Bonitní půdu bychom mohli chránit přísnějším zákonem

Zemědělce trápí nízké ceny některých komodit a neumí se jim bránit sdružováním do odbytových družstev. I o tom hovořily HN s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou. Veletrh Techagro se podle jeho názoru rozrostl tak, že už mu je brněnské výstaviště skoro malé.

Jaký význam má pro české zemědělce veletrh Techagro?

Techagro je dneska největší veletržní akce na brněnském výstavišti, větší než strojírenský veletrh. Rozrostlo se tak, že je mu brněnské výstaviště malé. Prezentují se na něm výrobci zemědělské techniky, potravináři, lesníci, dřevozpracovatelé, vlastně všichni, koho si lze v souvislosti se zemědělstvím vůbec představit. Veletrh má středoevropský formát, nabízí vystavovatelům obrovskou šanci předvést své výrobky široké veřejnosti a srovnat se s konkurencí. Koncentruje všechny výrobky a služby na jednom místě, kde se tak mohou nejen čeští zemědělci seznámit s tím nejmodernějším, co trh nabízí, aby se mohli posunout v kvalitě své produkce.

Máme tak vzdělané zemědělce, aby dokázali využít sofistikovanou techniku, kterou veletrh předvádí?

Dnes už jsou zemědělské podniky vybaveny špičkově. Využívají GPS systémy, variabilní hnojení, mají technologie na odebírání a testování vzorků půdy, aby věděli, jak s ní zacházet. V takzvaném precizním zemědělství jsme na špičce Evropy. Ale do budoucna je nad námi hrozba. Zatím je personální kapacita dostatečná, ovšem víme, že čtyřicet procent lidí pracujících v zemědělství je starších padesáti let. To je problém, který nás bude dobíhat.

Co s tím?

Náš resort není tím, kdo by to mohl přímo řešit. Nejsme zřizovatelem žádné specializované školy. Přesto jsme se rozhodli udělat významný krok. Letos budeme spouštět nový národní dotační titul, do něhož vyčleníme 50 milionů korun na vybavení center praktického výcviku. Na investice do traktorů, strojů na obdělávání půdy, vybavení dílen, do laboratorního vybavení například pro střední veterinární školy a do dalších obdobných zařízení mohou získat až 40 procent z nákladů. Materiál už máme v meziresortním připomínkovém řízení. Počítám, že žádat o peníze bude možné v řádu jednotek měsíců, takže to není žádná vzdálená vize.

Dalším problémem zemědělství je klesající potravinová soběstačnost České republiky. Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy se snížila naše soběstačnost i v rozhodujících komoditách, jakými jsou vepřové a drůbeží maso, brambory a zelenina. U vepřového masa se v soběstačnosti blížíme padesáti procentům, v drůbežím mase 70 procentům. Snaží se ministerstvo nějak zvrátit tento trend?

Potravinová soběstačnost Česka klesá posledních patnáct let. Máme připraven materiál, který je teď v meziresortním řízení. Stanovuje strategii agrárního sektoru do roku 2030. A je naprosto konkrétní. Říkáme v něm, jaké hodnoty chceme mít v roce 2020, 2030, kolik chceme mít zemědělsky využitých hektarů, kolik kusů hospodářských zvířat. A popsali jsme v něm i mechanismy, zejména v oblasti investic, jak těchto cílů dosáhnout. Ale musím říct, že ani nyní není všechno špatně. V poslední době stoupají stavy skotu, ovcí i drůbeže. Komodita, která aktuálně klesá, jsou prasata. Bohužel chovatelé dnes v podstatě nemají šanci diskutovat se zpracovateli o ceně.

S poklesem cen některých komodit, které jsou na sedmiletém minimu, se čeští zemědělci vyrovnávají jen velmi těžko. Jak upozorňuje Zemědělský svaz ČR, náklady na výrobu jednoho litru mléka jsou zhruba osm korun, ale cena placená zemědělským výrobcům je 7,30. U vepřového masa jsou výrobní náklady na kilogram 33 korun, aktuální výkupní cena činí 26 korun. A odběratelé dále tlačí na snížení cen za agrární komodity, protože využívají možností levného dovozu. Můžete s tím zemědělcům nějak pomoci?

Ministerstvo nemůže ovlivnit výkupní ceny, ty určuje trh. Ale umíme pomoci zemědělcům, aby byli efektivnější, hospodařili s nižšími náklady díky tomu, že budou mít modernější technologie, výkonnější, s nižšími energetickými nároky. Loni jsme do českého zemědělství přes program rozvoje venkova investovali přes sedm miliard korun. Výsledky ovšem zatím nevidíme, protože většina projektů se teprve realizuje. Jsem ale přesvědčen, že zemědělci nevyužívají všech možností, jak se nízkým cenám komodit bránit. Kdyby se více sdružovali do odbytových organizací, dokázali by si vytvořit silnější pozice na trhu ať už vůči odběratelům z řad potravinářů, nebo vůči obchodním řetězcům. Dnes je obrovská krize u vepřového masa, ale v Česku není jedna jediná odbytová organizace chovatelů prasat. Snažíme se proto zemědělce motivovat. Těm, kteří se sdruží v odbytových organizacích, budeme dávat preferenční kritéria pro žádosti o dotace na investice. Druhá kategorie zemědělců se už poučila z několika krizí. Mají vlastní realizaci finálního výrobku. Pořídili si mlékárnu nebo malou masnu. A pak třeba mléko realizují přes své produkty za 12 až 14 korun za litr. Jejich výroba je stabilní, jejich ekonomika je stabilní.

Máte recept i na to, jak zastavit úbytek zemědělské půdy?

V příštím roce zpřísníme parametry nejen na střídání plodin, ale i na velikost jednotlivých polí, zejména na svažitých pozemcích. Chceme nastavit mantinely pro maximální velikost, případně délku jednoho půdního bloku ve svahu, takže například na 300 metrech svahu budou muset být dva nebo tři půdní bloky s různými plodinami, aby nedocházelo k tak rychlé erozi půdy. Zintenzivňujeme práci na pozemkových úpravách, chceme mít v katastrech remízky, meze, biokoridory, rybníky, aby se katastr vrátil do přirozené rovnováhy. Aby se vrátily normální vodní poměry v krajině a voda tam zůstávala co nejdéle. S kolegy chci prodiskutovat jedno legislativní opatření k ochraně zemědělského půdního fondu. Když se před dvěma lety zpřísnily poplatky za vyjmutí půdy ze zemědělského fondu, tak v roce 2014 opravdu poklesl objem vyňatých hektarů. Jenže o rok později se zase výrazně zvýšil. Developeři po našem opatření své investice jen na chvíli odložili. Proto chci dát ke zvážení, zda u nejkvalitnějších bonitních půd neudělat striktní omezení pro průmyslovou zástavbu. Vyjmout takovou půdu ze zemědělského fondu by mělo být možné jen ve výjimečných případech kvůli významné společenské poptávce, a tedy se schválením vlády.