Jurečka: Kdo chce dotace, musí pěstovat i vojtěšku

„Považuji za velkou chybu, že se už v minulosti hospodaření s vodou neřešilo daleko více,“ říká ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), jehož resort vypracoval strategii pro boj se suchem.

Při intenzivním pěstování kukuřice a řepky půda degeneruje a nedokáže udržet vláhu. Nemohou si zemědělci za škody způsobené suchem částečně sami?

Řepka je plodina, která má velký kořenový systém a velkou nadzemní masu. Ta stíní a vlhkost v půdě udržuje dlouho. U kukuřice je to složitější, protože je jako širokořádková plodina náchylná k erozi. Na druhou stranu na objem biomasy má extrémně malou spotřebu vody. Samozřejmě však způsob změny hospodaření za posledních 50, 60 let byl dramatický a má velký vliv na zásoby vody v krajině. Od rozoraných mezí po úbytek vodních ploch.

Ve vaší strategii se uvádí, že jedním z hlavních faktorů je i pěstování technických plodin, a jako řešení nabízíte pěstování hrachu či vojtěšky.

Ano, těch opatření je více a jedním je i to, aby zemědělci změnili hospodaření. Budeme diskutovat o tom, jak zvýšit nároky na střídání plodin nebo motivovat k navýšení ploch právě u vojtěšky či jetele, jejichž kořeny mají několik metrů a voda má mnohem větší schopnost vsakovat. Vedle toho jsou zde i opatření, která se týkají tvorby drobných rybníků. Jak zemědělci, tak obce budou mít možnost zřídit nové nádrže.

Jak mají být zemědělci motivováni, aby se takto chovali?

Můžeme jim říct, že pokud dostávají dotace, musí také splnit některé minimální požadavky.

Máte spočítáno, kolik to všechno bude stát?

To by bylo opravdu věštění z křišťálové koule. Některá opatření, jako je úprava dotačních podmínek, budou platit už od roku 2016. Pokud však jde o úpravy vodohospodářské sítě, tak ty mohou v příštích deseti patnácti letech přijít na desítky miliard korun.