Globální agrární obchod je podle zprávy zveřejněné Organizací OSN pro výživu a zemědělství (FAO) odolný
Podle zprávy FAO „FOOD OUTLOOK“ z 12. listopadu byl obchod s potravinami během pandemie COVID-19 mimořádně odolný. Některé rozvojové země dokonce dokázaly zvýšit výnosy z exportu potravin i přes nepružnost poptávky po základních výrobcích.
Dle FAO, která již dříve varovala před zranitelností globálního agrárního trhu, naznačují aktuální dostupné údaje (tedy do června 2020) dostatečnou odolnost vůči šokům spojeným s COVID-19. Celosvětový obchod se zemědělskými komoditami a potravinami za celý rok 2020 může dokonce překročit rok 2019, ale výsledky také naznačují znatelný posun od potravin s vysokou přidanou hodnotou k základním potravinám. Silná dovozní poptávka rozvojových zemí (ve srovnání se světovým průměrem) byla možná díky relativně menšímu poklesu jejich HDP.
Příjmy rozvojových zemí z exportu potravin v první polovině roku 2020 byly o 4,6 % vyšší než ve stejném období předchozího roku, zatímco příjmy rozvinutějších zemí klesly. Tento posun částečně vysvětluje skutečnost, že finančně největší obchodní výměna probíhá u nápojů, ryb a masa, tedy výrobků, jejichž spotřeba je citlivější na pokles příjmů domácností. Ve zprávě FAO také shrnuje situaci na trhu komodit a výhled na rok 2021.
Ceny na trhu s obilovinami byly ovlivněny nervozitou a silnou poptávkou po pšenici, jiných obilovinách i rýži. Úrodu pšenice FAO na rok 2020 predikuje na úrovni 762,7 mil. tun, tedy nepatrně nad úrovní roku 2019 a těsně pod rekordní produkcí roku 2016. Vyšší úroda v několika zemích (zejména v Austrálii, Ruské federaci a Indii) pravděpodobně převáží menší úrodu v Argentině, na Ukrajině, v USA a zejména v EU. Obchodovat by se dle FAO na světovém trhu v období 2020/2021 mělo rekordních 184,5 mil. tun pšenice, zejména díky zvýšené poptávce Číny, EU, Egypta, Pákistánu a Maroka. Produkce dalších obilovin se předpokládá o 2,4 % vyšší než v předchozím roce, tedy rekordních 1 478 mil. tun. Kukuřice bude o 1,9 % více (1 160 mil. tun), tedy historické maximum, díky oživení produkce v USA a Jižní Africe a rekordní produkci Argentiny a Brazílie. Poptávku posílí využití na výrobu krmiv a jiné nepotravinářské účely a obchod s těmito plodinami vzroste o 4,7 % díky zájmu Číny a EU.
Světová produkce olejnatých semen dosáhne také rekordu (asi 613,3 mil. tun) díky nárůstu produkce sóji v USA a Brazílii a přes pokles produkce slunečnicových semen v oblasti Černého moře a produkce řepky v EU. Očekává se, že se spotřeba olejů a tuků po zásahu způsobeném pandemií COVID-19 obnoví. Poptávka bude i po krmivech díky oživení v Asii po předpokládaném překonání šoku z afrického moru prasat (ASF).
Produkce masa klesá již druhý, aktuální pokles o 0,5 % na 337,3 mil. tun je ale nižší, než se očekávalo. Pokles zapříčinila snížená produkce vepřového v Asii v souvislosti s ASF. Naopak zvýšená poptávka z Číny je hlavním faktorem vyšší produkce drůbežího. Kombinace COVID-19, snížené poptávky v HORECA, logistických problémů a omezené dostupnosti deviz v některých zemích oslabila celosvětovou poptávku. Po poklesu se ale očekává mírné oživení spotřeby a zároveň pokles cen masa.
Očekává se, že produkce cukru se zlepší, ale stále zaostává za zvýšenou spotřebou. Produkce mléka poroste v roce 2020 díky zlepšení podmínek v Indii a díky očekávaným stabilizačním opatřením v EU a USA. Čína bude opět hlavním motorem růstu poptávky po mléce.
Ing. Martina Nádvorníková
Odbor zahraničně obchodní spolupráce, MZe
+420 221 814 623