Cirkulární a digitální ekonomika – publikace OECD
V říjnu 2020 vydalo OECD publikaci věnující se cirkulární ekonomice, ve stejném měsíci byl OECD publikován také dokument zabývající se rozvojem digitalizace v Brazílii.
The Circular Economy in Cities and Regions
Probíhající pandemie COVID-19 vedla k výraznému propadu spotřeby fosilních paliv a za rok 2020 se předpokládá dosud největší pokles emisí oxidu uhličitého (o 8 %). Tato situace spolu s hospodářskou recesí vede mezinárodní organizace k revizím dosavadních výrobních a spotřebních vzorců. Stávající lineární ekonomika realizující růst na úkor environmentální kvality již není vnímána jako udržitelný model. Častěji je upozorňováno na výhody oběhové/cirkulární ekonomiky, která usiluje o tvorbu hodnoty při omezování negativních environmentálních dopadů (green recovery). Cílem je mj. plánovat a realizovat ekonomické aktivity s uzavřenějšími, pomalejšími a lokálními cykly ve všech hodnotových řetězcích. Urbanizované oblasti zde hrají hlavní roli (produkují 70 % emisí skleníkových plynů, mají 2/3 celkové energetické spotřeby a vytvářejí 50 % všech odpadů). Zpráva OECD podává souhrn zkušeností, nakolik se transformace k „více oběhové“ ekonomice daří na příkladu různých regionů. Nabízí checklist pro ověření skutečného postupu transformace a doporučení vycházející z analýzy transformační praxe v pěti evropských zemích. Mezi významné parametry patří mj. provázanost urbanizovaných a venkovských oblastí (např. digitálními platformami propojujícími lokální výrobce a spotřebitele potravin), podpora lokální potravinové produkce (města v roce 2050 spotřebují 80 % globální produkce potravin), podpora městského zemědělství, programy omezující plýtvání potravinami (zejm. v pandemií nejvíce postižených segmentech jako ubytování, gastro, retail) nebo snižování ztrát ve vodohospodářském sektoru (při distribuci vody se v důsledku zastaralé infrastruktury ztratí cca 20 % vody).
Going Digital in Brazil
OECD reflektuje trend digitalizace/digitální ekonomiky a jeho vysokou citlivost (nejen z pohledu zaměstnanosti) v řadě publikací “Going Digital”. Brazilský digitální transformační kontext přibližuje OECD též na sektoru zemědělství (které představuje 21 % HDP a zaměstnává 18 mil. ekonomicky aktivních). Brazílie si tento sektor zvolila jako jednu ze čtyř transformačních priorit pro zavádění internetu věcí (IoT). Brazilské zemědělství v posledních dekádách dramaticky zvýšilo svou produktivitu i díky využití technologických inovací podporovaných ze strany veřejných institucí, akademické půdy i soukromého sektoru. Z dlouhodobého dovozce potravin se tak stala Brazílie v roce 2016 třetím největším světovým agrárním vývozcem. IoT aplikace přinesly vedle úspory spotřeby pohonných hmot a zvýšení efektivity řízení též 10% úspory při hnojení a 3% úspory při aplikaci přípravků na ochranu rostlin. Prostor, kde digitalizace může zásadním způsobem zvýšit výkonnost, zůstává široký (např. dopravní náklady v sektoru pěstování sóji jsou v Brazílii 7x vyšší než v USA). Zpráva o postupu brazilské digitální transformace se zabývá i tématy jako jsou politické důsledky vznikajících nových obchodních modelů nebo posilování důvěry v digitální ekonomiku.
Mgr. Radek Stránský
Odbor zahraničně obchodní spolupráce, MZe
+420 221 812 310