Dozor funguje na vysoké úrovni

Bilancování uplynulého roku a výhledy do nového období byly tématem rozhovoru ministra zemědělství Miroslava Tomana pro TV Zemědělec, který se uskutečnil vloni v prosinci přímo na resortním úřadu. Záznam rozhovoru přinášíme i na stránkách týdeníku Zemědělec.

Pokud se ohlédnete za rokem 2019, co se povedlo a co ne?

Musím říct, že rok 2019 jsme nezačali úplně šťastně. V prvních měsících jsme řešili problematický dovoz polského masa. Přitom se ukázalo, že naše dozorové orgány fungují velmi dobře. Protože jsme zachytili více závadných potravin z Polska, a to jak rostlinného, tak živočišného původu, přistoupili jsme k mimořádným veterinárním opatřením zvláště při dovozu hovězího masa. Ještě jednou musím zdůraznit, že v České republice funguje dozor při dovozu potravin na velmi vysoké úrovni a rád bych poděkoval našim dozorovým orgánům za jejich celoroční práci. Zároveň bych řekl, že nejvíce záchytů závadných potravin bylo u dovozů ze třetích zemí, u dovozů z Evropské unie se pohybujeme nad deseti procenty a nejméně záchytů závad mají výrobky z České republiky, a to do deseti procent. Chtěl bych proto znovu poděkovat jak výrobcům, tak inspekčním orgánům, že v České republice jsou kvalitní potraviny. Zároveň bych velmi rád požádal české spotřebitele, aby právě z těchto důvodů dávali přednost českým potravinám, které jsou označeny značkami Klasa, Regionální potravina, Česká cechovní norma, biopotraviny a tak dále. To znamená, aby konzumovali tuzemské potraviny. V uplynulém roce jsme připravili novelu zákona o potravinách, která zahrnuje zákaz dvojí kvality, takže věřím, že se nám to podaří dotáhnout do konce. Samozřejmě jsme také řešili vodu a sucho. Podařilo se nám prosadit stavbu malých vodních děl s plochou do dvou hektarů a s výškou hráze do 2,5 metru na ohlášení. Do konce volebního období vybudujeme nebo zrekonstruujeme více než tisíc rybníků. To zjednodušeně znamená v průměru co den to rybník, ať je to odbahněný nebo nově postavený či obnovený rybník. V následujících letech investujeme také více než 30 miliard korun do propojení vodárenských soustav a budování koncových vodovodů. Také jsme na vládě prosadili stavbu dvou nových vodních nádrží, Vlachovice a Kryry. V tuto dobu vykupujeme pozemky pod přehradou Skalička a Nové Heřminovy a také pracujeme na posílení ústavní ochrany vody a věřím, že bychom to mohli prosadit. Vycházíme přitom z analýzy, kterou nám vypracovali odborníci z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, a věřím, že během tohoto roku to dotáhneme do konce. Co se týká zemědělského sucha, samozřejmě dbáme na dodržování správné zemědělské praxe, to znamená na správné osevní postupy. Také jsme omezili plochu jedné plodiny na erozně ohrožených půdách do 30 hektarů. Jsme také v ČR úspěšní v omezování používání glyfosátů a pesticidů, kdy spotřeba glyfosátů klesla o 25 procent. V používání pesticidů patříme k zemím, kde se pesticidy používají v menší míře, než je průměr EU, a méně ve srovnání s jejich spotřebou ve vyspělých státech. Dbáme tak na ochranu životního prostředí. Samozřejmě nás také trápil kůrovec. Přijali jsme opatření obecné povahy, rozvolnili jsme předpisy tak, abychom pomohli vlastníkům při obnově lesa, doba na zalesňování se prodloužila na pět let, zapojený porost deset let. Uvolnili jsme také sadební materiál, to znamená, zjednodušili jsme podmínky výsadby a dbáme, abychom vysazovali pestré a různorodé lesy. Nesmím zapomenout také na to, že Ministerstvo zemědělství podporuje potravinové banky. Jsme vlastně jediným resortem, který je systémově podporuje, a jsem velmi rád, že se tento program uchytil a má efekt pro lidi, kteří to potřebují. Myslím si, že v minulém roce toho bylo realizováno poměrně hodně. Uvidíme, co přinese další rok.

V čem vidíte ještě rezervy, co se nepovedlo, co se musí dotáhnout dokonce?

Mnoho věcí, o nichž jsem mluvil, má přesah do dalšího roku, ať to je ústavní ochrana vody, zákon o potravinách nebo zákon o významné tržní síle, který je v meziresortním připomínkovém řízení. Neřekl bych, že se to nepovedlo, ale řešení těchto otázek trvá nějakou dobu a musí se dotáhnout do konce. Nesmíme rovněž zapomenout, že by měl být schválen také veterinární zákon, který je součástí boje proti týrání zvířat. Jde o legislativní proces, který je dlouhý.

V roce 2019 sužoval mnohé oblasti výskyt hrabošů. Existuje možnost, jak tuto neutěšenou situaci řešit, případně mohli by se postižení zemědělci dočkat kompenzaci?

Problém s hraboši jsme začali zaznamenávat od minulého jara. V některých oblastech byly extrémně silné výskyty hraboše, přesahující práh škodlivosti, který představuje 50 aktivních nor na hektar, v létě a na podzim je to 200 aktivních nor na hektar. Situace v létě gradovala. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský evidoval okresy, kde byl tento limit několikanásobně překročen. Měli jsme a máme snahu nějakým způsobem ulevit zemědělcům. S Ministerstvem životního prostředí řešíme otázku použití přípravku Stutox II. Zatím ještě nedošlo k dohodě, nicméně hledáme řešení. Bohužel musím říci, že jsem očekával, že budou daleko četnější žádosti od zemědělců, v poslední době šlo jen o 90 žádostí. Ty by umožňovaly odškodnění zemědělců podle zákona o ochraně přírody a krajiny číslo 114/1992 Sb. a bylo by dobře, kdyby si zemědělci žádali podle tohoto zákona. Jsem si vědom toho, že je komplikované vypisovat tyto žádosti, ale je to nejsnazší ze stávajících možností. S premiérem Andrejem Babišem samozřejmě hledáme cestu, jak pomoct zemědělcům. Peníze budeme hledat a musíme najít cestu, jak je dostat k zemědělcům. Věcí je totiž poměrně hodně. Ovocnářům jsme pomohli s mrazíky. Čeká nás kompenzace škod v lesích, způsobených kůrovcovou kalamitou. Za rok 2019 by to mělo nastat někdy v dubnu. Předpokládáme, že finanční náhrady budou v řádu několika miliard korun. Musíme samozřejmě také řešit propojování vodovodů a vodárenských soustav, což bude také vyžadovat peníze. Takže chceme, aby se co nejvíce odškodňovalo podle zákona o ochraně přírody a krajiny, ale neznamená to, že nebudeme hledat další cesty.

Problém, o kterém jste se zmínil, je i zadržování vody v krajině. Uvedl jste opatření, která Ministerstvo zemědělství připravuje. Počítá se kromě omezení plochy monokultur na 30 hektarů ještě s dalšími opatřeními v této oblasti?

Opatření bude samozřejmě celá řada. Jsou to dělící pásy v šířce 22 metrů, biopásy, ale netýká se to jen zadržování vody v krajině, ale i zvyšování biodiverzity. Musíme bránit vodní i větrné erozi. Věřím, že najdeme nějaký konsenzus s tím, že velké plochy, které jsou, by se rozdělily na 30 hektarů. Samozřejmě ještě je třeba doladit prováděcí předpisy, v tuto chvíli to není ještě uzavřeno. Musím ale říct, že zemědělci, kteří budou využívat dělících pásů a dalších opatření, se tato povinnost nemusí tolik dotknout. O tom se ale ještě bude letos debatovat. Jednou z cest může být i takzvané agrolesnictví, které se začíná rozbíhat. S Ministerstvem financí se nám povedlo vyjednat v rámci daňového balíčku, že zemědělci nebudou platit za remízky a další prvky zvýšenou daň, ale budou zařazeny do snížené části. Věřím tomu, že daňový balíček bude schválen. Podporujeme totiž výsadbu remízků a podporujeme i pozemkové úpravy. V minulém roce vznikl nový metodický pokyn na provádění pozemkových úprav, to znamená, měly by se dělat takové pozemkové úpravy, které zadržují vodu v krajině, omezují erozi a udržují krajinu v přijatelném stavu. Do pozemkových úprav jsme vydali v uplynulém období více než dvě miliardy korun.

Připravuje se i takzvaná protierozní vyhláška. V jakém je stavu?

Protierozní vyhláška je v meziresortním připomínkovém řízení. My v něm budeme uplatňovat všechny připomínky tak, aby tato norma byla přijatelná jak pro krajinu, tak pro zemědělce, aby se zbytečně nezvýšila administrativa. Kromě toho v této oblasti již fungují podmínky DZES 5 a DZES 7 a tak dále, což zemědělci již znají. Myslím, že i podsevy a další půdoochranné technologie již zemědělci dělají. Nechci teď nic předjímat. Protierozní vyhláška je v meziresortním řízení a uvidíme, jak se to vyvine dál.

Obrátil bych pozornost k vyjednávání o budoucí společné zemědělské politice. V jaké fázi se v současnosti nachází?

Jednání samozřejmě probíhají na úrovni celoevropské. Probíhá debata v Europarlamentu i na Radě ministrů. Diskutuje se i na Evropské komisi. Naší prioritou jednoznačně stále je zachování dostatečně silného rozpočtu, alespoň na úrovni minulého období. Byl bych sice rád, aby se navýšil, ale není to úplně reálné. O silný rozpočet budeme bojovat. Pokud po zemědělcích chceme čím dál více povinností, musíme jim dávat určité náhrady. Jestliže chceme, aby byla zachována biodiverzita a krajina i pro budoucí generace, budeme v některých případech omezovat produkci. Tam musí dojít k náhradě, zemědělci jsou totiž ti, kteří v krajině žijí a vytvářejí ji. Další naší prioritou je zjednodušení pravidel, aby zemědělec nebyl tolik zatížen administrativou a mohl se věnovat práci na poli nebo ve stáji, mohl se věnovat svojí činnosti a ne, aby dělal další a další složité administrativní úkony. Samozřejmě naší prioritou také je zachovat flexibilitu, to znamená, aby byla zachována specifika jednotlivých členských států, aby si mohly z velké části říci: Toto je naše priorita, to chceme dělat, toto nám vyhovuje. Nemůžeme mít jednolitou Evropu, že všichni budou dělat jednu plodinu a všichni půjdou jedním směrem. Každý stát má ale svoje specifika a je třeba je zohlednit. Proto budeme bojovat za flexibilitu. Pak to jsou takové standardní věci, které stále držíme, ať je to zastropování, nebo podpora citlivých komodit, nebo to je i skutečný zemědělec. Tato podmínka byla zrušena a teď se vrací zpátky ještě v horší podobě. Také se musíme bavit o přechodném období. V tuto chvíli je přechodné období jeden rok, a myslím si, že jeden rok je v tuto chvíli nereálný. Vidím to na dva roky, aby se všechno zvládlo. Bude to však náročné pro zemědělce i pro státní administrativu, aby si připravila veškeré programy a zvládla nastavení všech parametrů.

Nyní jsme na prahu nového roku. Na co se zejména chcete zaměřit v roce 2020?

Je to všechno problematika, o níž jsme se bavili. Když bych to zopakoval, musíme dořešit kůrovce, péči o krajinu, kvalitu potravin, to znamená zákon o potravinách, významnou tržní sílu. Chceme také společnou zemědělskou politiku a ústavní ochranu vody. Slíbili jsme také, že uděláme technickou novelu mysliveckého zákona, kterou bychom chtěli začátkem letošního roku poslat do meziresortního řízení, už se na tom pracuje. Čeká nás i technická novela zákona o oběhu osiva a sadby a další. Pro nás je velmi důležitá také společná zemědělská politika, o které jsem mluvil. Takže věcí je strašně moc.