Šance, že Stutox zabije psa, je opravdu mizivá

Ministerstvo zemědělství a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) považují za nutné vyvrátit některé nepravdy článku. Například tvrzení, že „Na českých loukách a polích by se již za několik dní mohly válet desítky otrávených čápů“ má charakter poplašné zprávy, stejně jako pojem „rozsypávání“ jedu na povrch půdy. Za mimořádné situace přetrvávající kalamity hraboše polního a značných hospodářských ztrát jsou dle Nařízení ÚKZÚZ stanoveny podrobné podmínky pro aplikace přípravku, a to tak, aby představoval minimální riziko pro ostatní zvířata.

Aplikace rozhozem je možná pouze na pozemcích, kde se hraboš vyskytuje v hustotě pětinásobně vyšší, než je práh škodlivosti. To inspektoři ÚKZÚZ ověřují přímo na místě.

Povolená dávka je maximálně 5 granulí na metr čtvereční. Granule musejí být rozhozeny rovnoměrně, aby netvořily hromádky. V případě jejich vzniku musí být zvýšené množství rodenticidu bezprostředně zapraveno do půdy. To maximálně eliminuje pozření přípravku necílovými druhy.

Aplikaci může provádět pouze osoba s tzv. odbornou způsobilostí podle zákona o rostlinolékařské péči, tedy řádně proškolená k nakládání s přípravky na ochranu rostlin. Správnost použití přípravku kontroluje ÚKZÚZ.  V případě nepovolené aplikace hrozí zemědělci pokuta až 4 miliony korun.

Zemědělec má povinnost sbírat uhynulé hraboše alespoň jednou denně po dobu 48 hodin od provedení aplikace a bezpečně je zlikvidovat. Hraboši přitom většinou po pozření jedu zalezou do nory, kde uhynou. Dle odborníků se tak zachová přibližně 7 z 10 hrabošů.   

Tvrzení, že „ v případě aplikace Stutoxu dojde k radikálnímu snížení sov a dravců“ je jen spekulací. Povrchová aplikace přípravku STUTOX byla dlouhé roky povolena a praktikována, a to až do roku 2015, přičemž nebyly oznámeny případy otravy dravců ani sov.
Zásadní je dodržení podmínek aplikace podle Nařízení ÚKZÚZ.

„Po povolení aplikace v loňském roce uhynuly desítky zajíců, bažantů a čápů.“ Při nahlášených úhynech v loňském roce byla v tělech několika bažantů a zajíců (celkem 8 vzorků) zjištěna rezidua fosfanu. Vzhledem k tomu, jak dlouho byla zvířata uhynulá, nebylo možno prokázat, zda byl úhyn důsledkem otravy nebo jiných příčin.

Mj. granule záměrně zapáchá při rozkladu po štiplavém česneku. Přípravek je pro řadu volně žijících druhů neatraktivní, na rozdíl od hrabošů.  

„Stutox je silný jed a v žaludku zvířete reaguje jako kyselina. Zabít může i psa, který jej může spolknout.“

V kyselém prostředí žaludku hlodavce fosfid zreaguje a vznikne toxický plyn fosfan. Po pozření jedné granule zvířetem o hmotnosti do 30 g, což je obvyklá váha hraboše nebo myšice, dojde k úhynu během tří až pěti hodin.

Jako nebezpečná hranice účinné látky se v odborných zdrojích uvádí pro různá zvířata 20–40 mg na 1 kg hmotnosti. To znamená, že pro zdravé zvíře vážící jeden kilogram by bylo nebezpečné pozřít 16 až 32 granulí. Tvrzení, že „je devadesáti pěti procentní jistota, že jed během pár hodin zvíře (myšleno psa) usmrtí,“ je tedy nepravdivé. Důsledky vždy zásadně závisí na pozřeném množství, zdravotní kondici zvířete a na mnoha dalších faktorech.

 Podle Nařízení ÚKZÚZ musí zemědělec ošetřený pozemek na hranicích sousedících s oblastí využívanou širokou veřejností zřetelně označit cedulemi s varováním: „VAROVÁNÍ. Plocha je ošetřena rodenticidem. Vstup zakázán do: datum“ (48 hodin po aplikaci).  Na tato pole nemají majitelé pouštět domácí a hospodářská zvířata zhruba po dobu 2 dnů. Dále podle zákona o myslivosti platí, že je zakázáno vlastníkům domácích zvířat, včetně zvířat ze zájmových chovů a zvířat z farmových chovů nechat zvířata volně pobíhat mimo vliv jejich majitele nebo vedoucího.