Hádky nepomohou, musíme jednat rychle

MINISTR ZEMĚDĚLSTVÍ MIROSLAV TOMAN (ZA ČSSD) KE KŮROVCOVÉ KALAMITĚ:

Pokud chceme zvládnout kůrovcovou kalamitu, musíme změnit i druhovou skladbu lesů. Také je zapotřebí zlepšit zadržování vody v krajině. Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) to řekl v rozhovoru pro Právo.

Horkým tématem je kůrovcová kalamita. Před týdnem se kůrovcem zabývala i Sněmovna. Shodu na tom, jak zvládnout škodlivého brouka, ale poslanci nenašli. Co navrhujete?

Už jsem začal podnikat kroky ke zvládnutí kůrovcové kalamity například návrhem na založení společné platformy odborníků z ministerstev, lesnických organizací a ochránců přírody, kteří budou situaci společně řešit. Dále chci zajistit finanční výpomoc postiženým lesům, jako se to běžně dělá v sousedních zemích při podobných kalamitách. Připravili jsme i seznam ploch, na kterých by se dalo vytěžené kůrovcové dříví skladovat. Zajišťujeme také dostatek chemických prostředků pro asanaci vytěženého dřeva. A to je jen začátek.

To bude ale vyžadovat řadu změn i v legislativě.

Pokud chceme současnou kalamitní situaci zvládnout, musíme při přípravě legislativy zrychlit krok. Některé vyhlášky a nařízení už máme v zásadě připravené, na novelách lesního a dalších zákonů začínáme urychleně pracovat.

Třeba ODS ale založení společné platformy i se zástupci Hnutí Duha tvrdě kritizuje.

Myslím si, že ke zvládnutí kalamity je zapotřebí spolupráce všech zainteresovaných subjektů. Od vlastníků lesa přes akademickou obec, státní správu až po nevládní organizace. Situace je velmi vážná, nemá smysl na sebe útočit, ale současný stav se snažit urychleně řešit.

Někteří lidovci chtějí v souvislosti s kůrovcem navrhnout snížit sazbu DPH na palivové dříví z 15 na 10 procent. Co si o tom myslíte?

Může to být jedno z krátkodobých opatření, které by mohlo zvýšit odbyt dříví. Obecně si myslím, že není dobré řešit problém s nadbytkem dříví nahodilými věcmi, ale systémovými opatřeními. Zda by to bylo vůbec reálné, záleží i na stanovisku ministerstva financí. Navíc ceny dříví jsou už tak nízko, že mám pochybnosti, zda by se snížení DPH do konečných cen vůbec promítlo.

Někteří poslanci vidí příčinu kůrovcové kalamity ve špatně nastavených tendrech a organizační struktuře Lesů ČR. V této souvislosti jste zmínil jistá provozně-technická pochybení. Co jste tím myslel?

Lesníci v některých lokalitách situaci podcenili a stromy napadené kůrovcem nestíhali včas zpracovat. Stromy jsou kvůli suchu oslabené a všechny dosud účinné provozní postupy bohužel nefungovaly. Pružné provádění prací u státních lesů limituje i nutnost postupovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek, tento systém je velmi zdlouhavý. Proto revidujeme stávající Koncepci strategického rozvoje Lesů ČR. Na rekordní objem kůrovcového dřeva ale nestačí ani stávající zpracovatelské kapacity. Od roku 2017 po větrných kalamitách v ČR i zahraničí stále trvá zahlcení trhu se surovým dřevem, což negativně ovlivňuje výkon celého sektoru lesního hospodářství. Dříví nelze v současnosti vyvézt, ale bude se muset asanovat a umístit na skládky.

Souviselo s tím i odvolání šéfa Lesů ČR Daniela Szóráda bývalým ministrem zemědělství Jiřím Milkem (za ANO)?

Jak už jsem řekl, určitě tam došlo k provoznímu pochybení a podcenění situace. Výběrové řízení na tento post mělo být vypsáno už dávno, jeho parametry jsou dobře nastavené a není důvod ho rušit. Ostatně ve středu skončil příjem přihlášek a teď je musí komise vyhodnotit.

Neobáváte se, že právě převoz miliónů kubíků kůrovcem napadeného dříví na vyčleněné skládky jen přispěje k dalšímu šíření nebezpečného brouka?

Ne. Na skládkách by mělo po těžbě skončit pouze asanované dříví. Tedy buď přímo v lese zbavené kůry, nebo chemicky ošetřené. Dělají to ale lidé, takže nemohu stoprocentně zaručit, že všechno bude úplně dokonalé a na skládku se nepřeveze ani jeden živý kůrovec.

Některé podniky uvádějí, že loni prodávaly kubík kulatiny z lesa i za méně než 800 korun. Prkna, fošny a trámy ale levnější nejsou. Jak si to vysvětlit?

Může se nám zdát, že majitelé dostávají při prodeji z lesa za dříví málo. Jenže na trhu je obrovský přetlak surového dříví a pro velkou část kůrovcové kulatiny není odbyt a musí skončit na skládkách. Takže pokud chce majitel lesa dříví prodat, musí s cenou dolů. Ceny surového dříví jsou vždy výsledkem nabídky a poptávky po konkrétní dřevině a sortimentu. Tedy zda je dříví určeno pro pilařské zpracování, výrobu papíru či na palivo. V podmínkách kůrovcové kalamity je největší převis nabídky nad poptávkou u kulatiny horší kvality a u dříví pro výrobu buničiny. Zde dochází i k největšímu snižování cen. Paradoxně to může vést k tomu, že palivové dříví bude někde i dražší. Pily, i když jedou na plné kapacity, ale tenhle problém nemají. Něco sice stojí zpracování, něco doprava, ale pilařské výrobky se dobře prodávají. Na trhu není přetlak řeziva, který by tlačil ceny dolů.

Dá se to nějak změnit?

Chceme podporovat vznik malých a středních pil, které jsou ideální pro zpracování dříví při probírkách lesa a prevenci kůrovce. Současně jsme Lesům ČR zakázali v lesích úmyslnou těžbu, což by mělo přetlak dříví mírně snížit. Například jen Lesy ČR v současnosti zadržují na skládkách přes milión kubíků kůrovcového dříví, pro které není odbyt. Koncem roku tak může na skládkách jen u tohoto státního podniku skončit až 2,5 miliónu kubíků kulatiny.

Jak chcete podpořit vlastníky lesů v boji proti kůrovci?

V novele nařízení vlády č. 30/2014 Sb. chceme například zvýšit sazby na umělou i přirozenou obnovu melioračními a zpevňujícími dřevinami či rozšířit podporu pro zajištění lesních porostů z přirozené obnovy. Dále připravujeme nový dotační titul Ochrana lesa, ve kterém bude stát přispívat na různé formy asanace kůrovcového dřív. Zvýšili jsme i rozpočet ministerstva pro letošní rok, ze kterého se vyplácejí příspěvky na hospodaření v lesích o 500 miliónů, na celkových 1,15 miliardy Kč. Přes tento titul chceme kompenzovat vlastníkům lesů zvýšené náklady související s kůrovcovou kalamitou. Všichni musejí kůrovcem napadené porosty těžit, ale přitom nemají na dříví odbyt. A právě tyto prostředky by jim měly umožnit kalamitní těžbu financovat. Byl bych rád, kdyby peníze, se kterými na to resort počítá, stačily. Nemohu ale vyloučit, že budeme muset fond navyšovat.

Výhledově se ale musí změnit i druhová skladba lesů.

V českých lesích je dneska řádově už 46 až 48 procent listnatých stromů a ještě to chceme zpřísnit. Nová vyhláška ale nebude vlastníkovi lesa přikazovat, jakou dřevinnou skladbu má použít. Bude udávat pouze doporučenou dřevinnou skladbu. Pokud ji vlastník dodrží, ministerstvo ho bude podporovat a pozitivně motivovat dotacemi. Na druhou stranu si ale musíme uvědomit, že soukromým vlastníkům nemůžeme direktivně nařizovat, co mají pěstovat na vlastním pozemku a ve vlastním lese. Stát ale rozhodně nebude prostřednictvím dotací podporovat zakládání porostů nevhodné dřevinné skladby, například smrkové monokultury.

Další prioritou je sucho a udržení vody v krajině. Co připravujete?

Chceme se zaměřit na obnovu mokřadů, revitalizaci vodních toků a případně i budování vodních děl tam, kde je to potřeba. K dlouhodobým úkolům pak patří nastavení správného obhospodařování zemědělské půdy, aby lépe dokázala zadržovat vodu a snížil se odtok. Pomoci by měla i nová protierozní vyhláška. Nesmí být plošná, ale musí zohledňovat jednotlivé oblasti. Zvyšovat by se měl i obsah humusu v půdě. Přestaňme ale tvrdit, že všichni velcí, kteří na půdě hospodaří, se o ni starají špatně a malí dobře. Všichni mají půdu jako výrobní prostředek a snaží se, aby byla v co nejlepším stavu. Pokud to někdo nedělá, ať je potrestán, bez ohledu na to, na jaké výměře hospodaří. ČR patří mezi státy s relativně velkými půdními bloky. Proto již loni ministerstvo spustilo nový modul protierozní kalkulačky, který umožňuje optimalizovat rozměrové parametry půdních bloků. Dále chceme prosadit, aby si vlastníci pozemků na nich mohli budovat vodní nádrže až do rozlohy dvou hektarů bez složitých povolení.

S mikroklimatem a odtokem vody souvisí i rostoucí zastavění půdy. V ČR denně zmizí asi 15 ha zemědělské půdy. Pokusíte se to omezit?

Velmi mě mrzí, když vidím, jak se nenávratně zabírá úrodná půda na výstavbu nových hal. Pokusím se prosadit na jedné straně regulaci přes poplatky a přes zákaz dalšího vyjímání půdy ze zemědělského půdního fondu. Vím ale, že zde narazíme na zájmy obcí a měst, které chtějí zajistit pro své občany pracovní místa. Druhou možností je pozitivní motivace všech investorů, které bychom měli zvýhodnit, když investici budou realizovat v areálech, kde je již půda vyjmutá. Areálů je u nás pořád spousta a je třeba najít cestu, jak je využít.

Letošní sklizeň obilovin bude možná o něco nižší. Mají se spotřebitelé obávat, že mouka a tím i pekařské výrobky na pultech zdraží?

Z aktuálního odhadu sklizně lze usuzovat, že půjde o průměrnou sklizeň základních obilovin, která však svým množstvím dostatečně pokrývá kvantitativní požadavky domácí potřeby, jež se v dlouhodobém průměru pohybuje mírně nad pěti tisíci tunami. I když bude sklizeň průměrná, obilí bude dost. Zatím ale nevíme, jaká bude jeho kvalita, zda potravinářská, nebo krmná. To vyhodnotíme, až žně skončí. V žádném případě ale nehrozí, že by byl obilí nedostatek a vznikly nějaké problémy v zásobování touto komoditou. Naopak, z Česka se ročně vyváží dva až tři milióny tun obilí. Spotřebitelé se tedy nemusejí bát, že obilí bude málo a z důvodů nižší sklizně ceny mouky, chleba či rohlíků porostou. Cenu obilí sice ministerstvo nemůže ovlivnit, ale i u nás se odvíjí od ceny této komodity na světových trzích a ta je víceméně stabilní.

Podstatným tématem pro spotřebitele je i kvalita potravin. Jak ji chcete zlepšit?

Chci se zaměřit na to, aby čeští zákazníci měli zajištěné jakostní a bezpečné potraviny a aby zmizely rozdíly mezi potravinami dostupnými ve starých a v nových zemích EU. Na domácím trhu se nesmějí nabízet dovážené nekvalitní a někdy i zdravotně závadné potraviny. Trvám na ochraně našich spotřebitelů, našeho trhu a precizní kontrole importovaných potravin s možností zakázat dovoz od těch výrobců, kteří se opakovaně proti našim spotřebitelům prohřešili.

V této souvislosti jste zmínil i možnost vytvoření dalšího kontrolního úřadu. Proč a jak si jeho činnost představujete?

Ne, určitě nejde o žádný nový další úřad. Měl jsem spíše na mysli, že do „nového úřadu pro potraviny“ by se přesunula část pravomocí Státní veterinární správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Obě existující instituce by zůstaly a věnovaly se svým dalším činnostem, jako jsou kontroly jatek nebo potravin z dovozu. Obě tyto instituce fungují dobře, ale bylo by optimální vytvořit do budoucna jeden silný úřad, pod který by se zařadila například kontrola hygieny potravin, kontroly provozoven veřejného stravování. Zjednodušily by se tak investice do přístrojů a zefektivnilo by se také využití samotných kontrolorů. Jde zatím o vizi, na jejímž uskutečnění by se musela najít politická shoda. Úřad pro potraviny je v současné době jednou ze sekcí ministerstva zemědělství.

A co financování Společné zemědělské politiky EU?

Současný návrh financování je pro Českou republiku nepřijatelný. Nesouhlasím s tím, aby finance pro zemědělství a potravinářství klesly až o 20 procent. Budu usilovat o zachování současné úrovně podpory z EU, což je důležité pro rozvoj malých, středních i velkých podniků.