEC, moderátor

Protože nejsme, pane ministře, takoví šmudlové jako lidé ze západoevropských zemí. Tak to můžou ty globální firmy odůvodňovat. Že jsme čistotnější.

 

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Tak mně to přijde neuvěřitelné a následná argumentace, kterou jsem mohl číst, že snad český spotřebitel je zvyklý předávkovávat prací prášek do pračky, tak to už, na to už, to snad nemá smysl komentovat.

 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví

Různé bizarní argumenty. Možná bych se, se samozřejmě potřebuju taky poučit v této věci. Argumentuje se tvrdostí vody. Paní profesorko, je to argument?

 

Jana HAJŠLOVÁ, vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT

Ne. Dneska součástí těchto detergentů a pracích prostředků jsou různé látky, které změkčují vodu a unifikují ten efekt, takže to je opět jenom argument. Já jsem slyšela taky argument, že pereme v chladnější vodě. To, na to nemám komentář.

 

Václav MORAVEC, moderátor

Vidíte, to jsem si myslel, že pračka vodu ohřívá standardizovaně, ale možná 50 stupňů je jiných než 50 stupňů v západní Evropě.

 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví

Ale mimochodem hodnotit, kdo je větší šmudla v Evropě, to je tak politicky nekorektní, že to jsem fakt neslyšela.

 

Václav MORAVEC, moderátor

No, to si, to si nedovolí výrobci v rámci korektní Evropy. Když se podíváme na výsledky toho, toho testu, tak třetina vzorků ze 24 párů potravin prodávaných pod stejnou značkou v Německu a v České republice měla podle toho provedeného testu Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze odlišné složení. Všechny výrobky se přitom prezentovaly stejně, takže spotřebitel by očekával stejný obsah. A teď citujeme z toho testu. Některé totožné výrobky téže značky mají různý obsah kofeinu. Liší se množství kakaového prášku, obsah a složení použitého tuku. Například výrobek prodávaný v Německu obsahuje místo palmového oleje olej kokosový. Odborníci zjistili rozdíly v obsahu a druhu sladidel či různý podíl masa, nezřídka se v témže balení lišil i obsah potraviny jako takové. Paní profesorko, u kterých produktů jste se vy opravdu nejvíc cítila jako Východoevropanka, pobouřena, že jste občankou druhé kategorie v rámci jednotného evropského trhu?

 

Jana HAJŠLOVÁ, vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT

No, já musím říct, že snad úplně nejvíc mě zasáhlo to, co zmínil pan ministr, když stejně velký obal obsahuje jiné množství výrobku. To považuju úplně za kardiální problém. No a pokud jde o složení těch jednotlivých komponent, tak já tam považuju jakékoliv použití třeba másla, když je máslo substituované palmovým tukem, za velmi nekorektní, protože samozřejmě takovýto tuk není považován za zrovna to nejzdravější komponentu, která se použije při výrobě potravin. A také potom, když jsem viděla výrobky, které se lišily třeba i, třeba i přídavkem některých aditivních látek, kdy se nebo cukerné složky, kdy kvalitní řepný cukr je nahrazen třeba glukózo-fruktózovým sirupem, který ať říkáme, co říkáme, přece jenom v tom důsledku, když se podíváme do detailů třeba toho metabolismu, není to totéž a je to o něco horší.

 

Václav MORAVEC, moderátor

Pane ministře...

 

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Já to jenom stručně doplním obrazově to, co říkala tady paní profesorka, to je ten výrobek, který má rozdílnou, rozdílný objem toho plnění mezi těmi různými členskými státy.

 

Václav MORAVEC, moderátor

Lenor.

 

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Tomu opravdu já nerozumím. A myslím, že to byl dokonce i stejný výrobní závod, snad i stejná linka.

 

Václav MORAVEC, moderátor

Vy jste, vy jste i v rámci Visegrádu společně s Robertem Ficem, slovenským premiérem, který se také chopil té iniciativy, tak tady padají obviňování těch starých členských států, potažmo Evropské komise, že je nedostatečně rasantní v potlačování těchto nekalých praktik. Robert Fico přišel s výhrůžkou, že slovenská vláda může zakázat dovoz zahraničních výrobků, které se na Slovensku prodávají v horší kvalitě než v západoevropských zemí a dokonce uvažuje o používání pouze slovenských potravin v zařízeních veřejného stravování, jako jsou školní či nemocniční  jídelny. Uvažujete vy na úrovni české vlády o tomto kroku?

 

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Já bych to rozdělil na dvě, dvě záležitosti. Jedna se týká obecně toho trhu jako takového. Tady já si úplně nedokážu představit, na základě čeho by ten daný dozorový orgán na Slovensku zdůvodnil to, že zakazuje dovoz nějakých konkrétních výrobků, pokud to nebude přímo ten výrobek, který ohrožuje zdraví. Tam to potom může třeba i na nějakou delší dobu ten stát udělat v té výjimečné situaci. To druhé téma, které se týkalo těch provozoven veřejného stravování, především tam, kde jsou zřizovatelé obce, města, kraje, tak tady i já dlouhodobě apeluji a budu apelovat, aby obce, kraje, města a tak dále, kde zřizují mateřské školky, školy, kde jsou prostě jídelny, tak tam už dneska i zákon o zadávání veřejných zakázek pamatuje na to, že tady můžou naprosto bez problémů nakupovat produkty, potraviny od zemědělců a potravinářů z České republiky, ale někdy tam k tomu není úplně chuť, protože někdo má nějaké staré návyky, přijede tam společnost, která mu to doveze všechno od jednoho, takže tady bych prosil, aby tito zřizovatelé na to dbali. Já jsem se o tom s hejtmany bavil a i oni jako budou chtít v tomto něco výrazně změnit.

 

Václav MORAVEC, moderátor

Jinými slovy ale neuvažuje vláda o nějakých konkrétních krocích, které by z té vládní úrovně byly tlakem na Evropskou komisi, potažmo na západoevropské dodavatele?

 

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Tak ten jeden z kroků teď děláme, mluvíme o něm, že chceme tu změnu té legislativy nebo já osobně chci tu změnu té legislativy. My můžeme samozřejmě apelovat, a to by měli samozřejmě naši starostové i hejtmani přirozeně chtít, aby ty provozovny, za které oni jsou zodpovědní, aby, aby tam se vařilo především z domácích potravin. Ale ten běžný trh, tam je samozřejmě, a to souvisí možná s tím, co jste říkal nebo na té, v tom úvodu, reportáži, kde je ten problém, jestli není na konci té paže. No na rovinu částečně je i na konci.

 

Václav MORAVEC, moderátor

Národní paže, ano.

 

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Na konci národní paže, protože to, co se tady prodá, tak o tom rozhoduje vždycky ten spotřebitel, který si ten výrobek koupí a zaplatí za něj. Takže i třeba ta naše diskuse pomáhá k tomu, k té edukaci toho, aby ten spotřebitel u toho nákupu více přemýšlel a já každému říkám, ať jsme takovými zdravými regionálními patrioty, ať nakupujeme výrobky a potraviny od českých producentů, zemědělců a potravinářů, protože navíc i ta kauza toho fipronilu nám ukazuje, že ten náš dozorový systém funguje daleko líp a dává daleko vyšší garanci v tom, že když občan kupuje opravdu potravinu původem z České republiky, tak má daleko vyšší šanci, že ta potravina je naprosto v pořádku. My i v našich zjištěních zjišťujeme, že nejnižší procento chybovosti opravdu mají české potraviny. Pak na tom druhém žebříčku jsou potraviny z Evropské unie a úplně někde jinde a obrovským způsobem nám vyskakují chyby u potravin ze třetích zemí.

 

Václav MORAVEC, moderátor

Je to možné tak interpretovat, paní profesorko, protože pak je tady ten protiargument, že vůči českým potravinářům a potravinám jsou tuzemské dozorové orgány daleko benevolentnější, protože je tady zase tlak těch přímých výrobců, těch velkých i potravinářských konglomerátů v Česku?

 

Jana HAJŠLOVÁ, vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT

No tak to si vůbec nemyslím, že by tady něco takového na úrovni dozorových orgánů existovalo, protože dokonce je to i Evropská komise, která dohaduje ty kontrolní plány, monitoring, takže v tom monitoringu oni už přesně vědí, co mají vzorkovat. A já můžu jenom potvrdit, že ty prohřešky proti bezpečnosti, chemické bezpečnost potravin vidíme dnes a denně právě v těch dovezených výrobcích a ať už jsou to výrobky z třetího světa ale dokonce i z těch vyspělých západních zemí. Mě někdy i napadá, jestli trošku ti obchodníci nepoužívají nějaké výrobky, které se na tom trhu západoevropském trhu neuvádějí a jestli ti dovozci neporušují zákon a nedovážejí sem zboží horší kvality. Takže...

 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví

Jestli můžu k tomu. Proto jsem říkala na začátku, že my prověřujeme teď možnosti, jak na tu věc jít z hlediska hospodářské soutěže v Evropě, protože na to se takhle nikdo zatím nedíval. Já nemůžu říct, k čemu dojdeme, protože to je na odbornících. Ale podle mého názoru ta cesta, že zejména ty veřejné zakázky, že budou se zaměřovat na tu domácí produkci a že to zákon v Česku umožňuje, je hrozně dobře. Je to něco, co jsem chtěla už kdysi, ještě když jsem dělala v regionální politice. Jestli můžu...

 

Václav MORAVEC, moderátor

Jinými slovy, v tom by vláda jakákoli, když slovenská vláda a její premiér Robert Fico říká, že kabinet nařídí používání pouze slovenských potravin v zařízeních veřejného stravování, školních či nemocničních jídelnách, tak toto je možné v rámci...

 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví

V těch veřejných zakázkách si myslím, že, že ano. Záleží na národním zákoně.

 

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

U nás národní zákon na to pamatuje.

 

Václav MORAVEC, moderátor

A že by vláda členského státu zakázala dovoz zahraničních výrobků, které se prodávají v horší kvalitě než v jiné členské zemi, to v rámci jednotného trhu je možné?

 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví

No to je, to říkal pan ministr, že je to dost problematické, jak to určit a zase jsme u toho, my musíme vědět, které jsou to produkty, protože to je podle mě ten pevný bod, kterým já taky budu velmi silně tlačit na ty řetězce a na ty, na výrobce a na prodejce. Já už jsem je měla dvakrát na jednání. Musím říct, že tam panuje dost velká obava z toho, že jsme se do toho teď takhle razantně pustili, protože oni samozřejmě mají obavu, že jednoho dne začneme jmenovat ty konkrétní značky, což třeba já zatím nedělám, pan ministr už to dělá poměrně razantně. A oni mají obavu o to, aby ta značka se nepoškodila. A já jim pořád říkám, no ale to máte vy v ruce, vy si sami poškozujete značku. Takže, takže já tam cítím i ochotu nebo připravenost si tu situaci řešit. Já jsem od nich slyšela před prázdninami, speciálně od organizace, které se jmenuje /nesrozumitelné/, která vlastně zastřešuje, to je federace, která zastřešuje ty velké výrobce, že budou přijímat jakýsi kodex, při kterém se budou hlásit k tomu, že se této praktiky nebudou dopouštět, takže oni teď sami přicházejí s nějakými návrhy. Já jsem k tomu trošku rezervovaná, myslím si, že ten soustředěný tlak na ně, že taky prostě přinese svoje ovoce.

 

Václav MORAVEC, moderátor

Já už jsem zmiňoval, že několik, že několik se tady mluví o dvojí kvalitě potravin v rámci Evropské unie. Stačí se podívat do zpětného zrcátka, kolik politických proklamací jsme už slyšeli.

 

Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 18.2.2016

Je spoustu výrobků, které hlavně nadnárodní společnosti vyrábějí, mají stelný obal, stejný logotyp, stejnou grafiku ale různé složení.

 

Robert FICO, slovenský premiér, 2.3.2017

Ten samý výrobek, ten samý druh, ten samý obal. Ale na Slovensku jsme zjistili nižší podíl masa, vyšší podíl tuků, nižší gramáž, podstatně víc konzervačních látek a umělých náhrad, cukru.

 

Olga SEHNALOVÁ, europoslankyně, 3.3.2017 /ČSSD/

Je to otázka pro vnitřní trh, že je to otázka toho, jak ten vnitřní vrh funguje, jak jsou nastavená pravidla, tak Evropská komise to nevidí jako problém, protože se zajímá vlastně pouze o bezpečnost těch potravin.

 

Robert FICO, slovenský premiér, 19.7.2017

To, co se děje, dámy a pánové, v oblasti dvojí kvality potravin, začíná být mezinárodní skandál. Lidé velmi oprávněně v našich zemích to vnímají jako urážku.

 

Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 11.7.2017

Je ten závěr naprosto jasný, že tady prostě je dvojí kvalita, která je v neprospěch spotřebitelů v České republice, na Slovensku, v Maďarsku, tam, kde se tento výsledek takto potvrdil.

 

Václav MORAVEC, moderátor

To jsme si připomněli v čase všechna ta politická prohlášení. Paní profesorko, co konkrétně vám jako člověku, který se zabývá dlouhodobě kvalitou potravin a kvalitou výrobků, chybí na té evropské úrovni i na té národní úrovni? Jeli něco takového.

 

Jana HAJŠLOVÁ, vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT

Tak zaprvé bych chtěla podpořit teda takové ty předpisy a vyhlášky, které by upřednostňovaly české výrobky, protože tohleto možné je. My samozřejmě nemůžeme, pokud jde o složení potravin, předepsat, jak mají zahraniční dodavatelé mít svoje potraviny nakomponované, ale v Česku to jde. Vždyť on existuje krásný příklad, kdy třeba německé pivo tradičně může obsahovat jenom slad z ječmenu, vodu, chmel a samozřejmě takovéto pivo je ta značka, kterou spotřebitelé očekávají. Ono je možné dovážet do Německa piva jiného složení, ale nikoliv teda to německé pivo vyrábět jinak, než oni si požadují. Takže já si myslím, že my si můžeme vlastně takováto pravidla nastavit na té národní úrovni.

 

Václav MORAVEC, moderátor

A na té, na té evropské, když jsem tady pročítal tu už zmiňovanou analýzu Právnické fakulty olomoucké Palackého univerzity, tak tam jedna, jedna z možností je zavést společnou evropskou certifikační známku, což by bylo na ty výrobky, které pod stejnou značkou, u stejného výrobce se prodávají na jednotném evropském trhu. To by nepomohlo, kdyby garantem byla Evropská, Evropská komise?

 

Jana HAJŠLOVÁ, vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT

Úplně stejně složení? Já si myslím, že tohle je velice obtížné. Jako kdo by to dělal a garantoval? To možná paní...

 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví

Už vidím ty titulky v českých médiích, Evropská komise nám zase diktuje nějaké detaily...

 

Václav MORAVEC, moderátor

Pokud by to byl diktát, který by se lidem líbil, že dostávají stejnou kvalitu a stejné složení. To myslíte, že... /Souzvuk hlasů/.

 

Jana HAJŠLOVÁ, vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT

Já si myslím, a musím skutečně ocenit práci našich dozorových orgánů, ať už je ti SZPI nebo veterináři, protože třeba když se bavíme o tom systému rychlého varování, o RAS, tak Česká republika přepočteno na počet obyvatel je velice aktivní a dodává řadu těch varování. A co to odráží? Kompetenci a pružnost našich dozorových orgánů. Když to srovnáme s jinými zeměmi, i těmi vyspělými, tak já myslím, že tady skutečně ta úroveň a ta aktivita je veliká. A co mi hodně vadí, já si myslím, že není zatím, je tam mezera v té oblasti falšování a autentikace potravin. Já mám pocit, že /nesrozumitelné/, které v Evropské komisi ručí vlastně za bezpečnost potravin nebo politicky teda tuhletu oblast reguluje, má už teďkon i systém, připravuje interně systém rychlého varování pro falšované potraviny, protože tam existují rizika, a tady na to chci upozornit, zatímco v tomto případě se bavíme o složkách, které víme, že jsou v potravinách, můžeme je zkontrolovat, tak v případě falšování je to jak detektivní příběh. My vůbec nevíme, co ten, který falšuje, vlastně jakou taktiku použil a teprve kompetenční laboratoře dohledávají ten problém. A SZPI je v tomhle velice úspěšná.

 

Václav MORAVEC, moderátor

Například teď se bavíme o pančování medu.

 

Jana HAJŠLOVÁ, vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT

Bavíme se... To je velké téma, samozřejmě. Ale jsou tam i velmi nebezpečné situace, kdy třeba jsou hormony v 100% přírodních přípravcích pro sportovce, nalézáme přípravky dokonce typu Viagry v přírodních doplňcích, které jsou velmi drahé a které se tváří prostě velice korektně. Těch příkladů je celá řada to si myslím, že je ještě další teda dimenze bezpečnosti potravin, kterou jsme ještě nezmínili.

 

Václav MORAVEC, moderátor

A ta vám chybí v tom řešení na celoevropské úrovni?

 

Jana HAJŠLOVÁ, vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT

No, tak nám odborně ano. Máme na to řadu projektů a týká se to, já už budu krátká, jenom takového nového obrovského projektu Evropské unie, na kterém VŠCHT participuje. A my teďkon se obracíme, abychom vyvolali spolupráci i s čínskými partnery, kteří jsou významným dovozcem na evropský trh. V řadě, tam byla řada problémů, to paní komisařka určitě potvrdí. No a my vlastně teď s nima chceme harmonizovat tu strategii a i ty přístupy k garanci té bezpečnosti, protože je tam řada věcí, kdy ta čínská a evropská legislativa není harmonizována a oni musí vlastně ve vlastním a i našem zájmu na to přistoupit.

 

Václav MORAVEC, moderátor

Paní komisařko.

 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví

No, já jenom k Číně. Samozřejmě pro mě, která mám na starost bezpečnost výrobků dovážených do Evropy, je Čína opravdu bolehlav, protože to procento každoročně, které, procento produktů, které jsou nebezpečné pro spotřebitele, zejména hračky, textilie, různé spotřební zboží, tak se drží nad 60 %.

 

Václav MORAVEC, moderátor

Všech těch značek a produktů?

 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví

Všech těch, které jsme nalezli, které byly nahlášeny do toho RAPEXu. 65 % v minulých letech bylo z Číny. To znamená, že mně se podařilo opravdu soustředěným tlakem na čínskou reprezentaci a na to, že i tam se zavedl vlastně RAPEX Čína, že i tam je to hlášení, které vlastně způsobuje, že ty produkty nevycestují do Evropy, tak se, tak se podařilo snížit to meziročně o 5 %. Ale pořád je to tak vysoké procento. Samozřejmě musíme vidět objem celého, celého dovozu. Je to logické, že to procento bude vysoké.

 

Václav MORAVEC, moderátor

Z Číny do Evropy.

 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví

Ale my máme v Evropě nesmírně vysoké standardy na bezpečnost výrobků.

 

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Nejvyšší. Nejvyšší ve světě.

 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví

Nejvyšší ve světě. Já mám teď na podzim mít zase summit Spojené státy - Čína - Evropa a my jsme prostě lídr v této věci. I Američani vlastně naskakují na tu naši, naši loď, která chce prostě plout do přístavu, kde bude bezpečno. Já jsem už snad i poetická tady. To jsem nečekala. Ale každopádně tohleto je dlouhodobý problém a od toho slouží ten RAPEX, systém včasného hlášení, tady ten potravinový systém RAS, protože, protože bez toho...

 

Václav MORAVEC, moderátor

A ty mezery ve falšování, ve falšování, tak jak o tom mluvila paní profesorka?

 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví

To je na pana ministra.

 

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Já doplním to falšování. Česká republika je úplně u zrodu tohoto systému. My vlastně jako Státní zemědělská a potravinářská inspekce jsme jedni z mála států, kteří to vlastně rozebíhají teď v rámci pilotu, který už skoro rok běží. Takže opravdu tady si myslím, že i toto se podaří velice rychle rozeběhnout. Ale jenom, já s dovolením jenom okomentuju to, jestli náhodou ty dozorové české orgány nejsou benevolentnější k našim prvovýrobcům či potravinářům. Já tady mám čísla Státní zemědělské a potravinářské inspekce za loňský rok, tak u našich tuzemských výrobců jsme udělali 8 229 kontrol a u těch šarží dovážených z Evropské unie tam bylo 4 400 a ten rozdíl v té chybovosti u těch šarží je o třetinu vyšší u těch výrobků dovážených z Evropské unie. Takže tady jednoznačně dokladuju, že my se pořád stále zaměřujeme velice intenzivně na ty naše výrobce, abychom dokázali udržet kvalitu. Ale já jenom chci říct, že už tady máme i výsledky, řekněme, i nelegislativní. Já, když jsem ten test zveřejnil, tak jsem zároveň napsal všem těm společnostem, které měly těch 13 výrobků špatných v tom testu, a napsal jsem ředitelům, jak pro Českou republiku i nejvyššímu řediteli té společnosti pro řekněme, pro celý svět, pokud taková společnost funguje. A musím říct, že už máme první reakce a dokonce třeba i někteří obchodníci reagují a píšou mně, že si udělali analýzu třeba dvou tisíc položek a opravdu zjistili, že třeba u dvaceti z nich tam ta dvojitá, dvojí kvalita je identifikovatelná a že s tím budou něco dělat.

 

Václav MORAVEC, moderátor

Přiznávají vám tedy, že u nízkého procenta...

 

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Německý, přímo krásný příklad je ten německý výrobce sušenek, který sám dobrovolně to uznal a řekl, měníme recepturu. Takže je vidět, že opravdu i ten tlak mediální a ta obava o snížení důvěry té značky, tak ty výrobce a ty obchodníky nutí začít něco s tím dělat a měnit své chování.

 

Václav MORAVEC, moderátor

Když se, pane ministře, teď budeme bavit o té národní úrovni, tak, a znovu odkazuji na onu právní studii Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, tak jednou z možností, jak řešit rozdíly ve složení výrobků stejné značky prodávané v různých zemích, je přijmout právní normy zakazující podobné praktiky na území jednotlivého státu. Česká legislativa je podle některých těch interpretací poměrně benevolentní.

 

Jana DOSTÁLOVÁ, Ústav analýzy potravin a výživy VŠCHT, 10.5.2013

Česká legislativa umožňuje velké rozpětí ve složení potravin. Dříve Československé státní normy přesně nastavily, jaké složení potravina musí mít. V současné době příslušné vyhlášky k zákonu o potravinách stanovují buď minimální množství určité živiny nebo určité rozmezí, které je velice široké.

 

Václav MORAVEC, moderátor

Pane ministře, dá se udělat něco i na té národní úrovni, jako například vrácení se k těm státním, státním normám?

 

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Já bych řekl, mnoho vyhlášek jasně říká ty minimální prahové hodnoty, jasně proto, co můžem označit máslo, šunka, špekáček a tak dále. Nechtěl bych jít úplně cestou, že všechny receptury popíšeme do zákona. To si myslím, že k těmto dobám bych se úplně vracet nechtěl.

 

Václav MORAVEC, moderátor

Ale tím, že byste i použitím tohoto kroku mohli ještě víc vyvíjet nátlak na výrobce, aby nás jako spotřebitele nešidili?

 

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Jenomže já chci upozornit na jeden klíčový, na jednu klíčovou věc, na kterou se často lidé ptají, proč to neuděláme, proč neuděláme návrat k českým státním normám. My bychom to teoreticky takto mohli udělat, ale já toho výrobce v České republice dostanu do postavení, že na něj vytvořím enormní tlak a my vidíme, že ten náš výrobce nechybuje, ale nebude se tato vyhláška týkat výrobce, který to vyrábí na jiném území Evropy nebo v jiném členském státě a dováží to na náš trh. Takže já sice udělám nějaký krok, ale zatížím třeba i nákladově naše výrobce, zhorším jejich konkurenceschopné postavení, protože oni budou muset takto vyrábět i v případě, že budou ty výrobky vyvážet do jiné členské země. Prostě pro ně to bude platit, ať už vyrábějí pro kohokoliv. Takže proto já chci hledat to řešení na té evropské úrovni, aby bylo spravedlivé pro všechny.

 

Václav MORAVEC, moderátor

Pan ministr tady mluvil o másle. Paní profesorko, téma, které mě napadá v souvislosti s Vánocemi a téměř s těmi poplašnými zprávami, které se letos týkají másla, že bude nedostatek másla na Vánoce. Dá se máslo také pančovat nebo falšovat?

 

Jana HAJŠLOVÁ, vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT

No tak jistě. Jako každá komodita se dá ten výrobek třeba smíchat s nějakým ztuženým rostlinným olejem. Ale já musím říct, my jsme na VŠCHT takovéto testy prováděli a myslím si, že výrobci tuhletu praktiku, ona by byla také svým způsobem nákladná, nepraktikují. My jsme spíš viděli něco jiného. My jsme viděli prodej másla označené jako čerstvé, které evidentně bylo dlouhodobě skladované. Což je i asi pro státní rezervy, může být, že jo někde. No a tam vidíme nějaké ty produkty, které i při tom dlouhodobém skladování, i když je to nízká teplota, vznikají nějaké oxidační produkty. Takže z pohledu pančování másla, to není komodita, která by byla na pořadu dne.

 

Václav MORAVEC, moderátor

Jinými slovy, když nám teď ti největší výrobci másla sdělují, jak drahé bude máslo před vánočním trhem, že se setkáme s nedostatkem mléčných výrobků, nemůže to být také strategie těch výrobců, že to máslo zamrazí, pak ho vrhnou za velké peníze na vánoční trh, kde budou na tom másle vydělávat víc?

 

Jana HAJŠLOVÁ, vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT

Tak to já těžko tohle můžu odpovědět. To asi tu bilanci a ty statistiky ví pan ministr, kolik se produkuje másla, ale je pravda, že příčnou falšování je často právě tržní poptávka, která převyšuje ty možnosti a je to motivace.

 

Václav MORAVEC, moderátor

Pane ministře, hrozí tady nedostatek? Vy jste pověstný tím, že do Otázek si pravidelně nosíte mléko, dnes jste nám mléko nepřivezl. To znamená, vy už trpíte nedostatkem mléka.

 

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Ne. Já jedu z Českých Budějovic ze Země živitelky. Nejel jsem z domu, tak jsem si mléko, které máme doma v ledničce, nevzal tentokrát. Ale ta situace s máslem, protože zase mnoho dotazů na to dostávám a lidé jsou někteří rozhořčeni, proč jako ministerstvo zemědělství nenastavíme nějakou jinou cenu másla, proč do toho nevstoupíme a tak dále. Já musím říci, co za tím stojí, za tím zvýšením teď ceny másla. Zaprvé máme tady globální trh, který opravdu nám určuje i ty ceny, za které obchodují obchodníci v České republice a v Evropské unii a tady nám narostla poptávka po másle a obecně po mléčných produktech z Číny. To je obrovský trh, který, když zvýší poptávku o 3, o 4 %, tak se to prostě dotkne prakticky každé země, která produkuje mléko na export a mléčné produkty. Druhým aspektem je to, že v období léta opravdu dojené mléko má nižší obsah těch složek tuku i bílkoviny. Takže toto je nejkritičtější období, červen, červenec, srpen, při vysokých teplotách to zvíře reaguje tak, že prostě tyto složky jsou tam nižší. S příchodem podzimu a zimy tam zase naopak ty složky jsou nejvyšší.

 

Václav MORAVEC, moderátor

Je tedy zbytečné strašit, že bude nedostatek másla před vánočním trhem?

 

Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany, poslanec /KDU-ČSL/

Já bych nechtěl, já bych nechtěl úplně strašit, protože nejsem schopen odhadovat, jak v Číně budou nakupovat, případně v těchto velkých státech. A druhým aspektem je i to, že teď jak tady byla ta krize v tom mléčném sektoru zhruba ten rok a půl, dva, tak opravdu někteří výrobci, především některých starších členských států Evropské unie, ti menší, to neustáli, tu krizi nevydrželi a došlo k určitému poklesu stavu dojnic. Ale třeba Česká republika z té krize vzešla celkem dobře. U nás se zvýšila celková produkce meziročně o půl procenta, i přes tu krizi. Ale to na druhou stranu ukazuje to, že tady bohužel úplně ideálně nezafungovala Evropská unie a já jsem tehdy apeloval na eurokomisaře pro zemědělství Phila Hogana, ať v tom období nevymýšlíme finanční pobídky na utlumení výroby mléka, ale naopak ať se nakoupí tyto přebytky do, v rámci systému intervenčního nákupu. Unie to dělala třeba v roce 2009, vykoupila velké množství například obilí, které za rok a půl uvolnila na trh a krásně vyrovnala tu situaci na trhu. Kdyby to před rokem a půl unie udělala, tak všechny, všichni zemědělci, mlékárny by mohli produkovat a teď by se to dokázalo krásně zužitkovat a vyrovnat a možná by i finančně to...

 

Václav MORAVEC, moderátor

Tedy podobně jako prezident republiky kritizujete ty loňské dotace na snižování výroby. Paní eurokomisařko, bavíte se o tom, že i politika Evropské unie, kdy se vydávají peníze na snižování produkce něčeho, čeho se pak nedostává, žene to cenu másla a mléčných výrobků nahoru, že to není racionální politika?

 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví

Já si pamatuju, že v době té krize jsme v komisi taky pili mléko, že tam s tím přišel kolega komisař pro to zodpovědný. Já tyhle věci nemám v portfoliu, takže já vám tohle přesně nemůžu říct. Samozřejmě, že se bavíme o efektivitě dotací jako takových, bavíme se už dneska i o novém rozpočtu a o nastavení těch nových zemědělských dotací, toho je pan ministr se svým týmem samozřejmě přítomen a já budu ta první, která bude křičet proti tomu, aby dotace působily nějaké deformace v trhu anebo aby, aby financovaly něco, co, co neslouží lidem. A já, jestli mi dovolíte obecnou poznámku k dotacím, já jsem z toho velmi nervózní, co se tady říká o dotacích, protože evropské dotace téhle zemi neuvěřitelně pomohly. A já tady nebudu lacině šermovat těmi 600, já nevím kolika, miliardami, které jsme získali z unie. Ale chci argumentovat tím, že pokud nebudeme dostávat další peníze v tom dalším rozpočtovém období, tak prostě nedotáhneme velké investiční stavby v České republice, které potřebujeme dotáhnout. Bez evropských peněz to neuděláme. Neuděláme spoustu zajímavých věcí ve vědě, v aplikovaném výzkumu, nebudeme schopni podporovat start-upy a inovace. A tady bych řekla, ne dotacemi ale /nesrozumitelné/ kapitálem anebo úvěry. Takže prosím pěkně, pojďme být trošku věcnější, když se bavíme o dotacích. A nestřílejme se ne do nohy ale rovnou do hlavy.

 

Václav MORAVEC, moderátor

Věra Jourová, eurokomisařka. Dále vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT, profesorka Jana Hajšlová a ministr zemědělství České republiky Marian Jurečka. Děkuji vám za tuto věcnou diskusi a těším se na další setkání v Otázkách. Co je a co není politická kampaň, co je neúčelné a co je naopak účelovka. Nejen o tom bude řeč už za pár okamžiků na zpravodajské čtyřiadvacítce, kde Otázky pokračují. Hosty budou například předseda nového Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí Vojtěch Weis, ředitel Transparency International Česká republika David Ondráčka a politolog Ladislav Cabada. Přepněte se na zpravodajskou čtyřiadvacítku, kde pokračujeme.

  • Tisk stránky
  • Poslat e-mailem