Interview ČT24 s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka

Vyhlášený český česnek prohrává boj s méně kvalitním čínským. Stejně jako řada dalších tradičních plodin. A farmářů ubývá. Změní se něco po návštěvě českého ministra zemědělství v Číně a je české zemědělství na odpis nebo může být atraktivní i pro mladé lidi? Zeptám se ministra Mariana Jurečky, který je hostem Interview ČT24, dobrý podvečer.

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Dobrý podvečer.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka

Pane ministře, vy jste se o víkendu vrátil z Číny, viděl jsem tam pandu?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Ne, pandu jsem neviděl.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka

A tušíte, kdy přijede do Prahy?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Přiznám se, že nevím a prakticky mě to ani nezajímá.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka

V Číně jste podepsal memorandum s ministrem pro dohled nad kvalitou potravin, které by mělo přispět k efektivnější spolupráci kontrolních orgánů v Číně i v České republice. Jak se doteď kontrolovala kvalita potravin, které se z Číny dovážejí do Česka?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Tak pokud jde o kontrolu potravin dovážených z Číny, tak na ně platí úplně stejně přísný metr jako na kterékoliv jiné potraviny dovážené jak z Evropské unie, tak ze zemí třetích, to znamená mimo unijních. To memorandum je důležité hlavně proto, že nám otvírá daleko lepší možnosti dotáhnout do konce certifikace, nutné certifikáty, které potřebujeme na hovězí, vepřové maso a všechny masné výrobky. Tady nemáme certifikované naše výrobky ani naše výrobní prostory u našich výrobců, a pokud chceme tyto komodity vyrábět a právě třeba například vepřové maso a celý sektor vepřového je dneska ve velké krizi, a toto dává jednu z šancí, jak zodbytovat toto vepřové maso, tak ty certifikáty jsou pro nás naprosto důležité a ta smlouva a to memorandum vlastně by mělo výrazně pomoci tady ten proces zrychlit, abychom v řádu několika málo měsíců celý ten proces měli hotový.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka

Což znamená pro české zemědělce co?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství, místopředseda strany

Což znamená, pokud to dotáhneme všechno do konce, jako že já věřím, že ano, že pro to uděláme maximum, že bychom v průběhu, řekněme, druhého pololetí letošního roku mohli tu složitou situaci, kterou tady máme, to znamená přetlak vepřového masa, nízké výkupní ceny, tak že bychom tento trend mohli změnit a ta cena by mohla začít růst a mohla by být vyšší poptávka po vepřovém mase, to znamená, že chovatelé by nemuseli vyrábět se ztrátou.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka

A vyváželi by do Číny.

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Vyváželi by nejenom do Číny, ale řekněme do Číny je to zajímavé pro nás proto, že v Číně je zájem o produkty, které například z vepřové půlky v České republice úplně uplatnění nemají, to znamená nožičky, boky, řekněme ty tučné části, které úplně český spotřebitel nespotřebovává a tady právě tento trh se především zajímá o tyto části vepřového masa nebo vepřového těla.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka

Jak rozdílná jsou kritéria v kvalitě potravin nebo v té kontrole, když si vezmete kritéria tady v Česku a v Číně, máme my ta kritéria nastavena přísněji, než třeba jsou v Číně, to znamená jak moc kvalitní musí být to, co se dostane ke konečnému spotřebiteli?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Obecně platí, že Evropská unie, to znamená i Česká republika má nejvyšší standardy kvality jak pro zemědělskou prvovýrobu, tak i pro výrobu potravin a jejich uvádění na trh na celém světě. Tady jsou nejpřísnější normy.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka

Tomu já rozumím, ale když to porovnáte s tím, co platí v Číně a s tím, co platí teda v Evropské unii?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Tak samozřejmě z našeho laického pohledu se nám zdá, že ty nestandardy na celý ten výrobní proces v Číně jsou o něco jednodušší nebo méně přísné, proto my věříme, že tento certifikační proces s tím, jaké máme normy, zvládneme velice rychle, že to je víceméně administrativní záležitost. Je potřeba vyplnit dotazníky, je potřeba, aby čínští inspektoři přijeli do našich provozů, fyzicky je zkontrolovali a v ten okamžik dostaneme schválení a může se rozeběhnout vývoz.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka

Bude to, co teď, o čem teď mluvíte, znamenat i taky větší vývoz, větší dovoz výrobků z Číny do Česka, nebo je to, se to spíš týká českého masa, českých potravin směrem do Číny?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Pokud jde o ty certifikace, tak, a obecně, když jste se ptala na tu záležitost, tak bavíme se víceméně o, pokud jde o potraviny a zemědělské produkty, o export z České republiky do Číny, protože Čína není soběstačná, Čína teď například, když jsme tam byli minulý týden, tak v novinách psali právě o tom, že je tam velký nedostatek vepřového a masných výrobků, že tam uvolňovali i státní strategické zásoby, takže po těchto komoditách je v Číně velká poptávka.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka

Co se z Číny dováží k nám? Mě jako první napadne čínský česnek, protože toho je všude plno, co dalšího?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Tak z Číny se mohou dovážet k nám ještě některé jiné, řekněme, typy komodit, které v České republice neumíme vyvážet s ohledem na naše zeměpisné pásmo. Můžeme hovořit například o rýži, ale víceméně ve všech komoditách je Čína ten stát, který poptává, protože není schopen uživit tu početnou populaci, kterou má, takže obavy z toho, že by z Číny nás tady zaplavily výrobky, tak ta obava tady není nutná. Pokud jde o česnek, tak je to otázka, řekněme, spíše menších objemů dovozu, protože ať se to v té diskusi, teď již mluvím o česneku, nemusí úplně na první pohled zdát, tak v České republice se plochy od roku 2010, kdy bylo zhruba 66 hektarů produkčních ploch z česneku, dostaly v loňském roce na nějakých 236 hektarů, takže Česká republika výrazně zvyšuje tu vlastní soběstačnost, spíše máme problém než, než s česneky z Číny, s česneky z jižních států Evropské unie. Tam je spíše větší problém.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka

Dobře, ale když se budeme držet toho čínského česneku, tak spotřebitelé tvrdí, a znám to i z vlastní zkušenosti, že ten čínský česnek, abyste opravdu očesnekoval něco, potřebujete místo jedné hlavy tři, nebo místo jednoho stroužku čtyři, je méně kvalitní. Nemělo by jít tedy právě o tu kvalitu a podpořit tedy české zemědělce právě proto, aby se nemusel dovážet čínský česnek? Protože on je výrazně levnější, proto ho možná lidi i víc kupují, ale jde v první řadě o kvalitu?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Samozřejmě že jde o kvalitu a že víme, že český česnek je kvalitativně jedním z nejlepších česneků. My jako ministerstvo zemědělství od loňského roku výrazně více podporujeme producenty zeleniny, to znamená i producenty česneku. Je tam dneska přímá platba na jeden hektar 13 tisíc korun, kterou předtím ti zemědělci neměli. Takže my se tu motivaci snažíme vytvořit pro to, aby ten zemědělec měl řekněme chuť jít pěstovat zase česnek a vrátit se k tomu. Ale neumíme, já neumím ovlivnit chování spotřebitele, který řekněme pokud vidí kilogram česneku o 20 korun za nižší cenu, nepřemýšlí, jestli je z Číny nebo z Portugalska nebo ze Španělska nebo z České republiky a jde si ho koupit, tak to já neumím ovlivnit. My se to snažíme teď, řekněme, pomoci to změnit. Od 1. ledna příštího roku bude platit novela zákona o potravinách, která bude říkat, co je česká potravina a co není. A pokud tam bude označení, že to je česká potravina na českém česneku, tak spotřebitel jednoznačně ví, že ta deklarace toho původu mu dává tu záruku, že kupuje opravdu český produkt, což dneska si řekněme na rovinu, někteří obchodníci vydávají za český česnek i něco, co vůbec v České republice nevyrostlo.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka

A platí bezvýhradně, že to, co je české, je lepší než to, co se vyrobí někde jinde, protože i vy podporujete značku Česká potravina, ale řekněte mi, platí to vždycky a za každých okolností? Není to trošku přehnaná představa, abychom si tady neříkali, že všechno, co se tady vypěstuje a vychová, jaká zvířata, že jsou lepší než ty, co jsou třeba jinde na světě?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Logicky nemůžeme to říct úplně paušálně vždycky. Máme, i mezi námi jsou lidé různých vlastností, charakterů, to znamená i mezi těmi výrobci jsou nebo prodejci lidé, kteří mají tendenci něco někam ohýbat a neodpovídá to realitě kolikrát. Ale já se obecně řídím tím, pokud mám označení výrobku sloganem, respektive logem Regionální potravina, Biovýrobek, tak to jsou rozhodně dvě značky, který dávají stoprocentní záruku, že kupuju špičkový, kvalitní domácí produkt, takže já se třeba orientuju tím, že mám ve svém okolí na svém okrese zemědělce, prvovýrobce i zpracovatele potravin, od kterých dlouhodobě naše domácnost nakupuje potraviny už dávno předtím, než jsem šel do politiky, a vím, že kupuju nejenom kvalitu, ale kupuju i něco místního a tím podporuju zase i toho místního člověka, který zaměstnává lidi a peníze nechává v české ekonomice.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka

Pojďme si poslechnout, co se o kvalitě některých potravin myslí šéf Kulinářského institutu v Praze Roman Vaněk:

redaktor /citace: Roman VANĚK, šéf Pražského kulinářského institutu, Zdroj: ČT24/

"Existují studie, co všechno kupujeme, než jdeme s košíkem do supermarketu, a s čím potom vycházíme ven. Když vcházíme dovnitř, tak jdeme koupit jen málo - nízkotučné zboží, všechno bio a organické potraviny v top kvalitě. Vycházíme ven a máme narvané košíky z poloviny zbytečnými věcmi a většinou se jedná o ty nejlacinější produkty."

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka

Tak na jedné straně tu máme kvalitu, na druhé straně cenu. Proč jsou ty kvalitní potraviny o tolik dražší? Protože je určitě spousta lidí, kteří by možná rádi jedli zdravě a lépe, ale nemají na to peníze. Je to skutečně tak, že se rovná kvalitnější musí být dražší?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Vždycky to tak není, zdaleka ne. A je i mnoho studií a průzkumů, které prokázaly, že naopak to, co bylo dražší, když se udělalo detailní, detailní rozbor té potraviny, tak se zjistilo, že má nižší kvalitu než to, co bylo levnější. Já vždycky doporučuju, aby ten, kdo jde nakupovat, všichni, vy když jdete nakupovat jako ženy kosmetiku, tak dlouze vybíráte, přemýšlíte, čtete, zjišťujete si informace, muži u sportovního oblečení a podobně. Já doporučuju, aby každý, kdo jde nakupovat, se zamyslel nad tím, jaký ten výrobek má složení, od jakého je výrobce a porovnával si některý tyto kvalitativní parametry, například jaké je tam opravdu složení tuku, například u jogurtů a podobně, a pak se rozhodl teda, jestli opravdu ten výrobek má tu hodnotu, tu cenovou, kolik chce za to zaplatit.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka

Dobře. Když si jdu koupit kosmetiku, jdu si koupit jednu krabičku, když jdu na nákup pro potraviny, mám tedy plný košík. Tam nevím, jestli každý má úplně čas na to probírat každou tu potravinu a číst úplně všechna ta drobná písma, písmena, která tam jsou. Dá se nějak na první pohled poznat, co je opravdu kvalitní potravina?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Já bych se vrátil k tomu, co jsem říkal před chvílí, a to je to označení těmi logy. To znamená, pokud je to regionální potravina, pokud je to potravina s označením bio nebo například ještě třeba Chráněné zeměpisné označení u některých speciálních druhů potravin, tak tady mám záruku, že opravdu ten výrobce musel splnit například v rámci regionální potraviny, kde dostává toto označení pouze 9 produktů z jednoho kraje ročně, to je opravdu špičková soutěž, která prostě musí ten výrobce splnit spoustu parametrů, a to je pro mě jako zákazníka celkem jednoduchý orientační bod pro to, abych se rozhodl správně při tom nákupu.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka

Jak je to s kvalitou potravin z dovozu, které se prodávají u nás? Protože spousta lidí, kteří mají možnost nakupovat za hranicemi, to taky dělají a říkají, že tam jinak některé výrobky chutnají, i když jsou stejné značky. Je to tak?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Tady to je problém, kdy některé firmy, především nadnárodní firmy, mají jednotný obal, pokud jde třeba o objem, jednotný logotyp, jednotnou grafiku a přitom v Německu takovýto výrobek bude mít jiné složení než identicky na první pohled stejný výrobek v České republice.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka

Proč to tak je?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

To, že z druhé strany na etiketě napíší opravdu podle zákona to, že to složení je rozdílné a splňují zákon, to je druhá věc. Já to vnímám jako etický problém a jako klamání spotřebitele a právě před 14 dny v pátek jsme tady měli zasedání 8 zemí, z toho byla účast 6 ministrů V4 plus 4, a rozhodli jsme se, že tento problém budeme chtít přednést na radě ministrů zemědělství a adresovat jej také eurokomisařce Jourové, která má na starosti ochranu spotřebitele, že to vnímáme jako země střední a východní Evropy jako problém a jako diskriminaci našich zákazníků a budeme chtít jednoznačně, aby se takovéto klamání nemohlo dít, to znamená, aby ten výrobek musel být na tom logotypu zřejmě zřetelně označen jiným způsobem, aby zákazník jednoznačně věděl, že to není ten stejný výrobek, který zná z Německa nebo z dovolené v Alpách nebo ve Švýcarsku, ale že to je výrobek prostě, který se ten výrobce rozhodl určit pro východní trh a pak ať se rozhodne ten spotřebitel, jestli takový výrobek vůbec chce kupovat, či nikoliv.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka

Proč to tak je?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Já jsem v politice 2 roky, 2 roky jsem ministr, já bohužel jsem nemohl změnit legislativu, která je tady vytvořená před 10, 15 lety. Já se snažím ten stav napravovat teď, takže na vaši otázku, proč to tak je a proč i mí předchůdci s tím v minulosti něco nedělali, na to bohužel vám nejsem schopen dát odpověď.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka

Proč to ti zahraniční výrobci dělají? Šidí pro náš trh ty výrobky z nějakého důvodu, že si myslí, že nám to tak stačí, nebo že my bychom nezaplatili tu cenu, za kterou se to prodává za hranicemi? Musíte na to mít nějaký názor.

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Oni argumentují někteří výrobci tím, že čeští spotřebitelé mají jiné chutě. Já si to nemyslím. Já si myslím, že to je jenom argument, kterým vysvětlují tady tuto jejich možnost si ten výrobek zlevnit, ale dost často ho potom nabízí za úplně stejnou cenu, jako například v tom Německu, takže to je věc, kterou prostě my chceme změnit a pracujeme na tom.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka

Jak je to s kvalitou dovážené zeleniny a ovoce? Jíme my tady stejné banány, stejné hroznové víno, stejné brambory, jako se dají koupit někde jinde v zahraničí, nebo i v tom jsme šizeni a máme tu druhou, třetí jakost ovoce, zeleniny?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Pokud jde o ovoce a zeleninu, tak tady je samozřejmě, i ten prodejce má možnost, uvádět  při tom prodeji označení, jestli to je první jakost nebo druhá jakost. Tady si troufnu říct, že to, co bude uvádět jako první jakost v České republice, v Německu, v Rakousku, tak ty výrobky budou identické, banány, pomeranče a podobně. Pokud je tam už jiné označení jakosti a pokud tohoto zboží prodává ten řetězec například na svých regálech více než té první jakosti, to už nejsem schopen porovnat, ale pokud jde o srovnatelnou jakost, tak ty výrobky v případě sektoru ovoce, zeleniny jsou a musí být stejně kvalitní.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka

Jak je to s akcí Ovoce do škol? Podporuje české ministerstvo zemědělství třeba sezonní ovoce a zeleninu, které, která se vypěstuje tady v Česku, nebo je to tak, že ..., protože já když jsem se dívala na tabulky vašeho ministerstva, tak tam převažuje vlastně dovoz ovoce a zeleniny ze zemí Evropské unie, všichni víme, že třeba exotické ovoce, než sem dojede, trvá to dlouhou dobu, trhá se nezralé, různě se stříká proti plísním, je to to, co naše děti české mají ve školách jíst s podporou ministerstva zemědělství?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Já myslím, že to, co vy říkáte, je opravdu, ten problém, který my dneska máme, protože program Ovoce a zelenina do škol, abych vysvětlil, je placen z velké části právě ze zdrojů Evropské unie, tudíž my nemůžeme tak jednoduše říct, budeme nakupovat jenom od těch místních zemědělců místní ovoce a zeleninu, musí to být, řekněme, otevřeno celému tomu evropskému trhu. Nicméně ...

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka

Není to tak tedy, že naše děti jedí nějaké přebytky, které se nedají nikde jinde uplatnit?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Ne, já chci vysvětlit, co zrovna teď probíhá, zhruba příští nebo přespříští týden bude i na vládě právě změna v režimu Ovoce a zeleniny do škol, kdy jednak zužujeme ten sortiment, aby ubylo těch, řekněme, tropických druhů ovoce a více aby to bylo soustředěno na, řekněme, ovoce a zeleninu, řekněme, z České republiky nebo středoevropského prostoru, protože my nemůžeme úplně vytyčit diskriminační parametry. A zároveň to teď budeme otvírat i přímo prvovýrobcům. Doteď nemohl místní zemědělec, který dělal produkci zeleniny a ovoce, dodávat třeba do své obce nebo do úzkého regionu ty dodávky. To bylo vyloučeno v tom nařízení vlády. Teď právě na tom pracujeme, aby nejenom distributor, ale aby i zemědělec mohl v tom svém okolí v jedné obci nebo v regionu dodávat tu svoji dodávku do těch škol.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka

Mně jde o to, že třeba minulý týden vím, že děti v některých školách dostávaly ananas, granátové jablko, nějaké exotické ovoce, můžou si školy třeba samy rozhodnout, že takové ovoce nechtějí, že chtějí radši česká jablka, české hrušky nebo ovoce, které tady vypěstují naši zemědělci a které je i pro ty děti zdravější, protože se říká, že se má jíst to ovoce, které vyroste v té zemi, kde žijete? To je nejzdravější.

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

To já s vámi souhlasím.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka

Školy nemůžou tohle udělat?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

To já s vámi souhlasím. Já si myslím, že i ty třeba náklady a ta uhlíková stopa na tu logistiku je taky nezanedbatelný argument. Nicméně školy nemůžou direktivně říct, my chceme jenom tyto druhy ovoce, protože znovu říkám, financuje to Evropská unie, dává na to zhruba 80 % toho rozpočtu, takže my musíme respektovat nějaká pravidla, která jsou stejná pro všechny, musím tedy říct, ale co je trošku problém a co se snažíme změnit, že dost často ti čeští zemědělci nejsou schopni zabezpečit dodávku po dobu 10 měsíců, to znamená i předtím, než naběhne nová sklizeň, aby měli v zásobách dostatečně kvalitní jablka, to znamená ne každý zemědělec má kvalitní klimatizované sklady pod dusíkem, aby byl schopen tu produkci udržet někdy od září, od října až do července, takže to je trošičku handicap, s kterým bojujeme, ale i díky investicím, který dneska mohou zemědělci čerpat, věřím, že během roku, dvou budeme mít zemědělce, kteří tyto kapacity budou mít a budou schopni daleko více nabízet ovoce a zeleninu do škol ze své produkce domácí.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka

Když už jsme u té kvality ovoce a zeleniny, jak často se kontrolují škodliviny u sezonní zeleniny, i třeba dovážené, i té domácí produkce? Jde mi o to, jestli když půjdu do obchodu v sezoně, kdy je třeba chřest, tak budu vědět, že ten chřest je skutečně čistý, že tam nejsou žádné přidané chemikálie, že si nekupuju jen nějakou navoněnou krásu plnou chemikálií, kontroluje se to nějak průběžně?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Vždycky ty naše kontroly jsou, řekněme, cíleny a plánovány také podle sezonnosti, to znamená, podle kterých produktů, jednak které se sklízejí a které v tom období na tom trhu jsou více poptávány. To znamená, když přijde třeba předvánoční období, více se zaměřujeme třeba, řeknu příklad, na kapry, když přijde období sklizně třeba kořenové zeleniny nebo, nebo /nesrozumitelné/ ovoce ...

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka

A jak často to je? Jaké intervaly jsou? Jsou nějaké pravidelné?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

My děláme 38 tisíc kontrol, takže je to, je to obrovský počet. Já vám teď nejsem schopen říct, kolik by to vyšlo prostě na, na jednu základní školu, ale těch kontrol, který dělají naše dozorové orgány, je opravdu velké množství. A ukazuje se za posledních, prakticky za celou existenci Státní zemědělské a potravinářské inspekce, že vlastně pokud jde o domácí produkci, tak žádné zásadní rezidua pesticidů či těžkých kovů nebyly v naší produkci nalezeny.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka

A z dovozu?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Z dovozu, tam, tam je ta situace taková, že ze třetích zemí obecně, ale u výrobků, u potravin, tady nejsem schopen dneska tady přesně klasifikovat jednotlivé druhy, je ta chybovost výrazně vyšší než ze států Evropské unie a dlouhodobě se nám ukazuje, že nejnižší chybovost, nejnižší nálezy jsou u vzorků z domácí produkce.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka

Proč nejsou čeští zemědělci schopni konkurovat zahraničním zemědělcům, proč musíme dovážet brambory ze Španělska, rajčata z Maroka, vždyť přece brambor tu pěstujeme dost, ale v obchodě, když chcete koupit české brambory, tak to není úplně jednoduchá věc.

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Tady je trošku problém v tom, že v některých komoditách jsme, řekněme, zaspali dobu, to znamená zaspali jsme dobu, kdy jsme měli investovat do technologií, například do závlah. Pokud má zemědělec dneska brambory, které pěstují, pěstuje pod závlahami, tak víceméně je konkurenceschopný se svými sousedy, minimálně v prostoru tady, řekněme, regionu střední Evropy, pokud jde o výnosy, pokud jde o náklady. Ale třeba loňský rok ukázal v plné nahotě, že většina zemědělců nemá svojí produkci zeleniny pod závlahami, brambory málokdo pěstuje pod závlahami, a v ten okamžik se ukázal ten propastný rozdíl v tom, že při takovémto dopadu sucha ti zemědělci prakticky tu produkci skoro většině ztratí a nejsou konkurenceschopní.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka

Můžete vy jako ministerstvo zemědělství jim v tom nějak pomoct?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

My se samozřejmě snažíme jim pomoct, máme tady dotační titul právě na investice do závlahových systémů. Paradox tohoto dotačního titulu je ten, že ještě v roce 2014 je zemědělci nevyčerpali zcela. Teď rok 2015 tu situaci diametrálně změnil, teď opravdu je velký zájem o to investovat právě do závlahových systémů.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka

Podle dnes zveřejněných výsledků loni zemědělců znovu ubylo, je to něco málo přes 100 tisíc, víc než polovina z nich je ve věku nad 45 let, to není úplně dobrá vizitka pro české zemědělství. Dá se s tím něco dělat tak, aby bylo zemědělství atraktivní i pro mladé lidi?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Pokud jde o tu atraktivitu, my se snažíme v těchto věcech být aktivní, aktivně se snažíme vstupovat do mateřských škol, do základních škol, děláme akce typu medové snídaně, podporujeme akce, jako jsou akce Poznej svého farmáře, Zemědělství žije a podobně, kdy se snažíme, aby celé třídy přišly na zemědělské farmy, podívaly se, že zemědělství je na úrovni používající nejmodernější systémy, ale pokud jde, řekněme, o ten úbytek pracovních sil, tak tady samozřejmě jde proti nám i zvyšující se produktivita práce, lepší technologie, výkonnější stroje.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka

Takže je potřeba méně lidí na ty práce.

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Takže tady svým způsobem v té zemědělské prvovýrobě ubývá lidí, na druhou stranu přibývá nám lidí a subjektů, které podnikají v oblasti zpracování potravin. Spoustu malých živnostníků vstoupilo do této oblasti a začalo podnikat a mají například minipekárny, minimlékárna, a podobně.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka

Nemůže mladé lidi odrazovat třeba to, že systém dotací pro začínající zemědělce může být z pohledu toho mladého člověka příliš komplikovaný, že není úplně snadné se k těm dotacím dostat a nastartovat tak svůj podnik? Protože já třeba vím, že jsou lidi, kteří neustále chodí na nějaká školení a vůbec vlastně netuší, jestli mají možnost dosáhnout na dotaci nebo ne, protože jim jeden člověk řekne tohle, druhý člověk jim řekne něco jiného, na ministerstvu se dozví něco úplně jiného, není to tak?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Já si myslím, že my se snažíme komunikovat za poslední 2 roky opravdu hodně intenzivně vůči zemědělské veřejnosti a já třeba řeknu tady zcela otevřeně, pokud má někdo, kdokoliv, kdo tento pořad sleduje, problém s tím, že se mu zdají zemědělské dotace komplikované a neví si rady, ať klidně napíše třeba mně na facebookový profil nebo na mojí oficiální mailovou adresu, já velice rád zprostředkuju ten kontakt, aby někdo na úrovni opravdu ředitele třeba odboru mu ty věci vysvětlil, pokud mu nestačilo vysvětlení na té nižší úrovni. Ale nicméně dneska máme třeba úplně jednoduchou podporu pro třeba i mladé lidi, kteří by chtěli podnikat jenom v zemědělství, ale i v potravinářství, dneska řeknu příklad, může si půjčit investiční úvěr od 100 do 10 milionů korun, takže pučí si třeba milion korun na nějakou minipekárnu a z toho milionu korun během 3 let nám nemusí vrátit až 450 tisíc korun, které mu odpustíme, to znamená vytvoříme mu takovouto pobídku a je to opravdu jednoduchý administrativní úkon, který vyřídí v řádu několika málo, řekněme, dnů, respektive možná ani ne dnů, elektronicky podaná žádost, počká na schválení a může čerpat.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka

Změní se něco pro české zemědělce, až bude transatlantická obchodní dohoda?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Takové, tak jak je dáno zadání pro evropské vyjednavače, tak by se nic změnit nemělo, protože Evropská unie definovala a řekla, odmítáme cokoliv, cokoliv ustoupit v oblasti legislativních nároků, pokud jde o zemědělství a potravinářství, to znamená, pokud by se měly snížit ty vysoké standardy kvality, pokud by se měla zhoršit nebo měl se zhoršit přístup k životnímu prostředí, takže cokoliv z těchto věcí jako neprojde, neprojde přes Evropský parlament ani přes jednotlivé dílčí parlamenty.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka

To je jistota.

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

To je základní mantinel, který je dán vyjednávačům za Evropskou unii. A pozor, je tady jedna výhoda, že ta smlouva nebude nikdy ratifikovaná, pokud jí nebudou ratifikovat všechny parlamenty členských států, takže ta pojistka je nastavená hodně vysoko.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka

Takže vy můžete garantovat, že pokud by se měly právě snížit nějaké, nějaká ta pravidla pro kvalitu, tak vy byste byl proti, aby prošla ta dohoda.

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Samozřejmě.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka

Pojďme si teď poslechnout, jak o následcích téhle dohody mluvila v Událostech, komentářích europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná.

Kateřina KONEČNÁ, europoslankyně /KSČM/ /Události, komentáře, 25. 4. 2016/

Asi bych se neptala Mexičanů potom, co uzavřeli dohodu o volném obchodu se Spojenými státy americkými a přišli zhruba o milion pracovních míst, ty menší odhady nebo ty jisté odhady mluví o půl milionu pracovních míst, zda pro ně byla výhodná, zničili si zemědělství.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka

Může se něco takového stát i u nás? Můžou čeští zemědělci přijít o nějaká pracovní místa? Můžeme si zničit české zemědělství? Budeme vůbec konkurenceschopní, když tu dohodu podepíšeme, protože nám vtrhne na náš trh americký zemědělec?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Pokud by ta dohoda byla vyjednána tak, že by zhoršovala postavení českých zemědělců a potravinářů, nejenom českých, ale obecně evropských, tak já jsem přesvědčen o tom, že takovýto návrh dohody by naší legislativou nikdy neprošel, protože to není jenom zájem českého ministra zemědělství, ale stejně hovoří německý ministr, rakouský a víceméně všichni v rámci 28 států říkáme, my tu dohodu zase tak neskutečně nutně nepotřebujeme a ona nakonec se může stát, že třeba po tom dlouhém vyjednávání se třeba řekne, no vůbec třeba oblast potravinářství ta dohoda nebude řešit. Bude řešit třeba oblast průmyslu, strojírenství a nějakých jiných částí, ale v této oblasti prostě dohoda nevznikne a tudíž ta smlouva ji pokrývat nebude tuhle oblast a budou platit pravidla, která platí doteď.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka

Jsou čeští zemědělci dostatečně pružní i vůči nějakým změnám? Protože když se někde zlevní vepřové, tak naši zemědělci vybíjí vepře. Když někde zlevní mléko, tak z našich dojnic se stávají jateční krávy. Není to zbytečně takové jako rychle se přizpůsobit tomu, nejde to překonat to období a držet si to svoje, co umím nejlíp?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Já bych řekl, jak kteří zemědělci. Jsou zemědělci, kteří řeknou, my tady tu výrobu děláme prostě 30, 40 let a my ty krávy prostě dělat budeme a nám to vychází v rámci ekonomiky celého podniku a prostě nám to ten systém, jsme schopni překonat, řekněme, složitější období. Jsou zemědělci, kteří si rozpočítají tu ekonomiku na jednotlivé komodity nebo plodiny a prostě řeknou, v okamžiku, kdy tato plodina nevychází, tak jí přestanou dělat, takže v tom zemědělství je potřeba mít, řekněme, možná někdy pevné nervy, ale zároveň být tím optimistou, který věří tomu, že i ty výkyvy se zase někdy zvednou nahoru.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka

Minulý týden vláda schválila vaší strategii zemědělství do roku 2030, vy plánujete méně řepky a obilí, víc ovoce, zeleniny, chovných zvířat, mimochodem je řepka testovaná na alergeny? Tušíte to?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Řepka jako taková jako olejné semeno se na alergeny netestuje.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka

A to, co potom vyroste, tak to, co je na tom poli, to se netestuje?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Já se bavím o tom právě, co sklízíme jako olejné semeno z řepky, tak to se netestuje. Samozřejmě potom, potom pokud je to potravinářský produkt ...

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka

Protože hodně lidí si stěžuje, že jak jsou všechny pole, všechna pole žlutá, tak že mají víc alergií.

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Tak to bychom měli testovat potom topoly, vrby, ostatní kvetoucí ...

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka

To se testuje.

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Kvetoucí rostliny, které v přírodě máme.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka

Ty jsou testované.

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

To se přiznám, nejsem schopen vám teďka říct, jestli jsou teda všechny testované, ty, které kvetou, jestli všechny trávy jsou testované a podobně.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka

Říká ministr zemědělství Marian Jurečka. Děkuju za to, že jste přišel do Interview ČT24.

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Děkuji za pozvání, pěkný podvečer.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka

Vám, vážení diváci, děkujeme za pozornost, na řadě jsou Události, hezký večer.