Zákon o organické produkci může mít negativní dopady na importované biopotraviny
Od 1. ledna 2020 vstoupí v Rusku v platnost již dříve schválený zákon „O organické produkci“, který upravuje povinné označování „biopotravin“. Firmy, které chtějí na ruském trhu prodávat biopotraviny, musí mít ruské certifikáty, být registrovány v ruském registru výrobců biopotravin a teprve poté mohou svůj produkt označit slovem „organický“.
Zatím ale není vypracován přesný mechanismus získání certifikátů ani postup registrace v ruském registru výrobců organických potravin. Většina biopotravin na ruském trhu je dovezena ze zahraničí, certifikována v Evropské unii a je označena evropským logem „organický“. Od 1. ledna 2020 by takto označené potraviny, které však nebudou mít zároveň ruský certifikát, měly být staženy z prodeje, příp. prodávány v jiných obalech bez evropského označení „organický“.
Zákon „O organické produkci“ má sjednotit označovaní bioproduktů tak, aby zákazník měl garanci, že se opravdu jedná o potraviny, které mají příslušný ruský certifikát, a jejich výrobce je zařazen v ruském registru výrobců organických potravin. Doposud výrobci používali označení „bio“, „organický“, „přírodní“ atd. pouze jako marketingový nástroj, což zákazníkovi nedávalo žádnou jistotu. Na jednu stranu výrobci biopotravin toto sjednocení vítají, na druhou si stěžují na to, že doposud není jasně definován praktický postup, jak bude vše probíhat. Zároveň očekávají zvýšení nákladů na změny obalů a marketing. V nejistotě jsou ruští i zahraniční výrobci.
Podle Euromonitor International dosahuje ruský trh biopotravin obratu okolo 900 mld. rublů, z toho je asi 80% produktů importováno. Např. v hypermarketech Globus je celkem 680 položek v segmentu biopotravin, z nichž 626 má evropský nebo mezinárodní certifikát. Pokud zákon „O organické produkci“ vstoupí od 1. ledna 2020 v platnost a výrobci nezmění svá označení na obale, nebudou tyto výrobky moci být prodávány. Mezinárodní výrobci biopotravin proto nyní žádají ruské Ministerstvo zemědělství o řešení problému. Jako varianty se nabízí odložení platnosti zákona, příp. stanovení přechodného období nebo uznání evropských (mezinárodních) certifikátů.