přechod na části stránky

Upozornění:
Používáte prohlížeč IE verze 6. Od 1. června 2012 nebude možné se s tímto prohlížečem do prostředí eAGRI přihlásit. Proveďte upgrade na IE verze min. 7 nebo použijte jiný prohlížeč (např. Mozilla Firefox nebo Google Chrome). Další informace zde.

Rozšíření Evropské unie

Jednání o přistoupení – kapitoly související s působností Ministerstva zemědělství

Ministerstvo zemědělství sleduje stav přístupových jednání zejména při projednávání kapitoly 11 – Zemědělství (problematika rozvoje venkova, systému evidence půdy /LPIS/, platební agentury, jednotné nařízení o společné organizaci trhů, integrovaný administrativní a kontrolní systém /IACS/, zemědělské účetní datové sítě /FADN/, obchodní mechanismy se zemědělskými produkty, vývozní náhrady a zvláštní ochranná opatření a státní podpory, zásoby zemědělských produktů, přímé platby a jejich režim, včetně případných doplňkových vnitrostátních přímých plateb (tzv. top up), politika jakosti a ekologické zemědělství), kapitoly 12 – Bezpečnost potravin, veterinární a fytosanitární záležitosti (otázky spojené s veterinární politikou, uváděním potravin a krmiv na trh, pravidly v oblasti bezpečnosti potravin, zvláštními pravidly pro krmiva a rostlinolékařskou politikou) a kapitoly 13 – Rybolov.

Jednotlivé kandidátské nebo potenciálně kandidátské státy

Černá Hora: V současné době má Černá Hora otevřeno celkem 30 kapitol, tři z nich již byly předběžně uzavřeny. V červnu 2017 byly otevřeny kapitoly 1 „Volný pohyb zboží“ a 22 „Regionální politika a koordinace strukturálních nástrojů“ a předběžně byla uzavřena kapitola 30 „Vnější vztahy“. Na mezivládní konferenci v prosinci 2017 byly otevřeny kapitoly 2 „Volný pohyb pracovníků“ a 3 „Svoboda usazování a poskytování služeb“. V červenci byl 2017 přijat zákon o organizaci trhu se zemědělskými produkty, který je v souladu s acquis EU v této oblasti. Rozvoj prováděcích právních předpisů musí pokračovat a musí být rozvíjena administrativní kapacit. V oblasti politiky jakosti byl v březnu 2017 přijat zákon o systémech kvality zemědělských a potravinářských produktů, který je také v souladu s acquis EU. Byla přijata i řada legislativních opatření v různých oblastech bezpečnosti potravin. V rámci Ministerstva zemědělství a rozvoje venkova bylo v březnu 2017 zřízeno nové generální ředitelství pro rybolov.

Srbsko: V současné době má Srbsko otevřeno 14 kapitol, 2 již byly předběžně uzavřeny. V červenci 2017 byly otevřeny kapitoly 7 „Právo duševního vlastnictví“ a 29 „Celní unie“. V prosinci byly otevřeny kapitoly 6 „Právo společností“ a 30 „Vnější vztahy“. V červnu 2018 pak byly otevřeny kapitoly 13 „Rybolov“ a 33 „Finanční a rozpočtová ustanovení“. V oblasti uvádění potravin, krmiv a vedlejších produktů živočišného původu na trh přijalo Srbsko v lednu 2017 národní strategii modernizace zemědělsko-potravinářských podniků, nicméně dosud nebyla spuštěna její implementace. Byl rovněž přijat Národní program pro zemědělství pro období 2018 – 2020.

Makedonie:  V říjnu 2017 se v Makedonii konaly místní volby, ve kterých přesvědčivě vyhrála vládnoucí sociální demokracie, což posílilo vládu ve snahách soustředit se na provádění reforem nezbytných pro obnovení doporučení Komise k zahájení přístupových rozhovorů a na citlivá jednání s Řeckem ohledně řešení sporu o název makedonského státu. V rámci plnění podmínek přístupového procesu se Makedonie stále potýká s nedostatkem lidských zdrojů pro zpracování příslušné agendy. V rámci rozvoje venkova byl uzavřen první předvstupní program EU pro zemědělství a rozvoj venkova (IPARD I) s vyplacením 17 % dostupných finančních prostředků v období 2007 – 2013. V oblasti ekologické produkce je legislativa v souladu s acquis, stejně jako legislativa ke GMO. Nicméně výroba, uvádění na trh a dovoz geneticky modifikovaných potravin a krmiv jsou zakázány až do přistoupení
k EU.

Turecko: Přístupová jednání stagnují a otevření dalších jednacích kapitol se aktuálně nepřipravuje. Turecko má otevřených 16 kapitol, jedna z nich byla předběžně uzavřena. Celkem 14 vyjednávacích kapitol je však blokováno ze strany EU či Kypru. Vztahy s Tureckem komplikuje vnitropolitická situace v zemi a také napjaté vztahy mezi Tureckem a některými členskými státy EU.

Albánie: Po ustavení parlamentu a nové vlády v září 2017 došlo velmi rychle k obnovení reformního tempa u pěti klíčových priorit přístupového procesu.

Bosna a Hercegovina: V průběhu roku 2017 přijala vláda řadu reforem, přesto nedosáhla významného reformního pokroku v klíčových oblastech. V říjnu 2018 proběhnou volby, do počátku roku však nebyl v zemi dosaženo konsensu ohledně novelizace volebního zákona, jehož části zrušil v červenci 2017 Ústavní soud. Nepodaří-li se do voleb zákon novelizovat, hrozí zemi  ústavní krize. Bylo dosaženo pokroku v přípravě celostátních sektorových strategií, jejichž schválení je podmínkou pro čerpání předvstupních fondů EU. Byla přijata Strategie harmonizace právních předpisů s acquis v oblasti ochrany životního prostředí, počátkem roku 2018 byly schválena Strategický plán rozvoje venkova, jež zahrnuje oblast zemědělství.

Kosovo: V červnu 2017 proběhly v důsledku politické krize v zemi předčasné parlamentní volby. V prosinci 2017 někteří poslanci vládní koalice předložili návrh zákona, kterým by došlo ke zrušení domácí legislativy ke Specializovaným soudním komorám. V lednu 2018 kosovský parlament postoupil návrh zákona vládě k vyjádření. Celá iniciativa vyvolala ostrou kritickou reakci mezinárodního společenství. Představitelé EU se vyjádřili, že takový zákon může být fatální pro evropskou perspektivu země. Byla však již zavedena strategie a program pro zemědělství a rozvoj venkova (2014 – 2020).

Další zájemci o užší spolupráci s EU

V březnu roku 2014 podepsala Ukrajina s EU asociační dohodu, respektive její politickou část, část ekonomickou podepsala v červnu téhož roku. Tato dohoda byla ratifikována ukrajinským a Evropským parlamentem v září 2014. Přestože Ukrajina zatím nemá statut potenciální ani kandidátské země, poskytuje dohoda zemi výhody volného obchodu a politické a bezpečností spolupráce. Předpokládá také další sbližování a prohlubování spolupráce mezi EU a Ukrajinou v osmadvaceti klíčových oblastech od dopravy přes vědu, zdraví, zemědělství po bezpečnostní, zahraniční a regionální politiku. Ukrajina označuje členství v EU za jedinou perspektivu svého vývoje a kolem roku 2020 by ráda podala oficiální přihlášku o členství v EU. V červnu 2014 podepsala Ukrajina s EU také dohodu o Prohloubené a komplexní oblasti volného obchodu (DCFTA), vzhledem k obavám z další destabilizace země, a zejména s ohledem na umožnění přístupu Ukrajiny na trh Společenství nezávislých států v rámci dvoustranného preferenčního režimu Ukrajina - Rusko, však EU v září 2014 odložila provádění DCFTA až do ledna 2016. Od 11. 6. platí mezi Ukrajinou a zeměmi schengenského prostoru bezvízový styk a dne 1. 9. 2017 vstoupila v plném rozsahu v platnost Dohoda o přidružení Ukrajiny k EU.

Koncem června roku 2014 EU uzavřela asociační dohody, včetně DCFTA, s dalšími dvěma zeměmi Východního partnerství – Gruzií a Moldavskem. Tato dohoda umožňuje vzájemné otevření trhů těchto zemí a EU. Dohoda by dále měla v těchto zemích posílit demokracii a fungování právního státu, ale také podnítit provedení potřebných reforem a zesílení boje s korupcí. Perspektivu budoucího členství v EU nicméně zatím země nemají, nicméně vlády obou zemí asociaci považují za první krok k plnému členství.

Další tři země Východního partnerství (Arménie, Ázerbájdžán a Bělorusko) se v souvislosti s vnitřním vývojem či pod tlakem zvnějšku rozhodly neusilovat o asociaci s EU. Spolupráce mezi EU a Arménií je realizována na základě Smlouvy o partnerství a spolupráci, zatímco Bělorusko jako jediná země Východního partnerství nemá s EU žádný právní rámec vztahů.