přechod na části stránky

Upozornění:
Používáte prohlížeč IE verze 6. Od 1. června 2012 nebude možné se s tímto prohlížečem do prostředí eAGRI přihlásit. Proveďte upgrade na IE verze min. 7 nebo použijte jiný prohlížeč (např. Mozilla Firefox nebo Google Chrome). Další informace zde.

Často kladené dotazy

Aktualizace k 03. 06. 2020

Finance

1. Musí být finance v jednotlivých letech rozloženy v nějakém procentním poměru (např. 90-110-105-95-80 po dobu pěti let)?

Je na žadateli, jak si v návrhu projektu rozvrhne požadavky na financování projektu v průběhu doby řešení. Výrazné výkyvy u vyššího počtu projektů by ale mohly obecně být problematické z hlediska rozpočtu Programu. Je proto vhodné prostředky rozvrhnout rovnoměrněji.

2. Je možné do projektu jako spoluuchazeče zapojit firmu, která již existuje delší dobu, ale byla dlouhou dobu ekonomicky neaktivní? „Zdravé financování“ je možné doložit za poslední 2 roky, jde o oblast, která se začala rozvíjet teprve v posledních letech a je proto obtížné sehnat partnera, který by působil na trhu déle.

V souladu s podmínkami Zadávací dokumentace bude kontrolováno zveřejnění účetních závěrek za roky 2016, 2017 a 2018 a na jejich základě bude hodnoceno finanční zdraví uchazeče v kontextu dalších parametrů. Skutečnost předchozí ekonomické neaktivity není překážkou v přihlášení se do veřejné soutěže.  

3. V případě organizování semináře nebo konference pro předání informací a výsledků konečným uživatelům je třeba účastníkům zajistit alespoň kávu a minimální občerstvení. Podle podmínek ale uznatelným nákladem není podle dnešní informace občerstvení. Bylo by to možné alespoň v případě organizování odborného semináře?

Bohužel občerstvení není uznatelným nákladem projektů, je třeba financovat ho z jiných zdrojů.

4. Hovoříte o flexibilnosti nákladů, možnost převádět meziročně až 20 %. Jak je to s čerpáním celkových nákladů k rozpočtu, když podle jiného zákona můžeme převádět pouze 5 % prostřednictvím FÚUP?

Zákon říká, že veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné organizace mohou vložit do FÚUP prostředky až do výše 5 % poskytnuté dotace. Nejedná se však dle našeho názoru
o povinnost. Tato možnost stále platí. Podmínky veřejné soutěže umožňují meziroční převod plánovaných nákladů všem příjemcům. Zda ji využijete, je jen na vás. Změna souvisí se změnou způsobu finančního vypořádání se státním rozpočtem, které se nyní provádí až po skončení řešení projektu. Pokud tedy finanční prostředky z nějakého důvodu nejsou vyčerpány např. v prvním roce, příjemce o ně nepřichází a lze je čerpat v letech následujících až do data ukončení realizace projektu.

5. Lze v rámci projektu zorganizovat odborný seminář za „vložné“?

Obecně lze říct, že by příjemce neměl vykazovat z podpory zisk. Pokud nějaký zisk vznikne, měl by být odečten od nákladů na seminář a z nákladů projektu by měly být čerpány pouze náklady očištěné o zisk. Záleží na konkrétním případě, případně se na nás obraťte s detailnějším dotazem.

6. Co se myslí pod pojmem „skutečně vykázané náklady“ vzhledem k režiím?

Režie lze čerpat až do výše 25 % ze součtu skutečně vykázaných (vynaložených) osobních nákladů a ostatních přímých nákladů příjemce za příslušný kalendářní rok. Pokud budou přímé náklady čerpány méně oproti návrhu projektu, bude se adekvátně snižovat i nárok na režie.

7. Podle dokumentace není DPH u plátce DPH uznatelný náklad. Jak ale postupovat, když lokální FÚ trvá na tom, že u výzkumných projektů nelze plně prokázat hospodářskou činnost, a tak nelze plně čerpat odpočet DPH? Lze pak toto neuplatněné DPH vkládat jako potřebný podíl financování z neveřejných zdrojů? V zadávací dokumentaci se hovoří o tom, že VO bude poskytnuta podpora ve 100% výši pouze na neekonomickou činnost (str. 6), ale vzápětí je v bodě 2.3 uvedeno, že pokud je VO plátcem DPH a má nárok na odpočet DPH, není DPH uznatelným výdajem/nákladem vzhledem k tomu, že v zákoně o DPH č. 235/2004 Sb., v platném znění je v §72 napsáno, že nárok na odpočet je pouze v případě, že je toto DPH využito v rámci svých ekonomických činností. Je tedy DPH v tomto případě, kdy je podpora poskytnuta pouze na neekonomickou činnost součástí uznaných výdajů/nákladů projektu?

Pokud subjekt vyhovuje definici organizace pro výzkum a šíření znalostí (například je veden na stránkách MŠMT (https://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj-2/seznam-vyzkumnych-organizaci), platí, že hlavním cílem VO je provádět nezávisle nehospodářskou (neekonomickou) činnost. Na tuto neekonomickou činnost je možné čerpat při splnění podmínek účinné spolupráce až 100% dotaci (zdroj: nařízení Komise (EU) č. 651/2014, čl. 2 bod 83).

Dle čl. 6 bod 5 Všeobecných podmínek je obecně stanovena zásada, podle které v případě, že je hlavní příjemce plátcem daně z přidané hodnoty a má nárok na odpočet daně dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, nelze tuto daň z přidané hodnoty považovat za způsobilý výdaj. Hlavním smyslem tohoto ustanovení je zamezení situace, kdy by se předmětem podpory staly výdaje na DPH, které bude příjemci vráceno formou jeho odpočtu na vstupu. Pokud je příjemcem podpory subjekt, který není plátcem DPH, nebo předmětem podpory jsou pouze plnění od DPH osvobozená bez nároku na odpočet (neekonomická činnost), tak v tomto případě jsou uznatelnými náklady všechny výdaje na tato plnění, tedy včetně DPH.

 

Osobní náklady

1. Jaký je doporučený podíl objemu osobních nákladů na celkových nákladech projektu?

Žádný konkrétní podíl osobních nákladů na celkových nákladech projektu doporučený není. Při hodnocení návrhů projektů může být sledována výše osobních nákladů přepočtená na úvazek a jejich přiměřenost.

2. Je stanoven nějaký poměr osobní vs. ostatní náklady projektu?

Není.

3. Jakým způsobem zadat DPP/DPČ, pokud ji zadávám v hodinách za měsíc? Je třeba hodiny přepočíst na podíl z úvazku?

Ano, je potřeba odpracované hodiny převést na úvazek za rok. Nezáleží na formě pracovního poměru.

4. Je třeba doložit ke stipendiím licenční smlouvy?

Nikoliv, v dokumentech k veřejné soutěži taková podmínka není.

5. V zadávací dokumentaci je uvedeno, že minimální úvazek hlavního řešitele musí být 0,2 na rok. Znamená to, že v průběhu řešení projektu nesmí úvazek klesnout pod 0,2 pro každý měsíc nebo to platí jen pro součet na celý rok (tedy některý měsíc vyšší jiný nic nebo nižší)?

Je to průměrná hodnota za rok, kterou budete vykazovat v průběžných zprávách. Může tedy během roku stoupnout nebo klesnout.

 

Subdodávky

1. Považujete za subdodávku (do 20 % financování) jakoukoliv službu poskytovanou v rámci projektu nebo pouze výzkumné služby poskytované pro VO (výzkumnou organizaci)?

Subdodávkou se dle Zadávací dokumentace rozumí druh pořizované služby, prostřednictvím které realizuje dodavatel místo příjemce, určitou aktivitu výzkumu nebo vývoje, nebo vstupy projektu, které není příjemce schopen realizovat vlastními silami. Mělo by se jednat zpravidla o aktivitu výzkumu, kterou příjemce není schopen (např. z důvodu technického vybavení) sám realizovat, ale bez níž nelze řešení projektu provést. Nejedná se tedy o jakoukoliv službu (např. oprava vybavení do subdodávky nespadá).

2. Při nákupu služby od podniku (za cenu vyšší než 40 tis Kč ročně) se nejedná o subdodávku, ale jen o „službu“, je to tak? Je třeba po vydefinování takové služby v návrhu projektu dále vypsat výběrové řízení nebo se postupuje dle popisu v návrhu projektu?

Povinnost vypsat a případně vyhlásit výběrové řízení se řídí interními předpisy uchazeče, pokud jsou naplněny podmínky par. 8, zákona 130/2002 Sb. Služba ani subdodávka není definována cenou, jedná se spíše o chápání subdodávky jako určitou aktivitu výzkumu nebo vývoje, nebo vstupy projektu, které není příjemce schopen realizovat vlastními silami. V tomto případě by byl na místě konkrétní dotaz, který můžeme zhodnotit.

 

Intenzita podpory

1. Jaké zdroje financování lze pro dofinancování podílu projektu využít?

Dle Zadávací dokumentace a textu Programu ZEMĚ „Částka spolufinancování musí být vždy hrazena z neveřejných zdrojů příjemce“ článek 3.5 (Podmínky poskytování podpory).

2. Při doložení účinné spolupráce je možné malý podnik podpořit maximálně z 80 %, tj. minimálně 20 % dofinancování u malého podniku?

Ano, je to tak.

3. Zadávací dokumentace pro soutěž vyhlášenou v roce 2020 nepřipouští 100% financování projektu. V Programu ZEMĚ na období 2017 - 2025 se však uvádí (str. 6 - 7), že „bude možno využít stanovenou intenzitu podpory výzkumu a vývoje v odvětví zemědělství, lesnictví, rybolovu a akvakultury podle výše uvedených evropských předpisů. Poskytovatelem povolená maximální intenzita podpory bude až 100% uznaných nákladů za podmínek, které musí splnit každý příjemce a další účastník projektu (ABER článek 31 a GBER článek 30). Text Programu ZEMĚ tedy v tomto článku opravdu neplatí?

Text programu nám dává maximální rámec, který lze ve veřejných soutěžích využít. Po vyhodnocení předchozích veřejných soutěží a konzultaci s relevantními autoritami jsme se rozhodli v této veřejné soutěži čl. 31 ABER a čl. 30 GBER neaplikovat. V Podprogramu II lze stále žádat až o 100% podporu z veřejných zdrojů.

4. Je potřeba prokazovat účinnou spolupráci mezi firmou a výzkumnou organizací? Pokud ano, jak?

Účinnou spolupráci není třeba explicitně dokládat. Tuto skutečnost deklarujete v informačním systému, kde zakliknete navýšení intenzity podpory, čímž deklarujete, že splňujete parametry dle GBER. Obsah vlastní spolupráce by měl vyplývat z návrhu projektu (např. podíl zapojených podniků na výsledcích apod.)

5. V zadávací dokumentaci jsme nikde nenarazili na to, že by dceřiná společnost, která splňuje podmínky definice výzkumné organizace, nemohla mít matku jako podnik, který vykonává jen hospodářskou činnost. Je to tedy možné? Mohou být účastníky projektu spojené osoby?

Odpověď na Vaši otázku je ano, účastníky projektu mohou být spojené osoby, ale vyplývají z toho pro účastníky určité specifické podmínky.

Při spolupráci propojených podniků se nejedná o účinnou spolupráci, která je definována čl. 2 odst. 90 GBER („Účinnou spoluprací se rozumí spolupráce nejméně dvou nezávislých stran za účelem výměny znalostí či technologií nebo k dosažení společného cíle na základě dělby práce, kde příslušné strany společně stanoví rozsah projektu spolupráce, přispívají k jeho realizaci a sdílejí jeho rizika a výsledky. Náklady na projekt může nést v plné výši jedna či více stran a tím zbavit ostatní strany jejich finančních rizik. Za formy spolupráce nejsou považovány smluvní výzkum a poskytování výzkumných služeb.“)

Nelze tedy žádat o navýšení intenzity podpory z hlediska splnění podmínky účinné spolupráce dle 25 GBER bod 6.

Intenzitu podpory průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje lze zvýšit až na 80 % způsobilých nákladů takto:

a) o 10 procentních bodů u středních podniků a o 20 procentních bodů u malých podniků;

b) o 15 procentních bodů, je-li splněna jedna z těchto podmínek:

i) projekt zahrnuje účinnou spolupráci:

— mezi podniky, z nichž alespoň jeden je malým nebo středním podnikem, nebo k této spolupráci dochází alespoň ve dvou členských státech nebo v členském státě a v státě, který je smluvní stranou Dohody o EHP, a jednotlivý podnik nehradí více než 70 % způsobilých nákladů, nebo

— mezi podnikem a jednou nebo více organizacemi pro výzkum a šíření znalostí, jestliže tato organizace nese alespoň 10 % způsobilých nákladů a má právo zveřejňovat výsledky vlastního výzkumu,

Pozor ale na podmínku, za které může výzkumná organizace požadovat intenzitu podpory 100 %. V případě, že VO spolupracuje na projektu s podnikem, musí se jednat o účinnou spolupráci, aby se v případě VO jednalo o nezávislý výzkum, a tedy o neekonomickou činnost VO, která může být hrazena ze 100 % z veřejných prostředků.

Účinná spolupráce je prováděna alespoň dvěma nezávislými stranami, a to způsobem uvedeným v čl. 2 odst. 90 GBER. Pokud tedy aplikujeme tato ustanovení na spolupráci podniku a jím vlastněné VO, nebude se jednat o dvě nezávislé strany, a tedy ani o účinnou spolupráci. VO v takovém případě provádí ekonomickou činnost a je v tomto případě nutné k němu přistupovat z pohledu intenzity podpory jako k podniku. Může se hlásit o podporu
v našem programu, ale obdrží míru podpory jako podnik dle charakteru prováděného výzkumu/vývoje dle čl. 25 GBER.

To znamená, že pokud návrh projektu nesplňuje podmínku účinné spolupráce, pak ani výzkumné organizaci nemůže být poskytnuta intenzita podpory 100 %, ale vztahují se na ni stejné podmínky jako na podnik a intenzita podpory se odvíjí od typu podniku.

Určení velikosti podniku, při jehož výpočtu je třeba započítat i velikost propojených podniků lze nalézt například v příručce:

https://ec.europa.eu/docsroom/documents/15582/attachments/1/translations/cs/renditions/native

6. Obracím se na vás s prosbou o vysvětlení aplikace účinné spolupráce na projekty Programu ZEMĚ. Zadávací dokumentace uvádí, že při doložení účinné spolupráce je možné navýšit maximální intenzitu podpory pro zapojené podniky. Odkaz v zadávací dokumentaci na čl. 2 odst. 90 GBER, resp. bod 1.3 odst. 15 písm. H) Rámce však odkazuje pouze na obecnou formulaci. Konkrétněji se o podmínkách účinné spolupráce píše v čl. 25, bod 6: projekt zahrnuje účinnou spolupráci:

- mezi podniky, z nichž alespoň jeden je malým nebo středním podnikem, nebo k této spolupráci dochází alespoň ve dvou členských státech nebo v členském státě a v státě, který je smluvní stranou Dohody o EHP, a jednotlivý podnik nehradí více než 70 % způsobilých nákladů, nebo

- mezi podnikem a jednou nebo více organizacemi pro výzkum a šíření znalostí, jestliže tato organizace nese alespoň 10 % způsobilých nákladů a má právo zveřejňovat výsledky vlastního výzkumu,

- výsledky projektu jsou veřejně šířeny prostřednictvím konferencí, publikací, zdrojů s otevřeným přístupem nebo prostřednictvím volného softwaru nebo softwaru s otevřeným zdrojovým kódem.

1) Rozumím správně tomu, že navýšit podporu podnikům je možné pouze s ohledem na výše uvedené požadavky v čl. 25 GBER? V Rámci jsem konkrétní podmínky (odrážky výše) pro účinnou spolupráci nenašel.

2) V našem konkrétním případě jsou v rámci Podprogramu I zapojeny podniky a VO. Nikdo ze zapojených subjektů nenese více než 70% způsobilých nákladů, VO nesou alespoň 10% způsobilých nákladů, ale předpokládají intenzitu podpory 100%. Platí tedy, že v tomto případě dochází, při zohlednění práva zveřejňovat výsledky vlastního výzkumu a naplnění podmínky veřejného šíření výsledků, k účinné spolupráci a je možné žádat o navýšení max. intenzity podpory?

3) Zadávací dokumentace odkazuje při zájmu o navýšení podpory pro zúčastněné podniky k „doložení“ účinné spolupráce s VO. Jak má být toto doložení provedeno?

ad 1) Ano, klíčové podmínky jsou pak v čl. 25 GBER.

ad 2) Podle Vašeho popisu by podmínka měla být naplněna.

ad 3) Při vyplňování projektové přihlášky v ISTA vyberete možnost, že požadujete "navýšení intenzity podpory". Tím deklarujete, že uvedené podmínky jsou naplněny. Částečnou kontrolu provádí automaticky informační systém. Rovněž z popisu výsledků lze dovodit, jak je plánováno s nimi nakládat.

 

Zahraniční služební cesty

1. Je možné prezentovat výsledky projektu na odborných konferencích a hradit cestovní náklady na tyto setkání?

Ano, prezentace výsledků projektu na konferencích a hrazení cestovních nákladů je možná. Vždy je však třeba prokázat spojitost cesty (tedy i nákladů) s řešením projektu. Toto dokládá příjemce ve zprávě ze služební cesty, která se přikládá k průběžné zprávě projektu.

2. Musí schvalovat zahraniční služební cesty NAZV při překročení nějakého limitu jako v minulosti, jedná se o prezentaci výsledků.

V soutěži 2020 již není stanoven limit, od kterého je třeba žádat poskytovatele o schválení. Přesto zůstává povinnost doložit účel cesty a její přínos pro řešení projektu ve zprávě ze zahraniční služební cesty, která bude přiložena k průběžné zprávě projektu.

 

Výsledky

1. Týká se v prezentaci zmiňovaná flexibilita ve vykazování výsledků všech výsledků, tj. hlavních i dalších?

Ano, flexibilita se týká všech výsledků. Hlavní výsledky jsou klíčové a smluvně závazné, takže je třeba je splnit nejpozději do konce řešení projektu. V případě nesplnění výsledků dalších nedochází k nedodržení smluvních podmínek. 

2. Je nutné u certifikované metodiky v návrhu projektu dokládat potvrzení certifikačního orgánu?

Nikoliv, potvrzení nevyžadujeme a není nutné jej dokládat.

3. Je nutné v případě Podprogramu II doložit zájem u plánovaných výsledků (s výjimkou výsledků druhu H)?

Pouze u výsledku druhu H je povinnou přílohou návrhu projektu doložení zájmu budoucího odběratele výsledků. Žádné jiné doložení zájmu ohledně jednotlivých výsledků nebo celého návrhu projektu není třeba. V Podprogramu II jsou řešena témata vypsaných výzkumných potřeb ministerstva, zájem budoucího odběratele je tímto deklarován. Jednotlivá témata jsou k dispozici na:

http://eagri.cz/public/web/mze/poradenstvi-a-vyzkum/vyzkum-a-vyvoj/narodni-agentura-pro-zemedelsky-vyzkum/program-zeme-1/verejna-soutez-vyhlasena-v-roce-2020/vyzkumne-potreby-ministerstva/

4. Do hlavních výsledků se vyplňují pouze minimální požadavky na výsledky a ostatní plánované výstupy se vyplňují do dalších výsledků projektu?

Do dalších výsledků projektu doporučujeme uvést výsledky, u jejichž splnění předpokládáte vysoké riziko neúspěchu a nechcete se k nim proto smluvně zavazovat. Při hodnocení návrhu projektu budou zejména hodnoceny výsledky hlavní, z tohoto důvodu není vhodné uvést většinu výsledků jako další.

 

Přihláška v systému ISTA

1. Při založení stránky podniku v ISTA se automaticky načetly finanční ukazatele až do roku 2018, za rok 2019 ale zůstaly kolonky nevyplněné. Je potřeba je doplnit? Automatická kontrola chybu nehlásí.

Kontrolu povinnosti zveřejňovat účetní uzávěrky budeme provádět (v souladu se Zadávací dokumentací) za roky 2016, 2017 a 2018. Pokud se údaje za rok 2019 nenačetly, není třeba je doplňovat.

Pokud se Vás týká povinnost zveřejňovat finanční závěrky, jsou zveřejněné, a přesto se automaticky nevyplnily finanční ukazatele, obraťte se s dotazem na helpdesk.

2. Lze některou z položek představení projektu vložit do systému ISTA formou přílohy (např. podstata, harmonogram)?

Ano, k návrhu projektu je možné vložit přílohy, pokud není rozsah polí dostačující. Je možné přiložit přílohy formátu pdf o maximální velikosti 10 MB. Při hodnocení návrhu projektu je však preferován jasný stručný popis podstaty projektu obsažený v přihlášce.

3. Řešitelem v položce Řízení projektu se rozumí hlavní řešitel nebo klíčové osoby?

V položce Řízení projektu je třeba popsat projektový management. To znamená popsat, který příjemce (hlavní příjemce nebo další účastník) odpovídá za splnění kterého výsledku. Zde je vhodné uvést odpovědné organizace nikoliv konkrétní jména. Stejně tak vlastnická práva k výsledkům se vztahují k organizacím.

4. Musí se etapy projektu shodovat s roky řešení?

V přihlášce návrhu projektu je třeba vyplnit harmonogram, jak bude řešení projektu probíhat. Tuto skutečnost dále příjemce podrobně za uplynulý rok popíše v průběžné zprávě, aby bylo možné zhodnotit, jak řešení projektu postupuje. Pokud by některé aktivity probíhaly během více let, popište stav řešení za uplynulý rok. Nastavení přesně určených etap není vyžadováno.

5. Lze v soutěži Programu u výzvy Země (2017-2025) v Podprogramu II (podpora státní politiky v agrárním sektoru) podat návrh projektu i na jiné téma, než je identifikováno v dokumentu „Výzkumné potřeby Ministerstva zemědělství pro veřejnou soutěž
v roce 2020“? Pokud ano, budou návrhy projektů s jinou tematikou bodově nějak znevýhodněny oproti návrhům projektů, které řeší témata vyjmenovaná v tomto dokumentu? Má takový návrh projektu teoreticky šanci být podpořen?

Podprogram II je určen výhradně pro témata uvedená ve zmíněném dokumentu "Výzkumné potřeby". Pro témata ostatní, které tematicky zapadají do rámce programu ZEMĚ, je určen Podprogram I.

 

Čestné prohlášení

1. Stačí z formálního hlediska poslat čestné prohlášení datovou schránkou bez podpisu a razítka?

Ano, čestné prohlášení nemusí obsahovat razítko a podpis statutárního zástupce. Dle zadávací dokumentace je rozhodující, aby bylo zasláno v termínu stanoveným harmonogramem soutěže z datové schránky uchazeče do datové schránky poskytovatele.

2. Jak může fyzická osoba bez datové schránky (v roli dalšího účastníka projektu) odevzdat povinné dokumenty?

Čestné prohlášení je třeba zaslat z datové schránky uchazeče i v případě fyzické osoby. Český uchazeč si datovou schránku musí zřídit, u zahraniční osoby by vzhledem k možným zásadním překážkám při zřízení datové schránky bylo možné akceptovat výjimečně dokumenty v listinné formě.

 

Uchazeči

1. Lze, že některý z vedlejších uchazečů nebude na celou dobu řešení projektu?

V případě, že by došlo ke změně dalšího účastníka v průběhu řešení projektu, je třeba vypracovat dodatek ke Smlouvě. Je také možné vymezit jeho roli, například specifikací, že poslední dva roky již v projektu nebude aktivní, nicméně je to záležitost vhodná k individuální konzultaci.

2. Má být role podniku / firmy spíše aplikační, anebo se může (má) podílet i na výzkumu/vývoji?

Ideálně by se měl podílet na obou složkách. Záleží však na vymezení rolí partnerů v projektu. Měl by se (pokud možno) podílet i na jednotlivých výsledcích.

3. Může být v roli dalšího účastníka i zájmové sdružení, tj. např. Chovatelský svaz? Může takový podnik nepožadovat náklady, tj. 0 Kč nákladů, a tudíž žádnou spoluúčast na řešení?

Ano, může, pokud splňuje parametry zadávací dokumentace (bod 4.1) a doloží prokázání o způsobilosti.

Nulové finanční zapojení dalšího účastníka projektu není možné. Mohlo by tak dojít k porušení podmínek veřejné podpory. Pokud by Váš partner vstoupil do projektu bez jakéhokoliv „vkladu“ a pak se např. podílel na výsledcích, došlo by k přelévání veřejné podpory, kdy hlavní příjemce vlastně zvýhodní zapojený podnik.

Je třeba finanční zapojení dalšího účastníka formou spolufinancování projektu. Musí být jasně vymezena jeho role v projektu a určen podíl na právech duševního vlastnictví.

Dále je možná varianta nulové výše dotace za současného spolufinancování projektu ze strany dalšího účastníka.

Nelze také zapojit podnik do projektu čistě formálně pro naplnění podmínek programu. V tomto případě doporučujeme před podáním návrhu projektu konzultaci s naším oddělením.

 

Přijímání návrhů projektů

1. Lhůta u formální kontroly pro vypořádání nedostatků ze strany žadatele je stanovena na pět kalendářních nebo pracovních dnů?

Lhůta je stanovena dle zákona 130/2002 Sb. na 5 kalendářních dnů.

 

Pokusy na zvířatech

1. Dobrý den, je potřeba při pokusech s hmyzem dodávat potvrzení o práci se zvířaty?

Potvrzení potřeba není, zákon č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání definuje, že za pokusné zvíře se považují pouze obratlovci a hlavonožci.

 

Zahraniční uchazeči

1. Jak se řeší zapojení zahraničního podniku? Například dokumenty v češtině (jazyková bariéra), podmínka zveřejněné účetní závěrky, neexistence datové schránky – nemožnost prokázání způsobilosti apod.

Zahraniční uchazeči mohou čestné prohlášení doložit v listinné podobě. U subjektů, které nelze dohledat v obchodním nebo jiném rejstříku je třeba, aby uchazeč doložil kopii výpisu z obdobného rejstříku dané země doplněný o Soudní překlad (překlad opatřený doložkou a otiskem kulatého razítka se státním znakem). Podpora je vyplácena v českých korunách, z tohoto důvodu i účetní evidence předkládaná u průběžných zpráv musí být v českých korunách. Proto by smlouva s dalším účastníkem měla obsahovat klauzuli o tom, jaký kurz bude používán při převodech (např. kurz platný v den vyplacení podpory apod.).