přechod na části stránky

Upozornění:
Používáte prohlížeč IE verze 6. Od 1. června 2012 nebude možné se s tímto prohlížečem do prostředí eAGRI přihlásit. Proveďte upgrade na IE verze min. 7 nebo použijte jiný prohlížeč (např. Mozilla Firefox nebo Google Chrome). Další informace zde.

Naprostá většina našich záměrů a cílů byla úspěšně naplněna

25.8.2021

Agrobase, 24. srpna 2021

Potraviny, voda, kůrovec a dobré podmínky pro zemědělce v rámci Evropské unie. To jsou hlavní aktuální témata českého zemědělství a především ministra Miroslava Tomana. Zeptali jsme se ho na to, co se v rezortu podařilo, ale i na aktuální témata, jako jsou pandemie covidu-19, škody po tornádu na Moravě a co nového bude na letošní výstavě Země živitelka.

Začněme u nastavení Společné zemědělské politiky. Jde o velmi aktuální téma, které je pro naše zemědělce hodně důležité. Jaká je současná situace?

Všechna jednání a nastavování pravidel a podmínek trvala tři roky. To je opravdu dlouhá doba, ve které bylo nutné tvrdě vyjednávat a neslevovat z našich požadavků tak, aby podpory a podmínky pro naše zemědělce byly co nejpříznivější. Koncem června jsme došli ke kompromisu a jsem rád, že se nám podařilo prosadit přes 80 % našich požadavků.

Myslíte například zastropování přímých plateb?

Ano, to bylo a je velké téma, které se často objevuje i ve veřejných debatách. Jde o to, že některé hlasy jak v Evropě, tak u nás prosazovaly, aby byla zavedená povinná horní hranice pro tzv. základní platbu pro zemědělce, a to 100 000 eur. I díky českému vyjednávání se podařilo toto dohodnout jako dobrovolné. Jednotlivé členské státy se mohou rozhodnout, zda hranici pro platby zavedou, nebo ne. Současně ale musí malé zemědělce podpořit jiným nástrojem, u nás to bude takzvanou platbou na první hektary, což jsem prosazoval od svého nástupu na ministerstvo. Pro dokreslení situace je potřeba uvést, že Česká republika je specifická, pokud jde o velikost zemědělských podniků, a to díky historickým souvislostem. Máme nejen největší průměrnou výměru zemědělských podniků v Unii – 133 ha, přičemž průměr v EU je 16 ha. Máme ale také pátou největší četnost podniků nad 100 ha, ale i jednu z největších průměrných výměr ekologického podniku, a to 120 ha. V podmínkách českého zemědělství by se navrhované zastropování plateb dotklo podniků, které zaměstnávají přes polovinu pracovních sil v zemědělství a chovají tři čtvrtiny veškerého skotu v ČR, včetně téměř 90 % dojnic. I z těchto důvodů jsme za českou stranu podporovali zastropování jako dobrovolné.

Znamená to nějaké znevýhodnění pro menší podniky v České republice?

Rozhodně ne. Jak jsem již řekl, chceme zavést redistributivní platbu, při které malí zemědělci dostávají na první hektary výrazně vyšší platbu na úkor velkých zemědělských podniků. Jde o opatření, které bez zbytečné administrativy efektivně podpoří nejmenší farmáře.

Které další požadavky se vám podařilo prosadit?

Kromě dobrovolnosti zastropování a platby na první hektary je to například definice zemědělce, který aktivně hospodaří, tedy aktivního zemědělce. Definice, jak jsme ji prosazovali my, má být jednoduchá a založená skutečně jen na zemědělských činnostech a má umožňovat posuzování vykonávání zemědělské činnosti bez dalších byrokratických požadavků. Nepovažuji za přijatelné kontrolovat každoročně příjmy a účetnictví všech zemědělců a posuzovat, jaké procento příjmu měl ze zemědělství a jaké z ostatních činností. To přitom bylo původně plánováno. Dále jsme vyjednali například zachování současné úrovně podpory na citlivé sektory, jako jsou například ovoce, zelenina, chmel nebo vepřové.

Velkým tématem Společné zemědělské politiky je Zelená dohoda, tzv. Green Deal. Co to přesně znamená a co se pro zemědělce mění?

Jde o soubor nástrojů, které mají za cíl snížit zátěž z hospodaření na planetu a životní prostředí. Jednou ze strategií, jak toho dosáhnout, je např. strategie Farm to Fork, takzvaně od zemědělce ke spotřebiteli, která má vytvořit udržitelný potravinový systém. Pro zemědělce to bude znamenat dosáhnout některých vytyčených cílů, kterými jsou omezení používání pesticidů o 50 % do roku 2030, využívání nejméně 25 % zemědělské půdy v Evropské unii k ekologickému zemědělství a další. Za Českou republiku jsme v tomto ohledu apelovali, aby bylo zohledněno již vynaložené úsilí a rozdílné výchozí pozice jednotlivých států. Naše země na rozdíl od jiných států Evropské unie některé hlavní požadavky již dávno plní. Dále je také důležité v Evropské unii zavést pravidla pro dovoz potravin, aby se vyrábělo za stejných podmínek, jinak budou zemědělci v rámci Unie v nevýhodě oproti ostatním zemím. V praxi se to ale bude těžko realizovat.

Důležitým tématem, kterému byla věnována velká pozornost hlavně loni v počátcích pandemie, byly potraviny, jejich kvalita a cena. Jsou v tomto ohledu nějaké novinky?

V květnu nabyla účinnosti novela zákona o potravinách. V praxi to znamená, že jsme zakázali potraviny dvojí kvality, tedy výrobky zaměnitelné za ty s horší kvalitou určené pro evropský trh. Dvojí kvalita je nekalá obchodní praktika, kterou nemůžeme tolerovat. Na dodržování dohlíží Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Nově také zákon obsahuje možnost, aby veřejní zadavatelé, jako jsou školy, nemocnice či úřady a ministerstva, mohli stanovit jako podmínku dodání místní nebo regionální potraviny nebo biopotraviny apod. Tato změna bude účinná od 1. ledna 2022.

Zajímá nás také, zda se daří snižovat závislost na dovozech potravin z jiných zemí a podporovat české výrobce?

My se obecně snažíme podporovat co nejvíce sektory ovoce, zeleniny, skladování a zpracování potravin v České republice. Soběstačnost hlavně v ovoci, zelenině a živočišné výrobě jsme na jaře podpořili v rámci 12. kola Programu rozvoje venkova více než 5 mld. Kč. Národní dotace na letošní rok se nám podařilo navýšit o 1,2 mld. Kč na 5 mld. Kč. Snažíme se hledat všechny možné způsoby, jak posilovat konkurenceschopnost českých zemědělců. Myslím, že se nám to daří, protože záporná bilance zemědělského zahraničního obchodu se meziročně zlepšila téměř o 10 %, jeho schodek klesá a také vývoz roste rychleji než dovoz. Mezi důvody zlepšení bilance patří snížení dovozu vepřového masa a nárůst vývozu krmiv pro zvířata a potravinových přípravků.

V souvislosti s potravinami a covidovou pandemií se ukázala důležitost potravinových bank. Jak se v nich Ministerstvo zemědělství angažuje?

Ministerstvo potravinovým bankám pomáhá od roku 2016, a to například podporou při pronájmech skladů, jejich rekonstrukci a budování, na vybavení, automobily na svoz potravin a podobně. Pro představu, v roce 2019 jsme na tuto činnost vyplatili 116,5 mil. Kč, loni téměř 95 mil. Kč a na letošní rok je připraveno 83 mil. Kč. Od počátku podpory jsme potravinovým bankám přispěli více než 304 mil. Kč. Jejich činnosti přispěla také novela zákona o potravinách, kdy byla obchodníkům s prodejní plochou větší než 400 m2 dána povinnost, aby už neprodejné, ale bezpečné potraviny bankám poskytli bezplatně. Loni jsme také pomohli uplatnit produkty ze školních projektů v době uzavření škol kvůli pandemii, zachránilo se tak rychloobrátkové zboží. Například během března až října loňského roku se podařilo zachránit potraviny za zhruba 12 mil. Kč, tedy asi 413 tis. ks ovoce a zeleniny a 755 tis. ks mléčných výrobků.

Kromě pandemie Českou republiku v posledních letech sužovalo suché a teplé počasí, až letos se počasí vrátilo k normálu. Dělá stát i nadále něco pro řešení sucha?

Ano, tímto tématem je nutné se zabývat, i když se zdá, že zrovna nyní není aktuální. Ministerstvo zemědělství se v boji proti suchu zaměřuje na tři roviny: zadržování vody v krajině, vodohospodářská opatření a opatření v lesích. Všechna tato opatření jsou stejně důležitá a musí se dělat současně – tedy např. členit krajinu a starat se o ni tak, aby zachycovala co nejvíce vody, ale zároveň se snažit zabezpečit dostatečné množství pitné vody pro obyvatelstvo.

Co sucho a zemědělci, jak se jich týká, jak mohou pomoci?

Špatný stav půdy, nebo dokonce i sucho je někdy v naší zemi dáváno za vinu pouze zemědělcům. Myslím si, že to je neoprávněné. Snahou ministerstva je, aby naše krajina byla zdravá, aby byl na polích dostatek organické hmoty, pravidelně se střídaly plodiny a aby byla správně nastavena protierozní opatření. To všechno podporují dotace, jejichž čerpání je podmíněno dodržováním všech pravidel šetrného hospodaření. Od loňského ledna také platí na erozně ohrožených půdách omezení výměry jedné plodiny na 30 ha, zemědělci musí dělat ochranné pásy, remízky a podobně. Od letošního roku platí stejné omezení pro veškerou ornou půdu u nás.

Na jaká opatření v boji proti suchu se na ministerstvu ještě zaměřujete?

V oblasti vodního hospodářství se zaměřujeme na různá opatření, od nejmenších vodních děl, jakými jsou rybníky, propojování vodovodů až po velké vodní nádrže, které zajišťují dostatek pitné vody. Za loňský rok jsme podpořili výstavbu nebo rekonstrukci 372 rybníků. Do roku 2030 plánujeme podporu až 3,75 mld. Kč, což pomůže postavit, opravit nebo odbahnit přes 2 600 rybníků. Také jsme usnadnili stavbu nových rybníků na vlastním pozemku. Dílo do 2 ha s výškou hráze do 2,5 m je možné postavit jen na ohlášení. Důležitým opatřením je také zmíněné propojování vodárenských soustav. Už nyní existuje 7 pilotních projektů, pro které vláda schválila podporu 490 mil. Kč. To zajistí lepší zabezpečení pitnou vodou asi u 1,5 mil. obyvatel. Do roku 2025 je alokace na tento program 4,4 mld. Kč. Potřebujeme ale i velké vodní stavby, přehrady. V současnosti připravujeme stavbu nádrží Nové Heřminovy, Skalička a Vlachovice a soustavy tří nádrží na Rakovnicku – Kryry, Senomaty a Šanov. V roce 2020 jsme také rozšířili seznam hájených lokalit vhodných pro případnou výstavbu vodárenských nádrží k zabezpečení dostatku vodních zdrojů, a to o 21 lokalit. Nyní tedy seznam obsahuje 86 míst.

S malým počtem srážek a vysokými teplotami u nás souvisí také boj s kůrovcem, se kterým se lesníci poslední roky potýkají. Jaká je aktuální situace v lesích?

Příznivé počasí v roce 2020 zpomalilo vývoj kůrovce a šíření napadení v první polovině vegetačního období, díky čemuž nedošlo k nárůstu kalamity. Pozitivní je i dosavadní dostatek srážek. Podmínky pro tlumení kalamity v roce 2021 jsou tedy relativně příznivé. Kvůli vysoké hustotě kůrovců ale nelze automaticky očekávat výrazné zlepšení v rozsahu těžby. Letošní kůrovcové těžby lze očekávat stejné jako v roce 2020, tedy přibližně do úrovně 26 mil. m3.

Můžete připomenout, jaké jsou nástroje státu pro boj s tímto škůdcem?

Zavedli jsme červené zóny, ve kterých platí speciální pravidla – například uvolnění povinnosti lapáků ve prospěch přednostního zpracování kůrovcových stromů nebo možnost ponechání nezalesněných pruhů o šířce až 5 m. Uvolnili jsme také zásady přenosu sadebního materiálu tak, aby si lesní hospodáři mohli co nejlépe načasovat obnovu lesa a vhodně zvolit dřeviny. Vlastníci lesů mají také možnost až do roku 2022 ponechat v lese souše a Lesy České republiky už od roku 2018 nedělají jiné než nahodilé těžby.

Daří se znovu zalesňovat?

To je něco, co se opravdu daří. Loni se vysázelo rekordních 128,5 mil. listnáčů a 77 mil. jehličnanů. Cílem je zakládat druhově pestré lesy. Plocha zalesňovaná listnatými stromy meziročně výrazně vzrostla a druhý rok po sobě překonala jehličnany.

Pro vlastníky lesů stát připravil kompenzace za škody při těžbě a podpory pro novou výsadbu. Kolik bylo dosud vyplaceno?

Pro nestátní vlastníky lesů jsme za škody způsobené v letech 2017 a 2018 vyplatili 2,78 mld. Kč a za škody v roce 2019 to bylo 6,52 mld. Kč, z toho 4 mld. Kč byly pro nestátní vlastníky. Na škody v roce 2020 máme připraveny 3,64 mld. Kč, materiál předložíme vládě ke schválení a počítáme s výplatou většiny financí do konce letošního roku. Dále vlastníky podporujeme finančně i při obnově lesa, použití šetrných technologií při vyvážení dříví a podobně. Na některé podpory v souvislosti s kůrovcem majitelé lesů dosáhnou i prostřednictvím Programu rozvoje venkova, doporučuji sledovat webové stránky Ministerstva zemědělství.

Zajímalo by nás, zda ministerstvo pomáhá zemědělcům v nenadálých situacích a krizích, například při epidemii covidu-19?

Připravili jsme kompenzační program Agricovid potravinářství pro potravináře a zemědělské podnikatele, kteří dodávají svoje výrobky do provozů veřejného stravování a kteří mají ztráty kvůli opatřením z důvodu pandemie. Celkem jsme vyplatili 206 mil. Kč. Dále jsme pomáhali při zajišťování pracovníků na práce, na které zemědělské firmy běžně využívají zahraniční pracovníky. Ti právě kvůli pandemii nemohli mnohdy dorazit. Poskytovali jsme součinnost při zajišťování tuzemských pracovníků i při přednostním vyřizování víz pro pracovníky z ciziny. Za tímto účelem jsme vytvořili program Mimořádné pracovní vízum.

A co bylo třeba zajistit pro zemědělce zasažené červnovým tornádem na Moravě a bouřemi na Ústecku?

Ministerstvo připravilo pomoc bezprostředně po katastrofě, aby se k potřebným dostala co nejdříve. Poskytli jsme prostřednictvím Lesů České republiky každému majiteli zničeného domu 50 m3 kulatiny nebo finanční dar 100 tis. Kč. Poskytujeme také domácnostem palivové dříví. Podpoříme obnovu poničených vodovodů a kanalizací. Povodí Moravy i Lesy České republiky nabídly na pomoc svoje lidi i stroje a odstraňovaly těžkou technikou škody. Zemědělcům, lesníkům a potravinářům poskytneme až 1,5 mld. Kč jako kompenzace za zničené chmelnice, vinice, sady i pole, uhynulá zvířata či zdevastované haly a budovy.

Loni se kvůli pandemii nekonala tradiční zemědělská výstava Země živitelka. Jak to bude letos, a můžeme se těšit na nějaké novinky?

Jsem opravdu rád, že letos nám epidemiologická situace dovolí se na této naší nejvýznamnější zemědělské výstavě znovu potkat. I když se bude akce konat za zvýšených hygienických podmínek, věřím, že si ji opravdu užijeme. Vnímám tuto akci, kde se mohou zemědělci a podnikatelé setkat a vyměnit si své zkušenosti, za velmi prospěšnou. Snažili jsme se letos vše pro návštěvníky i vystavovatele zajistit co nejlépe. Dokončili jsme rekonstrukci Národního pavilonu Z, proměnou prošla také restaurace Rybářská bašta a vystavěli jsme nové výstavní plochy o rozloze asi 3 500 m2. Celkově jsme na Výstavišti letos investovali 200 mil. Kč. Věřím, že všechny tyto změny přispějí k vysoké kvalitě agrosalonu a ke spokojenosti návštěvníků i vystavovatelů.
 

  • Tisk stránky
  • Poslat e-mailem