Přechod k digitální ekonomice a hospodářský přehled Korejské republiky – publikace OECD

28. 8. 2020

V červenci 2020 vydalo OECD zprávu shrnující různé přístupy k využití digitální ekonomiky, v srpnu byl OECD publikován také dokument věnující se hospodářskému přehledu Korejské republiky.

Hospodářský přehled Korejské republiky – publikace OECD

Vývoj situace kolem COVID-19 vede k posilování pozice digitálně zaměřených firem a rostoucí závislosti byznysu i spotřebitelů na digitálních platformách a službách. Díky digitálním technologiím mohlo mnoho firem i v průběhu vrcholící pandemie nadále fungovat a je zřejmé, že se touto cestou může urychlit přechod ekonomik k novým modelům fungování v budoucnosti. Úlohu digitálních technologií a propojenosti při zvládání  krize i při následné rychlé obnově analyzují též ministři zemí G20 a OECD. Za předsednictví Saudské Arábie v G20 byla zahájena iniciativa pro zajištění dostupnosti a většího využívání digitálních nástrojů k zajištění kontinuity a odolnosti fungování ekonomik. V červenci pak OECD vydala zprávu shrnující různé přístupy, jak státy využívají tento druh inovací při řešení specifických problémů, které přinesl např. právě COVID-19. Pandemie se tak může stát bodem obratu v digitální transformaci ekonomik. S tím souvisí nutnost řešit zvýšená rizika v oblasti digitální bezpečnosti, nároky na oblast vzdělávání a na doplňování/změny kvalifikace stávajících pracovních sil. V sektoru zemědělství představuje digitální transformace komplexní proces a dosud zdaleka nevyužitý potenciál při zvyšování produktivity. Lepší přístup k dostatečně rychlému širokopásmovému připojení na venkově má zásadní význam pro realizaci tohoto potenciálu.

http://www.oecd.org/sti/roadmap-toward-a-common-framework-for-measuring-the-digital-economy.pdf

 

Přechod k digitální ekonomice publikace OECD

Vysoká závislost na exportu znamená pro Koreu vyšší zranitelnost v momentu narušení světového obchodu a globálních hodnotových řetězců, k jakému došlo v posledním půlroce v souvislosti s pandemií COVID-19. Dokladem je např. meziroční propad zaměstnanosti v maloobchodu, stravovacích službách a většině dalších odvětví (zemědělství představovalo výjimku s nejvyšším meziročním nárůstem více než tří procentních bodů). Vysoká teritoriální i zbožová koncentrace vývozu (do USA a Číny směřuje 40 % exportu, v němž významně dominuje elektronika) a vysoký stupeň integrace v rámci globálních hodnotových řetězců budou proto ve stále větší míře doplňovány také diverzifikací obchodních vztahů (mj. prostřednictvím obchodních dohod s Indonésií, Izraelem či Velkou Británií po dokončení brexitu) za účelem zvýšení odolnosti ekonomiky. Hospodářský růst v Koreji v posledních 20 letech se nepromítal ani do zlepšení u parametrů inkluze – přetrvává vysoká příjmová nerovnost, extrémní relativní chudoba lidí vyššího věku ve srovnání s ostatními zeměmi OECD, slabá sociální ochrana/nefunkční sociální pojištění, negativní jevy v environmentální oblasti (zejm. znečištěné ovzduší podstatně zhoršující zdraví a přispívající ke zvýšení úmrtnosti). Snižování emisí a sociální problematika budou proto také představovat v nadcházejících letech v Koreji významnou součást veřejných i byznysových aktivit.

https://www.oecd-ilibrary.org/economics/oecd-economic-surveys-korea_19990707

 

Mgr. Radek Stránský

Odbor zahraničně obchodní spolupráce, MZe

+420 221 812 310

Tyto webové stránky využívají k analýze návštěvnosti soubory cookies. Pokud váš internetový prohlížeč má v nastavení cookies povoleny, je nezbytný váš souhlas s použitím této technologie.

Více informací

Chyba komunikace se serverem

Nastaly technické problémy. Zkontrolujte prosím připojení k síti, a pokud pracujete jako přihlášený uživatel, ověřte prosím nastavení VPN a stav přihlášení.