přechod na části stránky

Upozornění:
Používáte prohlížeč IE verze 6. Od 1. června 2012 nebude možné se s tímto prohlížečem do prostředí eAGRI přihlásit. Proveďte upgrade na IE verze min. 7 nebo použijte jiný prohlížeč (např. Mozilla Firefox nebo Google Chrome). Další informace zde.

Se sklizní pomohou dělníci z ciziny

23.4.2020

Ekonom, 23. dubna 2020

Čeští zemědělci a potravináři zatím dopady koronavirové epidemie pociťují jen omezeně. To se ale může brzy změnit, pokud se nepodaří zajistit dostatek lidí na sklizeň plodin, které budou postupně dozrávat od května do října. Ministr zemědělství Miroslav Toman proto plánuje za dodržení všech hygienických předpisů dovézt kolem dvaceti tisíc pracovníků z Ukrajiny, Bulharska a Rumunska, aby se sklizní na českých polích a zahradách pomohli. Ministr Toman také tvrdí, že pomoc zemědělcům ve formě investičních dotací, kterou minulý měsíc schválila vláda, by měla vést hlavně ke zvýšení potravinové soběstačnosti Česka.

 

Jaké jsou dosud dopady pandemie koronaviru na české zemědělství?

Pandemie se v zemědělství samozřejmě projevuje. V současnosti konzumujeme loňskou sklizeň a musíme se nyní zaměřit na přípravy sklizně letošní, takže dopady bezpochyby budou, jen se časově posunou. Obávám se velké volatility cen některých komodit, u nichž nikdo neví, co bude.

 

Jaké jsou tedy největší potíže, kterým zemědělci čelí?

V současnosti máme největší potíže se založením úrody. Musíme shánět pracovníky, protože když úrodu nezaložíme, nebudeme mít co sklízet. A samozřejmě i na to ale budeme potřebovat pracovníky. Situace se za enormního úsilí lidí v zemědělství a potravinářství stabilizovala poté, co na počátku epidemie koronaviru nastal velký útok na prodejny. Museli jsme je dozásobit a firmy jely opravdu téměř nepřetržitě.

 

Pomohli zahraniční pracovníci?

Bylo to velmi náročné na provoz a především díky tomu, že jsme si vyjednali výjimku na servisní pracovníky, se výroba nezastavila. Měli jsme velké problémy v oblasti Litovle (byla několik týdnů v úplné izolaci, pozn. red.), kde sídlí největší český výrobce těstovin a dalších produktů, ale situaci se nakonec podařilo stabilizovat. Kdybychom ale dnes chtěli například utlumit výrobu mléka nebo masa nebo kdybychom nezaložili úrodu, tak by to mělo zásadní dopady na budoucí dostupnost potravin v České republice.

 

Chystáte další pomoc zemědělcům?

Aktualizujeme balíček pomoci pro zemědělce na zvýšení potravinové soběstačnosti, respektive snížení závislosti na dovozech. Mnoho zemědělců má také problémy s odbytem své produkce kvůli zavřeným restauracím, jídelnám a donedávna i farmářským trhům. To se týká hlavně těch menších podniků. Mluvil jsem se zelináři, s chmelaři, u nichž bylo důležité zajistit pracovníky na založení úrody. Někteří zemědělci měli až 80 procent odbytu v restauracích a na tržištích a týká se to i větších zpracovatelů. Takže v těchto sektorech dopady teprve budou. Obávám se velké volatility cen. Podívejte se například, co se děje s mlékem na evropských trzích, v současnosti se prodává za velmi nízké ceny.

 

Daří se tedy zvládat zakládání letošní úrody?

S vypětím všech sil ano. V současnosti potřebujeme zhruba 5,5 tisíce pracovníků. Spojili jsme se s rektory vysokých škol a připravili jsme výzvu studentům, aby se do prací zapojili. Ještě důležitější je, že vznikl společný web Agropráce.cz, kde firmy poptávají pracovníky.

 

Takže lidí na sklizeň bude dost?

Musíme pomoci zemědělcům, aby se nyní nebáli úrodu zakládat kvůli tomu, že by ji neměl kdo sklízet.

 

Uvažujete o podobných akcích jako v Británii, kam letecky vozí tisíce pracovníků z Rumunska a dalších východoevropských zemí?

Jsme v kontaktu s Ministerstvem zahraničí, mluvil jsem s ministrem Tomášem Petříčkem o možnosti dovézt pracovníky z Ukrajiny. Ukrajinská strana není úplně nakloněná letecké přepravě, takže hledáme variantu nějakého zeleného koridoru, ať už vlakem, nebo autobusem. Jsme ve spojení s firmami a chceme, aby pracovníci, kteří mají víza a zájem pracovat, mohli do České republiky přijet. Bavíme se také o pracovnících z Bulharska, to jsou specialisté na zeleninu, o Rumunech a podobně. Tito lidé nepracují jen manuálně, ale mají kvalifikaci, obsluhují stroje a už tady několik let po sobě vždy na půl roku pracovali.

 

Kolika lidí by se tento program mohl týkat?

K dnešnímu datu máme od jednotlivých firem potvrzené požadavky na 5,5 tisíce lidí, od větších firem na sklizeň brambor až po ty menší firmy, které potřebují nárazově sklidit jablka a další plody. Ročně k nám těchto sezonních pracovníků jezdí kolem 20 tisíc, takže předpokládám, že v závislosti na poptávce a úrodě by se to mohlo týkat do 20 tisíc sezonních pracovníků. Na sklizeň bude potřeba daleko větší počet lidí, než kolik firmy poptávají v současnosti. Máte už představu, jaké podmínky by tito lidé museli splnit, aby do Česka mohli přijet? Po příjezdu by museli být dva týdny v jakési obdobě karantény, jde o to, aby se nestýkali s českými občany, museli se by testovat a podobně. Museli by zkrátka dodržovat všechny hygienické parametry. Dva týdny by se mohli pohybovat jen z místa bydliště na pracoviště a zpátky. Přesné parametry by nám museli dát epidemiologové.

 

Co si myslíte o nápadu poslat na pole povinně vysokoškolské studenty?

Studenti se do zemědělských prací celkem zapojují. Mluvil jsem o tom s rektorkou Mendelovy univerzity, s rektorem pražské zemědělské univerzity i s rektorem Jihočeské univerzity. Jsou studenti, kteří se hlásí na brigádu, i studenti, kteří pocházejí z hospodářství a jsou z tohoto prostředí a už se do práce zapojili. Rovněž na práce v lesích se Lesům ČR přihlásilo asi sedm tisíc lidí, přičemž v řadě případů jde právě o studenty.

 

Když se vrátíme k dopadům krize, mluvil jste o kolísajících cenách mléka. Které další komodity jsou epidemií zasaženy?

Je to ovoce a zelenina, u nichž jsme velmi závislí na dovozech ze Španělska, Itálie, Bulharska a dalších zemí, které také nevědí, kdo a kdy tam tyto produkty sklidí a jaká bude prostupnost hranic. Vedle ovoce a zeleniny to očekávám u vepřového masa. U hovězího se může také stát, že když se nebude moci vyvážet, ceny mohou jít dolů. Nechci to přivolávat, ale může se to tak vyvinout. Nebezpečí spočívá v tom, že to nejsme schopni odhadnout. Když se objevil africký mor prasat, cena vepřového vyletěla prudce nahoru. Nyní se například může stát, že najednou nebude o nějakou komoditu zájem a cena klesne. V některých komoditách jsme velmi závislí na dovozech, a to je velké nebezpečí.

 

Koncem března schválila vláda pomoc zemědělcům kvůli koronaviru ve výši 4,3 miliardy korun. Hlavním motivem je podle vyjádření vašeho ministerstva budování potravinové soběstačnosti. To je ale dlouhodobý proces, kdy se peníze k zemědělcům dostanou až za několik let. Proč jste zvolili právě tuto formu podpory?

Pro nás je otázka soběstačnosti během na delší trať, to není tak, že se dnes rozhodnu, že budeme příští rok soběstačnější o určitý počet procent, a tak se to stane. Musíme investovat teď, abychom závislost do budoucna snížili.

 

Na co konkrétně těch 4,3 miliardy půjde?

Miliarda korun jde do Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, kde navyšujeme podporu pojištění, aby se zemědělci nebáli zakládat úrodu a dělat náročnější věci včetně živočišné výroby. Dáváme také peníze na snížení jistin a spouštíme program speciálně pro malé zemědělce. Peníze pro garanční fond jsou určeny na podporu malých, maximálně středních firem, velké firmy na ně nedosáhnou. Malým zemědělcům poskytujeme podporu i při nákupu zemědělské půdy, což stabilizuje celý sektor. Chtěli bychom také zavést rychlou pomoc, na ministerstvu bychom chtěli najít a uspořit provozní finance a dát je speciálně malým firmám. Program bude schválen během čtrnácti dnů.

 

A zbývající tři miliardy?

Pokud jde o ty tři miliardy, mluvili jsme o tom, jak jsme závislí na dovozech, zejména ovoce a zeleniny. Na pěstování ovoce, zeleniny, chmele a brambor chceme dát 800 milionů korun. Ty nepůjdou na obilí, řepku ani kukuřici. Zemědělci si musí koupit stroje a pořídit skladové prostory, aby to mohli začít dělat. Jinak se o tom budeme jen bavit. Ano, je to náročnější, ale je to dlouhodobá investice. Když to udělají teď, budou z toho žít několik let a budou mít jistotu.

 

Právě rychlost pomoci ale může být pro některé zemědělce v současné situaci klíčová.

Dotační kolo bude velmi rychlé. Požádal jsem kolegy, aby z toho vyškrtali všechny administrativní záležitosti, které by to mohly zkomplikovat. Program by měl být vypsán kolem 15. května, příjem žádostí by měl skončit začátkem srpna, do konce srpna by měly být vybrané projekty a pak by se měly začít podepisovat dohody. Mělo by to jít velmi rychle a zároveň budeme chtít, aby bylo možné doložit stavební povolení k projektům například do půl roku od podání žádosti. To je pro případy, kdy chce někdo postavit třeba sklad. Rádi bychom na to také zavedli zálohové financování. Pokud dostaneme garance a některé další záležitosti, tak bychom příjemcům poskytli zálohu na provedení projektu a pak peníze doplatili. Dalších 900 milionů chceme poskytnout na uvádění výrobků na trh pro výrobce, zemědělské zpracovatele a potravináře a miliardu na podporu živočišné produkce hlavně vepřového masa, kde jsme nejvíc závislí. Zhruba 600 milionů korun půjde na zlepšování životních podmínek zvířat. Navíc máme kolem 700 milionů nevyčerpaných prostředků. To bychom všechno chtěli mít pod závazky, aby se nejpozději v říjnu mohlo začít s realizací.

 

Vy říkáte, že to je rychlá podpora, ale v některých jiných resortech a oborech mohou žadatelé získat podporu už teď.

Tady si musíme říct, že zemědělci mají možnost přihlásit se do programů Covid Ministerstva průmyslu a obchodu, do programu Pětadvacítka i do Antiviru Ministerstva práce a sociálních věcí. Proto podporu zaměřujeme specificky na malé zemědělské firmy.

 

Je jasné, že v krizi některé potraviny kvůli nedostatku pracovních sil podraží. Krize ale přejde. Proč považujete potravinovou soběstačnost za žádoucí? V jiných oborech, v automobilovém průmyslu, funguje mezinárodní dělba práce.

Je jedno, jestli si koupím auto o rok dříve, nebo později, ale jíst potřebuji denně, a když se cokoliv stane, musíme mít minimálně základní potraviny alespoň zčásti vyrobené v České republice. K zákonu o potravinách existuje poslanecký pozměňovací návrh, podle nějž by minimálně 55 procent potravin v obchodech muselo být české výroby, to je o pět procent více, než navrhujeme my.

 

Proč je ale podle vás soběstačnost v potravinách tak důležitá?

Nemůžeme si dovolit zůstat ani jeden jediný den bez potravin. Vzpomeňte si, před měsícem nastal atak na obchody, některé potraviny, jako například mouka či těstoviny, nebyly k dostání a jenom díky tomu, že jsme byli schopni je z velké části vyrábět a že jsme s vypětím všech sil zajistili prostupnost hranic, nedošlo k žádnému většímu výpadku. Nemůžeme vystavit lidi nedostatku potravin, byť na jeden jediný den. Nebavíme se o banánech a pomerančích, ale o základních plodinách, jako jsou jablka, hrušky, brambory, mrkev. Nemůžeme ani dovážet sto procent spotřeby masa. Nejenže bychom byli zranitelní, ale musíme myslet na významnou uhlíkovou stopu, kterou mají dovozy.

 

Země Evropské unie by se měly dohodnout na budoucí podobě Společné zemědělské politiky. Česko požadovalo dvouleté přechodné období a nelíbil se vám ani návrh na zastropování dotací pro velké podniky. Co z těchto návrhů po epidemii koronaviru zbude?

Tlak na jednoleté přechodné období stále trvá, ale myslím si, že řada zemí pochopila, že se to nedá stihnout. Musíme připravit programy a žádosti, a to se technicky nedá zvládnout. Myslím, že je to otázka času, než zvítězí rozum a na přechod budou dva roky. Nemůžeme si dovolit, abychom zemědělcům, na které budou kladeny vyšší nároky, nezajistili přísun peněz z dotací, na které mají nárok. Důležité je i to, že se bavíme o parametrech, ale dodnes přitom nebyl schválen finanční rámec. Logicky bychom si ale měli říct, kolik na to máme, a pak bychom se mohli bavit, jak a na co to rozdělíme.

 

A pokud jde o zastropování plateb?

Já tvrdím, že každá země má specifické podmínky. Pojďme tedy platby zastropovat podle parametrů jednotlivých zemí. V České republice je průměrná výměra farmy 133 hektarů, a když se platby zastropují, dopadne to špatně. Velké firmy mají největší podíl na živočišné výrobě. Já jsem pro to, abychom oddělili nějaké procento z dotací na podporu malých farem. Ale zastropovat platby všem na stejné úrovni mi nepřijde úplně férové. Další věc je, že chceme posilovat ekologické zemědělství a chceme měnit krajinu. Když pak ale řekneme firmě, že na dotace nedosáhne, protože je velká, ona řekne, že to nebude dělat, a já jako ministr už pak na ni nebudu mít žádnou páku.

 

Není argumentem pro zastropování také skutečnost, že české zemědělství dosáhlo loni rekordního zisku?

Mluví se o čísle 19 miliard korun, ale bez dotací by zemědělství bylo ve ztrátě vyšší než 25 miliard korun. My nedosahujeme nadprůměrných ani průměrných dotací – a jak bychom pak konkurovali zemím, kde jsou dotace ze Společné zemědělské politiky historicky vyšší, ale hlavně mají vyšší národní dotace kvůli síle jejich hospodářství? My se musíme přizpůsobovat a vytvářet zemědělcům rovné podmínky na trhu, zejména pokud po nich chceme, aby investovali finance do krajiny a také do výrobních prostředků.

 

Vedle koronaviru čelí zemědělství i suchu, které letos bude podle dosavadních zpráv opět o něco horší než loni. Jaká opatření chystáte kvůli nedostatku vody?

Jen v loňském roce jsme kvůli suchu investovali 13,7 miliardy korun. Necelou půlmiliardu z vlastních peněz jsme investovali do propojování vodovodů kvůli zabezpečení dodávek vody. Investujeme do budování přehrad a zádržných rybníků. Dnes máme všechny důležité přehrady naplněny z 90 až 100 procent. Máme 47 aktualizovaných lokalit, kde bychom chtěli tato zařízení vybudovat, a u 31 z nich už máme souhlas starostů. Za loňský rok se v resortu zemědělství vybudovalo a obnovilo 387 rybníků. Když jsem nastoupil do funkce ministra, chtěl jsem, aby se za mého působení každý den v průměru vybudoval nebo obnovil jeden rybník, a jsem rád, že se to daří. Zároveň musíme dělat mokřady a další opatření na zadržování vody v krajině.

 

K tomu by měl přispět i zákaz pěstování jedné plodiny na ploše větší než třicet hektarů. Schválila vláda tento váš návrh na omezení monokulturních ploch?

Ano, vláda to schválila. Taky jsme si vyslechli své, ale nakonec jsme to prosadili. Letos už to platí pro hospodaření na erozně ohrožených půdách a od příštího roku to bude platit plošně.

  • Tisk stránky
  • Poslat e-mailem