Globální hodnotové řetězce a zemědělské aspekty vodohospodářských politik – publikace OECD
V únoru 2020 vydalo OECD publikaci věnovanou Globálním hodnotovým řetězcům, v červenci byl pak zveřejněn dokument zaměřený na hodnocení změn zemědělských a vodohospodářských politik v letech 2009 až 2019.
V posledních letech v důsledku mizejících překážek bránících obchodu a investování stále více dochází k oddělování jednotlivých výrobních / zpracovatelských / distribučních fází hodnotových řetězců zemědělsko-potravinářského odvětví a k jejich fungování v rámci globálních hodnotových řetězců. Ale i tyto řetězce mají výrazná regionální centra (EU/USA/Čínu) - náklady na dopravu neustále klesají, ale jejich přetrvávající významná role je stále patrná. Evropské státy mají v globálním měřítku relativně nejvíce integrované potravinové systémy. Čína je významným prodejcem meziproduktů, ale i nákupčím pro vlastní zpracování na export a vlastní finální spotřebu. Pro USA je charakteristická pozice kupujícího pro domácí konečnou spotřebu. OECD usiluje o přesnější měření účasti ekonomik v globálních hodnotových řetězcích – dle dosavadních zjištění zvyšuje účast v nich růst zaměstnanosti (cca čtvrtina pracovních sil v zemědělství po celém světě je součástí těchto řetězců) a produktivity v důsledku přístupu k účinnějším a kvalitnějším vstupům a službám. Zapojení do těchto řetězců je tedy klíčovou hybnou silou hospodářské transformace a růstu. OECD v analýze představuje stále větší příležitost participace v globálních řetězcích také pro malé a střední podniky.
Agriculture and water policy changes
Zemědělství čelí rostoucím rizikům souvisejícím s vodou (zejm. častější a ničivější katastrofy spojené se změnou klimatu). Sucha a povodně ve větší míře ovlivňují klíčové zemědělské regiony v mnoha zemích. Tato rizika se zhoršují s rostoucí celosvětovou poptávkou po vodě (též pro získávání energie, v průmyslu a v rozšiřujících se městech). Tím vzniká větší tlak na zemědělství, aby využívalo dostupnou vodu efektivněji. Současně zemědělství také přispívá k vodním rizikům a má negativní dopady na životní prostředí, na vodní zdroje a širší ekosystémy. Zemědělství zůstává největším uživatelem vody (asi 70 % celosvětové poptávky). Znečištění vody dusičnany, fosforem a pesticidy ve většině zemí vzrůstá. Vlády se věnují řešení těchto výzev - v prosinci 2016 přijaly země OECD Doporučení o vodě a o měsíc později podepsali ministři zemědělství zemí G20 Deklaraci a Akční plán k zabezpečení potravin a vody. Hospodaření s vodou, a to zejm. v sektoru zemědělství, tak získalo aktualizovaný závazkový rámec, jehož naplňování OECD vyhodnocuje. Změny v politikách byly v poslední dekádě v jednotlivých zemích méně časté než trvání statu quo. Pokud ke změnám došlo, pak velmi nerovnoměrně – některé ekonomiky přistoupily k reformám, jiné prováděly pouze dílčí úpravy stávajících opatření. K zásadnějším změnám přistoupily spíše země sužované suchy než země ohrožované jinými katastrofickými projevy změny klimatu. Mnoho zemí registruje rostoucí výskyt sucha a povodní, avšak v politikách řízení vodohospodářských rizik je reportováno relativně málo změn. Všech 38 analyzovaných zemí je vyzýváno ke zlepšením politik snižujících znečištění ze zemědělství.
https://www.oecd-ilibrary.org/agriculture-and-food/agriculture-and-water-policy-changes_f35e64af-en
Mgr. Radek Stránský
Odbor zahraničně obchodní spolupráce, MZe
+420 221 812 310