Jaké změny čekají naše zemědělství

O podobě společné zemědělské politiky Evropské unie (SZP) na národní úrovni České republiky je de facto rozhodnuto, přesto však u části zemědělské veřejnosti přetrvává řada nejasností a také určitá nejistota z chystaných změn. O vysvětlení některých aspektů a důvodů, které vedly k rozhodnutí o konečné podobě SZP u nás, jsme požádali ministra zemědělství Mariana Jurečku.

Otázky pro ...

... ministra zemědělství Mariana Jurečku

*Jak hodnotíte nastavení podmínek společné zemědělské politiky?

Při nastavování parametrů společné zemědělské politiky na naší národní úrovni je nutné si hned v úvodu našeho rozhovoru uvědomit několik zásadních faktů. Tím prvním je, že celkový objem finančních prostředků na SZP v EU je nižší než na období 2007 až 2013. Například v případě Programu rozvoje venkova bylo na minulé období 3,67 miliardy eur a na toto období je alokováno 2,89 miliardy eur. Pak jsou zde skutečnosti, které jsme vytvořili v minulém programovém období, a to například, že podporou trvalých travních porostů (TTP) jsme navýšili jejich výměru v ČR na více než 920 tisíc hektarů. Jednou z podmínek pro období 2014 plus je, že nesmí plocha těchto TTP za celou ČR klesnout o více než pět procent, jinak totiž bude ČR krácena na celkovém objemu peněz z unie na přímé platby. Pak je třeba si uvědomit, že Evropská unie mění v rámci SZP určité podmínky, takže je musíme upravit i my. Při nastavení pravidel SZP pro náš stát tak musíme brát do úvahy daleko více souvislostí, než se na první pohled může zdát.

*Co můžeme tedy očekávat v rámci prvního pilíře od SZP?

V prvním pilíři dojde k mnoha významným změnám. Jeho velkou část bude nadále tvořit jednotná platba na plochu (SAPS), nicméně bude také vyčleněno 13 + 2 % z prvního pilíře na tzv. citlivé komodity. Pro rok 2015 se předpokládá podpora pro brambory určené na výrobu škrobu ve výši 85 milionů korun, pro chmel 85 milionů, pro konzumní brambory 50 milionů, pro ovoce 100 milionů stejně jako pro ostatní zeleninu 100 milionů korun, pro cukrovou řepu 450 milionů, na krávy bez tržní produkce mléka půjde 657 milionů korun, na dojnice 1,361 miliardy korun, na bahnice a kozy 77 milionů a na proteinové plodiny 456 milionů korun. Tyto komodity chceme podpořit celkovou roční částkou 3,422 miliardy korun. Chce me dát jasně najevo, že pro naše zemědělství jsou tyto komodity důležité, že chceme tato odvětví stabilizovat a umožnit jejich rozvoj. Navíc mají všechny tyto komodity výraznou přidanou hodnotu lidské práce, a od toho si slibujeme, že tím také podpoříme zaměstnanost na venkově. Novou součástí přímých plateb je greening neboli platba na ozelenění.

*Mluví se o tom, že nebude platba na první hektar, kterou očekávali především malí zemědělci, a že nebude možný ani odpočet mzdových nákladů pro velké podniky v rámci degresivity. Jak to tedy je?

Platbu na první hektar neboli redistributivní platbu neplánujeme, stejně jako odpočet mzdových nákladů. V prvním pilíři chci, aby se platby odvíjely od počtu hektarů či počtu VDJ, aby parametry prvního pilíře byly pokud možno spravedlivé. Část zemědělců mi vyčítá, že jsem se otočil k malým farmám zády a že jsem podlehl tlaku velkých podniků, které naopak podporuji. To musím jednoznačně odmítnout, snažím se k SZP přistupovat v rámci možností spravedlivě. Já jsem strukturu našeho zemědělství nevytvořil a mým úkolem jako ministra zemědělství je, umožnit rozvoj celého agrárního resortu v České republice, pokud řádně hospodaří, mají reálnou produkci a vytvářejí pracovní místa, a to ať jde o malé, střední či velké zemědělské subjekty. Navíc je třeba připomenout, že jsme sice nerealizovali platbu na první hektary, a tím menším zemědělcům něco nepřidali, ale také pro velké podniky jsou podmínky EU v některých ohledech omezující. Je to například degresivita u plateb LFA či nezavedení odpočtu mzdových nákladů.

*Proč tedy nebyl zaveden odpočet mzdových nákladů, na který část velkých podniků čekala?

O této možnosti jsme dlouze na ministerstvu diskutovali a nakonec, po vyhodnocení všech okolností, jsme dospěli k názoru tuto variantu neaplikovat. Především proto, že není možné využít odpočtový paušál na zaměstnance v zemědělské prvovýrobě. Evropská komise vyžaduje jasně prokazované náklady na zaměstnance v účetnictví, a to až do takových podrobností, že pokud by zaměstnanec zemědělského podniku například v rámci žní vypomáhal v sousedním podniku, muselo by to být odečteno z daného odpočtového mzdového nároku. Navíc s tím, že všechny tyto podniky by musel SZIF v každém roce zkontrolovat, muselo by dojít k úpravě účetních programů a legislativním změnám. Při vyhodnocení všech okolností jsme nakonec dospěli k závěru, že těchto zhruba sto milionů korun převedeme do druhého pilíře, kde jsou alokovány na opatření welfare. Takže o tyto peníze naše zemědělství nepřijde.

*Na jednání vlády připravujete dokument Programu rozvoje venkova (PRV), tedy nastavení podmínek ve druhém pilíři. Co tam mohou zemědělci očekávat za změny?

I ve druhém pilíři jsme se snažili klást důraz na to, aby zemědělci produkovali reálnou produkci, abychom podpořili živočišnou výrobu a zamezili spekulantům, kteří zemědělské dotace zneužívali. Pokud jde o LFA, zde dochází k vnitřním úpravám LFA-H, kde bude nově pět podoblastí. Zde budeme navrhovat minimální zatížení 0,3 VDJ/ha zemědělské půdy, byť nebude jednoduché v rámci LFA-H jakékoliv zatížení VDJ obhájit. Ale pokusíme se o to. Oblasti LFA-O zůstanou ve stávající podobě do roku 2018, po kterém dojde k redefinici a platby budou poskytovány za stávajících podmínek, tj. pouze na travní porosty. Zároveň zde budeme navrhovat zvýšení na minimální zatížení 0,3 VDJ/ha travního porostu. LFA-S zůstávají také ve stejném rozsahu až do roku 2018, kdy nastane redefinice. A stejně jako u LFA-H navrhujeme podmínit poskytnutí platby minimálním zatížením 0,3 VDJ/ha zemědělské půdy. Celkový objem finančních prostředků na LFA se snižuje, a to s ohledem na problém definovat minimální zatížení VDJ. Naopak v případě AEO, kde můžeme definovat vyšší zatížení VDJ, objem peněz zvyšujeme. Naším cílem je motivovat zemědělce na TTP k tomu, aby tyto porosty byly plně využity k potřebám živočišné výroby. Výhledově předpokládáme navýšení intenzity LFA a AEO od roku 2017 až na 0,35 VDJ.

*Diskuse se vedla i kolem podpory ekologického zemědělství. Jak plánuje MZe podporovat ekologické zemědělce?

V případě ekologického zemědělství jsme se v České republice v posledních letech dostali do situace, kdy rozsah žádostí na plochu, která je takto využívaná, výrazně narostl. V mnoha případech ale u těchto zemědělců nejde o reálnou produkci. Připravujeme zpřísnění podmínek pro poskytnutí platby, zde bych chtěl poznamenat, že řádně a poctivě hospodařící ekologičtí zemědělci se nemají čeho obávat. S ohledem na tyto zpřísňující se podmínky ekologického zemědělství očekáváme, že část zemědělců nesplní nároky pro tento dotační titul a finanční prostředky na tyto dotace se sníží. Nicméně ten, kdo splní definici ekologického zemědělce, včetně zvýšení požadavků na zatížení VDJ, a o platbu požádá, bude mu samozřejmě jeho nárok v plné výši proplacen. Cílem těchto změn není trestat poctivé ekologické zemědělce, ale naopak vyčlenit ty, kteří skutečnou produkci ekologických výrobků nemají a na systému parazitují.

*V rámci PRV přicházíte s novinkou, opatřením welfare, tedy zlepšením podmínek chovu zvířat.

Ano, jak jsem již zmiňoval, chceme i tímto opatřením pomoci rozvíjet živočišnou výrobu. Na začátku v různých diskusích jsem varoval, že od tohoto dotačního titulu nelze očekávat, že se budeme tvářit, že děláme nějaké opatření, abychom dostali nemalé peníze na živočišnou výrobu, ale že budeme muset skutečně pro větší pohodu zvířat něco udělat. A s tím budou spojeny buď nějaké investice, či určité mírné snížení efektivity v chovu. Nicméně věřím, že toto opatření bude mít smysl a pozitivní dopad. Po diskusích se zástupci Evropské komise a vyhodnocení, kde budou mít opatření welfare nějaký smysl, jsme se nakonec rozhodli realizovat welfare u skotu a prasat na tři roky. Na podporu welfare navrhujeme vyčlenit finanční prostředky v celkové výši 66,667 milionu eur, z toho zhruba jednu třetinu na welfare skotu a dvě třetiny na welfare prasat. Pokud jde o podporu chovatelů drůbeže, zde počítám s rozšířením národních dotačních titulů co do objemu finančních prostředků. Z národních prostředků také počítám s minimálně dosavadní podporou pro chovatele prasat. Tímto chceme vyslat jasný signál zemědělcům, že živočišnou výrobu chceme nejen zachovat a stabilizovat, ale umožnit i její rozvoj.

*Budou tato opatření stačit pro rozvoj živočišné výroby a zvýšení úrovně a konkurenceschopnosti našeho zemědělství?

Pro živočišnou výrobu nejsou důležité jen tyto podpory, které jsem dříve zmínil, ale také podpora investic do stájových technologií, uskladnění a zpracování krmiv atd. Proto jsem přinesl na jednání vlády materiál, kterým jsme zvýšili podíl kofinancování PRV z národních zdrojů z minimálních 15 na 25 procent. Tím jsme navýšili právě oblast investic do zemědělství a potravinářství o 1,2 miliardy korun ročně na celé období až do roku 2020, což považuji za důležité.

*Co vše bude z investic podporováno?

Co se týče investic, v sektoru zemědělství a potravinářství budou podporovány především investice do živočišné a rostlinné výroby a do zpracování zemědělských produktů. Velký důraz bude kladen na inovativní postupy. Dále bude podporována diverzifikace příjmů zemědělských podniků, tedy investice do přidružených nezemědělských činností z nejrůznějších oborů včetně cestovního ruchu či investic do obnovitelných zdrojů energie. V oblasti lesnictví bude podporována šetrná lesní technika, lesní cesty nebo malé venkovské pily.

*Bude se měnit podpora bioplynových stanic?

Ministerstvo zemědělství se rozhodlo v programovém období 2007 až 2013 přistoupit k podpoře zemědělských bioplynových stanic především se dvěma cíli. Přispět k určitému minimálnímu procentu produkce energie z obnovitelných zdrojů, ke kterému se Česká republika zavázala, a stabilizovat zemědělské podniky prostřednictvím diverzifikace příjmů. Bohužel, ne ve všech případech se podařilo nastavit podmínky a pravidla pro podporu bioplynových stanic vždy dobře a se zacílením na podporu živočišné výroby. Pro nové období ponecháváme teoretickou možnost podpory bioplynových stanic, protože zde musíme počkat a vycházet z aktualizované energetické koncepce ČR. Pokud nějaké bioplynové stanice mají ještě vzniknout, pak to bude jedině v úzké návaznosti na živočišnou výrobu, případně na využití biomasy, v žádném případě zde nebude větší prostor pro využití kukuřičné siláže. Alokace na toto opatření je nyní spíše symbolická, to proto, abychom tuto možnost ponechali v teoretické rovině. V průběhu příštího roku budeme vědět, zda je to reálné z pohledu energetické koncepce ČR či nikoliv.

*Zemědělská veřejnost věnovala velkou pozornost jednáním o přesunu finančních prostředků mezi pilíři. Jaké je rozhodnutí?

Evropská legislativa jednotlivým členským státům umožňovala přesun prostředků mezi pilíři ať z prvního do druhého, či naopak. Pro Českou republiku jsme rozhodli o přesunu prostředků z prvního pilíře do druhého, tedy z přímých plateb do rozpočtu PRV. Za roky 2015, 2016 a 2017 předpokládáme přesun ve výši zhruba 800 milionů korun.

*Jak bude definována podpora skotu?

Podporuji návrh, který vychází mimo jiné z předpokladu, že dojnice i krávy bez tržní produkce mléka pro svůj chov vyžadují větší počet pracovníků než běžný výkrm či odchov ostatních kategorií a že by jejich podpora významně řešila i zaměstnanost obyvatel na venkově. Navíc se pro období od roku 2015 počítá s ukončením režimu mléčných kvót a různé studie komise naznačují, že v České republice může dojít k dalšímu propadu stavů dojnic, poklesu produkce mléka a ztrátě pracovních příležitostí u navazujících činností. Toto řešení navazuje na zkušenosti vyplácení podpor v uplynulých letech, jde o jednoduchou administraci plateb a kontrol.

*Zmínil jste, že novou součástí přímých plateb je greening. Co toto nové opatření obnáší?

Greening neboli platba na ozelenění je povinnou podporou, která v novém programovém období od roku 2015 doplní přímé platby. Podmínky greeningu, tedy zemědělských postupů příznivých pro klima a životní prostředí, budou pro všechny členské státy svým způsobem nové, i když některé prvky již jsou u nás posuzovány v rámci kontroly podmíněnosti formou GAEC. Greening se stává významnou složkou přímých plateb, bude na něj totiž vyčleněno 30 procent z celkové částky národní obálky. Povinnosti plnění podmínek budou zproštěni ekologičtí zemědělci a ty podniky, které se nacházejí v oblastech Natura 2000. Z komunitární legislativy vyplývají základní složky, které zemědělec bude muset v rámci greeningu plnit, aby měl nárok na tuto platbu. Jimi jsou diverzifikace plodin, zachování trvalých travních porostů a vyčlenění ploch využívaných v ekologickém zájmu, tzv. EFA.