Jsou české potraviny stejné jako německé?

3. 3. 2017

ČT 24, 2. března 2017

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

Jak moc se stejné potraviny liší napříč Evropou? A dá se nelichotivý poměr změnit? Odpovědi právě na tyto otázky dnes hledal mimořádný summit V4 ve Varšavě.

-----

Miroslav KARAS, redaktor

Střední Evropa proti nadnárodním firmám. Čtyři premiéři, jedno společné prohlášení.

Robert FICO, slovenský premiér

Ať nám neříkají, cestujícím ze zemí V4, že sedíme v business classe, když sedíme v té nejnižší nízkonákladové kategorii, jaká existuje.

Miroslav KARAS, redaktor

Fica podpořili i Sobotka a Orbán, Szydlová jim vyhověla. Praha a Bratislava kritizují rozdílnou kvalitu potravin nejhlasitěji a dost dlouho. Teď spoléhají na to, že v Bruselu uslyší společný hlas Visegrádské čtyřky, trhu s více než 60 miliony spotřebitelů. Bratislava provedla testy rakouských a slovenských potravin v obchodech vzdálených od sebe 15 kilometrů. Výsledky jsou podle ní politicky nepřijatelné.

Robert FICO, slovenský premiér

Ten samý výrobek, ten samý druh, ten samý obal, ale na Slovensku jsme zjistili nižší podíl masa, vyšší podíl tuků, nižší gramáž, podstatně víc konzervačních látek a umělých náhrad cukru.

Miroslav KARAS, redaktor

Ani Praha dvojí metr neakceptuje. Podle ní Brusel o problému ví i díky českým europoslancům, ale podceňuje ho.

Bohuslav SOBOTKA, premiér

Bohužel stále zde není jasná konkrétní reakce ze strany Evropské komise.

Miroslav KARAS, redaktor

Slovensko hrozí peticí s milionem podpisů, na což bude muset Brusel reagovat. Český premiér Bohuslav Sobotka doufá, že Evropská komise zareaguje během několika týdnů tak, aby nemusela Slovenská republika organizovat žádnou petici. Kromě potravin si lidé stěžují taky na odlišné prášky na praní, hygienické a čisticí prostředky.

Andrzej FALIŃSKI, potravinářský expert

Formálně je vše v pořádku, ale spotřebitelé vidí rozdíly.

Miroslav KARAS, redaktor

Poláky přitom tento problém tolik netrápí. Přes hranici jezdí nakupovat málo a dávají přednost domácím výrobcům. Na rozdíl od svých protějšků proto nebyla polská premiérka v kritice kvality tak ostrá.

Jacek JANISZEWSKI, bývalý ministr zemědělství

Zahraniční potraviny nepřesahují 10 %.

Dariusz LOMOWSKI, Úřad na ochranu spotřebitele

Na náš úřad se neobrací velký počet stížností ze strany spotřebitelů, kteří by nějak dramaticky hodnotili rozdíl v kvalitě.

Miroslav KARAS, redaktor

Tvrzení výrobců, že se pouze přizpůsobují chutím konzumentů v jednotlivých zemích, v Polsku vnímají jako etický problém podnikání. K výzvě se polská premiérka připojila s tím, že kvalita potravin je teď národním zájmem. Miroslav Karas, Česká televize, Varšava.

-----

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

No, a pojďme téma rozebrat s mými hosty, Marian Jurečka, ministr zemědělství a člen KDU-ČSL. Dobrý večer, pane ministře.

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Dobrý večer z Brna.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

No, a se mnou ve studiu také sedí Petr Havel, agrární analytik a člen strany Realisté. Dobrý večer i vám.

Petr HAVEL, agrární analytik

Dobrý večer.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

Pane ministře, já začnu u vás. O jak velkém problému se tady vlastně bavíme?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Bavíme se o problému, který dneska tíží minimálně 8 států bývalého východního bloku, kde opravdu problém s dvojí kvalitou nejenom potravin, ale jak zaznělo i jiných nepotravinových výrobků, například prací prášky, aviváže, ale třeba i stavební zboží. A ten problém je v tom, že legislativně dnes je všechno v pořádku, na té etiketě je uvedeno pravdivé složení toho výrobku. Nebavíme se o bezpečnosti těch výrobků. Ty jsou bezpečné. Ale je tady problém v tom, že ten spotřebitel vidí stejný výrobek od stejného výrobce se stejným logotypem, tvarem obalů, grafikou v Německu, kde si vyzkouší kvalitu, která je, řekněme, velice dobrá, špičková, a pak přijde třeba do České republiky nebo na Slovensko a tam ten stejný výrobek má bohužel úplně jiné složení. A ten spotřebitel si není schopen pamatovat to složení, aby posoudil, jaké to složení měl výrobek v Německu a jaké to složení má třeba v České republice nebo na Slovensku. A když mluvíme o jednotném trhu, kde mají být stejná práva všech spotřebitelů, tak já jsem přesvědčen o tom, že tady dnes je ten spotřebitel vlastně klamán. Je to ta etická nebo morální rovina, kdy vlastně on má dojem, že si kupuje výrobek špičkové kvality od renomovaného výrobce, světového výrobce dost často, ale není tomu tak vždy ve všech státech Evropské unie. A to je ten problém, který chceme změnit.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

Pane ministře, proč právě teď, protože ty debaty o tom, že ten trh není jednotný, když použiji ty vaše slova, respektive, že si my lidé, nebo lidé na Východě kupují jiné výrobky než lidé na Západě, takové zprávy jsou už od roku 2011.

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Já toto téma řeším od roku 2015. Tehdy proběhl výzkum v České republice, který dělala Vysoká škola chemicko-technologická, kdy porovnávali výrobky nakoupené v Německu a v České republice. Poté jsem oslovil všechny své resortní kolegy evropské osmadvacítky, jestli u nich je to problém. Dali jsme to téma dohromady v rámci Visegrádské čtyřky plus dalších 4 států. Následně jsem to téma přinesl v roce 2016 na jednání rady ministrů zemědělství Evropské unie. Tehdy nám bylo řečeno, že ten problém, řekněme, je spíše lokální a že nemáme dostatečný reprezentativní vzorek. Proto jsem se rozhodl, že uděláme tento větší průzkum v Německu, v Rakousku, v České republice, na Slovensku a v Maďarsku, abychom měli daleko větší datovou základnu, abychom mohli se znovu na jednání rady ministrů zemědělství Evropské unie vrátit a říct dívejte se, ten problém je daleko větší, my k tomu máme relevantní data a my chceme řešení. My chceme, aby spotřebitel nejenom v České republice, ale i ve státech bývalého východního bloku měl právo na stejnou kvalitu, jako je v Německu, jako je ve Francii a nebyl uváděn v omyl, nebyl klamán a zároveň nebyla vytvářena nekalá konkurence vůči malým a středním producentům potravin právě ve státech jako je Česká republika.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

Takže to, že jste v pondělí napsal na Twitteru a budu vás citovat: Dva roky na tom tématu pracuju a řešení nebo pracuju na řešení toto tématu, abych byl přesný, a jsem rád, že to probudilo i další politiky, jste myslel premiéra, rozumím tomu správně.

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Tím jsem nemyslel jenom, řekněme, premiéra Bohuslava Sobotku, ale když si vezmete tu časovou řadu, tak vlastně před 3 týdny se v českých médiích objevila zpráva, že takovýto průzkum zadáváme. Týden na to slovenský premiér Fico oznámil, že bude požadovat sjednání mimořádného summitu, na Slovensku zveřejnili zároveň i výsledky jejich průzkumu, který realizovali, a za 3 týdny na to máme tady summit. Takže já jsem rád, že si toho premiér Fico i ostatní premiéři všimli a že to téma chtějí řešit. To nám pomůže v tom tlaku na Evropskou komisi, ale rozhodně to není tak, že by teď Marian Jurečka se probudil a teď to téma řešil. Ne. Já to téma řeším od roku 2015 a posunujeme se kupředu.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

Petr Havel. Je to vážný problém a opravdu se posouváme kupředu, jak říká pan ministr?

Petr HAVEL, agrární analytik

Tak možná se posouváme kupředu v tom, že se připojují další a další země, ale pořád je třeba říci, že jsou to země vlastně bývalého bloku, východního bloku a střední Evropa. Teď tedy Visegrádská čtyřka je jakýmsi lídrem. A v zemích celé osmadvacítky pro prostě problém na Západě není. Nebo není to tak velký problém. Já myslím, že trochu signifikantní bylo i to, co vlastně říkala polská premiérka, že ani pro Polsko to zase není takový problém. Ten důvod nebo to řešení nespočívá v nějakých legislativních regulacích, evidencích, ten problém nebo vyřešení toho problému spočívá samozřejmě v tom, že v okamžiku, kdy naši spotřebitelé budou kupovat české výrobky určené pro český trh a třeba jenom pro český trh, no, tak žádný problém s dvojí kvalitou nebude. Prostě...

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

Počkejte, nechci vám skákat do řeči, ale ne všechny výrobky jsou tady k dispozici nebo ne všechny výrobky vyrábíme a proč by musel někdo kupovat jenom české výrobky, když si chce koupit třeba německou čokoládu...

Petr HAVEL, agrární analytik

Ne, ne, nemusí, nemusí.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

... nebo belgickou čokoládu, tak...

Petr HAVEL, agrární analytik

Ano, ale, ne, nemusí, nemusí. Já jenom říkám, že by pak odpadl tenhle ten problém. Ale jinak...

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

Takže nekupovat zahraniční výrobky vůbec, to je ta odpověď vaše?

Petr HAVEL, agrární analytik

Ne, to samozřejmě není ta odpověď. Ale pak si taky musíme říci, kde je ten důvod, proč se ty, ta složení některých potravin a je potřeba říct některých potravin, ne od všech výrobců a od některých výrobců jenom některých potravin, čili ten problém je mnohovrstevnatý, a je skutečně pravda, a to je doložitelné, existují analýzy EUROKOMERTZ, což je vlastně Evropské sdružení maloobchodníků, že skutečně platí, že v některých zemích jsou jiné chutě, proto se musí v zájmu nebo spíš na požadavek spotřebitele měnit třeba některé ingredience. V jiných zemích zase platí, že spíše je spotřebitel dává přednost tučnějšímu produktu, tak je tam prostě více tuku. Samozřejmě já souhlasím s tou základní tezí, že ve stejném výrobku by měl být, teda ve stejném obalu by měl být výrobek stejného složení a že jde o metodu klamání spotřebitele. Na druhou stranu je to taková, takové poloklamání, protože on skutečně ten spotřebitel má na tom výrobku v těch nápisech možnost zjistit, jaké je to složení. To, že si nepamatuju, to, že prostě v Německu to má jiný složení třeba než u nás, to je realita, ale...

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

A je to chyba, je to chyba?

Petr HAVEL, agrární analytik

No, víte, asi to chyba je, že tedy prostě ve stejném obalu není identický výrobek.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

Dobře, pan ministr tam poměrně dost výrazně nesouhlasil během toho, co pan Havel mluvil, proč?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Tak já bych za prvé odmítl to, že je tady potřeba nějaké evidenční systémy a podobně, tady to vyřeší jednoduchá legislativa, která bude definovat, pokud ten výrobek má stejný obal, stejnou grafiku, stejný logotyp, stejného výrobce, tak nechť je na tom trhu 28 států ten výrobek opravdu i tím složením stejný. To je ad 1 poznámka. Ta druhá poznámka k těm chutím. Já jsem ochoten připustit to, že můžeme se bavit o tom, že třeba v Británii mají spotřebitelé některé jiné chuťové priority, ale aby mně tímto někdo argumentoval například při složení různých právě různých složení těch stejných výrobků, v uvozovkách stejných, které vypadají na první pohled stejně třeba mezi Českou republikou a Rakouskem, kdy máme za sebou společnou historii Rakouska-Uherska, kdy je tady, bych řekl, opravdu velice podobné kulturní prostředí právě i třeba v oblasti gastronomie, tak s tím ať na mě nikdo nechodí. To není argument, to je zástupný argument, kdy si představitelé některých velkých právě globálních výrobců potravin hledají alibi. Ale toto já neberu, tady si myslím, že opravdu jednoznačně to má být takto upraveno, jak jsem zde říkal v úvodu.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

Ano, pane Havle, chcete na to reagovat?

Petr HAVEL, agrární analytik

Samozřejmě, velmi krátce. Samozřejmě i Rakousko má jiné chutě, existuje klasický důkaz, kdy jsme do Rakouska se snažili vyvézt náš Pribináček, Pribináček je určitě typická česká potravina, Rakušani ovšem ho chtěli trochu jinak a tak se ta receptura trošinku upravila, takže prostě Rakousko, vedlejší země a stejně je tam trochu jiná chuť, takže...

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

Dobře, já, když dám příklad...

Petr HAVEL, agrární analytik

Ale není to jenom o těch chutích.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

Ne, rozumím, rozumím, ale když se budeme bavit věcně, tak existují různé kolové nápoje například, kde v Německu podle této vaší teorie dávají Němci přednost cukru, zatímco u nás by měl spotřebitel být nadšený z glukózy, jak se to jmenuje, glukózo-fruktózového sirupu.

Petr HAVEL, agrární analytik

Ano.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

To je, to je to, co vy říkáte?

Petr HAVEL, agrární analytik

Tak to je zase úplně jiný případ, proto jsem říkal, že ten problém je mnohovrstevnatý. V těch zemích vlastně střední a východní Evropy jsou zpracovatelské závody na výrobu toho glukózo-fruktózového sirupu. To znamená, využívají se místní suroviny, využívají se místní zpracovatelské kapacity, které v řadě zemí Evropské unie nejsou, a proto tam používají sacharózu, zatímco tady se používá izoglukóza, která má téměř stejné nebo jako opravdu velmi málo odlišné složení těch jednotlivých cukrů, ze kterých se skládá to sladidlo.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

A kdybych se vás jako agrárního analytika zeptal, jestli Česká republika byla ve své době nebo je stále velmocí v pěstování cukru a ne výrobě cuker...

Petr HAVEL, agrární analytik

Není, už není.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

Není, takže, takže, tady jsme zvyklí na, na, na sirupy.

Petr HAVEL, agrární analytik

Už není. Mimochodem ale jako, když se mluví o té diskriminaci, tak třeba ta izoglukóza, kterou se cítí diskriminováni některé země střední a východní Evropy, tak to se používá normálně standardně ve Spojených státech.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

Pan ministr.

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Já bych jenom řekl, opravil tady pana agrárního analytika, že Česká republika je stále státem, který je exportérem, čistým exportérem cukru a máme za sebou právě loňský rok, kdy my máme rekordní výrobu cukru v celé historii České republiky, Československa. To bych jenom chtěl upřesnit. A pak bych chtěl tady říci, že máme jasné krásné příklady, kdy opravdu se ukazuje na těch výrobcích, že to tady problém je. Já řeknu příklad lančmítu, který má naprosto stejný obal, stejného výrobce, stejnou grafiku a v Německu je ten lančmít vyráběn pouze z vepřového masa, na trh dodávaný v České republice je používán separát drůbežího a kuře..., a vepřového masa, takže tady to jsou jasné důkazy, kdy dokonce ten výrobek, který má objektivně nižší procento té hlavní složky nebo je nahrazena ta hlavní složka nějakou levnější variantou, v tomto případě separátem, má i dokonce vyšší cenu. Jsou to absurdní příklady, které tady prostě, jak se říká do nebe volají v tom, aby toto téma jsme dokázali právě tímto legislativním, řekněme, jednotným způsobem vyřešit pro celý evropský jednotný trh.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

Tak, pánové, odpovězte mi tedy, prosím, na otázku, začnu u vás, pane ministře, proč tomu tak je?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Proč tomu tak je? Protože někteří výrobci a řekněme i někteří, některé maloobchodní sítě vlastně dokáží tady toto, této disproporce využívat pro to, aby mohli mít na těch výrobcích, řekněme, vyšší zisky, vyšší rentabilitu. Jestliže ten výrobek je méně nákladný, přesto se prodává, dokonce i za vyšší cenu, tak proč by ten výrobce toho nevyužíval, takže to je stav, který tady, řekněme, takto, takto, takto vznikl.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

A není to spíš vina, nevím, jestli vina je správný výraz nebo chyba, řekněme, spotřebitele, že takový výrobek kupuje?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

No, na první pohled se to tak může zdát, samozřejmě i já říkám, že je to klíčové, co se v České republice prodá, závisí na nás spotřebitelích, co si jí jdeme koupit, ale na druhou stranu to souvisí i s tím, že já jako spotřebitel si přece nejsem schopen vždycky pamatovat u toho výrobku, který známe globálně, světově, nechci jmenovat některé konkrétní značky, a máme zkušenost ze zahraničí, že je výborný chuťově, vyhovuje nám, že to složení najednou v České republice je jiné, že třeba ta káva, kterou si koupím v Německu, má o 20 % nižší obsah kofeinu, byť je to stejné balení. To ten spotřebitel si v té hlavě nenosí. Takže nemůžeme jenom jednoznačně říkat, že to je chyba spotřebitele.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

Pane Havle, mají tohle to řešit politici? Nemá to vyřešit trh a nemají to vyřešit zákazníci?

Petr HAVEL, agrární analytik

Politici by měli především dávat nějaké argumenty, jakousi osvětu a tak dále, jinak samozřejmě je to otázka trhu a přesně to prostě a znova to budu opakovat, je to nejednoduchý problém, nejednoznačný, část vina je samozřejmě na spotřebiteli, protože kupuje ty levné výrobky, nemusel by je kupovat, ale on někdy neví, proč jsou levné a tak dále. Druhá věc je, že sami výrobci někteří skutečně té situace zneužívají, ale jiní se skutečně zase přizpůsobují těm spotřebitelům, čili dávat mezi všechno rovnítko, jakože něco je bílé a něco je černé v tomhle tom případě neplatí. A právě proto si myslím, že většina zemí těch vyspělejších nebo západních zemí Evropské unie to nepovažuje za ten problém, protože tam je mnohem těsnější vazba toho spotřebitele ke svému potravináři, to znamená, oni si vzájemně věří, ten spotřebitel koupí klidně výrobek od toho svého potravináře třeba i v jiném obalu, protože je prostě přesvědčen, že to je to prostě korektní výrobce a ten korektní výrobce se zase snaží, když už mění nějaké receptury, tak prostě brát ohled na toho spotřebitele, aby o ně nepřišel. Čili to řešení je opravdu v budování vztazích a ne, ať už to bude jednoduchá nebo složitá legislativa.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

Opravdu si myslíte, že toto nemá být, jak říká pan ministr, sjednoceno na jednotném trhu jednotným pravidlem, aby zákazník v celé Evropě věděl, že když si koupí jeden produkt v jednom obalu, že tam najde tu jednu věc?

Petr HAVEL, agrární analytik

Ale podívejte se, teoreticky samozřejmě to možné je.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

A prakticky?

Petr HAVEL, agrární analytik

Prakticky snad možná taky, ale evropské potravinářství má mnohem jako těžší problémy, než řešit třeba různobarevnost obalů s různým složením pro jednotlivé země. Navíc to skutečně není zas tak moc výrobků. Drtivá většina výrobků má stejné složení. Mimochodem to, že má nějaký výrobek pro různé teritorium trochu jiné složení, je třeba problém i českých potravinářů. To prostě není jako jenom, že ty ošklivý nadnárodní výrobci nás tady diskriminují. Není to prostě zdaleka tak jednoduché, jak se to říká, žádný takový problém není jednoduchý.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

Ministr zemědělství opět nesouhlasí, proč?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Já musím říct, že to není, jak říká pan agrární analytik, jenom o trochu jiné složení. Jestliže mám opravdu ty výrobky, které jsou globálně, světové, známé, a mám tam ten obsah hlavní složky, například kofeinu o 20 % nižší nebo kakaa opravdu v desítkách procent, nebo si koupím ledový čaj, kde ten výtažek přírodní je nižší o 40 % než v Německu, tak to není přece o málo. To je opravdu zásadní a tady už je to klamání toho spotřebitele. Takže to jsou věci, které opravdu já chci, abysme je jednou pro vždy dokázali vyřešit, ale hlavní a tady budu souhlasit a budu na to apelovat, nejklíčovější je, aby zákazník opravdu vyhledával ten kvalitní produkt od toho místního domácího producenta. Má to dopady na to, že to nejede přes půl světa, nemá to tu logistickou uhlíkovou stopu, je to čerstvé, podporuji někoho, kdo tady zaměstnává lidi a platí daně...

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

Já vám rozumím, pane ministře, na druhou stranu je to vůle toho spotřebitele, co si koupí a když nechce takový produkt, tak přece má právo si nekoupit. Já se možná zeptám ještě na jednu věc. Kdo je komisař pro spotřebitele, pane ministře?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Tady bohužel ne úplně šťastné rozložení, řekněme, rolí jednotlivých členů Evropské komise, protože tato problematika, řekněme, spadá do vícero nebo pod vícero eurokomisařů. Pod paní eurokomisařku Jourovou, samozřejmě pod pana komisaře Andriukaitise a částečně také pod pana eurokomisaře Hogana, ještě bychom možná našli některé další komisaře, takže tady...

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

Tak, ale komisař pro spotřebitele je právě paní eurokomisařka Jourová, proto se ptám, vás se s ní špatně jedná? Ona vám říká, že, že nepůjde tou vaší cestou?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Já jsem s ní jednal na podzim loňského roku, kdy jsem jí informoval o těch našich aktivitách, které jsem v té věci já dělal za Českou republiku. Požádal jsem jí o to, aby nás v těchto věcech podporovala. Ona mi přislíbila, že teď v pondělí bude na jednání rady ministrů zemědělství a že bude chtít, aby se toto téma začalo i z jejího, řekněme, z její gesce, aby se začalo řešit.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

Pánové, tím myslím ministra zemědělství a agrárního analytika Petra Havla a ministra zemědělství Mariana Jurečku, pánové, já vám mnohokrát děkuji, že jste byli se mnou v Událostech, komentářích, díky, mějte se hezky, na shledanou.

Petr HAVEL, agrární analytik

Hezký večer všem.

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Děkuji, pěkný večer.

Tyto webové stránky využívají k analýze návštěvnosti soubory cookies. Pokud váš internetový prohlížeč má v nastavení cookies povoleny, je nezbytný váš souhlas s použitím této technologie.

Více informací

Chyba komunikace se serverem

Nastaly technické problémy. Zkontrolujte prosím připojení k síti, a pokud pracujete jako přihlášený uživatel, ověřte prosím nastavení VPN a stav přihlášení.