Nemám skoro žádný čas na sport. Ale hlídám si, co jím

Exkluzivním hostem on­line rozhovoru regionálního Deníku byl ministr zemědělství Marian Jurečka. Přiznává v něm třeba, že mu nezbývají volné chvíle na zdravý pohyb:

 

Jak se do letošní úrody promítlo velké sucho? Jak na něj bude reagovat Ministerstvo zemědělství? Čím může pomoci pěstitelům z regionu? Čtenáři Deníku měli mimořádnou příležitost promluvit si s českým ministrem zemědělství Marianem Jurečkou. Rodák z Přerova musel občas čelit i ostřejším otázkám. Jak ukázal, vyhýbavé odpovědi, jindy tak příznačné pro vrcholné politiky, nejsou jeho styl.

 

Pane ministře, má vaše Ministerstvo snahu řešit, aby zemědělci střídali plodiny? Řepka a kukuřice, jak známo, příliš vody na polích nezadrží.

 

Do letošního roku nebyla žádná povinnost pro zemědělce, která by ukládala střídání plodin. Od tohoto roku jsme tento trend změnili a zemědělci mají poprvé povinnost střídat nejméně tři plodiny. Pro příští roky zvažujeme další zpřísnění a nároky na osevní postupy.

 

Jde ještě něco udělat proti tomu, aby nemizel dobytek z našich zemědělských družstev? Může stát nějak ovlivňovat výkupní ceny mléka? Tak si říkám, ono když nebude dobytka, nebude pomalu ani čím hnojit pole.

 

Aby dobytek v Česku neubýval, je z mnoha důvodů důležité, například i s ohledem na přísun organické hmoty do půdy, ale i v návaznosti na pracovní místa na venkově. Ministerstvo nemá však žádné možnosti, jak ovlivnit výkupní ceny zemědělských komodit, tedy ani mléka. Snažíme se motivovat zemědělce k tomu, aby živočišnou výrobu měli a poskytujeme jim finance na investice nejen do prvovýroby, ale také na technologie na zpracování třeba mléka, aby vyráběli finální produkt, který mohou nabídnout spotřebiteli.

 

Stále slyším české zemědělce naříkat, jak je stát málo podporuje, ale není problémem českého zemědělství a potravinářství také trochu nedostatek podnikavosti? Proč jsou supermarkety plné polských potravin? Protože Poláci dokážou pružně zareagovat na to, co Češi chtějí a za co budou utrácet peníze. A z vlastní zkušenosti vím, že polské potraviny jsou i velmi kvalitní, tedy v Polsku. Kvalita těch, co se prodávají u nás, je výsledkem tuzemské poptávky.

 

Osobně znám většinu zemědělců i potravinářů, kteří nenaříkají a umí vyrobit velice kvalitní produkty převyšující polskou kvalitu. Nicméně jsou tady určité rozdíly, které dávají výhodu polským producentům. Například to, že mají podstatně nižší daňové a sociální zatížení. To se samozřejmě někde projeví. Ale i v Olomouckém kraji znám spoustu zemědělců, kteří vyrábějí velice kvalitní a přitom cenově dostupné výrobky.

 

Domnívám se, že náš vstup do Evropské unie našemu zemědělství příliš neprospěl. Například zničil cukrovary. Budete mi tento názor vyvracet?

 

Pokud jde o počet cukrovarů, tak ten opravdu vstup do EU poznamenal. Ale je dobré se podívat na čísla a z těch je patrné, že dnes u nás zpracováváme historicky největší množství cukru. Je to způsobeno tím, že hektarové výnosy cukrovky se zdvojnásobily za posledních dvacet let a zvýšily se i kapacity cukrovarů. Česká republika se dnes potýká s poměrně velkými přebytky cukru, jsme tedy čistě exportní zemí, pokud jde o cukr.

 

Nestálo by za zvážení, aby se zvýhodnily dotace pro zemědělce, kteří produkují hnůj?

 

Vaše úvaha je naprosto logická. V letošním roce jsme to promítli do podmínek Programu pro rozvoj venkova a právě zemědělci, kteří mají živočišnou výrobu nebo pěstují speciální plodiny, ovoce, zeleninu či chmel, tak mají výrazně lepší podmínky při žádostech o dotace.

 

Domnívám se, že naše populace tloustne i kvůli tomu, že na trhu jsou pro děti nevhodné, tučné a přeslazené výrobky. Tuším, že v Maďarsku uzákonili vyšší daň pro nezdravá jídla, jako jsou například brambůrky, zvažujete něco podobného zavést u nás?

 

Nejsem příznivcem těchto regulací, já osobně to tedy nezvažuji. Každý si má sám uvědomit, co jí a kolik toho jí. Spíše je problém v tom, že lidé při současném způsobu života přijmou více energie, než vydají.

 

Pane ministře, chtěla jsem se vás zeptat, zda si nějak udržujete fyzičku – postavu. Lze to při vašem způsobu života?

 

Bohužel za poslední dva roky nemám prakticky žádný čas na sport. Ke sportování se dostanu spíše výjimečně, ale snažím se hlídat si, co jím a kdy jím, abych nepřibíral.

 

Jak se letošní sucho podepsalo na vašem domácím hospodářství?

 

Přímo u nás doma to byly po loňských rekordních žních druhé nejlepší žně. I celorepublikové průměry ukazují, že se sucho na sklizených obilovinách nijak dramaticky neprojevilo. Spíše způsobuje problémy pro plodiny, které se budou ještě sklízet. Chmel, brambory, ovoce, zelenina.

 

Jak pokračují přípravy další etapy protipovodňové ochrany Olomouce? Už je jasné, kdo co bude platit a kdy se asi začne?

 

Ano, už je to jasné. Ministerstvo se dohodlo s magistrátem i krajem. Probíhá stavební řízení, a pokud nenastane žádná komplikace, mělo by se příští rok začít s realizací.

 

Jak se díváte na používání chemických ošetření plodin v zemědělství? Neměla by se omezit? Deník například nedávno psal o takzvané biologické válce, kdy se nasadila do kukuřice vosička, která pomáhá zničit škůdce zavíječe, a prý to celkem dobře funguje. Nedalo by se to zavést celoplošně?

 

Biologických přípravků se v zemědělství dnes používá celá řada a za poslední roky i statistiky ukazují, že dochází k poklesu používání pesticidů. Zemědělci by samozřejmě mohli používání pesticidů výrazně snížit, je třeba si však uvědomit, že se to může promítnout do výnosů a ekonomiky, což by se mohlo projevit růstem cen potravin.

 

V květnu jste obhájil post místopředsedy KDU­ČSL. Bylo to ale poměrně těsně. Jakou to pro vás mělo zpětnou vazbu?

 

Kdo tu volbu sledoval detailně, tak ví, že více než devadesát delegátů udělalo chybu a u mého jména dali kolečko, ale u jména protikandidáta zapomněli dát negativní křížek. Jinak samozřejmě nad svou prací přemýšlím a ze svého okolí stojím o zpětnou vazbu. Pokud na příštím sjezdu přijde kdokoliv, kdo moji práci bude umět dělat lépe, budu rád, když jej delegáti zvolí.

 

Co říkáte na to, že v Rusku zlikvidovali kvůli embargu dvacet tun rajčat z Česka? Takové nehorázné plýtvání. Myslíte si, že embargo je účinné i za takovou cenu? Vždyť je na světě tolik lidí, kteří nemají pořádně co jíst.

 

Likvidovat potraviny tímto způsobem považuji opravdu za velice nešťastné. Tato politika mi připomíná počínání Mao Ce-­tunga v padesátých letech minulého století. Navíc se prokázalo, že ona zlikvidovaná rajčata nebyla vůbec z České republiky, ale z Makedonie. Nechť si o tom každý soudný čtenář udělá obrázek sám.

 

Šumpersko a Jesenicko bývalo lnářským regionem. Po roce 1989 len zcela zmizel, myslíte si, že by se mohl vrátit?

 

Vidím to jako velice složité, protože už u nás není žádná zpracovna lnu. Pěstuje se u nás len pouze na olej, a opravdu nevím o tom, že by nějaký podnikatelský subjekt měl ambici znovu pěstovat a zpracovávat přadný len. Což je velká škoda.

 

Máte už vyčísleno, jaké škody suché počasí v naší zemi napáchalo? Které plodiny jsou nejvíce postižené?

 

Celkové vyčíslení nemáme, zatím jsou jen odhady, o kolik se sníží výnos u některých plodin vlivem sucha. Situaci sledujeme a uvidíme, zda bude vyžadovat nějaké speciální kompenzace pro postižené zemědělce.

 

Bude česká strana při propagaci exportu do USA nějak systematicky využívat fenomén „kolache“?

 

(Obliba českých koláčů zejména v Texasu, poznámka redakce.) Děkuji za velice zajímavý podnět. Určitě to prodiskutujeme s Potravinářskou komorou. Rozhodně je to velmi zajímavá myšlenka.

 

Jak se díváte na používání náhražkových a chemických látek v potravinách? Nemyslíte si, že omezení palmového oleje by pomohlo jednak životnímu prostředí a také našim zemědělcům? Nebo úplný zákaz přidávání tetrahopu do piva, který je v Německu zakázán a u nás bohužel povolený?

 

O tom, které látky povolit či zakázat pro využití v potravinářství, vedeme diskuse s Ministerstvem zdravotnictví a rozhodující slova má Ministerstvo zdravotnictví, které musí garantovat, že daná látka je pro zdraví bezpečná. Jít cestou zákazu některých surovin s ohledem na nepřímou podporu našich zemědělců je myšlenka zajímavá, jen si prověřím, zda to neodporuje pravidlům jednotného unijního trhu.

 

Chystáte se do budoucna nějak zamezit tomu, aby sucha, která znovu mohou nastat v dalších letech, neponičila úrodu? Že by se například vybudovaly nějaké nádrže na vodu, z nichž by se pak dalo čerpat? A myslíte, že se u nás začnou pěstovat plodiny, které nebudou potřebovat tolik vody a horké a suché počasí jim prospívá?

 

Připravujeme celý soubor opatření pro lepší hospodaření s vodou. Musí to začít změnou u zemědělců samotných, v jejich přístupu k hospodaření s půdou i k tomu, jaké plodiny pěstují – mnohdy pěstují plodiny, které nejsou vhodné pro suchem postihované oblasti. Dále chceme rozvíjet nové rybníky, pokračovat v pozemkových úpravách, které napraví chyby, jichž se dopustili naši předkové při kolektivizaci, například rušení mezí, vysušení mokřadů a tak dále. Chceme také budovat systém závlah, protože tyto systémy za posledních pětadvacet let byly velice málo udržované a někde nefungují vůbec. Zvažujeme i realizaci některých vodních nádrží na řekách, kde není žádná možnost zlepšovat průtoky v období sucha. Chceme také zapojit domácnosti do podstatně lepšího systému hospodaření s vodou, například využíváním dešťové vody či snížením plýtvání s vodou. K tomu by v budoucnu mohla sloužit takzvaná nová zelená úsporám.

 

Chtěl jsem se zeptat, zda mají zemědělci nějakou výjimku na provádění zemědělských prací, třeba podmítání, v nočních hodinách? Konkrétně v době od půl dvanácté v noci do dvou hodin ráno.

 

Zemědělská technika nemá zákonem žádné omezení, které by říkalo, kdy smí či nesmí být v provozu. Většina rozumných zemědělců, pokud musí pracovat i v noci při sklizni, tak se snaží tyto práce dělat tak, aby co nejméně rušily noční klid. Z vaší otázky mám dojem, že máte asi nějakou negativní zkušenost, úplně nejjednodušší doporučení je zajít za dotyčným zemědělcem a požádat jej, zda by nemohl v noci pracovat třeba na jiném, vzdálenějším pozemku. Případně zvolit jinou trasu, pokud vám jezdí pod okny. Ale ne vždy je to možné a zkuste třeba i vy pochopit zemědělce, kteří musí v optimálním termínu sklidit a kolikrát, když to nestihnou, tak třeba přijdou deště, které jejich celoroční snažení výrazně znehodnotí. Protože v zemědělství platí staré heslo, že jeden den živí celý rok.

 

Snažím se žít zdravě a jíst dostatek zeleniny a ovoce. Musím říct, že mi dost vadí, když se dozvídám, jak je spousta potravin vlastně nezdravá, protože rostliny jsou stříkány a chemicky ošetřovány. Nevím ani, jestli můžu věřit tomu, když má nějaký výrobek nálepku eko či bio, zda opravdu byl vypěstován v kvalitní půdě a bez postřiků. Jak se vůbec takové farmy a pěstitelé kontrolují? A z vaší zkušenosti, dodržují to?

 

Výrobkům s označením Bio produkovaným v České republice lze opravdu věřit. Biozemědělci jsou kontrolováni a certifikováni každý rok. Sledují se i v jejich výrobcích stopy reziduí po pesticidech. Pokud by tam bylo jakékoliv zjištění, tak jsou výrobky okamžitě staženy z trhu a daný zemědělec přichází o certifikát Bio. Tato kontrola je u nás opravdu velice přísná. Pokud vím, tak za poslední dva roky se nikomu z tuzemských producentů certifikace Bio neodebrala.

 

Jak se daří vaší početné rodině? Obdivuji vaši manželku, že to tak zvládá, starat se o děti a zároveň mít muže často mimo domov. Můžete prozradit, jak trávíte volný čas, pokud vám nějaký zbývá?

 

Musím říct, že moje manželka současnou situaci zvládá velice dobře a musím ji opravdu poděkovat, protože to vůbec nemá jednoduché. Doma jsem prakticky pouze v sobotu a v neděli, a to dost často ještě odjíždím na různé společenské akce. Volného času je velice málo, ale teď jsem byl třeba v pondělí a v úterý doma, tak jsme se s nejstarším synem pustili do opravy pionýra, který jel naposledy před čtyřiceti lety. Jinak se volný čas snažím trávit, pokud to jde, společnými zážitky s celou rodinou, takže docela často vyrážíme na různé menší výlety.