Přechod k digitální ekonomice a hospodářský přehled Korejské republiky – publikace OECD
V červenci 2020 vydalo OECD zprávu shrnující různé přístupy k využití digitální ekonomiky, v srpnu byl OECD publikován také dokument věnující se hospodářskému přehledu Korejské republiky.
Hospodářský přehled Korejské republiky – publikace OECD
Vývoj situace kolem COVID-19 vede k posilování pozice digitálně zaměřených firem a rostoucí závislosti byznysu i spotřebitelů na digitálních platformách a službách. Díky digitálním technologiím mohlo mnoho firem i v průběhu vrcholící pandemie nadále fungovat a je zřejmé, že se touto cestou může urychlit přechod ekonomik k novým modelům fungování v budoucnosti. Úlohu digitálních technologií a propojenosti při zvládání krize i při následné rychlé obnově analyzují též ministři zemí G20 a OECD. Za předsednictví Saudské Arábie v G20 byla zahájena iniciativa pro zajištění dostupnosti a většího využívání digitálních nástrojů k zajištění kontinuity a odolnosti fungování ekonomik. V červenci pak OECD vydala zprávu shrnující různé přístupy, jak státy využívají tento druh inovací při řešení specifických problémů, které přinesl např. právě COVID-19. Pandemie se tak může stát bodem obratu v digitální transformaci ekonomik. S tím souvisí nutnost řešit zvýšená rizika v oblasti digitální bezpečnosti, nároky na oblast vzdělávání a na doplňování/změny kvalifikace stávajících pracovních sil. V sektoru zemědělství představuje digitální transformace komplexní proces a dosud zdaleka nevyužitý potenciál při zvyšování produktivity. Lepší přístup k dostatečně rychlému širokopásmovému připojení na venkově má zásadní význam pro realizaci tohoto potenciálu.
http://www.oecd.org/sti/roadmap-toward-a-common-framework-for-measuring-the-digital-economy.pdf
Přechod k digitální ekonomice – publikace OECD
Vysoká závislost na exportu znamená pro Koreu vyšší zranitelnost v momentu narušení světového obchodu a globálních hodnotových řetězců, k jakému došlo v posledním půlroce v souvislosti s pandemií COVID-19. Dokladem je např. meziroční propad zaměstnanosti v maloobchodu, stravovacích službách a většině dalších odvětví (zemědělství představovalo výjimku s nejvyšším meziročním nárůstem více než tří procentních bodů). Vysoká teritoriální i zbožová koncentrace vývozu (do USA a Číny směřuje 40 % exportu, v němž významně dominuje elektronika) a vysoký stupeň integrace v rámci globálních hodnotových řetězců budou proto ve stále větší míře doplňovány také diverzifikací obchodních vztahů (mj. prostřednictvím obchodních dohod s Indonésií, Izraelem či Velkou Británií po dokončení brexitu) za účelem zvýšení odolnosti ekonomiky. Hospodářský růst v Koreji v posledních 20 letech se nepromítal ani do zlepšení u parametrů inkluze – přetrvává vysoká příjmová nerovnost, extrémní relativní chudoba lidí vyššího věku ve srovnání s ostatními zeměmi OECD, slabá sociální ochrana/nefunkční sociální pojištění, negativní jevy v environmentální oblasti (zejm. znečištěné ovzduší podstatně zhoršující zdraví a přispívající ke zvýšení úmrtnosti). Snižování emisí a sociální problematika budou proto také představovat v nadcházejících letech v Koreji významnou součást veřejných i byznysových aktivit.
https://www.oecd-ilibrary.org/economics/oecd-economic-surveys-korea_19990707
Mgr. Radek Stránský
Odbor zahraničně obchodní spolupráce, MZe
+420 221 812 310