Dehumifikace půdy (ztráty organické hmoty)

Vymezení problému

Obsah humusu v půdě výrazně klesá intenzivním zemědělským obhospodařováním, protože zvýšená aerace a intenzivnější hydrotermické pochody v půdě tlumí humifikaci organických zbytků a zvyšují mineralizaci.

Příčiny dehumifikace půdy

K úbytkům organické hmoty v půdě dochází:

• působením eroze vodní i větrné,
• zvýšenou mineralizací při změně hydrotermických a aeračních podmínek po odvodnění,
• zvýšenou aerací po rozorání luk a pastvin nebo i v důsledku jiné nevhodné kultivace (hlubší proorávání spodin),
• nedodáváním organické hmoty do půdy při intenzivní produkci.

Zásadní vliv na obsah humusu má využití půdy, kdy vyšší obsah vykazují půdy zatravněné než půdy pravidelně orané. Udržování příznivého obsahu humusu závisí na způsobu hospodaření, kdy největším nebezpečím je nedostatečné doplňování kvalitní organické hmoty do půdy. Nedostatek kvalitních organických hnojiv je způsoben především poklesem chovu hospodářských zvířat po roce 1989. Dalším výrazným nebezpečím pro půdy z pohledu dehumifikace je proces vodní a větrné eroze, při které jsou humusové látky z půdy odnášeny navázané na půdní částice (smyv půdy).

Důsledky dehumifikace půdy

Důsledky úbytku půdní organické hmoty lze shrnout takto:

• ztráta stability půdních agregátů (degradace fyzikální),
• větší zranitelnost vodní a větrnou erozí,
• snížení pufrační schopnosti půdy a vzrůst zranitelnosti acidifikací,
• snížení filtrační schopnosti a snížení retenční kapacity,
• snížení poutání kontaminujících látek a obecně zvýšení jejich mobility,
• snížení poutání živin,
• zvýšení obsahu dusičnanů v půdě s časově omezeným vlivem na výživu rostlin a s negativním dopadem na hydrosféru,
• snížení produkční schopnosti půdy v důsledku všech předchozích bodů.

Náklady na odstranění škod způsobených dehumifikací půdy

Náklady jsou značné a souvisí i s problémem vodní eroze a dalších degradačních faktorů. Celkové nepřímé náklady mohou dosahovat i mnohem více než celkové škody způsobené vodní erozí, neboť úbytek půdní organické hmoty postihuje i velmi kvalitní půdy v rovinatých územích, které jsou přitom ideální pro zemědělskou činnost. Tyto náklady se odrážejí ve snižování výnosů, omezení infiltračních a retenčních funkcí půdy a v konečném důsledku ve škodách způsobených povodněmi či dlouhodobým suchem.

Vliv změny klimatu na dehumifikaci půdy

Vlivem zvyšování průměrných teplot a rozložením srážek během roku dochází k urychlené mineralizaci stávající organické hmoty, což vzhledem k jejímu nedostatečnému doplňování znamená další výrazný úbytek půdní organické hmoty.

Závažnost problému

Udržení vhodného obsahu půdní organické hmoty v půdách je jedním ze závažných problémů ochrany přírodních zdrojů ve světě. V ČR hrozí intenzivní dehumifikace půd spíše místně při souběhu více degradačních vlivů, neuvážených zásazích do rovnovážného vodního režimu půdy nebo při intenzivní erozi.

V České republice nelze určit jednoznačný trend vývoje obsahu humusu. Z dosavadních zjištění vyplývá, že ke snížení obsahu humusu došlo na půdách po jejich odvodnění (především hydromorfní a semihydromorfní půdy a oglejené subtypy půd), a to o 5 – 15 % v závislosti na půdním typu. Úbytek humusu byl ale zaznamenán také na půdách intenzivně zavlažovaných. U půd černozemního charakteru nebyly zjištěny zásadní změny v obsahu humusu. Dalšími půdami náchylnými k úbytku humusu jsou půdy vyvinuté na píscích a štěrkopíscích, tedy zrnitostně lehkých substrátech. Míru dehumifikace zemědělských půd shrnuje Tab.  1. Výskyt dehumifikací ohrožených půd je patrný z Obr. 1.

Potenciální ohroženost dehumifikací	Zastoupení (%)	Výměra [ha]
velmi vysoká	0,55	23 104
vysoká	7,05	296 775
vyšší střední	27,96	1 177 186
střední	33,98	1 430 561
nižší střední	29,21	1 229 723
mírná	1,26	53 017
Celkem	100,00	4 210 366

Tab. 1 Potenciální zranitelnost zemědělské půdy dehumifikací

Návrh řešení

Řešení spočívá, jako u ostatních degradačních jevů, v omezení příčin. V tomto případě jde o zachování trvalých travních porostů, citlivé zásahy do vodního režimu půd, dostatečné organické hnojení orných půd. Dále podpora pěstování meziplodin a plodin, které svým působením a rozkladem omezují aspoň částečně nedostatek organické hmoty živočišného původu.

Vztah struktury osevního postupu a obsahu organické hmoty je řešena v rámci webové aplikace Výpočet bilance uhlíku, které je dostupná zde: www.organickahmota.cz. Webová aplikace počítá bilanci organického uhlíku pro půdní bloky na základě zvoleného sledu pěstovaných plodin (včetně meziplodin) a dávek organického nebo statkového hnoje, případně upravených kalů nebo vlastních kompostů. V případě záporného (deficitního) výsledku je nutné uvažovat o úpravě osevního postupu nebo zvýšit dávky hnojení takovým způsobem, aby výsledek nebyl deficitní.

Výsledek opatření

Výsledkem opatření by mělo být zastavení poklesu množství organické hmoty v půdě, tedy dosažení vyrovnané bilance mezi vstupy a ztrátami organické hmoty. Trvalé zvýšení obsahu humusu v půdách nelze dosáhnout ani vysokými dávkami organických hnojiv.