Světová obchodní organizace – WTO

1. Základní informace o WTO
   1. Světová obchodní organizace (World Trade Organization - WTO) je jedinou globální mezinárodní organizací, která se zabývá pravidly obchodu mezi státy. Ústředním bodem této organizace jsou dohody WTO, které jsou dojednávány a podepisovány všemi členskými zeměmi (mnohostranné dohody) či většinou členských států (vícestranné dohody) a ratifikují je jejich parlamenty. Cílem této organizace je vytvářet stabilní a předvídatelné prostředí pro mezinárodní obchod.
   2. Světová obchodní organizace vznikla 1. ledna 1995 a nahradila tak Všeobecnou dohodu o clech a obchodu (GATT), která byla ustavena v roce 1947. Sídlem WTO je Ženeva a počet členů je více než 160 zemí, dalších cca 25 zemí se do WTO hlásí. Pravidla WTO se vztahují na 97 % celkového světového obchodu.
   3. Činnosti WTO jsou následující:
       
      • administruje obchodní dohody;
      • představuje fórum pro obchodní vyjednávání;
      • řeší obchodní spory;
      • sestavuje a prezentuje přehledy obchodní politiky členských států;
      • pomáhá rozvojovým zemím v otázkách obchodní politiky za pomoci technické asistence a školících programů;
      • spolupracuje s dalšími mezinárodními organizacemi.
   4. Nejvyšším orgánem přijímajícím rozhodnutí je Ministerská konference, která se schází minimálně jednou za dva roky. Mezi Konferencemi řídí činnost WTO Generální rada, pro naplňování jednotlivých dohod jsou zřízeny příslušné výbory. Organizace má vlastní sekretariát.
   5. Základními principy obchodního systému jsou:

• obchod bez diskriminací (tzv. doložka nejvyšších výhod - MFN, která znemožňuje, aby členské státy proti sobě používaly diskriminující praktiky a aby všechny výhody, které získá jeden člen, se vztahovaly i na všechny ostatní);
• cizinci musejí mít stejná práva jako národní účastníci (se zbožím dováženým a zbožím domácím musí být nakládáno stejným způsobem);
• postupné odstraňování překážek obchodu, tzv. liberalizace obchodu (původně se jednalo jen o snižování cel mezi státy, později byly zařazeny také netarifní překážky obchodu, vedle průmyslových výrobků byly postupně projednávány i další oblasti jako zemědělství, služby a intelektuální vlastnictví apod.);
• předvídatelnost obchodu (jedná se o stabilní obchodní prostředí a přijímání a plnění závazků států např. pokud jde o cla, v zemědělství např. pokud jde o domácí podpory, vývozní subvence). V případě změny závazku se tato změna musí dojednat, event. počítat s kompenzací, jestliže by některý z účastníků utrpěl změnou závazku újmu;
  • podpora férové konkurence (nediskriminace a doložka nejvyšších výhod);
  • podpora rozvoje a ekonomických reforem (jedná se hlavně o rozvojové a nejméně rozvinuté země, které tvoří dvě třetiny členských států WTO).
• WTO je vedeno vládami členských států, metodou rozhodování v této organizaci je konsensus. V tomto směru je WTO odlišná od podobných mezinárodních organizací, jako je např. Světová banka nebo Mezinárodní měnový fond.
• Pravidla WTO jsou nastavena dohodami, které byly uzavřeny na základě vyjednávání členských států.  Současný soubor pravidel vznikl na základě závěrů tzv. Uruguayského kola v letech 1986 - 1994. Tato pravidla znamenala zásadní revizi původní Dohody o clech a obchodu. Soubor pravidel spadá pod cca 30 dohod (např. Dohoda o zemědělství, Dohoda o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření, Dohoda o technických překážkách obchodu, Dohoda o subvencích a vyrovnávacích opatřeních, Dohoda o ochranných opatřeních, Dohoda o pravidlech původu a mnoho dalších), jejich počet není konečný a v průběhu existence WTO se několikrát měnil.
• Pokud nedojde k dodržování dojednaných závazků a příslušných procedur, řeší se vzniklé spory v rámci tzv. Orgánu pro řešení sporů (DSB). Řešení sporů je založeno na přesných pravidlech, pro všechny fáze vedení sporů jsou stanoveny lhůty. Výstupem z celého procesu je rozsudek tohoto orgánu, jehož plnění je monitorováno a vyhodnocováno.
• Jednání o další liberalizaci mezinárodního obchodu probíhají v rámci tzv. kol (rounds) a jednotlivá kola jednání nesou jména podle měst nebo zemí, kde byla zahájena. Od vytvoření GATT v roce 1948 proběhlo osm vyjednávacích kol a deváté bylo zahájeno v listopadu 2001 a nese název Rozvojové kolo z Doha (DDA). Jednání v oblasti zemědělství a služeb byla zahájena na základě příslušného paragrafu z dohod Uruguayského kola již dříve, a to v roce 2000.

1. Rozvojové kolo z Doha z pohledu zemědělství

V r. 2001 bylo zahájeno další kolo multilaterálních obchodních jednání, jejichž součástí jsou také negociace v oblasti zemědělství.

Ministerskou deklarací z Dohá byly pro oblast zemědělství stanoveny následující základní cíle: podstatné zlepšení přístupu na trh, snížení vývozních subvencí s výhledem na jejich zrušení a podstatné snížení domácích podpor majících narušující účinek na obchod. Na základě časového rozvrhu obsaženého v této deklaraci měly být zpracovány první obrysy pravidel (tzv.modalit) do konce března 2003. Do tohoto termínu se však nepodařilo nalézt mezi členy konsensus a termín pro vypracování modalit byl postupně odkládán.

Určitý zlom v jednáních představovalo přijetí tzv. Rámcové dohody pro pokračování jednání v roce 2004 a pozitivní výsledky přineslo také jednání v rámci VI. Konference ministrů členských zemí WTO v Hongkongu v r. 2005, kde byly dojednány následující aspekty týkající se zemědělství:

• jednání o plných modalitách měla být dokončena do  30.4.2006, do 31.7.2006 měly být předloženy návrhy nových závazků členů WTO formou tabulek a celková jednání ukončena do konce r. 2006.
• v zemědělské oblasti mělo dojít ke zrušení všech forem subvencování vývozu do konce roku 2013 (podstatné části podpor již do konce r. 2010)
• rozdělení členů WTO  do 3 pásem pro snižování domácích podpor (EU byla zařazena do pásma s nejvyšším snižováním)
• přijetí závazku, že všechny vyspělé země a rozvojové země, které k tomu mají předpoklady, umožní bezcelní a bezkvótový přístup na své trhy pro zboží pocházející z nejméně rozvinutých zemí, a to od r. 2008. Tento přístup se měl  týkat  97% všech jejich výrobků.
• Vyspělé země měly zrušit všechny formy podpory vývozu u bavlny do konce r. 2006  a urychlit bezbariérový přístup na svůj trh pro bavlnu pocházející z nejméně rozvinutých zemí, a to od počátku implementace nové dohody.

V letech 2006 a 2007 pokračovala jednání s různou intenzitou. Zatím posledním, komplexním textem návrhu modalit je text z 6.12.2008, který se podrobně věnuje všem 3 pilířům jednání (oblasti přístupu na trh, vývozní soutěži a domácím podporám), ale obsahuje i celou řadu nevyjasněných pasáží. V této souvislosti je nezbytné upozornit na skutečnost, že pravidla dojednaná v rámci WTO představují rámec, který je třeba respektovat při tvorbě SZP EU.

V období od vydání tohoto textu pokračovala série dalších jednání v různých formátech, včetně ministerských konferencí, avšak doposud nedošlo k žádnému podstatnému substantivnímu pokroku.

Současnou situaci ve WTO je možné hodnotit jako patovou. Členské státy WTO nejsou schopny se dohodnout, rozvojové země mají mnohem větší vyjednávací  potenciál  než tomu bylo v předcházejícím Uruguayském kole GATT, a vysoká ambicióznost současného kola jednání nalezení konsensu rovněž nenapomáhá. Dosavadní neúspěch se začíná negativně podepisovat na reputaci celé organizace. Aby bylo možné dokončit DDA, je nezbytné zvolit nový přístup, a proto se v současné době hledají cesty jak dál, aby nebyla narušena důvěra ve fungování této významné mezinárodní organizace. Vhodnou cestou vpřed se zdá býti snížení nastavených ambicí. Zda je však  tato cesta akceptovatelná pro všechny členy WTO, ukáže nadcházející období, období příprav na X. Konferenci ministrů členských zemí WTO, která se uskuteční ve dnech 15. – 18. 12. 2015 v Keni (Nairobi).