Reakce Ministerstva zemědělství na zprávu NKÚ k opatřením zlepšujícím kvalitu vody

V první řadě je třeba odmítnout, že se kvalita povrchových a podzemních vod v ČR zhoršovala a zvyšovalo se množství pesticidů ve vodě. Jde o hrubé nepochopení a dezinterpretaci celkových údajů o výskytu těchto látek ve vodách, kdy nelze sledovat pouze absolutní hodnoty o jejich výskytu. Zatímco v roce 1991 bylo sledováno 5 účinných látek pesticidů a 0 jejich metabolitů, v roce 2001 stále pouze 6 účinných látek a 1 etabolit, v roce 2011 šlo o 66 účinných látek a 19 metabolitů, a k loňskému roku 2020 již monitoring cílil na 149 účinných látek pesticidů a 47 jejich metabolitů.

Z hlediska výskytu účinných látek pesticidů a jejich metabolitů je situace dlouhodobě (nejméně od roku 2010) stabilní. V důsledku rozšířeného sledování těchto látek (významně stoupl počet sledovaných látek, rozšířila a zkvalitnila se monitorovací síť, zpřesnily se analytické a metodické postupy) tak došlo pouze k výraznému prohloubení znalostí o jejich výskytu v povrchových a podzemních vodách. V žádném případě ale nelze hovořit o zhoršení kvality vod, jen dnes máme díky citlivějším metodám přesnější obraz skutečného stavu zatížení povrchových a podzemních vod těmito látkami.

NKÚ dále uvádí, že MZe neřeší příčiny znečištění vod a dostatečně nemotivuje zemědělce snižovat používané množství pesticidů a hnojiv. V ČR přitom dlouhodobě (a na rozdíl od řady jiných zemí EU) spotřeba přípravků na ochranu rostlin (POR) klesá a zemědělci jich používají stále méně. Jen za posledních deset let klesla jejich spotřeba o více než třicet procent a tento trend nadále pokračuje. V porovnání s rokem 2019 došlo v roce 2020 k dalšímu poklesu celkové spotřeby aplikovaných na pozemku, a to o 4,34 procenta.

Stejně tak se v ČR postupně snižuje spotřeba hnojiv. V roce 2018 činila spotřeba dusíku necelých 100 kg/ha, v roce 2020 došlo ke snížení proti roku 2018 téměř o pětinu na 81 kg/ha.

K dalšímu snižování spotřeby POR a hnojiv jsou zemědělci motivováni řadou nástrojů. Všichni zemědělci, kteří žádají o dotace z evropských zemědělských fondů, musí (jako základ a bez nároku na zvláštní platbu) plnit tzv. Povinné požadavky na hospodaření a Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (DZES). Mezi těmito podmínkami je řada těch, které se zaměřují na ochranu vody. Jde např. o zákazy a omezení používání dusíkatých hnojiv, pravidla pro skladování hnojiv, povinnosti udržování ochranných pásů v blízkosti vodních toků, na nichž nelze používat hnojiva ani pesticidy. Dále jsou stanoveny zákazy a omezení pěstování erozně nebezpečných plodin na pozemcích v blízkosti vodních toků nebo na půdách erozně ohrožených, a v neposlední řadě se kontrolují postupy používání přípravků na ochranu rostlin. Kontroly probíhají v rozsahu stanoveném evropskými právními předpisy a na jejich správné provádění, co do počtu a kvality, pečlivě dohlíží Evropská komise, ať už formou pravidelného výkaznictví nebo auditními šetřeními.

Nadto MZe motivuje k dalšímu snižování spotřeby přípravků zemědělce dalšími nástroji, jako příklad lze uvést projekt na omezení aplikace POR v okolí vodní nádrže Švihov na řece Želivka. Zde jsou zemědělci motivování finančním příspěvkem ke splnění podmínek omezeného používání POR a hnojiv a úpravě skladby pěstovaných plodin výrazně nad rámec zákonných limitů. Cílem projektu je snížení reziduí látek pocházejících ze zemědělských zdrojů ve vodní nádrži Švihov. V letošním roce je připraveno rozšíření projektu na další tři vodní nádrže – Římov, Vrchlice a Opatovice.

NKÚ rovněž kritizuje investice do technologií v úpravnách vody s tím, že se kvalita vod nezlepšila. Zde je třeba upozornit, že ve zdroji vody, který je využíván pro účely úpravy na vodu pitnou, mohou být překročeny limity různých ukazatelů, kterými nejsou pouze pesticidy, ale také např. arzen, mangan, nikl, dusičnany, bor, selen atd., či jejich kombinace. Proto jsou z programů MZe mimo jiné podporovány takové projekty výstavby a modernizace úpraven vod, jejichž prostřednictvím bude zajištěna kvalita pitné vody.

V oblasti hospodaření zemědělců podporuje MZe také tzv. integrovanou produkci rostlin. Jde o systémy hospodaření s omezením vstupů a s využitím postupů a technologií šetrných k životnímu prostředí, které tvoří základ pro produkci kvalitní produkce ovoce, vína a zeleniny. V rámci těchto opatření je zakázáno použití vybraných účinných látek v rámci přípravků na ochranu rostlin, dále je omezeno popř. úplně zakázáno použití herbicidů. V roce 2020 byly podány žádosti o dotaci na celkovou výměru více než 28 tisíc hektarů zemědělské půdy obhospodařované v rámci Integrované produkce. Také zde se dělají kontroly zcela v rozsahu stanoveném evropskými právními předpisy.

Je rovněž nutné zmínit, že výměra orné půdy v ekologickém režimu, kde je použití významné části POR zakázáno, je v ČR jedna z nejvyšších v rámci celé EU. V současnosti je to 15 procent, přičemž do sedmi let by měla být v ekologickém režimu téměř čtvrtina orné půdy.

NKÚ ve zprávě také uvádí, že stát nemá informace o spotřebě pesticidů. Přitom je však každý zemědělec povinen vést evidenci spotřeby, což v praxi kontroluje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Navíc je aktuálně projednávána novela zákona o rostlinolékařské péči, která zavede povinnost vedení online elektronické verze spotřeby. Součástí zákona je i zavedení tzv. 2D kódů, které pomůžu k lepší dohledatelnosti a efektivnějšímu boji proti nelegálním POR. Novela zákona o hnojivech pak zavede povinnost vedení elektronické evidence o použití hnojiv pro zemědělce nad 20 hektarů a její povinné zasílání do centrální databáze MZe.

Závěrem je třeba odmítnout i kritiku NKÚ související s tzv. starými zátěžemi, tedy výskytem reziduí dlouhodobě zakázaných látek. Zemědělci tyto prostředky desítky let nepoužívají, jsou však těžko odbouratelné z životního prostředí, a proto se mohou jejich rezidua a metabolity objevovat i v dalších letech.

 

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství