Jdeme za kůrovcem, ale musíme proti němu

Čtyřletá epizoda sucha, která sužuje Česko, má mnoho tváří: vyprahlou krajinu neschopnou vsáknout déšť, když už přijde, mizerné výnosy z plodin, stromy prožrané kůrovcem. Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) v rozhovoru pro LN říká, že pomoci může jen komplexní opatření, ne jednotlivé řešení dílčích potíží.

Je sucho největší výzva?

Je to jedna z velkých výzev a musí se ihned řešit. Ale nechci říct, že je největší, máme i další agendu.

Máte už představu, jak budete se suchem bojovat?

Na více než půlce toků panuje hydrologické sucho. Hladina se pohybuje mezi 5 až 40 procenty. Kdybychom neměli vodní nádrže a přehrady, pak by některé toky netekly vůbec. Jedna věc je zadržení vody v krajině, takže se musíme zaměřit také na mokřady nebo správnou zemědělskou praxi. Druhá je řešení pitné vody, kterou zajišťujeme právě díky přehradám a nádržím. Z hlediska budoucnosti je důležité zvýšení hladiny novomlýnských nádrží na původní projektovanou úroveň, což se připravuje. Zabezpečí se tím řádově devět milionů kubíků vody. To stačí na zavlažování zhruba pěti tisíc hektarů ovocných sadů nebo vinic. Pomůže to i se stavy podzemní vody. Realizuje se také nádrž Vlachovice k zajištění vody na Zlínsku, další tři na Rakovnicku.

A mimo velké nádrže?

Jednoúčelové závlahové nádrže. Pilotní lokality jsou na jižní Moravě a na Rakovnicku. Asi 493 projektů je na malé nádrže v obcích, například i na požární.

Vědci napsali otevřený dopis, kde praví, že opatření proti suchu stále neřeší krajinu jako celek. Cílí jen na dílčí věci, jako jsou právě rybníky a vodní nádrže. Budete se na problematiku zaměřovat komplexněji?

Už jsem kvůli tomu oslovil rektora Petra Skleničku z České zemědělské univerzity. Chceme vědce a odborníky pozvat k debatě. Souhlasím s tím, že nemůžeme dělat jednotlivé věci, ale vypracovat celý systém, abychom vodu v krajině zadrželi. Vody k nám spadne dost, ale v krátkém časovém období, a tak odteče. Chci vytvořit skupinu, která vše projedná, dá do souvislostí a vypracuje záměr, aby vše fungovalo. Musí to být velmi rychle, ne za dalších deset let.

Jak chcete motivovat zemědělce, aby lépe hospodařili, což zadržení vody také pomáhá?

Některá motivační opatření už fungují, například program, který dbá i na to, aby se střídaly plodiny. S ministerstvem životního prostředí spolupracujeme na protierozní vyhlášce. Máme vysledováno, které plodiny zvyšují nebezpečí eroze, ať už vodní nebo větrné. Cílem teď je nastavit jasná pravidla a dbát na ně. Když zemědělec opatření splňuje, bude mít nárok na dotaci. Když ne, přijdou sankce. Protierozní vyhláška má začít platit na přelomu roku.

Co větší podpora živočišné výroby?

S tou už se také začalo za mých předchůdců. Plánujeme v tom pokračovat a zvažujeme, že ji zintenzivníme. Je nezpochybnitelné, že bez organické hmoty v půdě, která zvyšuje její schopnost zadržet vodu, to nepůjde. Chystáme nová opatření, ale nebudu specifikovat, jsou teprve v přípravě.

Zemědělci již vyčíslili, že kvůli letošnímu suchu budou žádat kompenzaci ve výši dvou až dvou a půl miliard korun. Jak bude výplata náhrad vypadat?

Uvažujeme o jejich úhradě v těch případech, kdy škody přesáhnou třicet procent. Při posuzování budeme spolupracovat s Českým hydrometeorologickým ústavem, a to tak, aby pomoc byla co nejrychlejší.

Vzhledem k tomu, jaké jsou předpovědi do budoucna, je vyplácení náhrad udržitelné?

Uvidíme, jak se nám do budoucna podaří pracovat se zemědělskou půdou. Moji předchůdci už začali připravovat Fond těžko pojistitelných rizik. Pravidelně by tam měli přispívat zemědělci i stát, teď se bavíme o tom, v jaké výši. Vytvoříme tak rezervy a náhrady by se hradily z fondu.

Další problém související se suchem je kůrovec. Teplo bez deště oslabuje stromy a broukovi prospívá. Část odborníků uvádí, že lesy na severní Moravě už nezachráníme a je třeba soustředit se na lokality, kde ještě není tak zle. Budete se držet této strategie?

Nemůžeme se soustředit jen na jednotlivé kraje, nýbrž především na budoucnost. Protože my pořád chodíme za kůrovcem, přitom bychom měli jít hlavně proti němu, tedy dělat obranná opatření. Je potřeba říct, že to potrvá delší dobu – stromy napadené kůrovcem vykácíte relativně rychle, ale obnova lesa trvá minimálně deset až patnáct let. Bude potřeba součinnost Lesů ČR i jednotlivých krajů. Dělá se i katalog skládkovacích míst. Je dohoda, že veškeré vytěžené dřevo se nebude dávat na trh, bude se asanovat.

Ono ani nemá smysl dávat na trh všechno dřevo, když pro něj není odbytiště.

Určitě. Kdybychom navíc dali na trh všechno dřevo, cenu tím ještě víc zničíme. A to i pro ostatní vlastníky lesů. Bavíme se teď nejen o ekonomickém profitu v letošním a příštím roce, ale o fungování lesů do budoucna vůbec. Jde přitom hlavně o jejich zachování. Chceme omezit využívání smrků při obnově lesů, navrhujeme, aby se ve středních polohách vysazoval pouze na specifických stanovištích. Spolupracujeme s kraji na rozvoji systému finančních příspěvků na hospodaření lesů. Trochu problém je s pracovníky, obtížně se shánějí.

Čeká se od nového ředitele Lesů ČR, že podnik přestane cílit jen na hospodářskou část a zohlední i krajinotvornou a ekologickou funkci lesa?

To spolu souvisí. Kůrovec je dopad klimatické změny. Nový ředitel musí řešit sucho v lesích, propad cen dřeva, spolupráci s dodavateli prací. Systém Lesů byl nastavený po roce 1990, nyní vznikne úplně nová strategie.

Bude se přehodnocovat i systém soutěžení? Řada odborníků říká, že nedovoluje pružně reagovat na kalamitní situace.

I to se musí vyhodnotit. Změně systému se nebráním, ale musí to být na základě analýz. Umím si představit i kombinovaný systém, podle specifik regionů. Právě flexibilita je jedním z důvodů, proč by se měl systém fungování Lesů ČR změnit. Je to ale i otázka posílení vlastních pracovních sil, čímž nemyslím pořízení harvestorů, ale aby bylo dost lidí, kteří by se zabývali výsadbou nebo okamžitou reakcí na krizové situace. Je pravda, že to, jak je systém nastavený dnes, nám bere dech, protože flexibilita tam není.

Plánujete dotace na obnovu lesů?

Dotační titul už je, ale musíme do něj sehnat víc peněz. Letos je semenný rok, je třeba podporovat firmy, aby nabraly pracovníky, kteří posbírají semena. Udělají sazenice, abychom vůbec byli schopní lesy obnovovat.