Ekonomický přehled Jihoafrické republiky a řešení vodohospodářských klimatických rizik – publikace OECD
V červenci 2020 vydalo OECD ekonomický přehled Jihoafrické republiky, ve stejném měsíci byl OECD publikován také dokument zabývající se řešením klimatických rizik v oblasti vodního hospodářství.
OECD Economic Surveys: South Africa 2020
Hlavní zdroj nerovnosti v Jihoafrické republice představuje půda. Většina černošské populace stále nedisponuje právem držby půdy přes snahu o uskutečnění pozemkové reformy zahrnující restituce (náprava nucených vystěhování a zabavení majetku dle zákonů od roku 1913) a redistribuci (transfery půdy v držbě komerčních subjektů ve prospěch černošské populace). Do roku 2016 se pomocí restitucí a redistribuce podařila převést necelá třetina z cílového rozsahu 30 % zemědělské půdy (původní termín splnění závazku byl rok 1999). Celkový dopad pozemkové reformy na transformaci zemědělského sektoru byl tedy omezený - 72 % soukromě obhospodařované půdy je nadále vlastněno bílou populací a pouze 4 % populací černošskou s tím, že trvá výrazný rozdíl i v průměrné výměře obhospodařovaných celků v přepočtu na farmáře mezi těmito dvěma skupinami (280 ha vs 32 ha). Vláda nyní přikročila k opatřením (např. vyvlastňování bez náhrady), která vzbuzují na straně investorů potřebu ujištění, že jejich práva držby/užívání půdy budou zabezpečena. Další zásadní brzdou pro ekonomiku a zejm. zemědělství je chybějící přístup k vodě a sanitaci. V mezinárodních srovnáních patří nedostatek vody v důsledku klimatické změny v Jihoafrické republice mezi nejvážnější rizika. Efektivnější využívání vody a fungující vodohospodářská řešení představují proto klíč pro další rozvoj ekonomiky.
https://www.oecd-ilibrary.org/economics/oecd-economic-surveys-south-africa-2019_530e7ce0-en
Nature-based solutions for adapting to water-related climate risks
Státy čelí stále většímu tlaku v environmentální oblasti v důsledku nejrůznějších krizových jevů lokálního i globálního rozměru. Mezinárodní organizace již ve svých zprávách upozorňují na rozsah a závažnost dopadů změny klimatu, které nastanou i při důsledné implementaci striktních mitigačních politik. V těchto souvislostech OECD představuje koncept na přírodě založených řešení (nature-based solutions/NbS), která mají napomoci omezit dopady klimatické změny, zde konkrétně u rizik spojených s vodou (zejm. povodně, sucho a růst hladiny moří). Řešení jsou často v protikladu k neflexibilní/statické/nákladné šedé infrastruktuře (jako jsou např. inženýrská díla) a jejich cílem je využití vlastností ekosystémů ke zmírňování krizových jevů. Nejde výlučně o nové postupy a řešení, ale spíše o aplikaci ekosystémového uvažování při řešení širokého spektra problémů (zalesňování, zakládání zelených budov, ploch a parků, obnova původního využití/zaměření ploch apod.). OECD souhrnně zachycuje unikátnost těchto projektů oproti projektům budování šedé infrastruktury a zjišťuje, jaké prostředí usnadňuje jejich potenciální realizaci. Přestože jsou NbS ve většina členských zemí OECD součástí strategií vodního hospodářství a adaptačních plánů, pouze v šesti zemích jsou k dispozici návody k realizaci a konkrétní implementační opatření (drenážní systémy, ekosystémové služby, budování mechanismů přirozené protipovodňové ochrany apod.) a žádná národní adaptační politika neobsahuje kvantitativní/měřitelné cíle týkající se NbS.
Mgr. Radek Stránský
Odbor zahraničně obchodní spolupráce, MZe
+420 221 812 310