přechod na části stránky

Upozornění:
Používáte prohlížeč IE verze 6. Od 1. června 2012 nebude možné se s tímto prohlížečem do prostředí eAGRI přihlásit. Proveďte upgrade na IE verze min. 7 nebo použijte jiný prohlížeč (např. Mozilla Firefox nebo Google Chrome). Další informace zde.

Dotace pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními (tzv. LFA) a platby na tzv. ozelenění neboli greening (část. I)

29.7.2014

další informace k nové SZP

Dotace na tzv. ozelenění neboli greening  (část. I)

V dnešním pokračování série článků o tom, co se v dotačních podmínkách změní od příštího roku, si vysvětlíme další ze složek přímých plateb, a to platbu za plnění podmínek zemědělských postupů příznivých pro klima a životní prostředí – ozelenění neboli častěji skloňovaný greening. Zavedení greeningových pravidel má zemědělce orientovat k hospodaření šetrnějšímu k životnímu prostředí. Hovoří se o něm jako o novém prvku reformované Společné zemědělské politiky, ale řada greeningových podmínek se už dosud uplatňovala v praxi například prostřednictvím GAEC nebo některých jiných dotačních titulů.

U greeningové platby je důležité upozornit na to, že zemědělci nepřísluší automaticky, ale je podmíněná naplněním určitých postupů. Některé z nich jsou povinně stanovené legislativou a některé volitelné z širší nabídky možností.   

Základní pravidla greeningu vyplývají z nařízení pro přímé platby č. 1307/2013 a jeho prováděcích předpisů. Na národní úrovni se potom upřesňují technické detaily jako např. lhůty, agrotechnické postupy apod. Nastavování jednotlivých podmínek přitom probíhá s důrazem na praxi a pokud možno nekomplikované postupy, tedy tak, aby greening co nejméně omezil konkurenceschopnost českých zemědělských podniků.

Na greeningovou platbu je určená nezanedbatelná část národní obálky pro přímé platby, celých 30 %. Platba se váže k podání jednotné žádosti a stejně jako SAPS, bude mít plošný charakter. Ale jak už jsme upozornili, v plné výši na ni budou mít nárok pouze zemědělci, kteří splní všechny podmínky. Povinnosti greeningu se netýkají zemědělců hospodařících v systému ekologického zemědělství, kteří mají z legislativy na platbu nárok automaticky. Konkrétní sazba se každoročně vypočte vydělením celkové národní částky přímých plateb počtem způsobilých hektarů SAPS a její výši také ovlivní vývoj směnného kurzu koruny vůči euru.

Greening obsahuje tři základní složky: diverzifikaci plodin, zachování výměry trvalých travních porostů a plochy využívané v ekologickém zájmu (EFA - ecological focus area). Pokud jde o podmínky diverzifikace plodin, odvíjí se od velikosti výměry, na níž zemědělec hospodaří, a blíže si je vysvětlíme v příštím pokračování článků. Další podmínkou greeningu je vyčlenění ploch EFA, kterými jsou například krajinné prvky, pásy kolem lesů, okraje polí atd. Cílem vyčlenění těchto ploch je především zachování a zlepšení biologické rozmanitosti při zemědělském hospodaření. Konkrétním podmínkám a postupům EFA se opět budeme věnovat v dalších článcích. Třetí greeningová složka, zachování trvalých travních porostů, bude sledována na národní úrovni jako podíl výměry trvalých travních porostů vůči celkové zemědělské ploše. Cílem je neodchýlit se o tohoto poměru o více než 5 %. Pokud k takové situaci nedojde, obecně se povinnost zachování určitého poměru trvalých travních porostů jednotlivých zemědělců nedotkne. Ale v případě, že se v budoucnu za Českou republiku zjistí významnější změna v poměru mezi trvalými travními porosty a celkovou zemědělskou plochou, pak bude nezbytné přistoupit k mechanismu zpětného zatravnění a odchylku tak vrátit do stanovených mezí.  

K výše uvedeným třem složkám greeningu doplňujeme další možnost, jak naplnit podmínky pro přiznání platby, nicméně tato bude zavedena až od roku 2016. Jedná se o využití tzv. ekvivalentních neboli rovnocenných postupů, které představují stejný nebo větší přínos pro životní prostředí. Těmito postupy budou vybrané dotační tituly Programu rozvoje venkova a žadatel tak bude mít právo plnit podmínky greeningu jejich prostřednictvím. Konkrétně jde o agroenvironmentálně-klimatické opatření, podopatření Zatravňování orné půdy, Zatravňování drah soustředěného odtoku, Biopásy a Ochrana čejky chocholaté, přičemž pro účely greeningu bude možné využít jedno nebo více z nich.

 

Platby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními

I v novém programovém období je v rámci Programu rozvoje venkova na období 2014-2020 (dále jen „PRV 2014-2020“) plánována podpora pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními, které jsou spíše známy pod pojmem méně příznivé oblasti (LFA). Smyslem těchto plateb je kompenzovat dodatečné náklady a ušlé příjmy v souvislosti s omezením zemědělské produkce a tím zachovat udržitelné systémy hospodaření v těchto oblastech, kde leží více než polovina zemědělského půdního fondu v ČR.

Problematika poskytování plateb LFA je ošetřena články 31 a 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (dále jen „nařízení č. 1305/2013“), které zavádí řadu nových prvků, které je nutné zohlednit při nastavování podmínek pro poskytování plateb.

Stěžejním novým prvkem je povinnost provést nové vymezení ostatních LFA oblastí (LFA-O) na základě souboru jednotných biofyzikálních kritérií nejpozději od roku 2018. Ministerstvo zemědělství se rozhodlo využít možnosti dané nařízením č. 1305/2013 a redefinici provést až od roku 2018, což umožní do této doby poskytovat platby v LFA-O na základě podmínek daných Programem rozvoje venkova ČR na období 2007-2013, tj. na travní porosty mající pozitivní vliv na zabránění eroze půdy a kvalitu vody. Od roku 2018 bude, s ohledem na povinnosti vyplývající z evropského legislativního rámce, podpora poskytována na celou zemědělskou půdu ve všech vymezených oblastech LFA. Dalšími novinkami, které je nutné zohlednit, je povinnost poskytovat platby LFA pouze aktivnímu zemědělci, povinnost poskytovat platbu na veškerou zemědělskou půdu a povinnost nastavit systém postupného snižování plateb od určité prahové hranice výměry, tzv. degresivita. A naopak z povinných požadavků na zemědělce je odstraněn závazek hospodaření v oblastech LFA pět let od prvního poskytnutí platby (netýká se však již započatých závazků).

Při respektování výše uvedených nových podmínek je v rámci PRV 2014-2020 navrhována následující podoba opatření LFA. 

Pokud se jedná o kritéria pro vymezení jednotlivých typů LFA, zůstávají v platnosti ta používaná již v PRV 2007-2013. Pouze v případě horských LFA (LFA-H) dochází k úpravě vnitřní diferenciace platby, kdy budou horské oblasti nově rozděleny do pěti podoblastí na základě průměrné nadmořské výšky katastrálního území a na základě podílu plochy se svažitostí nad 15 % v daném území.

Pro poskytnutí platby jsou navrhovány následující podmínky:

LFA-H, LFA-S

- podmínka aktivního zemědělce a degresivity
- platba na veškerou zemědělskou půdu
- podmínka minimální každodenní intenzity chovu hospodářských zvířat 0,3 VDJ/ha z.p. (bude předmětem vyjednávání s EK) v kontrolním období (1.6.-30.9.) – od roku 2017 je navrhováno zvýšení na 0,35 VDJ/ha.

nový výpočet platby LFA-O (do roku 2018)
- podmínka aktivního zemědělce a degresivity
- platba pouze na travní porosty
- podmínka minimální každodenní intenzity chovu hospodářských zvířat 0,3 VDJ/ha TP (zvýšení z 0,2 VDJ v současném období) – od roku 2017 je navrhováno zvýšení na 0,35 VDJ/ha.

Pro LFA-H je navrhována platba ve výši 101 EUR/ha z.p. (bude dále diferencována v závislosti na míře přírodního znevýhodnění v rozmezí 82 % – 136 %), pro LFA-S ve výši 83 EUR/ha z.p. a pro LFA-O ve výši 82 EUR/ha TP resp. 57 EUR/ha TP.

Prahové hodnoty pro uplatnění degresivity (snížení plateb) jsou navrhovány na úrovni nad 1 000 ha a nad 2 500 ha, přičemž platba by se po překročení těchto prahových hodnot snižovala o 10 % (u výměry zemědělské půdy nad 1000 ha) a 15 % (u výměry zemědělské půdy nad 2500 ha).

Výše uvedené podmínky a platby jsou navrhovány pro období do roku 2018, kdy dojde k jejich revizi v souvislosti s povinnou redefinicí LFA-O. U oblastí LFA - H již bude rozsah podpor zachován. Vzhledem k povinnosti provést revizi vymezení se předpokládá, že převážná část současných oblastí LFA – S přejde v rámci redefinice do kategorie LFA – O.

Platby na oblasti LFA můžou být rovněž realizovány z I. pilíře v rámci přímých plateb, Ministerstvo zemědělství se ale rozhodlo tyto platby LFA v I. pilíři neposkytovat.

Platby v rámci sítě Natura 2000 na zemědělské půdě

Stejně jako podpora LFA bude v programovém období 2014-2020 pokračovat poskytování plateb zemědělcům hospodařícím v oblastech Natura 2000. Smyslem těchto plateb je kompenzovat dodatečné náklady a ušlé příjmy a tím zachovat udržitelné hospodaření v oblastech Natura 2000 nebo v územích na ně navazujících.

Problematika poskytování těchto plateb je ošetřena článkem 30 nařízení č. 1305/2013, který umožňuje poskytovat platby rovněž na lesní půdu v oblastech Natura 2000 a podle rámcové směrnice o vodě, nicméně Ministerstvo zemědělství se rozhodlo této možnosti nevyužít.

Podpora bude zacílena na travní porosty v oblastech Natura 2000, které jsou zároveň vymezeny jako 1. zóny NP a CHKO, popř. do území 1. zón NP a CHKO mimo oblasti Natura 2000, které na oblasti Natura 2000 navazují. Platba kompenzující zákaz hnojení (intenzifikační nástroje) v 1. zónách je navrhována ve výši 85 EUR/ ha travního porostu.

  • Tisk stránky
  • Poslat e-mailem