přechod na části stránky

Upozornění:
Používáte prohlížeč IE verze 6. Od 1. června 2012 nebude možné se s tímto prohlížečem do prostředí eAGRI přihlásit. Proveďte upgrade na IE verze min. 7 nebo použijte jiný prohlížeč (např. Mozilla Firefox nebo Google Chrome). Další informace zde.

Nová Společná zemědělská politika upravuje systém přímých plateb, nabízí podporu investic a mladých zemědělců

16.7.2014

I. pilíř – Základní principy, II. pilíř – Podpora investic a mladých zemědělců

I. pilíř – Základní principy

Vícesložkovost přímých plateb

Na základě reformy Společné zemědělské politiky od roku 2015 dojde k zásadní změně v provázanosti I. a II. pilíře, tedy přímých plateb a Programu rozvoje venkova. Výplata přímých plateb bude podmíněna splněním podmínek aktivního zemědělce, jenž si klade za cíl zamezit čerpání finančních prostředků těmi, kteří zemědělsky neobhospodařují. Tato podmínka bude zároveň závazná i pro některé režimy v II. pilíři.

V souladu s legislativou EU je České republice přidělena průměrná roční obálka pro období 2015 – 2020 v rámci přímých plateb ve výši cca 23 mld. Kč a Programu rozvoje venkova cca 8 mld. Kč. Mezi oběma pilíři může členský stát přesouvat finanční prostředky v rámci tzv. flexibility do výše 15 % roční obálky, výjimku mají některé členské státy s možností maximálně 25% přesunu z II do I. pilíře. Česká republika předpokládá přesunutí z I. do II. pilíře 800 mil. Kč, což odpovídá cca 3,4 % roční obálky pro období 2015 až 2017 a 300 mil. Kč představujících cca 1,3 % finančních prostředků pro roky 2018 a 2019. Nově bude zavedena degresivita (krácení přímých plateb), jež sníží částky přímých plateb jednotlivých příjemců ve výši 5 % nad 150 000 EUR, které získají prostřednictvím režimu jednotné platby na plochu – SAPS.  Tyto snížené částky se přesunou do II. pilíře a navýší rozpočet Programu rozvoje venkova ČR.

Stávající nastavení přímých plateb bude nahrazeno tzv. vícesložkovou platbou. Z roční obálky členského státu se nejdříve odečtou povinné platby na tzv. ozelenění (greening) 30 % a podporu pro mladé zemědělce, kterou ČR předpokládá využít na úrovni 0,2 %.  Zbývající část obálky představuje platba SAPS. Pro získání greeningové platby musí jednotliví zemědělci splnit podmínky diverzifikace plodin (střídání plodin), vyhrazení plochy využívané v ekologickém zájmu – tzv. EFA a zároveň udržení určitého podílu plochy trvalých travních porostů vůči celkové výměře zemědělské půdy. Podmínky greeningu automaticky splňují ekologičtí zemědělci. V souladu s legislativou EU bude mladý zemědělec podpořen 25% prémií k platbě SAPS na jeden hektar.

Česká republika dlouhodobě podporuje citlivé sektory prostřednictvím zejména zvláštní podpory dle čl. 68. Pro letošní rok se podařilo navýšit podporu na 6,5 %, v předchozích letech byla 3,5 %. Tato podpora je směřována na sektor brambor pro výrobu škrobu, chmele, krav bez tržní produkce mléka, mléčného sektoru a ovcí a koz. Prostřednictvím dobrovolné podpory vázané na produkci bude na období 2015 – 2020 podpora rozšířena i na další sektory jako jsou konzumní brambory, cukrová řepa, ovoce a zelenina a bílkovinné plodiny, s pokračujícím důrazem na živočišnou výrobu, která přináší přidanou hodnotu a vyšší zaměstnanost na venkově, ve výši 13 % plus 2 % na bílkovinné plodiny. Podpora oblastem s přírodními omezeními bude poskytována i nadále pouze prostřednictvím Programu rozvoje venkova, tudíž na tento režim nebudou alokovány prostředky v rámci I. pilíře.

Platební nároky versus platba na plochu (SAPS)

Dle legislativy EU mohou členské státy, které přistoupily do EU po roce 2004, pokračovat v aplikaci jednotné platby na plochu (SAPS) do roku 2020, případně zavést platební nároky v rámci režimu základní platby od roku 2018 a do té doby aplikovat SAPS, či platební nároky využívat již od roku 2015. Na základě těchto variant Česká republika zvažovala zavedení platebních nároků, které mají podobně jako SAPS vícevrstevnou strukturu platby a umožňují podpořit citlivé sektory. Nicméně s ohledem na vyšší administrativní náročnost, jako je například vedení registru, evidování transferů platebních nároků, národní rezerva apod., a skutečnost, že v případě jejich zavedení nebude mít Česká republika stejné podmínky, jako mají staré členské státy, vlivem rozdílné úrovně odlišení původní hodnoty platebních nároků, bylo rozhodnuto o prodloužení aplikace SAPS do roku 2020, což oproti platebním nárokům umožňuje, vedle podpory citlivých sektorů, poskytovat přechodnou vnitrostátní podporu v letech 2015 – 2020. V principu se jedná obdobnou podporu, jako byl tzv. Top-Up.

 

II. pilíř – Podpora investic a mladých zemědělců

Stejně jako v předchozím programovém období 2007 – 2013 bude i nadále pokračovat podpora realizace investic do zemědělství a potravinářství.

Podporu investic v zemědělské výrobě bude možné poskytovat v novém programovém období 2014-2020 v rámci dotačního titulu 4.1.1 Investice do zemědělských podniků. Dotaci v maximální výši 40 – 60 % z celkových způsobilých výdajů budou moci získat zemědělští podnikatelé na realizaci svých projektových záměrů v rámci živočišné i rostlinné výroby. Vyšší míru dotace budou moci získat mladí začínající zemědělci či projekty realizované ve znevýhodněných oblastech.

V případě živočišné výroby je aktuálně navrhována podpora investic pro chov skotu, prasat, ovcí, koz, drůbeže, králíků a koní, a to například stáje, jímky a hnojiště či sklady pro krmiva a steliva.

V rostlinné výrobě je plánována podpora skladovacích prostor (kromě obilných sil, jejichž další podpora již plánována není), nosných konstrukcí trvalých kultur, skleníků, fóliovníků a jiných pěstebních ploch. Mezi priority bude patřit podpora živočišné výroby, ovoce a zeleniny, včetně brambor.

Nově plánujeme dotovat i pořízení speciálních mobilních strojů pro zemědělskou výrobu.

Mezi hlavní podmínky pro získání dotace bude patřit předložení kvalitně zpracovaného projektu s  vyhodnocením přínosů projektu vůči naplňování cílů daného opatření Programu rozvoje venkova či splnění podmínek finančního zdraví u projektů nad 1 mil. Kč celkových způsobilých výdajů.

Na zvýšení efektivity výroby a celkové konkurenceschopnosti malých a středních podniků v oblasti zpracování zemědělských produktů bude zaměřen dotační titul 4.2.1 Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů.

Podpora navazuje na stávající opatření Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům a většina základních podmínek zůstane zachována. O dotaci budou moci požádat zemědělci i zpracovatelské podniky spadající do kategorie malých a středních podniků a projekty budou moci být zaměřené pouze na zpracování primárních zemědělských produktů (tzv. „annexových“). Příkladem takového projektu je například výstavba či modernizace jatek, mlékárny, mlýna, zpracování ovoce a zeleniny nebo výroba krmných směsí. Využití moderních technologií umožní až 40 % dotace na investice do zařízení pro výrobu potravin a krmiv, pro jejich finální úpravu, balení, značení a skladování konečných produktů i surovin potřebných pro výrobu. Jako ve všech investičních opatřeních i zde budou muset žadatelé podávající projekt s celkovými výdaji přesahujícími 1 mil. Kč prokázat finanční zdraví podniku a vypracovat podnikatelský plán, ze kterého budou zřejmé hlavní přínosy projektu a finanční plán investice.

Oproti stávajícímu období bude nově důraz kladen nejen na zvýšení efektivity výroby, ale i na zkrácení dodavatelských řetězců, což bylo důvodem pro rozšíření způsobilých výdajů o investice související s uváděním produktů na trh, včetně marketingu. Pro účely zvýhodnění před ostatními projekty bude za krátký dodavatelský řetězec považován pouze takový způsob dodání výrobku, kdy mezi zemědělcem, který vyprodukoval základní suroviny pro výrobek, a prodejcem tohoto výrobku konečnému spotřebiteli, bude maximálně jeden mezičlánek (např. zpracovatel, či zprostředkovatel). Nově by měly být zvýhodněny projekty zaměřené právě na zkrácení dodavatelského řetězce v rámci místních trhů, čímž by byla podpora zacílena kromě jiného i na produkci regionálních potravin.

Stejný typ investic jako u titulu 4.1.1 bude podporován i v operaci 6.1.1 Zahájení činnosti mladých zemědělců. V této operaci však budou moci získat maximální dotaci ve výši 45 tis. EUR pouze mladí začínající zemědělci ve věku do čtyřiceti let, kteří poprvé zahajují činnost, mají zemědělskou kvalifikaci (případně mají možnost si ji doplnit), a kteří maximálně 36 měsíců provozují zemědělskou výrobu. Žadateli budou moci být pouze subjekty plnící definici mikro nebo malého podniku. Nad rámec investic v operaci 4.1.1 jsou zde plánovány jako způsobilé i výdaje na nákup zemědělské půdy, hospodářských zvířat, či krmiv, osiv a hnojiv.

Zásadní novinkou oproti programovému období 2007 – 2013 je stanovená minimální velikost podniku žadatele jako kritérium přijatelnosti pro vstup do opatření. Tato minimální velikost bude definována dosažením určité minimální hodnoty standardní produkce (založené na výměře zemědělské půdy a množství hospodářských zvířat) již při podání Žádosti o dotaci. Další podmínkou bude předložení podnikatelského plánu, jehož realizaci žadatel musí zahájit do devíti měsíců od podání Žádosti o dotaci. Nastavení dotačního titulu tak reflektuje představu Evropské komise, podle které je cílem podpory spíše převzetí stávajícího podniku mladým zemědělcem než vnik zcela nových farem.

  • Tisk stránky
  • Poslat e-mailem