Černá Hora nemá vlastní výrobu trvanlivého mléka
Jak uvedl portál „e-Kapija“, Černá Hora se dlouhodobě potýká s přebytkem syrového mléka v období od května do počátku turistické sezóny a poté od ukončení turistické sezóny do konce roku, protože žádná mlékárna v Černé Hoře nevyrábí trvanlivé mléko.
Situaci černohorským výrobcům mléka také komplikuje dovoz trvanlivého mléka a mléčných výrobků ze zahraničí. Za rok 2019 se do Černé Hory dovezly mléčné výrobky v hodnotě cca 41 mil. EUR. Největší produkce mléka je v severní oblasti Černé Hory v okolí města Pljevlja. Tuto situaci využívají zahraniční společnosti a mohla by zde být příležitost i pro uplatnění českých firem.
Srbsko podporuje zahraniční investice do zpracování zemědělské produkce
Dne 30. 3. 2021 proběhla v Srbsku oficiální návštěva ministra zahraničních věcí České republiky. Ministr Petříček byl přijat všemi vrcholovými představiteli Srbska – prezidentem Vučićem, předsedou parlamentu Dačićem, předsedkyní vlády Brnabičovou a svým resortním partnerem Selakovićem. Na jednáních byly vyzdviženy přátelské vztahy obou zemí a srbská strana také velice ocenila české investice v Srbsku a to jak do telekomunikací, bankovnictví, lékárnictví, developerské činnosti, tak také do potravinářského sektoru, kde společnost Mattoni 1874 vstoupila kapitálově do společnosti Knjaz Miloš. Knjaz Miloš je nejvýznamnější regionální značka minerální vody. Na jednotlivých jednání byl zdůrazněn potenciál pro spolupráci a investice i v zemědělské a potravinářské oblasti. Ministra Petříčka doprovázela rovněž podnikatelská delegace, kterou organizovala Hospodářská komora ČR. Na jednání na Srbské hospodářské komoře byl také zdůrazněn potenciál spolupráce při zpracování zemědělské produkce a výrobě potravin. Srbská státní rozvojová agentura RAS zde prezentovala obecné možnosti investování v Srbsku a různé podpory, které stát investorům poskytuje. Srbsko je zemí produkující kvalitní zeleninu, ovoce a další zemědělské produkty a investice zde by mohla být příležitost pro české firmy zajistit si kvalitní suroviny pro svou výrobu či rozšířit své výrobní kapacity.
Výrazný vzestup dodávek potravin prostřednictvím mobilních aplikací v Srbsku
Portál „e-Kapija“ uvedl, že v Srbsku výrazně narostlo používání roznáškových služeb potravin. Na tuto skutečnost měla zásadní vliv pandemická situace, kdy je omezován chod prodejen a restaurací. Prostřednictvím mobilních aplikací zajišťujících distribuci potravin a roznášku hotových jídel se nyní měsíčně dodá domácnostem jídlo v hodnotě 10,8 mil. EUR. Nejvíce se objednávají jídla z fastfoodu jako jsou pizzy, burgery a těstoviny, jejichž příprava zabere málo času. Běžně jsou však v mobilních aplikacích jako je například GLOVO nebo DONESI k dostání i jídla z luxusnějších restaurací. V České republice se trh s jídlem a potravinami také přizpůsobil situaci a roste objem dodávek nejen specializovaných roznáškových společností, jako je např. Rohlík. Také řada maloobchodních řetězců potravin (Lidl, Tesco a další) zavedla nákup prostřednictvím internetu.
Srbsko očkovalo proti COVID-19 občany sousedních zemí
Podle posledních oficiálních údajů (31. 3. v 15,00 hod.) bylo v Srbsku za předchozích 24 hodin registrováno 5 308 nově nakažených (z 17 801 testovaných osob) a 38 zemřelých. Celkem bylo již v Srbsku na základě výsledků 3 424 443 testů potvrzeno 600 596 případů onemocnění, 5 308 osob zemřelo, úmrtnost činí 0,88 %. Ze 7 368 hospitalizovaných je jich 290 připojeno na plicní ventilátor.
Povolení k použití v Srbsku zatím mají vakcíny Pfizer/BioNTech, Sputnik V, Sinopharm a AstraZeneca.
O víkendu 27. 3. a 28. 3. v Srbsku proběhlo očkování přes 22 000 občanů ze sousedních zemí (BaH, Chorvatska, Černé Hory a Makedonie) vakcínou AstraZeneca. Občané z regionu se v Srbsku bezplatně nechali očkovat na pozvání srbských úřadů. Předsedkyně vlády Ana Brnabić 29. 3. uvedla, že Srbsko by jinak muselo zlikvidovat 20 až 25 tisíc těchto vakcín, jelikož jejich datum použitelnosti vyprší v dubnu 2021. Tato situace byla způsobena slabou odezvou obyvatelstva na výzvu k očkování především na srbském venkově.
Stále platí, že při vstupu do Srbska je vyžadován od všech cizinců negativní PCR test ne starší než 48 hodin (provedený laboratoří v zemi, odkud cizinec cestuje). Nařízení předložit test se nevztahuje na cizince, kteří přes Srbsko tranzitují, pokud doba jejich tranzitu přes Srbsko nepřesáhne 12 hodin.
Toto nařízení se nevztahuje na osoby, kterým v Srbsku byla aplikována jedna dávka vakcíny AstraZeneca nebo dvě dávky vakcíny jiných výrobců a předloží patřičné potvrzení.
Zpracoval:
Vladimír Váňa
zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Bělehradě
Tel: +420 702 169 425, E-mail: vladimir_vana@mzv.cz