Při zvládání kalamity v lesích bude Česká republika ještě intenzivněji spolupracovat se zahraničím
Zvýšení druhové a prostorové rozmanitosti lesů, účinný monitoring výskytu škodlivých činitelů a rychlé reakce při kalamitě jsou správné kroky při zvládání škod v lesích působených hmyzími škůdci, vichřicemi, či požáry. V Praze se na tom shodli odborníci diskuzního fóra Jak odpovědět na poškození lesů v Evropě, kterého se zúčastnil i ministr zemědělství Miroslav Toman.
Účastníci se dohodli na posílení mezinárodní spolupráce v monitoringu možných hrozeb v lesích formou výměny expertů a zkušeností. Každý stát tedy nebude muset začínat vždy od nuly, ale využije již fungující opatření z jiných zemí. Tyto nové postupy bude řešit ministerská konference ForestEurope v Bratislavě v roce 2020.
Gradace kůrovce, vichřice a lesní požáry se v lesích vyskytovaly vždy, v kontextu měnícího se klimatu je však nelze pokaždé hodnotit jako přirozené. Tyto jevy jsou vždy spojeny s negativními dopady pro společnost.
Ponechávání rozsáhlých oblastí lesů bez zásahů proti kůrovci není v hustě obydlené střední Evropě možné a může vést ke zvýšení rizika lesních požárů, škod na infrastruktuře i ohrožení bezpečnosti návštěvníků lesa.
Rostoucí škody na lesích v důsledku změny klimatu jsou problémem v celé Evropě i ve světě. Jde především o požáry, škůdce (kůrovec) a vichřice. Jen výskyt lesních požárů se za posledních 40 let zvýšil o 230 % a kůrovce o 600 %. Je proto nutné vytvořit účinné a rychle dostupné nástroje k jejich zvládání.
Celoevropským problémem je také nedostatek kvalifikovaného personálu, je tedy třeba se zaměřit na podporu lesnického školství.
Současnou diskusi nelze zužovat na budoucnost smrku ztepilého. Objevují se stále nové hrozby pro zdraví lesa, za posledních 10 let se v Evropě objevilo 18 nepůvodních druhů škůdců, které ohrožují řadu druhů dřevin, včetně dubu a buku. Žádný z druhů dřevin proto není vhodné předem či zcela zavrhovat.
Úpravou právních předpisů je třeba uvolnit ruce vlastníkům lesů, aby mohli pružněji reagovat na kalamitní situace.
Evropský lesnický institut už několik let pořádá panelové diskuze, kterých se účastní představitelé Evropské komise, ministři členských států EU či europoslanci a další odborníci. V Praze se konference konala poprvé. Čtvrteční (4. 4.) diskuze se zúčastnilo 150 účastníků jak z ČR, tak z dalších evropských zemí. Účastníky byli nejen zástupci univerzit a výzkumných institucí, ale i vlastníků lesů, dřevozpracujícího průmyslu a státní správy řady evropských zemí.