Embargo ze strany Ruské federace (RF) zahrnuje zákaz dovozu hovězího, vepřového i drůbežího masa, soleného masa a masných výrobků, dále pak dovozu ryb, korýšů, měkkýšů, mléka a mléčných výrobků, ovoce a zeleniny, sladového výtažku a potravinových přípravků. Sankce jsou uplatňovány od 7. srpna 2014 na dobu jednoho roku a týkají se všech zemí EU, USA, Kanady, Austrálie a Norska. Dne 20. srpna 2014 přistoupila RF k úpravě seznamu sankcionovaného zboží, jedná se mimo jiné o výjimky na sadbu brambor, sazečku cibule a osivo hrachu a kukuřice. Sadba brambor z EU je však trvale pod zákazem od července 2013.
Dne 24. června 2015 vláda Ruské federace vydala usnesení, kterým prodlužuje uplatňování embarga na dovoz vybraných produktů o rok, konkrétně do 5. srpna 2016. Seznam sankcionovaných produktů zůstává beze změn.
Ruská federace je dlouhodobě největším mimounijním partnerem ČR v oblasti agrárního zahraničního obchodu. ČR vykazuje s Ruskou federací dlouhodobě kladné saldo agrárního obchodu (v r. 2014 činilo saldo 2,5 mld. Kč). Mezi nejvýznamnější položky vývozu patří tradičně pivo, nečokoládové cukrovinky a mák; narůstá obchod sušenkami, vejci a přípravky k výživě zvířat. Hodnota vývozu agrárních produktů dosáhla v roce 2014 výše 2,96 mld. Kč, což představuje oproti roku 2013 poměrně významný nárůst (cca 18%), a to i přesto, že dříve ve velkém objemu vyvážené mléčné výrobky (syrovátka a sýry) jsou pod ruským dovozním embargem. V prvních čtyřech měsících roku 2015 (leden až duben) byl zaznamenán poměrně výrazný pokles exportu oproti stejnému období v roce předcházejícím (cca o 26%), který byl způsoben zejména nižším dovozem piva, sladu a absencí dovozu mléčných výrobků.
Zákaz na dovoz vybraných zemědělských komodit negativně ovlivňuje vzájemnou obchodní výměnu agrárního zboží mezi ČR a RF a dochází tak k újmě některých českých exportérů a producentů. Podstatně závažnější je skutečnost, že zákaz dovozu vybraných zemědělských produktů do RF způsobuje přetlak na unijním trhu, čímž dochází k ovlivnění cen dotčených komodit rovněž s negativním vlivem na evropské producenty. Toto se týká především sektoru ovoce a zeleniny a sektoru mléčných výrobků.
Zohlední-li se nerealizovaný vývoz a zastavení rostoucího trendu vývozu z ČR do Ruské federace, činí odhad primárních ztrát ČR v odvětví zemědělství způsobených ruským embargem 300 - 350 mil. Kč (pokud jde o zmírnění zákazu dovozu do RF ze dne 20. 8. 2014, nejedná se o změny, které by z pohledu ČR měly výrazný dopad). Nejvýrazněji sankce zasáhly sektor mléčných výrobků.
ČR dlouhodobě zastává pozici, že situace má být primárně řešena na evropské úrovni, nicméně je třeba i nadále důkladně analyzovat a monitorovat trh a na základě vyhodnocení těchto analýz přijímat adekvátní řešení v rámci EU. ČR již v uplynulém období podpořila návrhy EK na mimořádná opatření v sektoru ovoce a zeleniny a rovněž soubor opatření v sektoru mléka mléčných výrobků, kterými EK otevřela soukromé skladování pro máslo, SOM a sýry a prodloužila období pro veřejné intervence. ČR z důvodu solidarity rovněž podpořila cílená opatření o poskytnutí dočasné výjimečné pomoci producentům mléka v Estonsku, Lotyšsku a Litvě a rovněž také Finsku.
I vzhledem k pokračujícím negativním vlivům dopadu ruského embarga, který se mimo jiné podílí na situaci na trhu s mlékem a mléčnými výrobky v EU potýkajícím se s přetlakem suroviny a mléčných výrobků, bude ČR usilovat o zavedení adekvátních opatření na evropské úrovni.
Historie opatření zavedená EU
V sektoru ovoce a zeleniny přijala Komise tři nařízení, kterými se stanovila dočasná mimořádná podpůrná opatření pro producenty některého ovoce a zeleniny – nařízení Komise č. 932/2014, č. 1031/2014 a č. 1371/2014. Nařízení řešila podporu pro členy i nečleny producentských organizací, produkující rajčata, mrkev, zelí, papriku, květák a brokolici, okurky salátovky i nakládačky, houby rodu Agaricus, jablka, hrušky, švestky, bobulové ovoce, stolní hrozny, kiwi, pomeranče, klementinky, mandarinky a citróny, na opatření stahování z trhu, nesklízení a zelenou sklizeň.
V rámci prvního nařízení NK č. 932/2014 bylo vyčleněno pro všechny členské státy (ČS) 125 mil. EUR, druhá dvě nařízení byla cílena především na 13 ČS, tradičních vývozců do RF. Celkově bylo k 31. květnu 2015 notifikováno ČS množství 706 tis. tun ovoce a zeleniny za 130 mil. EUR.
ČR obdržela náhradu škod od Komise ve výši 520 tis. EUR (cca 13 mil. Kč).
V sektoru živočišných komodit byl zaznamenán největší dopad na trh s mlékem a mléčnými výrobky. EK reagovala souborem opatření na trhu s mlékem a mléčnými výrobky, která vyšla 5. 9. 2014 v úředním věstníku EU, a kterými otevřela soukromé skladování pro máslo, SOM a sýry a prodloužila období pro veřejné intervence do 31. 12. 2014. Ke dni 23. 9. 2014 došlo ke zrušení nařízení č. 950/2014 o zahájení dočasného a mimořádného režimu podpory soukromého skladování některých sýrů a stanovení výše podpory předem. Důvodem bylo, že ačkoliv v souvislosti s ruským zákazem dovozu byly postiženy nejvíce baltské státy - FI, DE, NL a PL - opatření bylo nepřiměřeně využíváno výrobci z oblastí, ze kterých se do RF nevyváží.
Na konci roku 2014 vyšlo prováděcí nařízení Komise č. 1337/2014 a nařízení Komise v přenesené pravomoci č. 1336/2014, kterými se prodloužilo období pro podávání žádostí na podporu soukromého skladování másla a SOM do 28. 2. 2015 a stanovil dřívější termín pro zahájení veřejné intervence – tj. od 1. 1. 2015. Dne 11. 2. 2015 byl pak jednohlasně schválen návrh, kterým bylo prodlouženo období pro podávání žádostí na podporu soukromého skladování mléka a SOM do 30. 9. 2015.
V sektoru mléka dále EK přijala mimořádná opatření s celkovým rozpočtem 40 mil. EUR na podporu příjmů producentů mléka v Pobaltí a ve Finsku.
V sektoru masa došlo k poklesu ceny zejména u vepřového, který však dle EK nebyl způsoben pouze ruským zákazem. EK nicméně zavedla dne 9. 3. 2015 režim podpory pro soukromé skladování s cílem zmírnit tlak na trh v EU. EK se rozhodla učinit tento krok poté, co vznikl v souvislosti s RU embargem (a předcházejícím zákazem dovozu vepřového masa do RU) na vnitřním trhu přebytek nabídky vepřového masa a ceny klesly o 20 % v porovnání s pětiletým průměrem EU. Následně však došlo ke stabilizaci cen a snížení využití skladovacích kapacit členských států a EK se rozhodla ke dni 30. 4. 2015 tento režim ukončit.
EK v uplynulém období rovněž uvolnila dodatečných 30 mil. EUR na propagaci zemědělských produktů. Zvýšené úsilí o orientaci na třetí země dokumentovala nárůstem podílu navrhovaných programů zacílených na třetí země, který narostl z běžných 30 na 50 %.
