Kůrovci neporučíme

Kůrovci neporučíme, konstatuje Miroslav Toman. I proto spěchá s přijetím nového zákona o lesích, který umožní efektivněji bojovat s lýkožroutem.

Hlavním motivem nové legislativy je udělat reorganizaci lesa, přesunout techniku a souše nechat stát třeba dva roky a pak se k nim postupně vracet, vysvětluje ministr zemědělství Miroslav Toman.

Od ledna platí nová vyhláška, která by měla pomoci českým lesům. Co přesně zavádí?

Doporučuje minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin (pomáhají zadržet v krajině vodu – pozn. red.), přičemž zdůrazňuji, že doporučuje. Jejich podíl se navyšuje na průměrných čtyřicet procent. Původně to bylo 25.

Říkáte, že to je doporučení. Nemělo by to být povinné?

Určitě ne. Je to doporučení, které je ale přímo navázáno na podporu pro lesníky. Ti, kdo to budou dodržovat, získají finanční injekci. Zjednodušeně řečeno to má zajistit méně smrkových monokultur na nevhodných stanovištích. Někde může podpora dosahovat až 70 nebo 80 procent. Na výsadbu melioračních dřevin jsme dali vlastníkům podle typu stanoviště dvakrát až třikrát větší příspěvek než na základní dřeviny. Tedy dvanáct korun na sazenici oproti čtyřem korunám na základní dřeviny. Na zajištění porostů melioračních a zpevňujících dřevin mohou lesníci dostat 34 tisíc korun na hektar.

Co dalšího vyhláška přinese?

Nově je definován porostní typ dřeviny základní – přípravné, což jsou domácí odolné stromy jako bříza, osika, olše, tedy stromy, které zabraňují erozi. Vysadí se, aby se pak dařilo i dlouhověkým cílovým dřevinám. Navýšil se také podíl listnáčů a jedle, a to až na 62 procent, oproti smrku, kterého se může sázet 33 procent.

Pomůže to nějak s kůrovcem?

Nejde jen o kůrovce, ale i o zadržování vody v krajině, aby nepodléhala erozi. Budou se zakládat nové smíšené lesy. Je to tedy spíš opatření do budoucna.

Za jak dlouho se tedy změny ve vyhlášce projeví v terénu?

Obnova lesa trvá sto let, půjde to postupně. Když se ale dnes podíváte na složení českých lesů, ve spoustě krajů už není smrk dominantní dřevina. V celkových číslech se už nyní sází víc listnáčů než smrku. A smrk není, na rozdíl od ostatních dřevin, nijak dotovaný.

To jsou tedy opatření do budoucna. Co by ale mělo ulehčit českým lesům, ničeným kůrovcem, teď?

K poslednímu březnu letošního roku by měla začít platit poslanecká novela zákona o lesích, která byla připravována s ministerstvem zemědělství. Teď se projednává, chceme, aby byla schválena ve zrychleném čtení. Klíčové jsou přitom tři věci.

Které?

Lesníci dočasně nebudou muset zasahovat na území, kde už to není efektivní. Tím se ušetří kapacity. Jednoduše řečeno tam, kde už kůrovec les zdecimoval, se zasahovat nemusí. Ponechají se tam takzvané souše, tedy stromy, ze kterých kůrovec vyletěl. Další věcí je výjimka z přenosu reprodukčního materiálu k zalesnění holin. To znamená, že bude možno používat sadební materiál i z jiných oblastí v rámci České republiky. V některých oblastech totiž reálně hrozí nedostatek vhodných sazenic a pomůže nám, když budeme zalesňovat.

A poslední věc?

Souvisí se zalesňováním a jde o odložení lhůty pro zalesnění. Majitelé budou moci lesní porosty vysazovat postupně.

Říkal jste, že novela by mohla platit k poslednímu březnu. Podle některých odhadů by první rojení kůrovce mohlo letos přijít už v polovině dubna. Je to zvládnutelné?

Musíme to zvládnout. Kůrovci bohužel neporučíme, i proto s tím tak spěcháme. A je to i důvod, proč novelu podepsaly všechny parlamentní strany, s výjimkou Pirátů. Umožní nám to nekácet a nesoustředit techniku tam, kde už je to zbytečné. Hlavním motivem je udělat reorganizaci lesa, přesunout techniku a souše nechat stát třeba dva roky a pak se k nim postupně vracet.

Mají být nové podmínky pro využití kalamitního dřeva. Jak by měly vypadat?

Nejprve si pojďme říct, jak si stojí čísla. Roční objem napadeného dřeva v roce 2019 bude podobný jako v roce 2018, to znamená řádově 20 milionů kubíků dřeva. Ale nechci, aby to bylo bráno jako dogma, může to být klidně i 30 až 35 milionů kubíků. Všichni teď vykřikují strašná čísla, ale nikdo neví, jakým způsobem se bude kůrovec vyvíjet.

Varianta, že by to bylo méně, ale není…

Určitě ne. Těch 20 milionů kubíků je minimum. Objem vytěženého dřeva bude samozřejmě záležet na zpracovatelských kapacitách. Pokud nebudou, budeme mít problém. Záležet bude také na úpravě managementu v lesích. Prognózu budeme vědět plus minus v polovině roku.

A ty nové podmínky?

Lesy ČR se budou snažit prodávat část dřeva ve vlastní režii. Postupně, tak jak to bude možné, se pan generální ředitel bude snažit vše posouvat tak, aby bylo lepší zpeněžení dřeva. Mimo jiné budou vlastní dřevo skládkovat, aby zbytečně nezahlcovaly trh. Každý milion kubíků dřeva je řádově miliarda korun, kterou Lesy ponesou na vlastní náklady.

Mění se způsob prodeje těžebních území v aukcích?

Aukce zůstávají, ale s tím, že když o dřevo nebude zájem, Lesy ČR nepůjdou neustále dolů s cenou, ale vytěží si dřevo na tom území samy a pak ho samy prodají. Zároveň jsme vytipovali skladovací místa. A co je důležité, jsou nové podmínky pro samovýrobu v lesích, tedy nové nastavení pro to, když si lesník dřevo vytěží a nařeže za zvýhodněných podmínek přímo v lese a pak ho odveze. Dříve to mohli udělat jen se 30 kubíky, teď je to až 200 kubíků na osobu na rok. Je o to poměrně velký zájem. Lesy ČR mají seznam kalamitních centrál zveřejněn na webu. Nově také prodávají vytěžené dřevo v kulatinách přímo pro lidi. Pro ty, kdo bydlí venku a topí dřevem, je to zajímavé, protože je to pro ně lepší než ho kupovat přes překupníky.

Máte v plánu měnit i takzvanou dřevěnou knihu, tedy koncepci toho, jak by měly Lesy ČR hospodařit?

Dřevěná kniha letos končí, takže ano, nová koncepce zpracování dřeva se bude připravovat. Budeme se snažit zlepšit zpeněžení dřeva a management práce v lesích. Naším úkolem bude zvýšit podíl obchodovaného dřeva podnikem Lesy ČR a nenechávat to všechno jen na dodavatelských firmách.

Zmínil jste zpracovatelské kapacity. Jak jsme na tom?

Jsou vytížené na maximum a tím, že hrozí rozpad cen dřeva, je otázka, jak s tím naložit do budoucna. I proto chystáme pomoc pro soukromé vlastníky a pro vlastníky obecních lesů.

Jak by měla vypadat?

Skládá se to ze dvou částí. Na obnovu, zajištění a výchovu mladých porostů nebo na chemickou asanaci jsme pro vlastníky navýšili dotaci na 1,15 miliardy korun, což je skoro dvojnásobek. Na hektar je to nárůst ze 430 korun na tisícovku. Chceme to vyplácet dvakrát ročně, aby vlastníci nemuseli čekat a pomohli jsme jim zlepšit cash flow.

A druhá část?

Shromažďujeme podklady, abychom mohli pomoct soukromým vlastníkům s penězi, aby měli na zalesnění, další obnovu. Je to úplně nový dotační titul, na který chceme dát minimálně tři miliardy korun. Budeme o tom jednat s ministerstvem financí. Už je to předjednané u Evropské komise. Teď připravujeme pravidla, jak se to bude vyplácet.

Vlastníci původně žádali 5,8 miliardy. Proč nebudete žádat o víc?

Budu žádat o to, na co budou podklady. A hlavně musím respektovat možnosti státního rozpočtu, není to tak, že bych nechtěl. Zemědělci měli škodu mezi 11 a 12 miliardami, a dostali od státu 2,5 miliardy. Jsem si vědom toho, že těch peněz by mělo být víc, a budeme se snažit to také tak vyjednat.

Ozvaly se některé ekologické organizace. Novela, která má platit od března, vidí podle Hnutí Duha les stále jako hospodářský nástroj. Vnímáte to tak?

Les plní hospodářskou i celospolečenskou funkci. Musí mezi tím být kompromis. Pokud chceme, aby vlastníci zařídili, aby les svoji funkci plnil, musíme jim to kompenzovat. Les tu funkci plnit samozřejmě musí, ale je to něco za něco.

Takže ve velké novele, která se také chystá, nebudete nijak upřednostňovat ekologickou funkci na úkor té hospodářské?

Ne, myslím, že to bude vyvážené. Částečně už to tak dělá zmíněná vyhláška. U zákona chceme jít podobnou cestou. Spolupracujeme na něm s akademickou sférou, ať už s Českou zemědělskou univerzitou, nebo Mendelovou univerzitou, v pracovní skupině jsou i vlastníci lesů a jsou tam i ekologické organizace.