přechod na části stránky

Upozornění:
Používáte prohlížeč IE verze 6. Od 1. června 2012 nebude možné se s tímto prohlížečem do prostředí eAGRI přihlásit. Proveďte upgrade na IE verze min. 7 nebo použijte jiný prohlížeč (např. Mozilla Firefox nebo Google Chrome). Další informace zde.

Dobrovolná podpora vázaná na produkci, dotační podpora spolupráce subjektů v zemědělství a potravinářství a téma diverzifikace

19.8.2014

další informace k nové SZP

Jak již zaznělo v předchozích článcích, od roku 2015 dozná podoba I. pilíře Společné zemědělské politiky, tedy přímých plateb, značných změn. Kromě dříve představené jednotné platby na plochu (SAPS) a ozelenění (greening) bude dalším prvkem vícesložkového modelu výplaty přímých plateb dobrovolná podpora vázaná na produkci.

Na období 2015 – 2020 Česká republika rozhodla o podpoře citlivých sektorů ve výši 15 % roční obálky na přímé platby, jde o průměrnou roční částku zhruba 3,46 mld. Kč. Finanční prostředky budou směřovat na brambory určené na výrobu škrobu, chmel, ovoce, zeleninu, konzumní brambory, cukrovou řepu, bílkovinné plodiny, masná telata, do mléčného sektoru, a na pasené ovce a kozy. Nicméně jde o návrh, ke kterému Evropská komise může během podzimu letošního roku vyjádřit doporučení k úpravám. Nastavení tohoto opatření navazuje na zvláštní podporu dle čl. 68, jež mířila do odvětví brambor určených na výrobu škrobu, chmele, krav bez tržní produkce mléka, do sektoru mléka, a na pasené ovce a kozy. V minulých letech byla uplatňována ve výši 3,5 %, v letošním roce došlo k navýšení na 6,5 % roční obálky přímých plateb. Dochází tedy nejenom k rozšíření počtu podporovaných komodit, ale také k významnému nárůstu objemu finančních prostředků.

Pro jednotlivé podporované sektory zde uvádíme pouze přehled zásadních podmínek, ostatní budou i se souvisejícími minimálními požadavky na úroveň produkce, množství, výsev nebo výsadbu zahrnuty v připravovaném nařízení vlády. Základní podmínkou poskytování plateb pro všechna odvětví rostlinné výroby je minimální výměra zemědělské půdy ve výši 1 ha v LPIS nebo v registru sadů.

Podporu na škrobové nebo konzumní brambory získá ten, který mimo jiné použije při výsadbě uznanou sadbu v množství min. 2 t/ha. Zároveň v případě škrobových brambor dodá výrobci škrobu brambory ve stanoveném minimálním množství škrobu z hektaru a u konzumních brambor prodá jejich určité minimální množství z hektaru.

Sektor ovoce je rozdělen na dvě opatření podle pracnosti pěstování jednotlivých druhů s odpovídajícími dvěma sazbami. V rámci těchto dvou opatření budou podporovány jabloně, meruňky, hrušně, třešně, slivoně, broskvoně, višně, rybíz černý, rybíz červený, maliník a jahodník. Platba bude poskytnuta pouze na produkční sady vysázené v roce 1995 a později, zároveň žadatel prokáže určitou minimální úroveň produkce. V případě jahodníku je naopak podmínkou založení nové plantáže ve stanoveném období po ukončení životnosti staré plantáže. Žadatelé dále u jednotlivých druhů splní kritérium minimálního počtu životaschopných jedinců na hektar. U peckovin to bude 200 ks/ha, u jádrovin 500 ks/ha, pro drobné ovoce (mimo jahodník) 2 000 ks/ha a pro jahodník 20 000 ks/ha.

Podobně jako u ovoce, je dle pracnosti rozděleno odvětví zeleniny a to rovněž na dvě opatření s dvěma sazbami. Podpora bude směřovat na košťálovou zeleninu (zelí hlávkové, kapusta hlávková, kapusta růžičková, květák, brokolice, kedluben),kořenovou zeleninu (mrkev, petržel kořenová, pastinák, celer bulvový, ředkev, ředkvička, řepa salátová),plodovou zeleninu (rajče, paprika, okurky nakládačky, okurky salátové, cuketa, kukuřice cukrová, tykve),cibulová zelenina (cibule, cibule šalotka, česnek, pór), listovou a stonkovou zeleninu (salát, čekanka salátová, pekingské zelí, celer řapíkatý, pažitka, chřest, reveň, celer naťový, špenát, petržel naťová), a luskovou zeleninu (hrách zahradní, fazol zahradní).Pro získání podpory pěstitel splní podmínku minimálního výsevu či výsadby daného zeleninového druhu na hektar.

Podporovanými bílkovinnými plodinami jsou hrách, bob, lupina, sója, vojtěška, jetel a jejich směsi s obilovinami, přičemž zastoupení bílkovinných plodin činí v těchto směsích víc než 50 %, směsi bílkovinných plodin s trávou nejsou povoleny. Současně je podpora na bílkovinné plodiny podmíněna chovem hospodářských zvířat v minimální intenzitě 3 VDJ/ha podporovaných proteinových plodin v referenčním období od 1. června do 30. září.

Ke splnění podmínek podpory na masné tele vykáže žadatel jeho narození v období od 1. dubna předcházejícího roku do 31. března roku podání žádosti, zároveň matkou telete musí být kráva chovaná v systému bez tržní produkce mléka a otcem telete musí být býk masného typu skotu evidovaný v ústředním registru plemeníků.

Na sektor mléka bude podpora poskytnuta žadateli chovajícímu krávy v systému s tržní produkcí mléka na hospodářství registrovaném v ústřední evidenci k 31. březnu příslušného kalendářního roku a současně podmíněna minimálním počtem 2 VDJ. Podpora nebude poskytnuta na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka v případě, že je již ve stejném kalendářním roce na ni požadována platba na masné tele a naopak.

Podporu na ovce a kozy získá žadatel, který chová a pase bahnice nebo kozy na travních porostech v období nejméně od 15. května do 11. září příslušného kalendářního roku na hospodářství registrovaném v ústřední evidenci.

Z minulých zkušeností, zejména ze zvláštní podpory na citlivé sektory dle čl. 68, je patrné, že by žadatelé měli dbát na řádné uvádění údajů do ústřední evidence, zejména včasné nahlašování narození zvířat a ohlašování pohybů zvířat, a v neposlední řadě u ovcí a koz důkladně vést pastevní deník.

Dobrovolná podpora vázaná na produkci na období 2015 – 2020

Citlivé sektory Průměrná roční částka
Brambory určené na výrobu škrobu 85 mil. Kč
Chmel 85 mil. Kč
Ovoce 100 mil. Kč
Zelenina 100 mil. Kč
Konzumní brambory 50 mil. Kč
Cukrová řepa 450 mil. Kč
Bílkovinné plodiny 462 mil. Kč
Masné tele 668 mil. Kč
Dojnice 1 384 mil. Kč
Ovce a kozy 78 mil. Kč

 

Dotační podpora spolupráce subjektů v zemědělství a potravinářství

S cílem podpořit rozvoj inovací a efektivní spolupráci subjektů působících v oblasti zemědělství a potravinářství bylo do PRV nově zařazeno opatření Spolupráce.

V rámci operace 16.1.1 Podpora operačních skupin a projektů EIP  bude podporováno zakládání a fungování tzv. Operačních skupin, které svou činností budou naplňovat koncept Evropského inovačního partnerství (EIP). Operační skupina se zformuje kolem konkrétního problému, který hodlá v rámci projektu řešit. Problém by se neměl týkat konkrétního podniku, ale měl by mít obecný charakter (např. minimalizace posklizňových ztrát či prodloužení trvanlivosti potravin bez využití chemických látek). Po jeho vyřešení Operační skupina zaniká. Hrazeny budou náklady spojené s vypracováním akčního plánu a studie proveditelnosti a následné provozní náklady. Zároveň bude poskytována podpora na přímé investiční výdaje, které budou souviset se zavedením inovace u zemědělského či potravinářského subjektu do praxe. Operační skupina musí být složena minimálně ze dvou subjektů. Jedním ze subjektů musí být podnikatel, u kterého bude inovace zaváděna. Druhý subjekt pak musí působit v oblasti vědy a výzkumu. Maximální počet členů operační skupiny není omezen. Do spolupráce se mohou zapojit poradci, nevládní organizace či další aktéři působící na venkově. Založit operační skupinu a usnadnit její fungování by měl tzv. broker (inovační zprostředkovatel). Důležitým aspektem v rámci této operace je povinnost sdílet výsledky projektu na evropské i národní úrovni.

Na zavádění inovací bude zaměřena též operace 16.2.1 Podpora vývoje nových produktů, postupů a technologií. Tato podpora je jako jediná z opatření Spolupráce známa žadatelům o dotace již z programového období 2007 – 2013. I v novém programovém období bude moci zemědělský podnikatel či výrobce potravin nebo krmiv požádat o podporu projektu na vývoj a zavedení inovativního (zcela nového, nebo významně vylepšeného) výrobního postupu, zařízení či výrobku na základě spolupráce s výzkumnou institucí. Na rozdíl od EIP řeší toto opatření problémy či potřeby konkrétních podniků, i zde budou dotovány výdaje na spolupráci. Dotaci na investice související se zavedením inovace pak bude možné získat buď přímo v rámci této operace, nebo z opatření Investice do hmotného majetku, kde budou inovační projekty zvýhodněny.

Spolupráce nejméně dvou subjektů bude podporována také v dalších operacích PRV. Společný pro tyto operace je způsob rozdělení způsobilých nákladů na vlastní spolupráci (např. vypracování podnikatelského plánu, studie proveditelnosti, provozní náklady projektu) a na přímé investiční náklady související s projektem. Na spolupráci mikropodniků z oblasti zemědělství, lesnictví nebo potravinářství je zaměřen dotační titul 16.3.1 Sdílení zařízení
a zdrojů. Subjekty budou moci žádat o podporu na pořízení či sdílení společných technologií, strojů a zařízení.

Dotační titul 16.4.1 Horizontální a vertikální spolupráce mezi účastníky krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů je určen zemědělským podnikům, výrobcům potravin, subjektům podnikajícím v oblasti služeb pro zemědělství a potravinářství, obcím a jejich svazkům, místním akčním skupinám i nevládním neziskovým organizacím zastupujícím zemědělce nebo zpracovatele potravin, a to bez omezení velikosti. Příkladem takové spolupráce je realizace společného prodeje ze dvora nebo prodeje v místní prodejně, společná organizace přímého prodeje spotřebiteli (tzv. bedýnkový prodej) nebo společného prodeje velkoodběratelům (např. nemocnice či jídelny). 

Společné investiční akce při zpracování a dalším využití biologicky rozložitelného odpadu (kompostárny) a při zpracování a dalším využití biomasy za účelem výroby alternativních paliv (tvarovaná biopaliva) bude podporovat operace 16.6.1 Horizontální a vertikální spolupráce při udržitelném zajišťování biomasy pro výrobu energie a v průmyslových procesech. Tak jako v předešlých operacích, i zde je vyčleněna široká škála možných příjemců dotace - zemědělský podnikatel, výrobce potravin, podnikatelský subjekt, obce a svazky obcí.

 

Diverzifikace

Nadále bude pokračovat též podpora nezemědělských podnikatelských činností, a to prostřednictvím podopatření 6.4 Podpora investic na založení nebo rozvoj nezemědělských činností. Oproti předchozímu období bude možné projekty realizovat na území celé České republiky s výjimkou území hl. města Prahy. Podopatření je určeno pouze zemědělským podnikatelům. Podopatření je rozděleno do třech tematických operací.

V rámci operace 6.4.1 Investice do nezemědělských činností bude možné žádat na vybrané činnosti uvedené v Klasifikaci ekonomických činností (CZ-NACE). Podpora bude směřovat zejména do oblasti zpracovatelského průmyslu, maloobchodu a stavebnictví. V rámci této operace může být podpořena výroba „anexových“ produktů (produkty uvedené v příloze I Smlouvy o fungování EU) za předpokladu, že tuto aktivitu z větší části doplní činnost, jejímž výstupem jsou tzv. „neanexové“ produkty. Podporovány budou jednak stavební výdaje na vybranou provozovnu, ale také strojní zařízení a technologie potřebné pro provoz dané činnosti. Možným projektem muže být například výstavba či stavební obnova pivovaru, truhlářské dílny, autoservisu, či maloobchodní prodejny. V rámci této operace budou zvýhodňovány zejména projekty, jejichž realizací vzniknou nová pracovní místa.

O podporu nezemědělské podnikatelské činnosti v oblasti venkovské turistiky bude možné žádat v rámci operace 6.4.2 Podpora agroturistiky. Podpora bude směřovat na stavební výdaje ve vazbě na malokapacitní ubytovací zařízení (kapacita musí činit nejméně 6, maximálně však 40 lůžek), které zahrnuje stravování a další budovy a plochy v rámci turistické infrastruktury, sportoviště a příslušné zázemí. Možným projektem může být například vytvoření agropenzionu s jízdárnou a hipostanicí jako širší využití zemědělské farmy. Preferovány budou opět projekty tvořící pracovní místa.

Podpora investic do zařízení na výrobu tvarovaných biopaliv či do nové výstavby bioplynových stanic bude realizována v rámci operace 6.4.3 Investice na podporu energie z obnovitelných zdrojů. Výkon bioplynové stanice (BPS) nesmí přesáhnout 500 kW a roční vstup surovin do BPS musí být min. z 30 % celkové hmotnosti (t) tvořen kejdou prasat. Dále bude v případě BPS požadováno účelné využití minimálně 10 % disponibilního tepla z celkové předpokládané roční výroby stanovené energetickým auditem a maximálně 20 % roční energetické hodnoty cíleně pěstované biomasy jako vsázkového materiálu. V rámci této operace budou zvýhodňovány zejména projekty, které jsou příznivější pro životní prostředí.

  • Tisk stránky
  • Poslat e-mailem