přechod na části stránky

Upozornění:
Používáte prohlížeč IE verze 6. Od 1. června 2012 nebude možné se s tímto prohlížečem do prostředí eAGRI přihlásit. Proveďte upgrade na IE verze min. 7 nebo použijte jiný prohlížeč (např. Mozilla Firefox nebo Google Chrome). Další informace zde.

Dotace na tzv. ozelenění neboli greening, na opatření Ekologického zemědělství a Dobré životní podmínky zvířat

12.8.2014

Další informace k SZP

Dotace na tzv. ozelenění neboli greening (část. III)

Plochy v ekologickém zájmu – EFA

V dnešním pokračování se budeme podrobněji věnovat poslední podmínce greeningu, kterou je vyčlenění tzv. ploch v ekologickém zájmu (ecological focus area – EFA).

Pokud má zemědělský podnik více než 15 ha orné půdy, pak by od 1. ledna 2015 měl pro přiznání greeningové platby z její výměry vyčlenit alespoň 5 % jako tzv. plochu v ekologickém zájmu - EFA.

Povinnost vyčlenit EFA se nevztahuje na následující případy:

  • zemědělské podniky, které mají méně než 15 ha orné půdy;
  • pokud trvalé travní porosty představují více než 75 % zemědělské plochy a přitom
  • výměra zbývající orné půdy nepřesáhne 30 ha;
  • pokud se na více než 75 % orné půdy pěstuje tráva nebo jiné bylinné pícniny, případně jde o
  • půdu ponechanou ladem (nebo je možná kombinace těchto využití orné půdy), a přitom
  • výměra zbývající orné půdy nepřesáhne 30 ha.

Za EFA se pro plnění podmínek greeningu považují následující prvky: 

a) půda ponechaná ladem

Za EFA lze považovat půdu ponechanou ladem, na které nedochází k zemědělské produkci, což vede k omezení použití pesticidů nebo hnojiv. Zákaz produkce se nevztahuje na dobrovolné činnosti, jako je výsev směsí semen planě rostoucích květin, které mají ještě zvýšit přínos pro biologickou rozmanitost.

b) krajinné prvky a terasy

Za EFA lze považovat krajinné prvky stanovené pro plnění podmínek dobrého ekologického   a environmentálního stavu, kterými jsou mez, terasa, travnatá údolnice, solitér, skupina dřevin, stromořadí a nově definovaný prvek, příkop.

Za EFA lze považovat krajinný prvek souvrať (okraj pole), který není stanoven pro plnění podmínek dobrého ekologického a environmentálního stavu. Souvrať může být široká 1 až 20 metrů a nesmí na ní docházet k zemědělské produkci.

c) ochranné pásy podél vod

Za EFA lze považovat ochranné pásy podél vodních toků požadované v rámci současného GAEC 11 (GAEC = Dobrý zemědělský a environmentální stav), současného SMR 4 (SMR = Povinné požadavky na hospodaření) a současného SMR 9, jakož i ostatní ochranné pásy. Minimální šířka těchto ostatních ochranných pásů nesmí být menší než 1 metr. Musí se nacházet na orné půdě nebo k ní přiléhat, a to tak, že jejich dlouhé okraje jsou rovnoběžné s okrajem vodního toku nebo vodního útvaru. Podél vodních toků mohou zahrnovat také pásy s pobřežní vegetací o šířce až 10 metrů. Na ochranných pásech nesmí docházet k zemědělské produkci, čímž se rovněž zabrání použití pesticidů a omezí použití hnojiv. Pás lze využít k pastvě nebo sekání (za účelem získání píce), pokud jej lze nadále odlišit od přiléhající zemědělské půdy. Za účelem dalšího zlepšení přínosů biologické rozmanitosti by neměly být vyloučeny dobrovolné činnosti, jako je výsev směsí semen planě rostoucích květin.

d) pásy půdy ležící na okraji lesa

Za EFA lze považovat pásy kolem lesa o minimální šíři 1 metr a maximální šíři 10 metrů. Na pásech může, nebo nemusí docházet k zemědělské produkci (bude na volbě zemědělce). V případě, že nedochází k produkci, je zakázána aplikace hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. Pás bez produkce lze využít k pastvě nebo provádět seč, ale pouze v případě, že jej lze nadále odlišit od přiléhající zemědělské půdy.

e) plochy s rychle rostoucími dřevinami (dále RRD) pěstovanými ve výmladkových plantážích bez použití minerálních hnojiv nebo přípravků na ochranu rostlin

Za EFA lze považovat ty druhy RRD, které budou stanoveny v seznamu využitelných RRD. Druhy musí splňovat podmínku ekologické vhodnosti, čímž se vyloučí druhy, které zjevně nejsou původní. Aby byl zohledněn cíl ploch využívaných v ekologickém zájmu, konkrétně chránit a zlepšovat biologickou rozmanitost, je omezeno použití minerálních hnojiv a přípravků na ochranu rostlin.

f) zalesněné plochy

Za EFA se budou považovat lesní porosty založené výsadbou v souladu s projektem zalesnění na pozemku - zalesňování zemědělské půdy dle dotačního titulu Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP) a Program rozvoje venkova (PRV) 2007 - 2013 a 2014 – 2020.

g) plochy s meziplodinami nebo zeleným porostem vzniklým v důsledku zasetí a vyklíčení osiv

Za EFA lze považovat ty směsi meziplodin, které budou stanoveny v seznamu využitelných meziplodin. Plochy s meziplodinami musí být založeny vysetím směsi druhů plodin nebo podsevem trávy do hlavní plodiny a musí být dodrženo stanovené období pro osévání, které nesmí překročit 1. říjen.

Plochy, na kterých rostou meziplodiny, nesmí zahrnovat plochy se zimními plodinami, které se běžně osévají na podzim a jsou určené pro sklizeň nebo pastvu. Nesmí zahrnovat ani plochy, na které se vztahují rovnocenné postupy pro diverzifikaci plodin a rovnocenné postupy prováděné formou agroenvironmentálních závazků.

h) plochy s plodinami, které vážou dusík

Za EFA lze považovat ty plodiny vázající dusík, které budou stanoveny v seznamu využitelných plodin. Tyto plodiny musí být stanoveny tak, aby splňovaly cíl reformy SZP, zlepšení biologické rozmanitosti.

Plodiny musí být na pozemku přítomny v průběhu vegetačního období a ve zranitelných oblastech musí být dodržována omezení vycházející z nitrátové směrnice.

Plochy s plodinami, které vážou dusík, nesmí zahrnovat plochy, na které se vztahují rovnocenné postupy pro diverzifikaci plodin a rovnocenné postupy prováděné formou agroenvironmentálních závazků.

Dotace na opatření Ekologického zemědělství a Dobré životní podmínky zvířat

Ekologické zemědělství

V novém programovém období 2014 – 2020 v rámci Programu rozvoje venkova bude Ekologické zemědělství (EZ) prováděno jako samostatné opatření, které je ustanoveno článkem 29 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013. I přesto, že je EZ vyčleněno jako samostatné opatření mimo Agroenvironmentálně - klimatická opatření, princip zůstává totožný s programovým obdobím 2007 – 2013. Opatření bude realizováno formou pětiletých závazků.

Zemědělci žádající o zařazení do závazku v opatření EZ budou povinni být nejpozději ke dni podání žádosti o zařazení do opatření registrovanými ekologickými zemědělci dle zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství (zákon o EZ), v platném znění. Dále bude do opatření umožněn vstup pouze zemědělcům bez souběžné konvenční produkce, s výjimkou kultur, které není možné dle zákona o EZ obhospodařovat ekologicky, např. rybník. Platby budou poskytovány pouze těm žadatelům, kteří splní podmínku tzv. „aktivního zemědělce“ (téma Aktivního zemědělce bude součástí příštího textu tohoto seriálu – pozn. red.). V rámci podpory EZ ovocnářství a pěstování zeleniny budou žadatelé povinni prokázat dosaženou produkci. Bez prokázání dosažené produkce nebude žadateli v daném roce poskytnuta dotace. Všechny tyto podmínky mají za cíl zefektivnit poskytování podpor v rámci EZ a zvýšit důvěryhodnost systému ekologického zemědělství jako takového.

Zemědělci budou moci v opatření EZ žádat o podporu na travní porosty, sady intenzivní, sady ostatní a sady krajinotvorné, pěstování zeleniny a speciálních bylin, vinice, chmelnice a na speciální postupy a pěstování ostatních plodin na orné půdě.

Dotace na travní porost bude podmíněna dodržením alespoň minimální intenzity chovu hospodářských zvířat chovaných v souladu se zákonem o EZ, a to ve výši 0,3 VDJ/ha travního porostu. Dodržení podmínky minimální intenzity chovu bude vyžadováno v období od 1. 6. do 30. 9. každý rok trvání závazku. Poskytnutí dotace je dále podmíněno provedením stanovené údržby travního porostu sečením, pastvou nebo likvidací nedopasků.

V EZ bude moci žadatel požádat o podporu na tři kategorie ovocných sadů:

  • Platbu na sady intenzivní obdrží žadatel na sad, který je starší tří let, nachází se na něm výsadba podporovaných druhů ovocných stromů v nízkých pěstitelských tvarech, které nejsou pěstovány z podnoží, nebo podporovaných keřů. Minimální hustota výsadby činí 500 ks jádrovin nebo 200 ks peckovin nebo 2000 ks ovocných keřů na hektar sadu. Mezi další podmínky patří předepsaná údržba sadu, povinnost sklizně a prokázání dosažené produkce a neprovádění souběžné produkce zemědělských plodin nebo pastvy v meziřadí.
  • Na sady ostatní bude vyplacena dotace, pokud se bude jednat o sad s výsadbou o hustotě alespoň 100 ovocných stromů nebo 1000 ovocných keřů na hektar a který bude předepsaným způsobem obhospodařován a žadatel provede sklizeň a prokáže dosaženou produkci. V této kategorii sadů je umožněna souběžná produkce jiných zemědělských plodin v meziřadí, nebo pastva.
  • V kategorii krajinotvorných sadů budou podporovány zejména staré sady, které slouží převážně jako zdroj genetického materiálu krajových a interspecifických odrůd (odrůdy, které jsou do značné míry odolné proti houbovým chorobám, škůdcům a mrazu) a u kterých krajinotvorná funkce převažuje nad funkcí produkční. Platbu na tento sad žadatel obdrží, pokud bude hospodařit předepsaným způsobem, bez souběžné produkce zemědělských plodin v meziřadí.

Na orné půdě bude podporováno pěstování vyjmenovaných druhů zeleniny a speciálních bylin, odplevelení dočasným zatravněním, odplevelení dočasným úhorem, pěstování trav na semeno a pěstování ostatních zemědělských plodin. V případě pěstování zeleniny a ostatních plodin bude žadatel povinen provést sklizeň, v případě pěstování zeleniny pak dodržet alespoň minimální stanovené výsevky a prokázat dosaženou produkci.

I nadále budou v EZ podporovány ekologicky obhospodařované vinice, o minimální hustotě výsadby 1800 keřů na hektar a ekologicky obhospodařované chmelnice.

Žadatelé budou moci zažádat o zařazení do opatření EZ a o dotaci ve standardním termínu 15. 4. až 15. 5. prostřednictvím tzv. „Jednotné žádosti“, a to od roku 2015.

 

Dobré životní podmínky zvířat

Novým opatřením Programu rozvoje venkova na období 2014 - 2020 bude opatření – Dobré životní podmínky zvířat.

Opatření Dobré životní podmínky zvířat si klade za cíl zabezpečit zlepšení životní pohody hospodářských zvířat a podpořit zajištění co možná nejvyššího komfortu zvířat v jejich chování, a to především z hlediska naplnění jejich přirozených životních potřeb. Větší důraz na oblast pohody zvířat a následná deklarace nadstandardních podmínek chovu pak povede ke zvýšení povědomí chovatelů, stejně jako spotřebitelů, ohledně přidané hodnoty v samotných chovech, ale také k větší poptávce veřejnosti a spotřebitelů po produktech vykazujících vyšší jakost. Opatření dále přispívá též k zavádění inovativních technologií chovu a postupů.

Opatření je formou jednotlivých operací zaměřeno na podporu dobrých životních podmínek v chovu skotu, kategorie krav s tržní produkcí mléka i kategorie krav bez tržní produkce mléka a také na chov prasat, kde se opatření týká především kategorie prasniček, prasnic a selat. Příjemcem podpory může být chovatel - aktivní zemědělec, který se dobrovolně zaváže k provádění podmínek v rámci jednoletého závazku jdoucího nad rámec právních předpisů nebo běžné praxe v oblasti pohody zvířat.

Cílem operace Zvýšení lehacího prostoru v chovu dojnic je zlepšení podmínek ustájení dojnic, a to zvýšením minimální plochy lehacího prostoru na jednu dojnici v produkčních stájích a porodnách, a to nad rámec evropských a národních právních předpisů. Smyslem této operace je zabezpečit dojnicím podmínky pro jejich přirozené chování, pocit bezpečí, pohodlí a snížení četnosti vzájemných potyček mezi nimi. Operace podporuje zajištění co možná nejvyššího komfortu zvířat při jejich přirozeném chování, a to především z hlediska odpočinku.

Stanovení podmínek a platby operace Zlepšení stájového prostředí v chovu mléčného skotu vychází z požadavků na pravidelnou aplikaci chemického nebo biologického přípravku v souvislosti s regulací nežádoucího hmyzu ve stájích a zajištění aplikace upravené podestýlky v chovu mléčného skotu.

Poslední podporou směřovanou do chovu mléčného skotu je operace Výběhy/přístup k pastvě pro suchostojné krávy, která je založena na podmínce, aby chovatel zajistil dojnicím v období stání na sucho neomezený přístup do venkovních prostor, což působí příznivě na jejich celkový zdravotní stav, zejména pohybového aparátu, dále na průběh a snadnost porodu a na zdraví a životaschopnost narozeného telete.

Operace Zajištění zlepšení péče v zimovišti s přístupem do výběhů pro masný skot podporuje zabezpečení optimálních podmínek ustájení základního stáda v zimním období v tzv. zimovišti. Toto období je pro úspěšnost chovu masného skotu zcela klíčové, neboť u drtivé většiny chovatelů je do zimních měsíců soustředěno telení. Pravidelný dohled a péče chovatele a ochrana před vnějšími meteorologickými vlivy dávají dobré předpoklady pro bezproblémový průběh porodů a následný zdravý odchov telat.  Podpora je dále určena na vhodné zpevnění výběhu navazujícího na zimoviště tak, aby nedocházelo před vstupem do zimoviště k rozbahnění, které by rozšířením až do lehárny zhoršovalo mikroklima s výsledným negativním vlivem pro rodící matky a narozená telata.

Podporou, která je určena pro chovatele prasat, je operace Zlepšení životních podmínek pro prasničky a prasnice, která v sobě sdružuje provádění tzv. turnusového provozu u jmenovaných kategorií zvířat, kontrolu spárků prasnic po odstavu selat a závazek, že první připuštění prasniček bude provedeno nejdříve ve věku 230 dní.

Vzhledem k tomu, že selata po odstavu jsou nejchoulostivější věkovou kategorií v chovu prasat, zajištění nadstandardní plochy pro tuto kategorii podporou v rámci operace Zvětšení plochy pro selata, jim umožní vyšší aktivitu a napomůže k lepšímu zvládnutí poodstavového šoku. Druhou operací směřovanou do této kategorie zvířat je Zajištění nezaroštované plochy u selat, kde podmínkou poskytnutí podpory je, pro účely ležení selat, ponechání části nezaroštované podlahy, např. zaslepením stávajících roštů.

 

  • Tisk stránky
  • Poslat e-mailem