Utužení půdy

Vymezení problému

Nadměrné utužování půd je důsledkem intenzivního hospodaření. Jde o stlačování půdy opakovanými přejezdy těžkou zemědělskou technikou (traktory, kombajny), které vede ke snížení pórovitosti a propustnosti, tedy retenční schopnosti půdy i ke snížení úrodnosti. Jde o degradaci (rozpad) půdní struktury, mající za následek změny pórovitosti, objemové hmotnosti, schopnosti infiltrace a propustnosti, snížení retenční kapacity.

Příčiny utužení půdy

Antropický vliv na rozpad půdní struktury s následným utužením má zejména:

• utužování půdy těžkými mechanismy zvláště za nevhodných vlhkostních podmínek,
• další způsoby nevhodné kultivace (orba na stejnou hloubku),
• vysoká závlaha půdy,
• pěstování monokultur s nízkým nebo žádným zastoupením víceletých pícnin v osevním postupu,
• vysoké hnojení draselnými hnojivy,
• acidifikace půdy,
• úbytek půdní organické hmoty.

Důsledky utužení půdy

Degradace fyzikálních vlastností půdy, rozpad struktury a z ní vyplývající utužení podorničí a spodin a tvorba krust na povrchu půdy negativně ovlivňují produkční a mimoprodukční funkce půdy, protože:

• je omezena infiltrace, urychlen povrchový odtok, a proto je zvýšena eroze,
• snížení pórovitosti zmenšuje retenční vodní kapacitu a využitelnou vodní kapacitu,
• je omezena účinná hloubka půdního profilu pro rostliny,
• jsou vytvořeny zhoršené podmínky pro vzcházení a vývoj rostlin  − mají méně vody, živin i vzduchu,
• je potlačena biologická aktivita půdy zhoršením vzdušného, vodního a termického režimu půdy.

Náklady na odstranění škod způsobených utužením půdy

Celkové náklady na odstraňování škod jsou obrovské a lze je rozdělit do několika oblastí. Hlavní je přímý vliv na omezenou infiltraci a retenci vody v půdě, a tím urychlování povrchové odtoku, rozvoji procesu eroze, vzniku povodní apod. Na odstranění těchto škod jsou každoročně vynakládány značné finanční prostředky. Dále dochází k snižování výnosů pěstovaných plodin, a tím i snižování možnosti konkurence hospodařících subjektů na utužené půdě.

Vliv změny klimatu na utužení půdy

Vzhledem ke změnám v teplotních poměrech a rozložení srážek tak lze jednoznačně očekávat výrazný negativní posun a zhoršení již současně špatného stavu. Tím lze očekávat výrazné zvyšování rizika povodní a dlouhodobého sucha, včetně snižování rostlinné produkce.

Závažnost problému

Utužením je v ČR ohroženo kolem 40 % zemědělských půd. Z toho asi 30 % je zranitelných tzv. genetickým utužením při vytvoření zajílených iluviálních a případně oglejených horizontů a více než 70 % je vystaveno tzv. technogennímu utužení. Genetické utužení je typické pro půdy s vyšším obsahem jílu. Naproti tomu technogenní utužení může být vyvoláno na půdách jakéhokoliv zrnitostního složení.

V podmínkách ČR je nejvážnějším jevem technogenní utužení podorničí a spodiny, která se kombinuje s utužením genetického původu, a to zvláště na těžších půdách. Potenciální zranitelnost zemědělských půd ČR utužením je znázorněna v Tab. 1 a na Obr. 1. 

Potenciální zranitelnost půd utužením	Zastoupení (%)	Výměra [ha]
vysoká	16,20	677 316
vyšší střední	16,84	703 832
nižší střední	21,51	899 252
nízká	23,71	991 028
zanedbatelná	19,59	818 737
nehodnoceno na ZPF	2,15	89 650
Celkem	100,00	4 179 935

Tab. 1 Potenciální zranitelnost spodních vrstev zemědělské půdy utužením

 

Aktuální přehledy nabízí aplikace Půda v číslech dostupná zde: http://statistiky.vumop.cz.

Návrh řešení

Mezi agrobiologická opatření k omezování utužení půdy patří především:

• dostatečné organické hnojení,
• omezené používání fyziologicky kyselých minerálních hnojiv,
• udržování optimálních hodnot pH půdy,
• využívání hluboce kořenících plodin.

Jako technická a organizační opatření lze uvést:

• konstrukční řešení zemědělských strojů snižující jejich tlak na půdu,
• revize uspořádání půdního fondu,
• doba vstupu na pozemky,
• omezování počtu pojezdů po poli,
• šetrné a ochranné zpracování půdy.

Výsledek opatření

Zlepšení stavu o 50 %.