Migrace, nebo podpora porodnosti?

Úkolem politika, pokud nechce být pouze údržbářem systému, je představit lidem konkrétní opatření proti hlavním rizikům, kterým společnost čelí. Zcela ukázkově a odpovědně se například vláda chová v oblasti migrační krize. Připravuje se na všechny možné scénáře bez ohledu na kritiku opozice.

Avšak migrační krize nám nesmí zakrýt další rizika, kterým jako společnost čelíme. A tím je především demografický deficit. Nerodí se dostatečné množství dětí a přitom se prodlužuje délka dožití. Tento stav nemůže trvat věčně. Pokud nechceme být převálcováni jinými národy a kulturami, musíme rozumnými nástroji podpořit zvýšení porodnosti v našem národě.

Čím dříve tento trend obrátíme, tím lépe se budeme vyrovnávat s budoucími riziky, jako je neschopnost uživit stárnoucí obyvatelstvo nebo právě zvýšený tlak migrujících lidí z Afriky či Blízkého východu.

Musíme si totiž vybrat. Buď budeme opět zakládat rodiny s větším počtem dětí, nebo budeme přihlížet postupnému stárnutí a vymírání našeho národa a mizení naší kultury.

A právě jedním z opatření, která mohou z dlouhodobého hlediska přispět k té první možnosti, je návrh na snížení sociálního pojištění pro pracující rodiče podle počtu vyživovaných dětí.

Podstatu návrhu lze jednoduše popsat tak, že lidem, kteří nevychovávají děti, o procentní bod stoupne suma odváděná na sociální pojištění. Naopak těm, kdo mají dva a víc potomků, proti současnému stavu klesne. Sleva by se týkala zaměstnanců i živnostníků a týkala by se obou rodičů, a to pouze po dobu, kdy děti skutečně vyživují.

Návrh vzbudil mimořádnou pozornost. Jednak na straně rodičů pečujících o děti, kterým by mohlo v peněženkách zůstat víc peněz, na straně druhé u všech ostatních, jimž by v peněženkách zůstalo stejně nebo nepatrně méně.

Okamžitě se objevila řada kritických argumentů. Dopady na rozpočet, složitost daňového systému nebo nespravedlnost pro ty, kteří děti mít nemohou nebo nechtějí. To vše jsou relevantní, ale v kontextu demografického a migračního problému, kterému čelíme, přece jen méně důležité, nebo dokonce zavádějící argumenty.

Byl jsem velmi rád, když jsme se jako vláda ve svém programovém prohlášení zavázali připravit „komplexní a vzájemně provázaný souhrn konkrétních návrhů na změny v důchodovém systému, které přinesou jeho dlouhodobě stabilní uspořádání“. Právě k zajištění tohoto stavu slouží i návrh na snížení sociálního pojištění pro rodiče s dětmi. Nejde o nějakou dotační nebo nespravedlivou podporu rodin, jde o uplatnění zdravého rozumu.

Jde o uznání, že ti, kteří vychovávají děti, mají vyšší náklady. A také o uznání toho, že ty děti budou za dvacet třicet let vydělávat na důchody a zdravotní péči všech, bez ohledu na počet vychovaných dětí.

Marian Jurečka (autor je ministr zemědělství a první místopředseda KDU-ČSL)