Nejsem Babišův trojský kůň

Nelze zneužívat toho, že ti slušní neposílají koaličního partnera do různých ženských orgánů. Pan Babiš si musí uvědomit, že takovým způsobem s námi jednat nemůže, říká druhý muž KDU-ČSL a ministr zemědělství MARIAN JUREČKA. Kromě toho mluví i o problémech ANO s mýtem, miliardových dotacích pro zemědělce a ujišťuje, že doma není „podpantofl ák“.

 

Andrej Babiš měl prý nedávno úmysl odvést svoje hnutí kvůli sporu o slučování policejních útvarů z vlády. Pokládáte už věc za ukončenou?

Ani tehdy jsem si nemyslel, že by chtěl Andrej Babiš odejít. On říkal, že vypoví koaliční smlouvu, ale zůstane ve vládě. To samo o sobě ukazuje na nepochopení, jak funguje vládní spolupráce. Já se ho na to ptal a on nebyl schopen některé věci ani argumentačně vysvětlit. Myslím, že kdyby hnutí ANO tento krok udělalo, bylo by spíše pro smích. Navíc je zkušenost taková – a myslím, že to Andrej Babiš dobře ví –, že strana, která vyvolala předčasné volby, dopadla výrazně hůře, než jí ukazovaly průzkumy.

O předčasných volbách nikdo nemluvil. Socialisté plánovali, že případně vytvoří menšinový kabinet s KDU-ČSL, který by výměnou za nějaké ústupky čas od času podpořily TOP 09 a ODS. Bylo by pro vás něco takového akceptovatelné? Třeba i do budoucna?

O tom s námi nikdy nikdo vážně nejednal. Za sebe mohu říct, že by mi ta varianta nedávala žádnou logiku. Proč být v menšinové vládě, ale nemít možnost plně ovlivňovat její rozhodnutí a být v područí opozičních stran?

Už je po vládní krizi?

KDU-ČSL se celou dobu snaží vracet diskusi na nějakou racionální úroveň a dospět k rozumnému výsledku. Přiznám se, že jsem od počátku nepochopil, proč takovým rychlým způsobem k reorganizaci dochází. Nicméně míč už je vykopnut, ministerstvo vnitra si na tom trvá. Pro nás je tedy důležité, aby byly vypořádány všechny připomínky nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana a 20. července si mohli s policejním prezidentem Tomášem Tuhým říct, že je spolupráce nastavena, aby nebyly ohroženy nejen živé kauzy, ale ani budoucí spolupráce všech útvarů.

Neptal jsem se jen na spory o reorganizaci policie, ale spíše obecně. Napětí mezi ČSSD a ANO nezmizelo, s blížícími se volbami bude zřejmě ještě narůstat, ne?

Nebral bych to, jestli je krize zažehnána a zda ještě nějaká další do voleb bude, nebo ne. Zdá se mi, že to je normální stav jakékoli koalice, kdy prostě přijdou okamžiky, kdy vše neběží úplně ideálně a musí se to vykomunikovat. To se dělo i v minulosti.

Normální stav asi není, když se lídři označují za lháře, podrazáky či tajtrlíky. Nebo ano?

I na jednání Bezpečnostní rady státu, kde mi ta komunikace přišla už přes míru, jsem říkal, že slušnost není slabost. Jestli má pan premiér Sobotka slušné vyjadřování a neposílá svého koaličního partnera do různých ženských orgánů, tak toho nemohu zneužívat. Nelze zneužívat toho, že mí koaliční partneři nepůjdou nikdy tak daleko jako já. Takže jsme říkali, že má-li koaliční spolupráce pokračovat, musí si i pan předseda Babiš uvědomit, že takovým způsobem s námi jednat nemůže.

Podobně rozzuřit ho může třeba přijetí „lex Babiš“, který by výrazně omezil podnikání ministrů a zakázal jim vlastnictví médií. Návrh teď ve sněmovně prošel ve druhém čtení, v září by i hlasy lidovců mohl být schválen defi nitivně. Vám připadá principiálně správné zamezovat přístup do politiky někomu, kdo má firmu nebo vlastní média?

To není o tom, někomu zakazovat politiku, ale stanovit pravidla, za jaké situace mohu politiku dělat. Principiálně není správně, aby ve vládě seděl člověk, který ovládá – můj odhad – 20 až 25 procent mediálního prostoru. Tady nebýt ve střetu zájmů je téměř nemožné. Navíc se lze podívat na jeho další podnikatelské aktivity. Každý by se měl umět dopředu svobodně rozhodnout podle platné legislativy, zda chce být mediálním magnátem a vlastníkem takového holdingu, anebo dělat politiku.

Myslíte si o sobě, že jste doma „podpantoflák“?

Tak to vůbec ne.

Ptám se, protože vy jste tento střet zájmů vyřešil převedením firmy na manželku. A asi si nebudeme namlouvat, že když se jí zeptáte: „Ženo, jak nám jdou kšefty?“, ona odpoví: „Do toho ti nic není, drahý, ty jsi ministr.“

Samozřejmě jsem s tím byl konfrontován a i pan ministr Babiš říkal, že jsem pokrytec. Ale myslím, že je rozdíl, jestli převedete holding s obratem řádově několika miliard, anebo jestli jde o mikro firmu, která má 30 hektarů, nebere žádné investiční podpory, žádnou zelenou naftu. To myslím, že v daleko větším střetu zájmu mohu být, když se hlasuje o slevách na děti (Jurečka má pět synů, pozn. red.).

To je jedno, jak je firma velká, jde přece o princip. Takže když Babiš vše převede na svoji družku Moniku, tak bude všechno v pořádku? Vždyť je to celé absurdní. Když to budeme brát takhle do důsledku, tak může být člověk ve střetu zájmů prakticky kdykoli. To není otázka, jestli to je manželka, bratr nebo sestra. Může to být dobrý přítel, se kterým nejsem v rodinném svazku, a přesto bych mohl ohýbat legislativu či mu vycházet vstříc. Já se snažím k tomu přistupovat tak, že tyto věci nespojuji. Znovu říkám: o zelenou naftu farma mé manželky nežádala, stejně jako o žádné investiční dotace. Skupina Agrofert od státu všechny tyto věci žádá.

Zrovna teď jste přece na koaliční radě prosadil pomoc zemědělcům, kteří se zabývají živočišnou výrobou. Budou mít slevy na pohonné hmoty a také budou osvobozeni od daně z příjmu ze získaných dotací. Stát to po dobu dvou let vyjde na tři miliardy ročně. To se vztahuje i na firmu vaší ženy, ne?

My nějakou malou živočišnou výrobu máme. Ale znovu opakuji: já třeba nežádám už dva roky ani zelenou naftu na rostlinné výrobky. Když jsem byl obviněn, že by to byl střet zájmů, tak jsem řekl, že dokud budu v politice, tak to nikdy dělat nebudu. A nebudu žádat ani o podpory, které teď projednala koaliční rada.

Mimochodem, proč mají miliardovou státní pomoc dostat zrovna zemědělci? V krizi je i řada dalších odvětví, ale v těch si musí podnikatelé pomoci sami.

Samozřejmě tyto argumenty potkávám a musím je vysvětlovat i svým přátelům. Když budu vyrábět hřebíky a zrovna přijde krize, která jim na trhu nepřeje, tak mohu výrobu utlumit a třeba za půl roku, až se krize přežene, s ní začít ze dne na den znovu. Když se dnes zemědělec rozhodne, že chov zruší, protože je ztrátový – jen na mléku vytváří ztrátu dvě koruny až dvě padesát na každém litru –, tak pokud se za půl roku situace na trhu změní, bude mu vybudování nového stáda trvat tři a půl až čtyři roky. A to nemluvím o vlivech, které jsou spojeny se zaměstnaností lidí. S tím, že na řadě míst, kde byla živočišná výroba zrušena a chtěli ji obnovit, ji tam už místní třeba po pěti letech nechtěli. Pak je tu vliv zrušených zemědělských výrob na životní prostředí. Znamená to totiž ztrátu přísunu organické hmoty do půdy, její degradaci, nižší schopnost udržet vodu a tak dále. Takové vlivy nejsou zcela totožné se všemi jinými příklady podnikání v České republice.

Jasně. Ale jde přece o klasické riziko podnikání. Proč zemědělce dotovat, když jim byznys nevyšel?

Tak pozor! Za posledních sedm osm let tady byly i jiné mléčné krize a stát do toho takovým způsobem nevstupoval. Nicméně tato krize je výjimečná svou délkou a hlubokým propadem cen. Představte si, že něco vyrábíte a vaše realizační cena se vám propadne o 40 procent za rok a půl! A propadne se díky dvěma politickým rozhodnutím. Zaprvé EU rozhodla o sankcích vůči Rusku, což vstoupilo do vývoje celého trhu. No a půl roku poté došlo k ukončení režimu takzvaných mléčných kvót. To znamená, že se přestala regulovat výroba v jednotlivých členských státech a celé EU. Tudíž jako politik cítím odpovědnost nenechat lidi, kteří v zemědělství podnikají, padnout na ústa a nechat je, aby vykrváceli. Protože věřím, že se situace za rok, za rok a půl zase změní.

Už když jste na koaliční radu návrhy na pomoc zemědělcům nesl, dočetl jsem se, že to opět půjde na ruku Andreji Babišovi a jeho holdingu. Vy máte vůbec pověst Babišova trojského koně v KDU-ČSL. Jak to vnímáte?

Takové narážky mi samozřejmě vadí. Je to daň za to, že jsem ministrem zemědělství a Andrej Babiš má od dob kuponové privatizace velkou část svého podnikání v potravinářství a zemědělství. To jsem tady nevytvořil já. Já jsem tu od toho, abych vytvářel dobré podmínky pro všechny zemědělce v České republice. A nejsem schopen je nastavovat a odlišovat tak, aby byly dobré pro 95 procent našich zemědělců, a zároveň nepodporovaly Andreje Babiše. Pokud Babišovy firmy hospodaří dobře na půdě, chovají se dobře v daném katastru, zaměstnávají lidi, tak nemám důvod je z toho prostoru nějakým způsobem vytlačovat. Navíc je tady spousta rozhodnutí, která měla na Andreje Babiše jednoznačně negativní dopad. Od začátku letošního roku se například zastavil prodej vysokoprocentních biopaliv. Všechny zkazky, které jsem před rokem poslouchal ve sněmovně, když se schvalovala novela zákona o spotřební dani, byly mylné. My jsme naopak – a mnozí to tehdy nepochopili – ta biopaliva historicky poprvé zdanili. Navíc připomenu, že poměrně významné podnikatelské aktivity má Andrej Babiš i v oblasti zdravotnictví či průmyslu, kde může jít také o střet zájmů.

Jenže ministři zdravotnictví Svatopluk Němeček a průmyslu Jan Mládek nebývají označováni za Babišovy trojské koně. Na rozdíl od vás. Proč?

Tady byla tendence vytvořit vůči mé osobě negativní mediální obraz, ale já mám v tomto čisté svědomí. Jsem schopen deklarovat na spoustě konkrétních příkladů, kdy byly kroky ministerstva vůči zájmům Andreje Babiše i negativní.

Vraťme se k aktuálnímu sporu v koalici. Váš předseda Pavel Bělobrádek zhruba před čtvrt rokem řekl, že má strach, aby kvůli řešení výběru mýta po roce 2016 nevtrhla na Úřad vlády policie. Máte po čtvrteční dramatické koaliční radě, která nic nevyřešila, ty obavy také?

Až takový strach v tento okamžik rozhodně nemám. Protože pokud nebudeme mít ve vládě jasné argumenty a jistotu, že je návrh na řešení mýta od pana kolegy Ťoka komfortní se současnou legislativou, tak se pro to většina hlasů ve vládě nenajde. Je na ministru dopravy, aby do dalšího jednání vlády doplnil argumenty, abychom pro to mohli zodpovědně hlasovat.

Hnutí ANO ovládá ministerstvo dopravy dva a půl roku, z toho rok a půl je ve funkci Dan Ťok. A ačkoli bylo zajištění provozu mýta, které Česku přináší 10 miliard ročně, jeho hlavním úkolem, nezajistil nic. Místo toho navrhuje prodloužení smlouvy stávajícímu provozovateli, firmě Kapsch, na tři roky za šest miliard. Byť se proti staví i posudek ministerstva pro místní rozvoj Karly Šlechtové, rovněž z hnutí ANO. Považujete to za selhání ministra?

On neměl jednoduchý úkol. Smlouva a hlavně dodatky, které byly uzavřeny, byly pro stát velmi komplikované. Nicméně to všichni dva a půl roku věděli. Já jsem také zdědil řadu komplikovaných smluv, například na IT, a museli jsme jít do opravdu tvrdých vyjednávání s partnery, abychom ty systémy mohli soutěžit. A toto je obdobný příběh. Za poslední půlrok tady bylo několik možností, jak věc zvládnout výrazně lépe, nic z nich se ale nestalo.

Měl by Ťok rezignovat?

Rezignace ministra je až poslední věc. Hlavně bych očekával, že pan ministr Ťok a hnutí ANO udělají vše pro to, aby se zvládl výběr od 1. ledna. To znamená, že dodají dostatek argumentů, aby JŘBÚ (jednací řízení bez uveřejnění, tedy zadání přímo jedné firmě bez soutěže, pozn. red.) bylo právně a legislativně odůvodnitelné. Případně aby připravili dobrou záložní variantu. Protože není důvod, aby bylo JŘBÚ vypsáno, pokud ten, kdo ho vypisuje, sám vytvoří časovou tíseň, kvůli které se nezvládne řádná soutěž. Anebo se odvolává na technickou výjimečnost, ačkoli přispěl k tomu, že se do ní stát dostal. Ostatně to jasně říká i verdikt Nejvyššího správního soudu v kauze Opencard.

Po koaliční radě prý zůstaly jen tři možnosti: Ťok přesvědčí Šlechtovou a její úředníky, aby posudek změnili a jeho řešení potvrdili. Zadruhé stát přestane mýto vybírat elektronicky a na čas se vrátí k papírovým kuponům, na čemž by ztratil až čtyři miliardy ročně. Anebo vznikne jakýsi speciální zákon „lex mýto“, aby Ťokův postup posvětila nejen vláda, ale i poslanci. K čemu se kloníte?

Pořád doufám, že ministr přinese argumenty, aby se JŘBÚ s Kapschem dalo řádně odůvodnit. Na koaliční radě jsme ale jako KDU-ČSL začali požadovat, aby ministerstvo začalo připravovat i záložní variantu. To znamená nějaký „lex mýto“. Prostě právní rámec, aby to nouzové řešení bylo v souladu se zákonem. Je to nestandardní, ale nemůžeme dělat krok, který by neměl oporu v zákoně.

Takže opět raději sepíšete účelový zákon, protože na rozdíl od členů vlády dvě stě poslanců nemůže policie zavřít?

No ne, pokud se to schválí jako zákon, tak to prostě bude zákon. Ať si o něm můžeme myslet cokoli. My musíme najít řešení, protože jsme konfrontováni s případnou desetimiliardovou škodou, která státu vznikne, když se mýto vybírat nebude.

Až dosud se lidovci ve vládní krizi drželi stranou, preference vám mírně povyskočily, pro krajské volby vytyčil váš předseda Bělobrádek cíl zisku jednoho hejtmana… Počkejte, čemu se smějete?

Já tam vidím potenciál až na čtyři a myslím, že by mohli být s vysokou jistotou dva.

Příští rok bude mít KDU-ČSL před volbami do sněmovny volební sjezd. Naposledy jste Bělobrádkovi ustoupil. Počítalo se, že příště už nebude kandidovat a vy se posunete na jeho místo. Jenže nedávno váš předseda TÝDNU řekl, že je nakloněn další kandidatuře. Co tomu říkáte?

Nevím, jak to mají mí kolegové, ale pro mě je sjezd strašně daleko. Debaty, jestli, kam a na jakou pozici přesně budu kandidovat, si nechám až někdy po Novém roce.

Překvapilo vás, že má Bělobrádek chuť táhnout lidovce ještě do dalších voleb do sněmovny?

Máme poměrně vzácnou konstelaci. Už to bude sedm let, co má KDU-ČSL jednoho předsedu a prakticky polovinu vedení tvoří stabilní tým. Myslím, že je to straně ku prospěchu.

Bylo by to ku prospěchu, i kdyby to trvalo devět let?

Když vidím příklady z Německa, třeba Helmuta Khola či Angelu Merkelovou, tak těm stranám to většinou ku prospěchu bylo. Ale samozřejmě všechno má svůj čas. A jak říkala Margaret Thatcherová, uměním politika je také dokázat včas odejít.

 

***

 

Marian Jurečka (35) Vystudoval Mendelovu univerzitu v Brně. Od roku 2002 pracoval jako soukromý zemědělec na rodinném statku v Rokytnici u Přerova. Do KDU-ČSL vstoupil v roce 1999 a od roku 2011 je prvním místopředsedou strany. Ve volbách v roce 2013 byl zvolen poslancem a od ledna 2014 je ministrem zemědělství ve vládě Bohuslava Sobotky jako její nejmladší člen. Jurečka je římský katolík, je ženatý a má pět synů. Jako své záliby uvádí fl orbal, hru na tubu a zemědělskou techniku.