Vodohospodářská infrastruktura jako nástroj rozvoje Zadní Indie a Nový přístup k řízení rizik v zemědělsko-potravinářském sektoru – publikace OECD
V srpnu 2020 vydalo OECD publikaci věnující se možnostem rozvoje vodohospodářské infrastruktury v povodí řeky Mekong, 1. září byl OECD publikován také dokument zabývající se novými přístupy k řízení rizik v zemědělství a potravinářství.
Modernizace vodohospodářské infrastruktury by mohla zásadním způsobem přispět k rozvoji regionu Zadní Indie (povodí řeky Mekong). Pro území Kambodže, Laosu, Thajska a Vietnamu vždy představovaly závlahové systémy a obecně vodohospodářská infrastruktura státotvorný pilíř a zajišťovaly propojení regionu s mezinárodními trhy, zejm. prostřednictvím exportované agrární produkce. Stávající rozsah cca 4 mil. ha zavlažovaných ploch v povodí řeky Mekong trvale roste ve všech čtyřech uvedených státech. Z uvedeného nárůstu nejvíce profitují Thajsko a Vietnam. Pro Laos představují největší ekonomické přínosy investice do vodních elektráren. Kambodža zůstává nejvíce orientovaná na rybářský sektor. Celý region ale čelí závažným socio-ekonomickým a environmentálním výzvám, mezi nimiž největší zranitelnost způsobují dopady klimatické změny. Publikace OECD představuje nové možnosti financování rozvoje vodní infrastruktury, mj. pomocí digitálních nástrojů (blockchain). Rovněž analyzuje potenciál pro zapojení soukromých investorů, diskutuje způsoby posilování odolnosti vodní infrastruktury proti přírodním katastrofám a shrnuje hlavní vodohospodářské regulatorní problémy a jejich řešení v povodní řeky Mekong.
Nový přístup k řízení rizik v zemědělsko-potravinářském sektoru – publikace OECD
Rizika, kterým zemědělsko-potravinářský sektor dnes musí čelit, jsou stále obtížněji předvídatelná a mají různorodější povahu než dříve (dopady klimatické změny, rychlé změny politik a makroekonomické šoky způsobené pandemií apod.). Uvedené skutečnosti vyžadují nový přístup k řízení agro-potravinářských rizik s výraznějším zaměřením na prospektivní řešení a odolnost. V momentu, kdy stávající systém již není udržitelný, nejsou dosavadní převažující ex-post reakce při řízení rizik samy o sobě dostačující. Požadována je rozšířená odpovědnost zúčastněných stran či upřednostňování investic, které budují kapacity odolnosti na farmě a pro odvětví jako celek. Zpráva seznamuje s konceptem odolnosti, který vyžaduje zvýšenou schopnost absorbovat nepříznivé dopady (snížením počátečních dopadů šoku, zkrácením doby potřebné pro obnovu apod.), adaptovat se (zaměřením na výměnu znalostí, zaplňování informačních mezer, investice do výzkumu, budování lidského kapitálu apod.) a rychle se transformovat (např. společným plánováním všech zainteresovaných aktérů) s cílem eliminace rizik. Pro ilustraci jsou nabízeny čtyři případové studie popisující v jednotlivých zemích aplikaci nového přístupu z pohledu výrobního systému a z pohledu regulátorů. Jde o řešení sucha v Austrálii, přístup k řešení přírodních katastrof v Kanadě a řízení rizik pro zdraví zvířat a rostlin v Itálii a Nizozemsku.
Mgr. Radek Stránský
Odbor zahraničně obchodní spolupráce, MZe
+420 221 812 310